Život plný zájmových kroužků aneb naše děti mají stejně nabité diáře jako my. Nezblázní se z toho?

„Žijeme v rychlé, výkonově orientované době. Dětství, jak jsme ho zažili my, kdy jsme 2x týdně šli na piano a sport a zbytek času se nikdo nezajímal, co děláme, už je pryč. To je prostě fakt,“ říká psycholog Radek Ptáček. Jak se z toho nezbláznit? Jak nepropadat pocitům viny a úzkosti z toho, že naše dcery a synové už v dětství nastupují do stejného kolotoče, který často jen taktak zvládáme my dospělí? Úvahu přináší magazín Rodiče vítáni.

Radek Ptáček (detskypsycholog.cz)

Otázkou pak samozřejmě zůstává, co to vlastně ten volný čas je. Podle Ptáčka jde o čas, kdy si dítě může dělat absolutně a bez výhrady to, co ho momentálně napadne. Kdy může jen bloumat, lelkovat, hrát si nebo malovat, ale naprosto bez vedení a zásahů rodičů. Právě v takových chvílích podle vědeckých studií probíhají v jeho mozku změny, které jsou nesmírně důležité – možná důležitější než všechno, co se v něm odehrává při organizovaných aktivitách.

„Rodič zorganizuje od pondělí do pátku pět i více kroužků, dítě přichází domů někdy po šesté hodině, sotva si napíše úkoly. To je dost náročný režim. A pak má rodič pocit, že i ten víkend musí být nabitý a organizovaný. Takže hurá, jede se na výlet, jede se do ZOO, pak se jde do kina. Ale to už je zátěž, která je v tu chvíli zbytná. Rodič by měl zabrzdit, nechat dítě jen tak v pokojíčku, nebo se zeptat – co chceš dělat? Je možné, že dítě řekne, koukat se na televizi. Proč ne? Je potřeba umět vypnout,“ klade rodičům na srdce Radek Ptáček, a dodává: „Lidský mozek je mimořádně adaptivní. Naše děti se do tohoto světa narodily a jejich mozek se novým podmínkám přizpůsobuje. Děti tedy zvládnou víc, než si myslíme, ale musíme jim pomoci hledat smysluplné cesty.“


Celý text naleznete zde