Jan Spousta: Nekažme žákům jejich mysl. Dobrou školu nedělá stres ze zkoušek, ale radost z poznání

středa 16. května 2018 ·

„Místo nápadů, jak získat nebo ušetřit peníze, jak školy zlepšit a jak učinit učební obory přitažlivými, někteří navrhují školy prostě zavírat. Nechat studovat méně dětí, aby zbytek musel na učňák. Příkladem je nyní projednávaná Koncepce středního školství v Karlovarském kraji. Zaujala mě tím, že jako důvod omezování míst udává Gaussovu křivku. Křivka prý ukazuje, že na gymnázium má schopnosti jen 13 procent dětí, v maturitních oborech středních odborných škol má předpoklad se vzdělávat 42 procent a zbylých 45 procent dětí patří na učňák. Úvaha má dvě zásadní chyby,“ píše Jan Spousta pro Lidové noviny.


Jan Spousta (wikipedia.org)
První chyba je, že ani kdybychom přesně znali talent dítěte, tedy jeho místo na Gaussově křivce, nestačilo by to. I málo nadané dítě dokáže získat maturitu, pokud samo chce a jeho okolí mu pomůže. Naopak génius, který propadne drogám, může ztroskotat. Vedle nadání totiž hraje velkou roli také motivace a píle, rodinné zázemí nebo přístup učitelů a jejich vyučovací metody.

A druhá chyba spočívá v tom, že studijní předpoklady nelze přesně zjistit dopředu. Poznají se jen tak, že dítě necháme studovat...

Britský historik a státník James Bryce to krásně vyjádřil už před 130 lety: „Zkoušky, používané umírněně k testování důkladnosti učitelovy metody i přesnosti a píle žákovy, jsou tak užitečné, že jsou téměř nezbytné. Používají-li se za účelem udílení poct a cen, jsou stále užitečné, avšak náchylné k vážnému zneužití. Jestliže zesílí, až získají na škole rozhodující vliv a předepisují starým, co mají vyučovat, a mladým, co a jak se mají naučit, jsou škodlivé a působí víc zla než dobra. Zničí učitelovu svobodu. Zkazí žákovu mysl... “

Kdyby se lord Bryce vrátil a viděl dnešní české školství s jeho Cermatem a Gaussovými křivkami, asi by nám poradil, abychom se rychle vzpamatovali. Dobrou školu nedělá stres ze zkoušek ani standardizované vědomosti, ale radost z poznání a získávání moudrosti. Naopak omezovat přístup ke vzdělání vede zpátky do roku 1980.

Celý text naleznete v Lidových novinách

0 komentářů: