Z článku Bohumila Kartouse v iHNed.cz vybíráme:
Vliv Marcela Chládka je nejvíce patrný v kapitole středních škol, kde má dojít k největším změnám a kde lze také najít patrně nejvíce sporné body. Je sice pěkné, že budeme ladit strukturu středoškolských oborů a jejich financování podle potřeb zaměstnavatelů, rozuměj podle tzv. národní soustavy kvalifikací.
Ale kdo ví, za jak dlouhých porodních bolestí vznikala, těžko uvěří, že bude možné zajistit tím podobnou aktuálnost, jaké je schopen dobře zaběhnutý duální systém v Německu. Tam se holt průmysl podílí skutečně (systémově a finančně), nejen deklaratorně.
5 komentářů:
"Druhý jazyk na učilištích dělá vrásky všem, kdo vědí, jak zoufalá je v těchto školách úroveň vzdělávání v jednom cizím jazyce..."
Proč? Vždyť titíž žáci vesele absolvují dva cizí jazyky už na základní škole a nikdo si to netroufne označit jako "zoufalé".
(To byla ironie, samozřejmě.)
Šít vzdělávání na míru průmyslu je velký omyl. Kdo ví, jaké budou potřeby průmyslu za 13 let nebo 4 roky?
Vzdělávání je nutno přizpůsobit pedagogickým a vzdělávacím potřebám dětí/adolescentů. To je konstatnta, která se mění jen velmi zvolna.
Já už jsem to četl, že vzdělávání je potřeba přizpůsobit pedagogickým a vzdělávacím schopnostem učitelů. Teď mne napadla kacířská otázka: jakou pedagogickou potřebu mají děti/adolescenti? Malou nebo velkou?
Teď mne napadla kacířská otázka:
Ale na tom přece není zhola nic kacířského.
Pominu svoji myšlenku, že vzdělávání a výchova jedinců by mohly korespondovat i s potřebami společenství. Tedy s jeho smysluplným rozvojem a kultivací.
Nevím přesně, jsou-li vzdělávací potřeby dětí a mládeže malé či velké, ale dovozuji, že se jistojistě týkají fejzbůku a slevových a herních portálů.
Mě spíš napadlo, jestli se už dětiček někdo na jejich vzdělávací potřeby zeptal. Já jsem jednou zkusil se poptat, co by se žáci rádi v té naší informatice naučili. Dostalo se mi velmi poměrně nejasných odpovědí, jako že něco o těch počítačích, nebo co... a nebo ty fotky, třeba.
Pak vyšlo najevo, že uvádím žáky do úzkých nevhodně osobními až vlezlými otázkami.
Okomentovat