V Jizerkách mají školu z mechu a kapradí, děti si samy zasadily stromy

Místo po parketách se tam chodí po trávě, po mechu a kolem kapradí. Střechou je nebe a zelenými stěnami hustá hradba stromů. Umyvadlo je nahrazeno rybníčkem. Neobvyklá učebna vznikla v Jizerských horách a udělaly si ji samy děti a jejich učitelky ze Základní školy v Plavech. Reportáž přináší MF DNES.

Jana Kneřová (linkedin.com)

„Budeme sem chodit na prvouku a přírodovědu. Můžeme to spojit i s tělocvikem, protože cesta k paloučku vede po hodně vysokém kopci Filoun,“ prozrazuje ředitelka plavské malotřídky Jana Kneřová.

Děti s učitelkami a se zahradnicí si svou lesní třídu osázely. „Stromy jsme nevybíraly nahodile, vytvořily jsme z nich kalendář z doby Keltů,“ uvádí Kneřová. „Propojují se v něm vlastnosti stromů a lidí. Každý strom z nich odpovídá časovému úseku, v němž se kdo narodil. Tedy podobně jako u znamení zvěrokruhu. Třeba člověk, k němuž patří smrk, bývá dobrým přítelem. Dlouho mu ale trvá, než začne lidem ve svém okolí důvěřovat.“

Keltský kalendář v Plavech se skládá z 19 stromů. „Některé už na paloučku rostly jako třeba javor, dub buk nebo planá třešeň,“ tvrdí Kneřová. „Z nových stromů jsme vysázely například hrušeň, ořešák, smrček nebo jeřáb.“

Kroky školáků a učitelek povedou na palouček během všech čtyř ročních období. O Keltský stromový kalendář budou neustále pečovat. „Děti kromě jiného zjistí, jaké stromy nejdříve pučí a kdy se jim na podzim začne zbarvovat listí,“ vysvětluje ředitelka. „Stromy, které samy vysadily, je spojí s místem, kde žijí a také s lidmi kolem nich. Pokud se odstěhují, díky keltskému stromovému kalendáři získají o důvod víc, aby se do rodných Plavů rádi vraceli.“

Celý text naleznete zde