„Trvalá nejistota, to je jedna z mála věcí, kterou ministři školství do českých škol přinášejí spolehlivě a bez ohledu na stranickou příslušnost. A nejde jen o to, že se ministři rychle střídají a každý nový rázně smete ještě nehotové projekty svého předchůdce a připraví své vlastní, které nedokončí,“ říká Michal Komárek v komentáři pro Český rozhlas Plus.
 |
| Michal Komárek (archiv autora) |
Ministři školství bohužel v polistopadové historii vypadají převážně jako dobrodruzi, do sebe zahledění příznivci utopií, lidé, kteří na svém místě nemají co dělat, baviči, úředníci bez politické moci. Ne, jistě to neplatí o všech. Ale dovolím si tvrdit, že to je hlavní trend.
Nemyslím, že je po ruce nějaké aktuální řešení. Naopak. Zatím se zdá, že i nadále bude platit, že rezort školství je spíše na okraji politické moci. Bez ohledu na to, nakolik silně vláda mluví o školství a vzdělávání jako o prioritě.
Ministr školství bez silné politické pozice nic podstatného nezmění. I kdyby se stavěl na hlavu a doplnil tak standardní ministerské bavičství o nový cirkusový prvek.
Celý text a komentář ke stažení naleznete zde
1 komentářů:
protože žádné nemají
Okomentovat