Přečtěte si: Síla nevzdělanosti

České školství, které před vzděláním a jeho smyslem upřednostňuje formální, blíže neurčenou specializaci a měřitelný úspěch, ztělesněný různými diplomy a tituly, zdaleka neplní své kulturní poslání, jak mu ostatně ukládá i školský zákon.


Z článku Karla Lippmanna v DeníkReferendum.cz vybíráme:

Co říci závěrem? České školství, které před vzděláním a jeho smyslem jednoznačně upřednostňuje formální, blíže neurčenou specializaci (přitom zcela podceňuje pozitivní vliv vzdělání na její kvalitu) a měřitelný úspěch (etymologicky souvisí se slovesem spěchat), ztělesněný různými diplomy, certifikáty a tituly, zdaleka neplní své kulturní poslání, jak mu ostatně ukládá i školský zákon.

Podle pochybných kritérií prohlubuje a ospravedlňuje sociální selekci lidí. Stimuluje jejich bohužel až příliš často iracionální, na předsudcích a nereflektovaném egoismu založené rozhodování, u těch „neúspěšných“ vyplývající z pocitu méněcennosti, u těch „úspěšných“ z pocitu intelektuální nadřazenosti (interakce těchto pocitů může mít, jak dosvědčuje historie, velmi neblahé následky).

Plodí myšlenkovou stereotypii, jejímž prostřednictvím je upevňována hegemonie těch, kteří prosazují především své vlastní ekonomické a mocenské zájmy. Generuje silové pole manipulace lidmi. Vzdělání pak získává už na střední škole pověst podivné záliby velmi omezeného počtu nepraktických snílků. Šíří se jev, který Jean Pierre Le Goff nazval něžné barbarství. Jde o nenápadné přizpůsobování lidí, jejich hodnot, postojů a životních cílů potřebám firemního provozu.