Přečtěte si: Pokročilá šikana: Jádro agresorů by mělo odejít ze školy

Michal Kolář, expert na poruchy chování, o případu šikany na pražské střední průmyslové škole Na Třebešíně v rozhovoru říká: „Podle mé klasifikace šlo minimálně o třetí stadium šikany z celkových pěti. Kloním se však k názoru, že mohlo jít i o stadium čtvrté. Není pravděpodobné, aby za tím stáli jen ti tři studenti, o kterých se mluví.“


Z rozhovoru Michaely Kabátové s Michalem Kolářem v České pozici vybíráme:

LIDOVÉ NOVINY: V září v tuzemských základních školách naplno odstartuje společné vzdělávání. S běžnými žáky budou do třídy chodit i děti s různými handicapy. Nebude to přívětivé prostředí pro šikanu?
KOLÁŘ: O tom jsem vlastně nikdy nemluvil, ale setkávám se s šikanou ve školách, kde inkluze běží, permanentně. Znám tedy i odvrácenou tvář inkluze. Riziko šikany je v tomto případě samozřejmě zvýšené. Nikdo se o to nezajímá a je nepředstavitelné, co to může způsobit.

Znám případ, kdy paní učitelka dostala do třídy dvě mentálně postižené děti. Nikdo ji na to ale nepřipravil. Jeli na školu v přírodě a jednu tu holčičku tam spolužáci velmi brutálně sexuálně zneužili. Škola po zjištění této závažné skutečnosti rodiče neinformovala.

Nebo jiná holčička, taky mentálně postižená, měla ve škole asistentku a dostávala dobré známky. Za chvíli ji ale celá třída nenáviděla. Vnímali to tak, že jí učitelé nadržují. Ona doma plakala hodiny. Pak se jí snažili pomoct všichni odborníci, to ale mělo přijít dříve. Školy nejsou připravené na šikanu ani na inkluzi. To je opravdu nepříznivá kombinace.