Zastupitelé Královéhradeckého kraje se na posledním letošním zasedání usnesli, že nesouhlasí se záměrem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, aby byli žáci s lehkým mentálním postižením připraveni o možnost vzdělávání podle upraveného vzdělávacího programu ve speciálních třídách a zařazováni pouze do tříd základních škol, kde zkomplikováním vyučovacích hodin může dojít ke snížení kvality výuky pro všechny žáky.
Od září 2016 má dojít k velké změně ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami podle letos přijaté novely školského zákona.
„Novelou se zavádí takzvaná inkluze, tedy společné vzdělávání v základní škole, které podle nás z praktického hlediska nemůže fungovat a ruší dlouholetý propracovaný systém základního školství, který prostřednictvím speciálních škol dokázal s potřebnou mírou podpory vzdělávat i mentálně postižené žáky,“ uvádí radní pro oblast školství Táňa Šormová.
Zavádí se pět stupňů podpůrných opatření, které mají žákům s výukovými problémy usnadňovat vzdělání v běžné třídě. Jedním takovým opatřením je i redukce učiva, které má žák zvládnout.
„Kdo někdy s dítětem ze speciálních základních škol pracoval, ví velmi dobře, proč ho rodiče dali raději do speciální školy. V běžné třídě se dítě trápí, nestačí svým vrstevníkům, a je naopak zase zdržuje. Navíc se v takovém případě nedá úplně vyhnout tomu, že může být dítě kvůli své odlišnosti z kolektivu vyloučeno,“ říká speciální pedagog Arnošt Vítek, který hovoří i o tom, zda si někdo dokáže představit, jaký negativní dopad má například přítomnost speciálních asistentů pedagoga ve třídě, jaký dopad má na soustředěnost všech ostatních a na kvalitu výuky kantora. Pokud přibude ve třídě základní školy více mentálně postižených dětí, přibude například i pomocných asistentů a je třeba si představit, jaký reálný dopad to bude mít na podobu výuky.
Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje chce tedy apelovat na MŠMT, aby znovu zvážilo a přehodnotilo záměr, který bude mít negativní dopad na děti v našich školách základních a do budoucna zřejmě i středních.
Autor: Martin Holek
Zdroj: kr-kralovehradecky.cz


4 komentářů:
http://moderniobec.cz/zakonodarna-iniciativa-kraju-v-praxi-to-neni-jednoduche/
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Zákonodárný_proces_v_Česku
J. Týř
A do teď jste tam spali? Co slovo , to bohužel pravda, ale není trochu pozdě?
Třeba v tom cítí peníze, že nebudou.
Ale to je jedno - teď to srovnejte s EDUinem nebo čtyřiceti matkami. Kdo z nich má větší váhu a za kolik lidí mluví...
Kde je ta občanská společnost?
Kraje mají směrem k MŠMT mnohem významnější hlas než nějaké nevládní organizace, které mnohdy nekale (neodborně, neeticky a proti veřejnému zájmu) lobbují ostouzením veřejných škol za svoje zájmy. To, co napsal pan Novotný o tzv. nekalé reklamě, myslím platí v plném rozsahu i pro takovéto nevládní organizace (ziskovky a tzv. neziskovky, typicky myslím např. Eduin).
Problém koncepčně, finančně a organizačně nezvládnuté inkluze dětí s LMP do běžných tříd vnímá myslím i Asociace krajů ČR a doufám, že i ona zaujme k věci zásadní stanovisko.
J. Týř
Viz
http://www.ceskaskola.cz/2015/12/dvtv-skola-vyvolava-v-detech-stres.html#comment-129540830738505779
Okomentovat