Posaďte nového ministra na ministerstvo a ono ho to tam semele a okrouhá k obrazu minulému. Když přišla ministryně Valachová, objevila se naděje, že by snad nastala nějaká změna dokonce k lepšímu. Zatím to tak bohužel nevypadá.
Alespoň v oblasti komunikace mezi MŠMT a učitelstvem. Teď paní ministryně vyráží na své spanilé jízdy do krajů. Pár úsměvů po školách, dětičky, pokec s hejtmanem. Kde jsou ale učitelé? Proč si paní ministryně neobjedná nějakou prostornou aulu, nevyzve učitele k setkání a nepokusí se veřejně vysvětlit a obhájit... třeba vyhlášku k paragrafu 16? Že by nejistota? Nebo naopak jistota, že neobhájí?
Vždyť samotná příprava této inkluzívní vyhlášky vzbuzuje nemalé pochybnosti a vyvolává různé otázky. Kdy vlastně byla vyhláška připravena? Kým? Kdo ji dostal k připomínkování? A především – proč se zase na její přípravě nemohli podílet učitelé? Myslím ty obyčejné, ty z praxe, na které dopadne vyhláška nejvíce. Vždyť MŠMT má potřebný prostor a nástroj v podobě metodického portálu rvp.cz!
Příležitosti a prostředky tu jsou, ale chybí motiv. Zájem. Vítězí tradiční a pohodlný stereotyp, jehož výsledkem je skutečnost, že učitelská veřejnost se ocitá odstavena na vedlejší koleji. Mimo rozhodování, mimo výměnu informací. A důsledkem takového ministerského stereotypu NE-komunikace je pak růst vzájemné nedůvěry. A mezi učiteli se šíří nebezpečné apatie. Už zase, paní ministryně.
Převzato s laskavým souhlasem z blogu autora na iDNES.cz
Zdeněk Sotolář: Ministerský stereotyp NE-komunikace
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
9 komentářů:
Pár úsměvů po školách, dětičky, pokec s hejtmanem. Kde jsou ale učitelé?
Už mne snad ani nepřekvapuje, že ředitelé škol jsou opět zcela opomíjeni. Jako kdyby k tomu neměli co řici, nebo lépe, jako kdyby vůbec nebyli. Snad že by školství bez nich obešlo zcela?
Já bych opravdu ráda věděla, jestli pani ministryně skutečně věří, že ta inkluze, které ona prý raději říká společné vzdělávání, žákům s postižením i bez postižení, školám a celému našemu školství bude prospěšná.
No, jde přece o 1 mld. eur v OP VVV.
Ano, kšeftíky. Děti vyhandlovat za peníze.
Takový drobný český chlíveček...
Dříve se tomu říkalo "bezpáteřní lidé".
A že těch bezpáteřných lidí je. I mezi vědeckými a odbornými pracovníky, speciálními pedagogy, kteří studovali psychopedii, obhajovali z ní své diplomové práce, psali o ni články a odborné publikace. Někeří z nich skutečně pracovali s mentálně postiženými dětmi a znají jejich možnosti a limity, a přece neváhají hodit je do džungle veřejného školství, kde nemají žádnou šanci na úspěch. Pro pár korun nebo eur?
Oni to vědí. Všechno to vědí. Nemají sníženou rozlišovací schopnost, jsou svéprávní, orientují se v prostoru a čase. Přesto to dělají. Manipulují s veřejným míněním, nechávají napospas stovky, možná tisíce dětí, obětují je pro naditou portmonku a plný břich. Jsou zavržení hodní, zlo činící. Svrab a neštovice na ně. Fůůůj!
Letí netopýr nocí a najednou bum - narazí do stromu. Sebere se, srovná křídla a letí dál. A za chvíli zase - prásk do skály. Zatřese hlavou, sundá si z uší sluchátka a říká: "Sakra, já se s tím walkmanem snad jednou přizabiju."
Nevím, kde tento příběh vznikl. Na českém umu v minulosti myslím zejména v důsledku nejednoty české šlechty profitovali nejprve Habsburkové a po Bitvě na Bílé hoře např. Sasko (Jedno z míst, kam z náboženských důvodů směrovali vyspělí čeští exulanti, kteří pomohli povznést tehdy nerozvinuté Sasko) a také země, do kterých se uchýlil J. A. Komenský.
Viz např.: http://ireferaty.cz/346/3361/Bitva-na-Bile-hore
Sachsen - Böhmen : Was verbindet uns? - Co nás spojuje?
http://www.dts.cz/cgi-bin/dts/dts.fcgi?stranka=3&kategorie=8&akce=clanek&id=258&jmeno=&heslo=
Myslím že i dnes má um českých lidí světu co říci, i když mu, zdá se, novodobá šlechta zatím vcelku moc nepřeje. Týká se to myslím i té úvodní historky. Čeští technici vytvořili světově unikátní pasivní radiolokátory Tamara a Věra.
http://ekonomika.idnes.cz/radaru-vera-prokleti-tamary-nehrozi-d76-/ekonomika.aspx?c=A040528_114007_ekonomika_ven
Věra je Víra. Naše víra, že Pravda vítězí nemusí být myslím pasivní, uvědomíme-li si Čapkův dodatek ..., ale dá to fušku.
Přeju nám všem co nejméně nárazů plynoucích z klapek na uších nebo očích a schopnost po nárazu srovnat křídla
Jiří Týř
Co asi můžeme očekávat od bývalé náměstkyně pana ministra Jiřího Dienstbiera? Jedině zrychlení tohoto procesu inkluze. A to hlava nehlava. Když se kácí les, tak přece létají třísky. A že ty třísky jsou děti? To přece nevadí, protože tyto děti z praktických škol už nebudou mít žádný nadstandard. A že se tyto děti nenaučí ani trivium? To přece nevadí, hlavně že se rozbije model, který tady fungoval. A že už nikdy nezažijí pocit úspěchu? To už vůbec nevadí. Hlavně že si MŠMT odškrtne položku o které jsou přesvědčeni ve smyslu xenofobie a rasismu.
Okomentovat