V České republice bohužel nebyly realizovány prakticky žádné výzkumy, které by zkoumaly vliv vrstevníků na vzdělanostní aspirace dětí. V ČR publikované studie analyzující determinanty vzdělanostních aspirací českých dětí vycházejí většinou z dat z šetření PISA, které neumožňují zkoumat vliv vrstevníků. Do šetření PISA ani jiných podobně rozsáhlých šetření také nejsou zahrnuti žáci základních škol praktických (bývalých zvláštních škol). Přitom právě v případě těchto škol, kde se koncentrují zdravotně i sociálně handicapované děti, můžeme očekávat poměrně silný specifický vliv vrstevníků, spolužáků na vzdělanostní aspirace a výsledky vzdělávání.
Z článku
Jana Klusáčka v ČOSIV.cz vybíráme:
Pokud vztáhneme uvedená zjištění k problematice společného vzdělávání, respektive diskuse nad tím, zda mají být děti se speciálními vzdělávacími potřebami (zejména ty aktuálně diagnostikované jako „lehce mentálně postižené“) vzdělávány s ostatními dětmi v běžných třídách nebo odděleně ve speciálních třídách v základních školách praktických, lze očekávat, že pozitivní vliv na vzdělanostní aspirace a výsledky těchto dětí bude mít spíše společné vzdělávání v běžných třídách, než segregované vzdělávání. Je však samozřejmě třeba těmto dětem a jejich učitelům zajistit adekvátní podporu.
1 komentářů:
Autor má pravdu v tom, že "v České republice bohužel nebyly realizovány prakticky žádné výzkumy, které by zkoumaly vliv vrstevníků na vzdělanostní aspirace dětí.... Do šetření PISA ani jiných podobně rozsáhlých šetření také nejsou zahrnuti žáci základních škol praktických (bývalých zvláštních škol)."
A souhlasím s ním i v tom, že " právě v případě těchto škol, kde se koncentrují zdravotně i sociálně handicapované děti, můžeme očekávat poměrně silný specifický vliv vrstevníků, spolužáků na vzdělanostní aspirace a výsledky vzdělávání."
Je však málo pravděpodobné, že "pozitivní vliv na vzdělanostní aspirace a výsledky těchto dětí bude mít spíše společné vzdělávání v běžných třídách, než segregované vzdělávání".
Jestliže žák s lehkým mentálním postižením bude poznávat první písmenka a ostatní už budou plynule číst, těžko lze očekávat, že se je bude ze všech svých sil snažit napodobovat. Pokud bude sčítat v oboru do dvaceti v době, kdy jeho nepostižený spolužák už řeší rovnice, těžko lze očekávat, že se inspiruje tímto " pozitivním příkladem" a že to na něj bude působit motivačně. Žádný žák nemůže dělat nic, co není v jeho silách.
Učitelé integrovaných žáků by mohli vyprávět.....
A korektně založený empirický výzkum by stavu pedagogického poznání některých lidí zabývajících se školstvím určitě také pomohl některé věci pochopit.
Okomentovat