Vsetínská škola Integra slaví 25 let. Dokazuje, že inkluze může fungovat

sobota 28. října 2017 ·

„Argumenty odpůrců povinné inkluze jsou vesměs oprávněné a logické. Je totiž otázka, jak to ve školách organizovat. Není možné spojit v jedné třídě celou škálu poruch a diagnóz. Kolektiv žáků i učitelé mají své limity a z toho se musí vycházet,“ říká Libor Podešva, ředitel Základní školy Integra ve Vsetíně v reportáži iDNES.cz. „Nicméně pro osobnostní rozvoj dětí je to správný směr, což by mělo být hlavní,“ dodává.


Libor Podešva (linkedin.com)
I proto Integra drží stabilní počet žáků, ačkoliv vzhledem k zájmu by mohla být početnější. Stačilo by třídy plnit na maximální možný počet, což je v jejich případě kvůli omezeným prostorám 20 žáků. Měli by tak více peněz, protože stát je posílá právě podle počtu dětí. Tím by však narušili svou podstatu.

Každou třídu sestavili s ohledem na děti v ní. Jednoduchý návod typu kolik „zdravých“ dětí má připadat na jedno s potížemi, ale nemají. „Tak to nejde. Rovnováhu neustále hledáme, protože i zdravé děti přicházejí z různě podnětných prostředí, mají nějakou povahu, nadání, schopnosti,“ líčí ředitel. V průměru tak mají ve třídách oproti běžným školám o asi deset dětí méně.

Kromě jediné ve všech pracuje asistent pedagoga. Ani to není úplně snadné a trvá, než se dva dospělí v jedné třídě sžijí. Asistent je ve zvláštní pozici – s vyučujícím musí tvořit jeden tým, ale být téměř neviditelný. Je tam pro celou třídu, vnímá její klima a zůstává v kolektivu dětí, zatímco učitelé se střídají na jednotlivé předměty.

Třídy Integry se od běžných liší i stavebně. Na prvním stupni má každá o jedny dveře navíc. Vedou do další, menší místnosti. „Díky tomu můžeme třídu rozdělit do skupinek a pracovat s každou zvlášť, využívat rozdílné metody a postupy. Navzájem se neruší a přitom ta komunita funguje a žije společně,“ vysvětlil Podešva.

Celý text naleznete zde

7 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...
28. října 2017 v 11:00  

Integru znám, její ředitel je velmi schopný člověk, který si dokázal peníze na integraci žáků sehnat z projektů. Jinými slovy: Integra hradí inkluzi už deset let z peněz ESF. Ze státního rozpočtu je v tom jen oněch povinných 15 %. Jenže on je problém v tom, že aby to bylo systémové bylo by potřeba celou inkluzi platit ze státního rozpočtu, a to nejenom na Integře, ale ve všech školách v republice, a to i středních, což se zatím i podle Štecha vůbec neděje. Zatím se ukazuje, že nemáme peníze na inkluzi ani na základkách a to jsou v tom ještě peníze ze šablon.

Josef Soukal řekl(a)...
28. října 2017 v 11:09  

Takže se opět jako příklad vyzdvihuje NESYSTÉMOVÉ ŘEŠENÍ.

Ygrain řekl(a)...
28. října 2017 v 15:55  

Klasická demagogie. Nikdo nikdy netvrdil, že inkluze nemůže fungovat nikdy a za žádných okolností. Správně by nadpis měl znít "Inkluze může fungovat V PŘIPRAVENÉM PROSTŘEDÍ". Mnohem nižší počet žáků, stavebně uzpůsobené třídy - která škola tohle má? Či spíš, která škola NA tohle má?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
28. října 2017 v 17:07  

...který stát na to má?

Michal Komárek řekl(a)...
28. října 2017 v 17:20  

Ygrain, máte pravdu. Ten titulek by byl přesný. Myslím ale, že ten článek o tom je, že je právě o tom, že inkluze může fungovat jen za určitých podmínek. Citace ředitele školy jsou jasné. Inkluze prostě fungovat může - například na této škole - a také nemusí, jak s tím mají zkušenosti na mnoha jiných místech. Děkuji! Hezký den!

Eva Adamová řekl(a)...
28. října 2017 v 18:30  

Jistě, článek je o tom, že inkluze může fungovat jen za určitých podmínek. O podmínkách tam sice řeč je, ale není tam ani slovo o tom z čeho bylo financováno jejich vytvoření. A vytvoření takových podmínek, jaké mají na Integře, na všech školách ze státního rozpočtu je zhola nemožné. A že inkluze na 99 % škol funguje jen na oko, protože na ni peníze v tomto rozsahu nejsou, už teď začíná být naprosto jasné. A k tomu se přidává celá řada problémů, které až tak nesouvisí s financemi.

- pedagogická intervence = přetěžování dětí (a to nemluvím o jejich přetěžování aktivitami ze šablon)
- výuka speciálně pedagogických předmětů = na běžných školách nemá tuto péči kdo poskytovat, protože běžná "běžná škola" si o speciálním pedagogovi může nechat jenom zdát a z poradny či praktické školy tam na pár hodin nikdo nepojede
- relevantní pomůcky na trhu nejsou (těch pár pracovních sešitů pro dyslektiky na 1. stupni to fakt nevytrhne)
- asistent = ve většině případů jinde neuplatnitelný maturant s krátkodobým kurzem, který nemá pedagogické a mnohdy ani osobnostní předpoklady pro práci s postiženými dětmi

A jsme zase znovu u toho, tento stát rozjel inkluzi aniž by připravil podmínky personální, prostorové, materiální a finanční. Ohánění se tím, že se to nějak rozjelo, je až trapné, protože učitelé v praxi moc dobře vidí, jak se to rozjelo a jak to drhne i tam, kde to při trošce rozumu a trošce rozumné přípravy drhnout nemuselo.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
28. října 2017 v 19:48  

Michale, z ideologie za jedna.