Jiří Týř: S Evropou jsme spojeni, jde o to odložit walkmany a srovnat křídla

Letí netopýr nocí a najednou bum - narazí do stromu. Sebere se, srovná křídla a letí dál. A za chvíli zase - prásk do skály. Zatřese hlavou, sundá si z uší sluchátka a říká: "Sakra, já se s tím walkmanem snad jednou přizabiju."


Nevím, kde tento anekdotický příběh vznikl. Víme však, že po skončení evropsky orientované vlády Jiřího z Poděbrad na českém umu zejména v důsledku nejednoty a zaprodanosti části české šlechty profitovali například Habsburkové, po Bitvě na Bílé hoře např. Sasko a také země, do kterých byl nucen se uchýlit J. A. Komenský. Víme, že ze zrad části české šlechty po Bílé hoře se Česko vzpamatovávalo téměř 300 let.

Saští přátelé dodnes dobře vědí, že rozvoji Saska významně napomohli vyspělí čeští exulanti, kteří se do Saska vydali jako do protestantské země z důvodu své víry. Vedlo to k rychlejšímu překonání důsledků třicetileté války v Sasku a v 19. sloletí pak Sasko bylo jednou z nejvyspělejších částí Evropy a výroba v Česku byla 60 % z celé výroby v Rakousko-Uhersku. Je to vidět například z článku Sachsen - Böhmen: Was verbindet uns?. Tento článek přednesl Prof. Hans-Reiner Meinel, předseda Saského zemského spolku Hospodářské rady Německa, jako příspěvek saské strany na II. Česko-saském hospodářském dnu konaném 15. dubna 2004 v pražské Hospodářské komoře ČR několik dnů před vstupem Česka do EU.

I dnes má na vzdělanosti založený um lidí v Česku světu mnoho co říci, i když jeho plnému využití, zdá se, novodobá, za elitu se prohlašující, šlechta ne vždy dost přeje. Nebo možná spíš fakticky nepřeje. Týká se to myslím vzdělávání v Česku celkově, technického vzdělávání a výzkumu i možností českých podniků. Je tu myslím určitá analogie s úvodní anekdotickou historkou o problémech s orientací. Pro orientaci při zjišťování překážek a vzdušných cílů například čeští technici vytvořili světově unikátní řadu pasivních radiolokátorů Tamara, Věra, Ramona a Elize. V rádiové orientaci jsme zkrátka dobří. Mnohem horší je to myslím se zrakovou, sluchovou i myšlenkovou orientací ve vzdělávání. Hledání a určování cílů, metod, prostředků a podmínek pro vzdělávání v Česku vykazuje myslím na politické a pseudoodbornické úrovni znaky aplikace škodlivě pojaté teorie chaosu a teorie her uplatňované v případech, kdy efektivní řešení problémů jsou dostupná mnohem racionálnějšími metodami. To ale není prvotně chyba žáků, rodičů, učitelů, podniků. Ta prvotní chyba je u těch, kteří tyto škodlivě chaotické hry rozehrávají. A také na straně těch, kteří je včas neodpískají.

Věra je Víra. Naše víra, že i ve vzdělávání Pravda vítězí, nemusí být myslím pasivní, uvědomíme-li si dostatečně praktický význam Čapkova dodatku..., ale dá to fušku.

Přeju nám všem a zejména vzdělávání v Česku co nejméně nárazů plynoucích z klapek na uších nebo očích, schopnost po nárazu srovnat křídla a sílu k sejmutí klapek na očích a uších.

Jiří Týř,
Hrádek nad Nisou, 20. září 2015