Společné vzdělávání je základní a normální přístup ke vzdělávání, který musí být v České republice standardem. Je to dobrý standard. Chápu, že diskuse o společném vzdělávání je považována za spíše výhradně odbornou. V řadě médií se k tomuto tématu vyjadřují téměř výlučně speciální pedagogové, pedagogové, psychologové apod. Jak tomu může tedy běžný člověk porozumět?
Z článku Davida Beňáka v Romea.cz vybíráme:
Má odpověď na tuto situaci je: není to v pořádku! Tento stav, který tu v bývalém Československu a následně v České republice fungoval, zdecimoval do značné míry romskou komunitu a nejen tu, de facto každé dítě, které jaksi neodpovídalo výkonností normě tehdejšího, ale i nynějšího školství.
Současná generace Romů v produktivním věku je více než z poloviny nezaměstnaná a důvodem není pouze to, že jsou Romové a nechtějí pracovat, ale také to, že nejsou vůbec konkurenceschopní na trhu práce, neboť velký počet z nich má pouze základní vzdělání na zvláštní škole nebo na základní škole.
Tento typ škol produkuje lidi závislé na sociální pomoci. Nad Romy se zlomila hůl, protože česká škola (až na konkrétní výjimky – konkrétní učitele, konkrétní školy) nedokázala vzdělávat jen trochu odlišné děti v běžných základních školách.
Přečtěte si: David Beňák k debatě o inkluzi: Neviditelní a neslyšitelní
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
4 komentářů:
Diskuse na Romea je velice výživná a ukazuje, jaký je autor mimoň.
Klasika - za problémy cigánů může zvláštní škola. Oni sami jsou OK.
Tajný, nejmenujete se Beňák?
To už snad není ani vtipné.
No comment.
Nebojte se pane Beňák. Po inkluzi zjistíte, že česká škola nedokáže vzdělat i běžné romské i neromské dítě. Nezaměstnaní budou skoro všichni. Až na ty, kteří si připlatí za soukromou školu nebo je to naučí rodiče. Pak budete jistě spokojen.
Inkluze se tak rychle přeměňuje v segregaci, pač střední vrstvy a bohatí si své děti umístí do elitních soukromých ZŠ a poté na víceletá gymnázia, což se ostatně i dnes masově děje. Dochází tedy k tomu, že se vytváří "nový typ praktické školy", která se jmenuje ZŠ běžného vzdělávacího proudu. Veřejná ZŠ se tak stává školou pro chudší část obyvatelstva ČR a děti ze sociálně vyloučeného prostředí. Tedy dochází k pouze k přesunu některých dětí z místa A do místa B. A nenazývejme ten proces inkluze, pač to žádná inkluze není.
Okomentovat