Z komentáře Martina Fendrycha v Rozhlas.cz vybíráme:
George Orwell by zíral. Velký bratr je proti vizím ministerstva školství a vysílacímu čipu hadr, žabař. Bude fascinující sledovat souboj školských úředníků a jejich IT expertů třeba s teenagery-hackery, kteří se jim budou nabourávat do elektronických třídnic, výkazů známek, docházky a do dalších evidencí.
Taky bude zajímavé sledovat, nakolik si česká společnost cení svobody. Jestli rodiče dětí na základní, případně střední škole dovolí elektronickým školometům očipovat jejich děti a on-line sledovat každý jejich pohyb.
Doufejme, že si matky a otcové svobody cení a řeknou tomu elektronickému četníkovi Ne. Dřív jsme měli děti čiperné. Teď budou čipové.
3 komentářů:
Popravdě, vůbec nevím, o čem je tato hysterie. Na mnoha středních školách čipy pro vstup do školy platí už dlouho, stejný čip do školní jídelny a na kopírku. Elektronické třídnice také existují a známky do elektronických systémů se dávají také již mnoho let (SAS, Bakalář). Ano, čas od času to studenti zkouší se tam dostat, alespoň někde, ale nevím o větších problémech. Ano, má to své nevýhody pro studenty - třeba, že rodič si může na internetu zkontrolovat, je-li jeho potomek ve škole, ale takový je život...
Když s čipovou kartou přišla nějaká škola, bylo to hurá, když s tím přijde MŠMT, je to fuj. Co chcete po novinářích.
Je tu ale několik problémů:
1. Zavádění čipů je zdůvodňováno zvýšením bezpečnosti s odkazem na žďárské neštěstí: tamní škola ale čipy používala.
2. Na tiskové konferenci ministr Chládek svou představu využití vysvětlil jako centrální systém evidence žáků, učitelů, tříd a škol, ke kterému by měla přístup ČŠI i on sám zhruba takto: "Ráno se připojím a podívám se, kdo a co se učí v třídě II. B v Horní Dolní." To je samozřejmě poněkud něco jiného než identifikace pro potřeby rodičů. Takový je život v románu 1984... Nechtějte abych komentoval plánovanou variantu centrálního systému vypsaného jako veřejná zakázka v národním systémovém projektu z ESF. Dobeš chtěl něco podobného, první podobné megalomanské návrhy vznikly v roce cca 1996.
3. V souvislosti s Opencard padlo na tiskové konferenci z úst experta Ondřeje Felixe, že podobné proprietární systémy nemají smysl v době, kdy má většina obyvatel např. mobilní telefon, platební kartu či něco dalšího, co se dá pro identifikaci použít. Nabízí se sice například i universální mezinárodní karta ISIC, ale zde bude asi překážkou cena.
Okomentovat