Cílem analytické publikace je navázat na národní zprávu z šetření a prezentovat sekundární analýzy zaměřené na silné a slabé stránky českých žáků zejména s ohledem na dílčí témata (aspekty) počítačové a informační gramotnosti sledované v rámci šetření. Po představení testovaných témat a dovednostních úrovní a popisu podoby testových úkolů obsahuje tato publikace i podrobný pohled na jednotlivé testované oblasti počítačové a informační gramotnosti, včetně informací o tom, jak si čeští žáci vedli při řešení testových úkolů z jednotlivých témat a dovednostních úrovní. Protože Česká republika zaznamenala v šetření poměrně malý podíl žáků nejen na nejnižší, ale zároveň i na nejvyšší dovednostní úrovni, přináší publikace pohled na specifika žáků s nejlepšími i nejslabšími výsledky v testu. V závěru publikace jsou shrnuta klíčová zjištění a návrhy možných doporučení pro oblast vzdělávací politiky.
Ke stažení:
Analytická zpráva z šetření ICILS 2013 (1,1MB PDF)
6 komentářů:
Zpráva zcela pomíjí, že informační gramotnost není pouze záležitost výuky informatiky. Obávám se, že pouhé zvýšení počtu hodin z 1 na 2 nic nevyřeší (i když je samozřejmě potřebné). Zásadní nutností je zařazení zpracování digitálně informačních témat i do jiných předmětů.
A ještě drobnost. Vždy, když ve zprávách ICILS čtu o tom, že žáci hledali informace, nadskakuji. Dostali na výběr pár lokálních stránek ve formátu webu a z nich měli potřebné informace získat. Zrovna tak mi vadí přílišná orientace úloh na mail. Je to překonaná koncepce, která neodpovídá stavu využívání internetu v praktickém životě.
Pro ty čtenáře, kteří již zapomněli, ještě připomínám, že naši žáci byli ve srovnání všech zúčastněných zemí nejlepší!
A samozřejmě je tu opět otázka, na úkor čeho bychom měli zvýšit počet hodin?
Pane Brdičko, myslím, že zpráva přece jen si uvědomuje, že informační gramotnost není otázkou pouze informatiky. Cituji z doporučení:
Rozšíření vzdělávacího obsahu o téma bezpečného používání informací a o téma aktivní práce s informacemi (včetně posílení důrazu na práci s informacemi i v jiných vzdělávacích oblastech – dovednosti jako např. vybrat z textu to podstatné, parafrázovat text).
Viz závorka.
Jakkoliv se mi zdá, že práce ČŠI se pod novým novým vedením výrazně zlepšueje (já ovšem sleduji jen co čini centrum, nevím nic o činnosti jednotlivých inspektorů na školách), tak takto zpráva je pro mě velkým zklamáním.
Vůbec totiž neřeší otázku, jak je možné, že naše děti jsou nejlepší z 19 zúčastněných zemí. Diskuse vedená na ČŠ a text pana Lessnera (http://www.ceskaskola.cz/2014/11/dan-lessner-icils-2013-same-otazky.html) jsou v tomto směru mnohem lepší. Pořád nevíme, jak se na českém úspěchu podílí škola (zdá se že velmi málo), a čím to tedy je.
Moje velmi dílčí analýza (bohužel na to nemám čas ani peníze se to udělat pořádně - kolikpak na té analýze ČŠI pracovalo lidí a kolik stála?) naznačuje, že hlavní vliv školy spočí v tom, zda mají děti přístup k počítačům i mimo vyučování. Pak by ovšem doporučení neznělo zvýšit počet hodin informatiky, ale snížit počet hodin výuky obecně a zajistit otevřené učebny i večer, ráno a o víkendech. Takové doporučení, ale nikdo nebude chtít slyšet.
Pak by ovšem doporučení neznělo zvýšit počet hodin informatiky, ale snížit počet hodin výuky obecně
Znovu jsem si vzpomněl na tu historku, jak se v nemocni jedna žákyňka podivovala, že mám poměrně nízký tep. Řekl jsem jí, že to trénuju, a že mým cílem je nulová frekvence tepu. Tý jo, opáčilo zdravotní děvče.
Tý jo. Řekl bych, že cíl nadhozeného doporučení je zjevně totožný. Pokud ano, pak souhlasím. Pokoušet se jakkoli resuscitovat naše školství se rovná výměně váziček v Barrandovských terasách. A projekt scio školy do těch váziček nazdobí begonie.
http://bit.ly/1WT01Di
zajistit otevřené učebny i večer, ráno a o víkendech.
Na základě mé skromné analýzy se ptám: Proč? Otevřená učebna v odpoledních hodinách na venkovské škole slouží dvěma klukům z chudé rodiny, kteří doma nemají internet, popř. dalším třem kamarádům, se kterými hrají Tanki. Ještě chodí dvě dívky, které spolu hrají oblékací hry a poslouchají muziku. Myslím, že tato činnost nijak významně nezvyšuje jejich informační gramotnost, ale jsou tak motivovaní, že se bez řečí chvilku učí třeba jazyky, matiku nebo něco, co jim ve škole nejde. To vše v poměru 1:2 ve prospěch hraní. A po práci legraci! Myslím, že otevřenou učebnou naplňuji zcela jiné cíle.
Okomentovat