Když fyziku učí češtinář. Školy zoufale shánějí matikáře či fyzikáře. Ale fakulty chrlí učitele češtiny a dějepisu

Mladých učitelů je málo a obory, které vystudovali, se navíc často nepotkávají s potřebami škol. „Řada ředitelů si stěžuje, že se jim hlásí absolventi s nepoužitelnými aprobacemi,“ říká Hana Stýblová, předsedkyně Asociace ředitelů základních škol. Reportáž přináší MF DNES.

Miroslav Randa (zcu.cz)

Kolik učitelů jednotlivých předmětů na školách chybí a do budoucna bude chybět, v tuto chvíli nikdo neví. Ministerstvo školství se na analýzu situace teprve chystá.

Ani samy pedagogické fakulty nemají detailnější přehled o potřebách regionu, pro který vzdělávají budoucí učitele. Výjimkou je plzeňská pedagogická fakulta. Ta se škol v Plzeňském a Kralovarském kraji zeptala, kolik učitelů různých předmětů budou potřebovat za pět let, tedy v době, kdy budou studium končit studenti, jež nyní přijímá.

„Podle našeho průzkumu z roku 2017 budou školy v nejbližších pěti letech například potřebovat více než sto nových učitelů matematiky, ale u nás za pět let ukončí studium maximálně 25 studentů, takže se deficit zvýší o 75 učitelů,“ říká děkan fakulty Miroslav Randa. Ještě horší je to u fyziky či chemie. Naopak poptávku škol po tělocvikářích, učitelích dějepisu, výtvarné výchovy nebo zeměpisu by jeho fakulta pokrýt měla.

Kromě oboru speciální pedagogika, na kterém fakulty evidují velký převis poptávky nad nabídkou prakticky plošně, má nejvíce studentů dlouhodobě zájem o obory, jež si školy tolik nežádají. Jde například o studium společenských věd, k nejoblíbenějším oborům patří mezi studenty i dějepis, případně český jazyk.


Celý text naleznete v MF DNES