Malotřídky v Česku stěží přežívají, rok od roku ubývají. Těžko shání peníze i učitele, reforma financování to může zlepšit

Malotřídky nejsou v zákoně přesně definované. Jde vlastně o neúplné základní školy s alespoň jednou třídou, kde se dohromady učí děti různého věku. Aby mohly vůbec fungovat, musí je často finančně podporovat obce. Podle nově zveřejněných dat Českého statistického úřadu tvoří malé školy do 50 žáků dlouhodobě kolem 30 procent všech ZŠ. Těchto malých škol ale ubývá. Zatímco ve školním roce 2010/2011 jich bylo 1425, v uplynulém jen 1179... Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Bez podpory obce by nefungovala ani malotřídka ve Věžnici na Havlíčkobrodsku, která byla do loňska jednou z nejmenších škol v Česku. Měla donedávna jen osm dětí. „Momentální stav školy je už 20 dětí a v mateřské škole 21. My jsme se hodně zvedli. Obec nám ale hodně pomáhá, těžko bychom přežili,“ uvádí ředitelka Marie Klubalová. Problémy má však s nedostatkem učitelů a pomocného personálu.

Malotřídkám by pomohl nový způsob financování, který letos zákonodárci se souhlasem ministerstva školství odložili o rok, tedy až na září 2019. Od roku 2020 budou školy dostávat peníze dle odučených hodin, ne podle počtu žáků.

Podle České školní inspekce mají malotřídní školy ve vzdělávacím systému místo. Z šetření inspekce vyplývá, že mezi jejich silnější stránky patří školní klima, samostatná práce žáků a individuální výuka, naopak zlepšit musí profesní rozvoj učitelů a plánování.

„I z pohledu výsledků vzdělávání dosahují žáci malotřídních škol srovnatelných výsledků jako žáci v ostatních školách, a v některých testováních dokonce lepších,“ ohodnotil náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.


Celý text naleznete zde