Děti s mentálním postižením není z čeho učit, stěžují si kantoři

Řada učitelů připravuje podklady k výuce doma, mají na to i vyhrazený čas. Pedagogové ve speciálních školách ale často sami vytvářejí celé učebnice, aby mohli děti s mentální postižením vůbec něco naučit. Kvalitní pomůcky chybí. Ty, které k dispozici jsou, neodpovídají možnostem výuky, staré se inovují minimálně a vývoj nových trvá roky. Reportáž přináší iDNES.cz.

„Učebních pomůcek pro naše děti je na trhu velké množství, i když je někdy problém vysoká pořizovací cena. Proto si část ‚nenáročných‘ pomůcek vyrábíme sami a díky tomu je můžeme dětem vyrobit na míru. Vystřihujeme a připravujeme obrázky, opravujeme rozbitá počítadla, vymýšlíme společné aktivity nebo přepisujeme věci přímo v učebnicích, které se pro naše děti nehodí. A bohužel právě výběr učebnic a pracovních sešitů je pro žáky u nás ve třídě a vlastně i pro celou školu nedostačující,“ vysvětluje paní Lenka, která je asistentkou pedagoga na jedné speciální škole v Praze.

Učebnice pro speciální školy jsou velmi nákladné a pro vydavatele jen málo atraktivní. U titulů pro jeden předmět a jeden stupeň se jedná o investici v řádu jednotek až desítek milionů korun s návratností minimálně deset let.

„Pro běžné základní školy a běžné žáky, kterých je hodně, se ještě nakladatelům jakžtakž vyplatí nějaké nové učebnice vyvíjet. U speciálních škol a jejich žáků je situace ještě horší, protože je jich řádově méně a při částkách, které na nákup mají k dispozici, se vyvíjet pro ně učebnice nevyplatí naprosto nikomu,“ vysvětluje situaci na trhu pedagog a asistent jednatele učebnicového nakladatelství FRAUS Vít Pátek s patnáctiletou praxí okolo knih.


Celý text naleznete zde