Dětští psychiatři bijí na poplach. Až dvacet procent dětí by potřebovalo jejich pomoc. Ročně spáchá sebevraždu až padesát dětí. Odborná péče pro ně přitom chybí.
Z článku Stáni Seďové v Právo/Novinky.cz vybíráme:
Problémem je, že pro tyto děti chybí odborná péče. Často se jim nedostane vůbec žádné nebo zoufalí rodiče vodí své potomky k pediatrovi s bolestmi, které mají příčinu úplně jinde než v žaludku.
„Potřebovali bychom asi tak dvakrát větší počet ambulancí a několikanásobně více pedopsychiatrů. Zvláště u malých dětí je diagnostický proces hodně složitý. Neumějí říct, že jsou smutné, takže často končí s různými bolestmi u pediatrů. Navíc rodiče si často neumějí vysvětlit změny nálad, nevolnosti, poruchy spánku nebo náhlou agresivitu. Takže si toho nevšímají nebo vyčkávají, až to přejde. A to si může vyžádat nevratné následky,“ upozornila Uhlíková.
Přečtěte si: Až dvacet procent dětí je zralých na psychiatra
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
8 komentářů:
A jak to mají pedagogické sbory?
Že se ptáte, pane kolego! Až 99 %!
Strašné!!!
Takže pouze jedno procento zodpovědných učitelů, kteří se už léčí.
A jak na nás ostatní vzhlížejí!
Nemohu nevzpomenout okřídlené věty, že podle lékařů neexistuje zdravý člověk, pouze špatně informovaný pacient.
Pakliže dochází k nárůstu indikovaných diagnóz, je nasnadě se ptát, zda více hrabe dětem, nebo učitelům a rodičům, nebo psychiatrům, kteří jsou za léčení pacientů placeni.
Ovšem u objektivních čísel, typu počty sebevražd už tak lehce žertovat nelze.
Je třeba se ptát a pídit po příčině. Osobně bych si tipnul další důsledek krize z rozežranosti.
Z rozežranosti pálí žáha a jsou vředy, sebevraždy jsou ze ztráty cílů a ty jsme ztratili všichni. Takže je to vlastně všechno ještě dobré.
Dneska je tu trudno a já vůl si přečetl rozhovor s Erazimem Kohákem
http://www.ceskaskola.cz/2014/10/erazim-kohak-clovek-se-nenaplnuje.html
a pak šel učit do sedmičky. Z depky mne dostane až příští jaro.
Stejně si myslím, že to je v rodině. Ve škole se mi zdají tak nějak v pohodě, i když učitel roní hořké slzy. Já odpovědi našel v tom rozhovoru.
Není to právě veselé téma. Když pominu sdělení, že 'Může se stát, že přístup a výchova rodičů jsou tím, co psychickou poruchu nastartuje.', pak mne doopravdy zajímá, v čem spočívají příčiny zvýšené psychické nemocnosti dětí a mládeže. Přednosta psychiatrické stanice dokonce hovoří o geometrické řadě.
V každém případě jsem v článku nezaznamenal, snad po dvaceti letech, jedinou zmínku o vině školy. Až se cítím tak nějak odstrčený. Depka ne mě z toho padla.
Okomentovat