Pokud jste vysokoškolsky vzdělaný muž, máte v Česku šanci, že se dožijete o 17,8 roku více než muž se základním vzděláním. Tvrdí to studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Čeští demografové sice došli k výrazně nižšímu číslu, přesto však potvrzují, že vliv vzdělání je v tuzemsku v tomto ohledu větší než v jiných zemích OECD, píše MF DNES.
Rozdíl mezi dožitím vysokoškolsky vzdělaných mužů a těmi s pouze základní školou je nejvyšší mezi pětatřiceti členskými zeměmi OECD, kde je průměr zhruba sedm let. Uvádí to zpráva o zdravotním stavu obyvatel členských zemí za rok 2015 (studii v angličtině si můžete přečíst zde). U žen je rozdíl na dožití kolem pěti let, což odpovídá evropskému průměru.
Celý text naleznete zde
Studie: Vzdělaní čeští muži žijí o osmnáct let déle než ti se základkou
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentářů:
No, jsem vzdělaný (nebo aspoň fachidiot s vyskokou školou), ale mám aj základku... Co platí pro mne?
Už se těším, jak z té studie bude někdo vařit bramboračku a la "neomezujme přístup k VŠ vzdělání, prodloužíme lidem život...."
Možná má smysl ocitovat jeddnu větu ze studie:
"Life expectancy in OECD countries varies not only by gender, but also by socio-economic status as measured, for instance, by education level (Figure 3.5)."
(Očekávaná délka dožití nezávisí jen na pohlaví, ale I na SOCIOEKONOMICKÉM STATUSU, měřeném např. úrovní vzdělání.)
Jinak po prolétnutí těch tří stránek jsem moc nepochopil, jak se měří ta "education gap"... Ale řekl bych - vzhledem k tomu, že to stojí na datech pro lidi zemřelé kolem roku 2012, 2015 (tj. vzdělávaných po druhé válce) - že bude celkem odlišná pro západní, jižní a ostblock země...
---
Taky nevím, jestli pro odhad doby dožití (navíc pro dnešní třicetileté) není přítomný čas "žijí" trochu mimo...
V tom výzkumu je podle demografů nějaká pořádná krpa.
Já jsem také četla jednu studii, bohužel netuším název. A tam se psalo, že nezáleží da době absolutního dožití,ale střední době. A ta se prý bude pozvolna zkracovat. Vyhráli lidé narození před válkou a po ní, protože žili v dlouhodobém nebo občasném nedostatku a dost fyzicky pracovali. Další a další generace již často žily v dostatku a práce fyzického charakteru už také není in. Sice se trochu více sportuje, jenže ne všichni.O vzdělání tam nebylo nic. Obávám se, že podobné studie bývají často na zakázku různých teorií - změna důchodové reformy, změna školské reformy, změny ve zdravotnictví. A pokaždé je kladen důraz na něco jiného.
Okomentovat