Hana Erlebachová: CLIL – komplikace nebo příležitost?

čtvrtek 26. ledna 2017 ·

Výuka metodou CLIL (Content and Language Integrated Learning) neboli způsob, kdy se žáci během vyučovací hodiny učí současně obsahu daného předmětu a cizímu jazyku, je stále diskutovanějším tématem. Je výuka metodou CLIL v popředí zájmu škol? Vidí v ní učitelé potenciál, nebo se přiklánějí spíše k názoru, že je obtížná, časově náročná a spíše než očekávané výsledky přináší komplikace? V jakých předmětech se metoda CLIL nejčastěji využívá? Podobné otázky jsme položili učitelům základních škol, kteří CLIL ve výuce již vyzkoušeli.


Do krátkodobé pilotáže zavádění metody CLIL se sadou učebních materiálů LABYRINTH, která probíhala na jaře roku 2015 v rámci projektu ŠKOLA BEZ HRANIC, bylo zapojeno přibližně 80 učitelů. Každý z pilotních učitelů se mohl rozhodnout, jakou intenzitu využívání materiálů v hodinách zvolí, jak často je bude používat a zda absolvuje metodické workshopy či bude potřebovat při zavádění CLILu mentorskou podporu. Více než po roce jsme se těchto učitelů zeptali, zda metodu CLIL do výuky stále zařazují a zda, případně jak často, používají také zpracované učební materiály.

Dotazník vyplnilo 35 učitelů z 21 základních škol působících ve 4 krajích (Středočeský, Jihočeský, Liberecký a Vysočina). Třicet respondentů (86 %) uvedlo, že CLIL v různé podobě a intenzitě do výuky dále průběžně zařazují a zpracované materiály využívají. Nyní se podívejme na jednotlivé odpovědi podrobněji.

43 % respondentů používalo CLILové materiály v hodinách odborných předmětů, a 20 % odpovědí potvrdilo používání materiálů v hodinách cizího jazyka. 37 % učitelů odpovědělo, že se snaží CLILové materiály využívat jak při výuce jazyka, tak i při výuce odborného předmětu.

Pokud jde o četnost zařazování prvků CLIL, většina učitelů (70 %) uvedla, že CLIL do výuky zařazuje 1x měsíčně, 23 % učitelů pracuje metodou CLIL se žáky 1x týdně. Dva z respondentů uvedli, že CLILové aktivity zařazují více než 2x týdně (v tomto případě se jednalo o školu Montessori). Nejčastějším důvodem nepříliš intenzivního zařazovaní CLILu je zejména obava učitelů, že nestihnou probrat další témata určená ŠVP, ale třeba i problémy při stanovení kritérií pro hodnocení výsledků žáků v CLILových aktivitách.

Učitelé, kteří v dotazníku odpověděli, že CLIL už nadále při výuce nevyužívají, uváděli jako důvod nedostatečnou podporu vedení školy nebo změnu předmětu, který učili a pro který měli v rámci pilotáže k dispozici učební materiály a mentorskou podporu zdarma. Dalším z důvodů byla například také změna ve složení žáků dané školy, kdy roste počet žáků-cizinců a prioritou se stává výuka češtiny jako druhého jazyka.


Celý text naleznete zde

1 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...
26. ledna 2017 v 8:28  

Jestli metoda CLIL, tak na střední škole. Na běžné základce nemá co dělat, protože dobré tři čtvrtiny dětí mají problém pochopit informace, jevy a souvislosti v mateřském jazyce. Ona ta znalost cizího jazyka také není všechno. Vždy žákům říkám, že pokud se budou chtít v budoucnu uplatnit, budou muset napřed umět něco jiného a až pak budou potřebovat cizí jazyk. Čistě cizím jazykem se bude živit málokdo.