Vzdělávání učitelů má vážnou mezeru: Nenaučí je účinně řešit konflikty.

Dítě přijde ze školy domů a postěžuje si rodiči, že mu učitelka ublížila. „Ten pak doběhne do školy celý nastartovaný a už od dveří nadává,“ vypráví v reportáži MF DNES Ivana Preyová, ředitelka Základní školy v Krásné Lípě příběh z praxe. „Dříve jsem otce a učitelku nechala, aby se dohadovali. On řval, nakonec odešel a ještě venku nadával. Teď to dělám jinak. Oba vyslechnu, zdůrazním, že nám jde o společnou věc, dostanu z rozhovoru emoce a pak se můžeme dohodnout, jak problémy řešit,“ dodává.

Ivana Preyová (sdruzeni2014.cz)

Se situacemi tohoto typu si nedokázala poradit až do loňského podzimu, kdy spolu s několika kolegy prošla intenzivním výcvikem, který byl zaměřen na komunikaci a řešení konfliktů. Přestože má více než deset let praxe a diplom z pedagogické fakulty. „Takhle řešit problémy bychom bez odborníků nezvládli,“ tvrdí Ivana Preyová, která ve školství pracuje od roku 2003. „Na vysokých školách se tohle neučí,“ dodává.

Mezery ve vzdělání v tomto případě látá projekt, který deseti školám ze Šluknovska a z Moravskoslezského kraje zaplatila Agentura pro sociální začleňování v rámci kampaně Hate Free. Projekt za sebou nemá nechat jen několik vycvičených pedagogů. Jde o pilotní fázi, která má najít cestu, jak na českých školách využívat techniky mediace.

„Pořád dokola učíme základní věci, například jak dávat zpětnou vazbu,“ říká Milan Kotík z neziskové organizace Aisis, která výcvik zajišťuje. „Podle ředitelů se ve vzdělání budoucích učitelů nic nezměnilo, teoretické znalosti z psychologie a pedagogiky stále neumějí uplatnit v praxi,“ dodává.


Celý text naleznete v dnešním vydání MF DNES