Anketa: Máte ve třídě problém s cizinci?

V českých školách se objevuje mezi žáky stále více cizinců. Cítíte se dostatečně připraveni na jejich vzdělávání? Jaké s nimi máte zkušenosti? Jsou některé národnosti podle vás více adaptabilní na náš školský systém a jiné méně? Anketu přináší nové číslo časopisu Rodina a škola.

Veronika Válková, gymnázium Na Pražačce: Vzhledem k tomu, že učím na víceletém gymnáziu, nevnímám vzdělávání cizinců jako problém, protože drtivá většina přichází už solidně jazykově vybavená a na náš vzdělávací systém zadaptovaná. V tomto ani nepozoruji rozdíly v národnostech. Někdy mám pocit, že speciálně rodiče východoslovanského původu jsou zaměřeni hodně na výkon, a děti jsou pak stresované z horších známek, zatímco dětem českých rodičů jsou někdy čtyřky úplně ukradené. Něco jiného je ale fakt, že tyto děti mají jiné kulturní zázemí, což se může přenášet do vztahů ve třídě. To vidím jako mnohem zásadnější věc než prospěch.

Jitka Neradová, gymnázium T. Manna: Na výuku cizinců není nikdo nikdy dostatečně připraven, vždy hodně záleží na tom, odkud děti přicházejí a proč usilují (někdy je slovo usilují příliš silné!) o české vzdělání. Přípravy ale není nikdy dost, leč v českém školství na nějaké další sebevzdělávání kantorů není moc prostoru. Když chcete dál studovat či absolvovat semináře, musí se za vás suplovat a to naráží na různé systémové mantinely. Setkávám se s mnoha cizinci ve škole a adaptabilitu podle národností si netroufám hodnotit. Podle mých zkušeností je to stejné jako s českými dětmi, někdo prostě studovat chce a někdo na to kašle, nechce se přizpůsobit. Bývaly doby, kdy třeba nebylo možné ve škole potkat vietnamské dítě, které by mělo špatné známky. Bývali premianty i v češtině. Dnes je mezi nimi naprosto stejná škála úspěšných studentů jako lajdáků či repetentů. Stejnou zkušenost mám s ruskými, ukrajinskými i německými studenty.

Celý text naleznete v novém čísle časopisu Rodina a škola