V létě při vrcholících debatách o inkluzi Právo přineslo příběh matky, které židenický Orgán sociálně právní ochrany dítěte (OSPOD) všemožně ztrpčoval život jen proto, že chtěla, aby její handicapovaná dcera navštěvovala běžnou základní školu. Úřednice dokonce podala k soudu návrh, aby matku vyšetřili psychiatři. Podle kontroly brněnského magistrátu v tomto případě OSPOD hrubě chyboval a nestaral se o zájem dítěte.
„Škola, kterou dcera navštěvuje, je ve stejné ulici jako náš byt. Je to navíc naše spádová škola. Už když tam měla dcera před třemi lety nastoupit, nebyli z toho nijak nadšeni,“ popsala matka, která vychovává dceru sama. „Nakonec si to ale sedlo, dcera si tam našla kamarády, nikdo ji tam nešikanoval a dařila se její integrace. Se školou byla ale složitější domluva, co se učiva a přístupu k dceři týče,“ dodala.
Jenže dohady se školou ohledně individuálního vzdělávacího plánu nakonec vedly k tomu, že se škola obrátila na OSPOD a pracovnice sociálky případ vyhodnotila tak, že podala k soudu návrh na „výchovné opatření“. Pod tímto se skrývá možnost, že dívka, pro niž matka chtěla jen to, aby se mohla vzdělávat se svými zdravými vrstevníky, by mohla skončit v ústavu.
Matka se obrátila na brněnský magistrát, který práci místního OSPOD podrobil drtivé kritice.
Podle kontroly pracovnice sociálky nehájila zájmy dítěte, ale valná část její práce spočívala ve vyvíjení nátlaku na matku, aby přestala trvat na tom, že legislativně zakotvená práva její dcery mají být dodržována.
Celý text naleznete v dnešním vydání deníku Právo
Sociálka nehájila zájem dítěte a šikanovala matku – tlačila na ni, aby dceru odhlásila z běžné základní školy
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
6 komentářů:
Zájem dítěte a matkynemusí být totožné. Málo informací.
Málo informací.
Co když škola neměl podmínky k vzdělávání?
Postup sociálky nebyl přiměřený, postup školy byl správný. Je to tak i ve vyhlášce, že se škola v případě nedohody obrací na OSPOD. My nevíme, jestli např. matky netlačila na školu,aby dítě mělo snížené výstupy apod.
Znám nátlakové akce rodičů. Dítě má v doporučení, že v počátku nové látky smí používat kalkulačku. Rodič vyžaduje neustálé používání kalkulačky, protože to dítě má údajně v papírech. Když se učitel brání s poukazem na doporučení, volá rodič inspekci. Jen jeden z příkladů nedávné doby.
Těžko soudit, jenže právem rodiče musí zůstat, aby nakonec rozhodl. Jinak jsme v pytli. Já osobně mám s OSPODEM jenom špatné zkušenosti. O osudech dětí rozhodují lidé bez jakékoliv kvalifikace a patřičných znalostí. A chrání hlavně sebe. Bohužel.
Nikde nenajdeme stupeň postižení dívenky. Nevíme zda jde o mentální, smyslové, zdravotní, poruchy autistického spektra. Těžko soudit, protože škola má strach něco zveřejnit a ani nemůže. A jestli SPC rozhodlo společně s matkou, v rámci inkluze, o zařazení do běžné ZŠ, pak s tím asi moc nikdo nic neudělá. Názory spolužáků a jejich rodičů taky nikdo nezkoumal. Tito na rozdíl od školy můžou něco málo říci. Je to typický střet inkluzivního školství. Co když ta dívenka dělá například nepěkné věci a vříská celou hodinu? Napověděl by také stupeň podpory. To se ale také nedozvíme, protože je to důvěrné.
To se ale také nedozvíme, protože je to důvěrné.
Což ovšem nebrání zveřejňovat "autentické příběhy o šikaně matky a dítěte", které přinášejí jen jeden úhel pohledu. Ten "správný" úhel pohledu.
No a v tom spočívá rozdíl mezi informací a propagandou.
Mezi novináři a aktivisty.
Mezi chováním etickým a neetickým.
"Ten "správný" úhel pohledu."
Protože jinak bychom se také mohli dozvědět nějakou pravdu, co se nehodí do krámu.
Okomentovat