Přečtěte si: Speciální výuka, nebo běžná škola? Rozhodování dělí rodiče i pedagogy

neděle 20. března 2016 ·

Někdy je všech pro a proti tolik, že se misky vah téměř nehnou. A pokud jde o osudové rozhodnutí o budoucnosti potomka, dilema je nekonečné. Paní Milada z Brna právě zvažuje, zda má umístit svou lehce mentálně postiženou dceru do běžné školy k ostatním dětem, nebo do speciální. I s manželem těžko hledá shodu.


Z článku Jiřího Macha v Novinky.cz vybíráme:

Kontaktovala šest škol, které na svých webech deklarují, že handicapované děti integrují. I tak se v jedné z nich setkala s ráznou reakcí: „A nebylo by jí líp ve speciální škole?“

Jakmile si všimla, že by tam Apolenka nebyla vítána, ihned raději vycouvala. „Není možné pracovat s dítětem, které potřebuje individuální přístup, v prostředí, kde mu jej nechtějí dát. Tady může být jakákoli umanutost spíš kontraproduktivní a na úkor dítěte,“ řekla.


1 komentářů:

Jana Karvaiová řekl(a)...
21. března 2016 v 6:20  

No, a jsme u toho. Školy mají povinnost. Je hezké někoho zmocnit povinností a nedat mu nic, jak ji splnit. Co kdybychom teď daly školám povinnost učit povinně čínštinu . Od nového školního roku. Je to přesně stejné, jako učit některý typ postižení. Jenže troubové nahoře si pořád myslí, že se to musí zvládnout pozitivním přístupem, vstřícností apod. Tak to zkuste s tou čínštinou nebo korejštinou. Schválně, jo?
Jinak někteří jedinci dobro ...ové protestují už i proti skupinové výuce..Že prý všichni dohromady a najednou a basta. To už je fakt na zabití. Jenže je legrační, že tito lidé se ohánějí několik řádků před tím Skandinávií, kde právě skupinová integrace hraje hlavní roli. Svědčí to jen o papouškování a nenastudování si ničeho.