Jsou „výchovy“ důležité? A má smysl je známkovat?

„Po zkušenostech mi pro dítě přijde nejvíce přínosné, když může svůj projev a osobní posun v určité oblasti hodnotit samo. Což není hned, takže je potřeba na tom s učitelem pracovat. Děti ale samy nejlépe vědí, jak se jim daří nebo nedaří,“ říká učitelka hudební i výtvarné výchovy Marie Snopková v reportáži iDNES o výuce a smyslu známkování „výchov“.

Podle Snopkové je také zásadní mít jasně, srozumitelně a přiměřeně stanovený cíl hodiny, kterého by žáci měli dosáhnout. A jasná kritéria pro jejich práci, která si mohou starší děti určovat samy. Následně je pak potřeba zhodnotit, jak se podařilo cíl a kritéria dodržet, co v jejich naplnění bránilo a co by se pro příště dalo zlepšit.

„To se dá dělat i ve větším počtu dětí. Přemýšlím, proč tohle vlastně nestačí a musí tam být ta známka. Systém je vyžaduje, takže to dělám tak, že pokud má někdo splněná kritéria, má jedničku. Například ve výtvarné výchově mi nejde o „krásný“ výtvor, ale o splnitelné cíle. Dělali jsme komiks a kritéria byla: aspoň dvě „mluvící“ bubliny, tři okénka s obrázkem, odehrával se tam děj a jedna hlavní postava (zvíře, věc, cokoli). Každý na konci hodiny mohl doložit, jestli kritéria splnil,“ popisuje příklady z hodiny Marie Snopková a doplňuje, že každý je umělcem, jen musí dostat příležitost se projevit.


Celý text naleznete zde