Petr Brand: Mohou nás počítačové hry učit?

„Vztah ke hrám pedagogy rozděluje. Největší nadšenci pro věc věří, že hraní počítačových her může vést k novému přístupu k učení. To proto, že nabízí možnost víceúrovňového řešení problémů nezávisle na místě a otevřenou spolupráci, komunikaci a sdílení zkušeností. Druhý tábor připouští, že lze dělat dobré hry pro podporu výuky, ale mohou být použity jen doplňkově. Rozhodně nemohou tradiční způsob učení nahradit. Je tady ale ještě třetí skupina. Je to ta, u níž strach ze závislosti převládá natolik, že hry (a možná i technologie jako takové) odmítá úplně,“ píše Petr Brand v textu na Učitelském spomocníku.

Brand mimo jiné píše:

Oproti klasickému školnímu modelu, kdy je lepší ten rychlejší a úspěšnější, nabízí učení prostřednictvím her mnohem širší perspektivu. Neúspěch se netrestá, naopak nabízí další možnost, jak řešit problém. Modifikování postupu zdokonaluje hráče a motivuje ho k dalším pokusům. Není cílem být nejrychlejší. Dohrání nemusí vždy znamenat, že hráč objeví vše, čím daná hra disponuje. Může existovat více cest, jak hru dokončit, i mnoho jiných způsobů, kterými lze vyřešit konkrétní herní situaci. Může se stát, že rychlým projitím celé hry může zůstat mnoho neobjeveného. Hráč během hraní může někdy i sám ovlivňovat příběh. Může ho často dle své chuti přímo utvářet. Díky tomu s hrami vznikají i komunity hráčů, které mezi sebou sdílejí své zkušenosti a poznatky. Hraní se z tohoto pohledu stává sociální aktivitou.

Nás nejvíce zajímají hry edukační, které by tomuto odvětví měly dominovat. Pro správné motivování hráče by měla hra obsahovat příběh, nejenom samotné prvky a překážky, které hráč překonává. Spojení obsahu, děje a samotného principu hraní v jeden celek je v podstatě umění. To se bohužel mnoha edukačním hrám nedaří. Hra bez myšlenky nemá smysl, jednotlivé úkoly bez příběhové linie neupoutají hráče natolik, aby pokračoval.

Hra musí především bavit. Mnoho vzdělávacích her není schopno tohoto efektu dosáhnout. Často se koncentrují pouze na obsah. Bez dobrého herního mechanismu však nevtáhnou hráče do děje. Tvůrci dobrých her vytvářejí kromě hlavní dějové linie i virtuální prostředí plné možností. Toto virtuální prostředí zasahuje daleko za hranice samotné hry. Díky aktivní komunitě může hra dlouhodobě přežívat.

Celý text naleznete zde