Skutečné výsledky: Maturanti se prý zlepšují. Jenže počet propadlíků stále roste, hlavně z češtiny

Ze statistických čísel je zřejmé, že za rostoucím počtem propadlíků jsou testy, jejichž náročnost roste. „Nejvýznamnější změna byla v roce 2015, kdy jsme do testu zařadili takzvané otevřené otázky,“ říká ředitel Cermatu Jiří Zíka. K výsledkům maturit se vrací MF DNES.

Jiří Zíka (repro ČT)

Důležité ale je podívat se i na to, kdo má s testem z češtiny problémy. Neúspěch u gymnazisty je ojedinělý, zato studenti učňovských oborů s maturitou se před maturitami musí cítit jako před popravou. Celkově (tedy nejen z češtiny) uspěje jen každý druhý. Což pro ně znamená, že nemají ukončené středoškolské vzdělání.

„Pokud s maturitním vysvědčením jsou spojena pro všechny stejná práva, mají mít i stejné povinnosti. Dát ho někomu za to, že umí násobit, a jinému za to, že umí integrál, nejde,“ komentuje to Jiří Zíka.

„Pokud považujeme za vyhovující systém, který produkuje každý rok tisíce lidí bez jakékoli kvalifikace a který je nákladný, protože platíme za jejich opakované studium, pak je počet propadlíků v pořádku,“ nesouhlasí s ním Tomáš Feřtek.


Celý text naleznete v dnešním vydání MF DNES