Univerzity berou nejméně studentů. I pro velké univerzity to znamená finanční potíže

Ještě v roce 2010 se na vysokých školách zapsalo ke studiu v prvním ročníku 100 676 studentů. Loni jich bylo 69 839. Letošní ročník osmnáctiletých je podle statistik o porodnosti vůbec nejslabší za celou dobu měření Českého statistického úřadu. Informuje deník Právo.

Tomáš Zima (cuni.cz)

Výdaje na vysoké školy v poslední době oproti většině ostatních odvětví stagnovaly. V souhrnu dostaly loni VŠ na provoz a platy 21,7 miliardy korun. To je společně s výdajem z roku 2014 nejnižší částka od roku 2010. Vysoké školy proto volají po navýšení rozpočtů alespoň o 4,5 miliardy. Zatím se ale v koalici hovoří o třech miliardách.

„Jestliže v minulých třech letech stát přidal úředníkům a státním zaměstnancům 10,2 procenta, tak jsme v minusu 10 procent. Pokud teď stát přidá učitelům regionálního školství 15 procent, a já to plně podporuju, tak jsme zase minus 15 procent,“ řekl předseda České konference rektorů Tomáš Zima, který je i hlavou Univerzity Karlovy v Praze.

„Pak budou učitelé dvou kategorií. Ti, kteří dostali hodně přidáno, a ti, kteří dostali méně. Budou se rozevírat nůžky. Bude se to projevovat tak, že bude nedostatek učitelů, lékařů a jiných odborníků, protože je nebude mít kdo vychovávat,“ dodal.

Podle místopředsedy konference rektorů a šéfa Masarykovy univerzity v Brně Mikuláše Beka by vysoké školy přijaly navýšení jen o tři miliardy korun se „skřípěním zubů“. Varoval, že školy by nemohly přijímat více studentů na studia lékařství nebo učitelství, tedy v oborech, kde momentálně lidé chybějí.

Celý text naleznete v dnešním vydání deníku Právo