Přečtěte si: Obavy z negativního vlivu sestavování žebříčků zemí podle výsledků šetření PISA

Mezinárodní skupina 120 odborníků ve vzdělávání, učitelů a ředitelů škol a pracovníků školských úřadů poslala otevřený dopis dr. A. Schleicherovi, řediteli programu PISA, který sleduje čtenářskou, matematickou a přírodovědnou gramotnost patnáctiletých žáků v zemích OECD, ale i mimo ni, a to celkem v 60 zemích. Autoři dopisu vyjadřují své obavy z negativního vlivu sestavování žebříčků zemí podle výsledků šetření PISA.

Uvádějí následující negativní důsledky:

1. dramatický vzestup pozornosti věnované kvantitativním ukazatelům výsledků vzdělávání, 
2. přesun pozornosti ke krátkodobým cílům ve vzdělávací politice, přestože uskutečňování smysluplných změn ve vzdělávání vyžaduje delší období, 
3. zdůrazňování úzkého rozsahu měřitelných aspektů vzdělávání, což vede ke snížení zájmu o neměřitelné aspekty a deformuje chápání vzdělávání, 
4. zdůrazňování ekonomické úlohy veřejného vzdělávání primárně jako přípravy pro zaměstnání, 
5. OECD nemá mandát k ovlivňování vzdělávání v jednotlivých zemích a chybí zde demokratické mechanismy v rozhodování, 
6. OECD spolupracuje s řadou soukromých společností, které nabízejí placené vzdělávací služby v návaznosti na zjištění PISA, 
7. opakované testování PISA škodí dětem a omezuje autonomii učitelů. 

Autoři dopisu navrhují konstruktivní nápady, které by mohly pomoci odstranit negativní vliv žebříčků PISA:

1. vytvořit alternativní žebříčky, které by braly v úvahu stupeň rozvoje ekonomiky jednotlivých zemí (srovnávat ve skupině rozvojových zemí, rozvinutých atd.), 
2. otevřít diskusi o hodnocení vzdělávacích výsledků dalším skupinám zainteresovaných: rodičům, pedagogům, žákům, představitelům komunit, školských úřadů a odborníkům z humanitních a společenskovědních oborů, 
3. na národní nebo mezinárodní úrovni zahrnout kromě ekonomů do procesu formulace metod hodnocení činitele, kteří se zabývají zdravím a duševním rozvojem dětí a jejich dobrým rozpoložením (wellbeing),
4. publikovat přímé i nepřímé náklady vynaložené na testování PISA, 
5. umožnit nezávislé pozorování celého procesu od tvorby testů až po testování, 
6. poskytnout podrobné informace o zapojení soukromých společností do přípravy a provádění testů i o aktivitách navazujících na šetření, 
7. prodloužit časové rozestupy mezi jednotlivými cykly testování.

Zdroj: The Guardien

Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání provedlo výzkumné oddělení společnosti Scio.