V roce 1991 se Stanislav Gazdik rozhodl vypravit do Francie a vstoupit
do cizinecké legie, ve které následně prožil patnáct let života.
Podařilo se mu dostat do speciální jednotky GCP a dosáhnout hodnosti le
sergent chef. Když se po
letech vrátil, rozhodl se ve své knize vyprávět svůj
příběh.
Vylíčil své zážitky a zkušenosti, od náborového střediska přes
tvrdý výcvik až po nasazení v jednotlivých akcích. Umožňuje tak
nahlédnout výjimečným způsobem do každodenního života ve francouzské
cizinecké legii a poznat i rozmanité akce, kterých se
zúčastnil v různých koutech světa. V knize nechybí ani širší seznámení s
historií a kořeny cizinecké legie.
Stanislav Gazdik
pochází z Karviné, odkud v roce 1991 odešel do Francie, aby zde vstoupil
do
cizinecké legie. Byl zařazen do 2. výsadkového pluku (2
REP), poté v roce 1994 do speciální jednotky 2 REP – CRAP (GCP), kde se
stal v roce 1996 velitelem oddělení TME a v roce 2001 zástupcem velitele
čety. Zúčastnil se misí v Africe (Čad, Gabon, Kongo a další), v Bosně a
Hercegovině, Makedonii a v Kosově. V letech 2003 až 2006
působil ve speciálních službách zpravodajství cizinecké legie DSPLE a na
příjmu nově příchozích rekrutů. Během svého působení v legii získal
řadu ocenění (Médaille Militaire, 2× Médaille Valeurs Militaire, Anciens
Combatants, Médaille Chevalier de l’Ordre de la Médaille
et de la Roconnaissance RCA, 3× Médaille d’ Outre-mer, Médaille
Operations Exterieurs, 3× Médaille NATO, 2× Médaille ONU, Médaille
Défence National Argent a řadu dalších). V roce 2006 po odchodu z
legie zakládá
vlastní firmu, která zastřešuje kurzy v oblasti profesní
sebeobrany a taktiky boje. V roce 2011 firmu rozšiřuje na IAODG
(International Association Operational Defense Group) a organizuje
školení profesní sebeobrany po celém světě.
Přečtěte si příběh českého vojáka ve francouzské cizinecké legii. Novinku 15 let v legii objednávejte se slevou přímo u vydavatele.
15 let v legii
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentářů:
Typicky školská tématika článku a knihy samé spolu s akcentem na vlastenectví a podporu české národní hrdosti je excelentní ukázkou empatického přístupu ČŠ ke školské problematice. No - tak to tedy nic z výše uvedeného není pravda. Co tu proboha ČŠ propaguje?
Okomentovat