Jan Wirmitzer: Zpráva o stavu České republiky v roce 2017: Úspěšná, ale naštvaná země

„Lidí bez práce je rekordně málo, svobodně cestujeme i volíme, rostou mzdy i délka života. Naopak ubývá smrtelných nehod a vražd, sebevražd bylo loni nejméně od začátku měření v roce 1876. Česko šlape. Konec roku zastihl zemi v tříměsíčním mezičase mezi dvojími důležitými volbami. Stejně jako do sněmovního klání v říjnu i do lednové volby prezidenta výrazně promluví a možná ji i rozhodnou naštvaní lidé. Ti, kteří se navzdory období nebývalého blahobytu a bezpečí cítí ohroženi islamisty a prosperita je míjí,“ píše Jan Wirmitzer v Hospodářských novinách.

I proto je tu nevídaný úkaz. Nikdy za bezmála třicet let od roku 1989 nebyla příslušnost Česka k západním hodnotám zpochybňovaná tak nahlas jako nyní. Pod nablýskanou pokličkou leží skutečnost, že se úspěch posledních tří dekád nepřerozděloval úplně rovnoměrně.

Vrstva lidí, kteří práci mají, zároveň ale musí žít skromně, není v Česku malá. „Uhradit nečekaný výdaj deset tisíc korun má problém 35 procent lidí,“ potvrzuje sociolog Daniel Prokop z agentury Median.

Právě na chudší a nespokojené voliče zacílila ve sněmovních volbách hnutí ANO a SPD. První hnutí bude vládnout zemi, radikálové a konspirační teoretici z toho druhého, kteří věří na vražedné mikrovlnky, ovládli sněmovní bezpečnostní výbor i komisi pro kontrolu Národního bezpečnostního úřadu...

Sociolog Prokop varuje: „Když přijmeme narativ, že je všechno v pořádku, protože se mírně zlepšuje průměr základních ukazatelů, tak si ty problémy zcela zakryjeme – ale jejich dopady v sociálním vyloučení, nedůvěře institucím či volebním chování budou reálné,“ říká. Česká veřejná politika se podle něj některých řešení – pomoci v bytové nouzi, obědů pro chudé děti ve školkách či férového institutu oddlužení – zkrátka bojí.

Recept na klesající důvěru ve státní instituce zřejmě našli ve Finsku. V principu je jednoduchý: školství a státní správa musí fungovat moderně a efektivně. Pak lidé systému více důvěřují. Střípkem do mozaiky je i velký výzkum mezi čtvrt milionem Američanů, v němž renomovaný Gallupův ústav zjišťoval, kde se lidé cítí nejspokojeněji. Zvítězilo stotisícové město Boulder v Coloradu, kde lidé v minulých dekádách dokázali účinně tlačit na politiky, aby namísto zahleděnosti do růstu ekonomiky řešili kvalitu života.

Celý text naleznete zde