Dodnes neexistují moderní učebnice pro gymnázia. Dnešní gymnazisté vědí o druhé polovině 20. století, méně než o pravěku. Na gymnáziu není možné probrat vše, co předepisují učební osnovy.
O Benešových dekretech, odsunu sudetských Němců, Pražském jaru a událostech roku 1968 se studenti nemají kdy a ani z čeho učit. Na gymnáziu není možné probrat vše, co předepisují učební osnovy, a gymnazisté druhých a třetích ročníků ani 12 let po revoluci nemají moderní učebnice. I prváci se ještě loni učili z někdejších komunistických učebnic. Až letos dostali nové, v nichž dějiny končí 15. stoletím.
„Druháci jsou v podstatě bez učebnic. To, co dostanou ze skladu, jim doporučuji ignorovat. Jde o nepřehledný, nesrozumitelný text, poplatný rokům normalizace," říká učitel Martin Kříž ze Štúrova gymnázia v Trenčíně. Třeťáci používají dočasné texty historiků Liptáka a Kováče. „Dnes bychom už potřebovali řádnou učebnici," říká dějepisář Kříž.
„Komunistické knihy už nahradili i na Balkánu, Slovensko v tomto drží evropský rekord," tvrdí dějepisář z gymnázia v Povážské Bystrici Juraj Smetana.
V Rakousku je běžné, že učebnic pro jeden ročník je několik a nové vycházejí téměř každý rok, už i s výsledky posledních voleb.Na Slovensku se dějepis učí nemoderně, bez prostoru pro toleranci menšin a vytváření vlastního názoru. Současně je učivo náročné na množství faktů.
Dějepisářka Hana Mlynarčíková říká, že „v současnosti se vzhledem k předimenzovaným učebním osnovám výuka historie vlastního národa, ale i celého lidstva mění v závody s časem, na jehož konci je vyčerpaný učitel i student". Výsledkem je, že historickými pojmy operují a dějiny vykládají nevzdělanci. Následky nevědomosti a neopatrné manipulace mohou být vážné.
A jaký je rozdíl mezi západoevropským a slovenským gymnazistou?
„Podstatný. Náš před přijímačkami na vysokou školu dokáže vysypat
z rukávu roky a události, jeho západoevropský vrstevník si kromě
faktografie osvojuje celou škálu zručností. Například jak rozumět
textu, analyzovat ho, vybírat z něj informace a samostatně je
interpretovat. Dějepis se tak stává více prostředkem k osvojování
si způsobilostí pro život," vysvětluje Viliam Kratochvíl z
katedry všeobecných dějin Univerzity Komenského.
SME redakce
0 komentářů:
Okomentovat