Učitel Dag Hrubý: Zamyšlení nad vzděláváním

čtvrtek 2. února 2017 ·

„Mám stále silnější pocit, že na vzdělávání je výhradně pohlíženo jako na poskytování služeb, na které se nekriticky aplikují poznatky z neoliberální ekonomie. Zdá se, že hlavním cílem výchovy a vzdělávání je homo oeconomicus, subjekt ekonomické soutěže,“ píše matematik Dag Hrubý ve svém eseji v aktuálním vydání časopisu Řízení školy.


Dag Hrubý (unob.cz)
Pokud učitel pochybuje o tom, co je vlastně cílem výchovy a vzdělávání v současné době, tak se zdá přirozené obrátit se na teorii výchovy, která snad stále patří mezi klíčové pedagogické disciplíny. Zde by se měl dozvědět odpovědi na otázky: Jaká má být výchova v 21. století? Pro jakou společnost má být nastavena?

Řekl bych, že současná pedagogická věda nedokáže českému učiteli uspokojivě vysvětlit, co je cílem výchovy a vzdělávání v současné době. Současná česká teorie obecné pedagogiky není u nás vybudována a systematicky rozvíjena. 

Poslední kurikulární reforma v ČR, která zavedla rámcové vzdělávací programy, se postavením učitele ve výchově a vzdělávání příliš nezabývá. Přechod od osnov k rámcovým vzdělávacím programům se udál živelně a nebyl provázen úvahami a systematickými aktivitami v oblasti učitelské přípravy. Toto opomenutí je důsledkem trendu podceňování autority učitele, který již není exponentem kultury a garantem výchovně-vzdělávacího procesu, nýbrž pouhým konzultantem, pomocníkem nebo partnerem dítěte.

Tak mi z toho vychází, že učitel musí spoléhat především sám na sebe. Nevzdávat se a nepodléhat příliš těm úvahám o postmoderní, znalostní, učící se a informační společnosti. Myslím si, že hluboké zaujetí a učitelova láska k předmětu vychovávají lépe než jakákoliv informace.

Moje definice učitele je následující: „Učitel je zodpovědný, veselý člověk, který se rozhodl dobrovolně a s jistou dávkou pokory věnovat svůj život výchově a vzdělávání dětí. Radost učit bývá občas tlumena nařízeními nadřízených a jiných orgánů.“ Řekl bych, že dobrý učitel musí dostat něco od Pána Boha a musí se stále vzdělávat, musí nacházet porozumění u svých nejbližších.


Celý text naleznete v aktuálním vydání časopisu Řízení školy

3 komentářů:

krtek řekl(a)...
3. února 2017 v 13:30  

Tisíceré díky za tento příspěvek. Matematik, který se nenechá vmanipulovat do role spasitele, ale který pro výuku udělal mnohé.

RP řekl(a)...
3. února 2017 v 15:19  

"Tak mi z toho vychází, že učitel musí spoléhat především sám na sebe. Nevzdávat se a nepodléhat příliš těm úvahám o postmoderní, znalostní, učící se a informační společnosti. Myslím si, že hluboké zaujetí a učitelova láska k předmětu vychovávají lépe než jakákoliv informace."
- děkuji... hlavně nepodléhat...

Unknown řekl(a)...
3. února 2017 v 23:57  

Ano metoda KoMaFri je věčná. Komenský-Makarenko-Frištenský