Michaela Prášilová: Česká škola = učící se škola?

Zvyšující se autonomizace českých škol (v oblasti správní, ekonomické a zejména pedagogické) je podnětem pro zamýšlení se nad jiným způsobem jejich fungování, než jak tomu bylo doposud. V zahraničí je stále diskutován koncept školy jako učící se organizace (stal se např. ústředním tématem výroční konference ENIRDEMU v září 2006 ve Walesu). Učící se škola může být jedním z možných přístupů, jehož přínos pro práci české školy je v současné době záhodno zvažovat. V následujícím textu je poukazováno na kritický bod (tzv. úzké hrdlo – viz v teorii omezení), který by mohl v českém prostředí přijetí myšlenky školy jako učící se organizace negativně ovlivnit. Podle autorek příspěvku je jím možná obava škol (jejich vedoucích pracovníků) přiznat si svou chybu, či nějaký nedostatek, a otevřeně s nimi pracovat.
http://ucitelske-listy.ceskaskola.cz/Ucitelskelisty/AR.asp?ARI=103256&CAI=2148

Michaela Prášilová