Česká škola

MŠMT a tvůrci standardů nemají základní ICT kompetence

2012-02-02T07:31:00.000+01:00

Včera zveřejněné standardy jsou otřesnou ukázkou absence základních ICT kompetencí u pracovníků MŠMT a týmů, které tyto standardy připravily. Publikované dokumenty jsou typografické paskvily.

Semináře: Aktuální informace o změnách v regionálním školství

2012-01-27T12:22:00.000+01:00

Akce MŠMT v Brně, Olomouci a Zlíně jsou určeny všem ředitelům škol a školských zařízení, zřizovatelům škol a školských zařízení a dalším pedagogickým pracovníkům.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Národním institutem pro další vzdělávání Vás zve na informační semináře s I. náměstkem ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ing. Ladislavem Němcem

Aktuální informace o změnách v regionálním školství

Akce je určena všem ředitelům škol a školských zařízení, zřizovatelům škol a školských zařízení a dalším pedagogickým pracovníkům.

Termíny a místa konání:

Brno: 17. února 2012 (10.00 do 12.00 hodin),
sál B. Bakaly, Žerotínovo nám. 6

Olomouc: 2. února 2012 (14.00 do 16.00 hodin),
Velký sál Slovanského domu, Hynaisova 11

Zlín: 16. února 2012 (13.00 do 15.00 hodin), Academia centrum,
Univerzita Tomáše Bati, ve Zlíně, Mostní 5139

Témata diskuse:

Navrhované změny ve financování regionálního školství
Testování žáků 5. a 9. ročníků
Standardy vzdělávání
Revize rámcových vzdělávacích programů
Střední vzdělávání (Státní maturita, Nová závěrečná zkouška)

Přihlásit se můžete prostřednictvím:

http://www.nidv.cz/olomouc; http://www.nidv.cz/brno; http://www.nidv.cz/zlín
(► Přihlášení do vzdělávacího programu ►Vzdělávací oblast 01 Management)
nebo prostřednictvím přiložené přihlášky s návratkou.

Těšíme se na setkání s Vámi.

S pozdravem

Mgr. Helena Plitzová v. r.
ředitelka

Ke stažení pozvánka s přihláškou:

Informacni_seminare_MSMT.doc
Informacni_seminare_MSMT.pdf

Prohlášení Jednoty školských informatiků k ICT standardům pro ZV

2011-12-12T00:01:00.004+01:00

Jednota školských informatiků (dále jen JSI) je profesní sdružení, jehož členové jsou v převážné míře učitelé základních a středních škol, kteří se aktivně zapojují do využívání ICT ve školském prostředí. Proto cítíme za svou povinnost vyjádřit se k tvorbě standardů pro ICT v základním vzdělávání a zároveň k chystané revizi příslušné vzdělávací oblasti RVP ZV.

Úvodem chceme prohlásit, že tvorbu ICT standardu považujeme za krok správným směrem z důvodu potřeby aktualizace ICT gramotnosti, kompetencí oblasti informatiky a digitálních technologií současnosti.

Ze všech oficiálních zdrojů dle našeho názoru vyplývá, že význam ICT standardu pro budoucí rozvoj naší
společnosti je kompetentními orgány podceňován.

Není vůbec zřejmé jakému účelu má budoucí ICT standard sloužit. Zda pro potřeby celorepublikového ověřování, či jako vnitřní, školní evaluační nástroj.
Složení autorského týmu a stav prezentovaných výstupů nás vede k obavám, že nebyly vytvořeny dostatečně kvalitativní podmínky pro koncepční práci na těchto materiálech, včetně jejich odborně veřejného připomínkování.
Považujeme za zcela kontraproduktivní, že se pracuje na ICT standardu, vycházejícího ze stávající podoby RVP ZV, který nebyl dosud revidován a revizi po sedmi letech existence nutně potřebuje.
Ze zveřejněných standardů vyplývá, že autoři respektovali stávající obsah RVP ZV, avšak takto zacílené indikátory neodpovídají současnému, natož budoucímu využívání digitálních technologií. Bez předchozí revize RVP ZV tak není možné pokračovat ve standardizaci.

Ceníme si práce autorského týmu, avšak musíme upozornit na některé odborné nedostatky, které je nutné odstranit:

Zcela chybí specifikace ICT standardu pro druhé vzdělávací období, tj. po ukončení 5. ročníku základních škol, což není v souladu s platným RVP ZV. Proto není zřejmé, zda prezentovaný standard pokrývá pouze třetí vzdělávací období nebo celé základní vzdělávání.
Struktura a počet indikátorů u očekávaných výstupů 9.01.01 a 9.02.01 vysoce převyšuje zbývající části. Přitom jsme přesvědčeni, že veškeré očekávané výstupy mají srovnatelný význam a tudíž vyžadují srovnatelné rozpracování.
Indikátory nejsou často formulovány konkrétně a u mnohých chybí měřitelnost, bez které není možné je ověřovat.
Na takto sestavený standard nemůže kvalifikovaně navazovat střední školství z následujících důvodů:

není možné určit vstupní předpoklady absolventa základní školy pro konkrétní typ střední školy;
Není možné jej využít k vymezení minimálních kompetencí studenta, absolventa "státní maturity" z informatiky pro základní úroveň obtížnosti.

Zásadní výhradu máme k prezentaci dané problematiky pedagogické veřejnosti. Materiály tohoto významu by si zasloužily kampaň s cílem motivovat odbornou veřejnost k diskusi. Dle našeho názoru kompetentní orgány bohužel nezajistily žádnou širší prezentaci, která by přiměla odbornou pedagogickou veřejnost dotčených škol zapojit se do debaty.

Lze tedy očekávat, že počet zapojených diskutujících bude zanedbatelný oproti nezanedbatelnému dopadu, který aplikace takto nedodělaných materiálů do vzdělávacího procesu přinese.

I přes naše výhrady chceme posílit význam ICT standardu v povědomí pedagogů profesně zaměřených na ICT.

Jsme tedy připraveni uspořádat "otevřené setkání" pro naše členy i pedagogickou veřejnost, jehož zaměřením bude problematika ICT standardu a revize OV ICT v rámci RVP ZV.

Na této úrovni bychom uvítali spolupráci na vytvoření optimálních podmínek včetně účasti zástupců pracovních skupin při MŠMT a zástupců kompetentních orgánů.

V Praze dne 5. prosince 2011

Mgr. Daniel Janata

pověřený člen JSI pro oblast 1. stupně ZŠ

email: daniel.janata@jsi.cz

Mgr. David Hawiger

pověřený člen JSI pro oblast 2. stupně ZŠ

email: david.hawiger@jsi.cz

Standardy Matematika

2011-11-28T19:00:00.000+01:00

Standardy, indikátory a ukázkové úlohy.

Standardy Anglický jazyk

2011-11-28T18:58:00.000+01:00

Standardy, indikátory a ukázkové úlohy.

Standardy český jazyk a literatura

2011-11-28T18:56:00.000+01:00

Standardy, indikátory a ukázkové úlohy.

Přečtěte si: Vzdělávací standardy: Správný krok špatným směrem aneb Standardy nejsou standardizace

2011-11-25T09:19:00.000+01:00

Připomínáme půl roku starý text Arnošta Veselého z Učitelských novin, který velmi přehledně vysvětluje, k čemu mají a mohou ve vzdělávacím systému sloužit standardy a jakým způsobem je lze ověřovat. V rámci momentálně probíhající debaty o plošném testování jde o jeden z mála opravdu komplexních pohledů, zakotvených ve zkušenosti v zahraničí i v širších souvislostech současné vzdělávací politiky.

Z článku zveřejněného na EDUin.cz vybíráme:

Práce na standardech byla a je velmi uspěchaná a podřízená jedinému cíli – zavést co nejdříve plošné testování v 5. a 9. třídě. Napřed bylo rozhodnuto, že „budeme testovat“ a standardy byly kvapně formulovány proto, aby bylo „co testovat“. Je pravda, že souvislost mezi standardy a zjišťováním jejich plnění, tedy testováním, je zřejmá. Jak ukazuje například zkušenost se zaváděním standardů v USA, na některých školách začaly být standardy brány vážně až tehdy, když byly doplněny patřičnými testy. Nicméně standardy plní svoji roli pouze tehdy, pokud jsou provázány i s dalšími opatřeními než jen s testováním. Standardy a na ně navázané testování jsou nástroji vzdělávací politiky, nikoli samotnými cíli. Cílem je vždy zvýšení kvality výuky pro všechny žáky, a pro to je potřeba mnohem více, než „jen“ zavést standardy a testovat. Jak v této souvislosti poznamenal jeden z největších odborníků na zavádění vzdělávacích reforem Fenton Whelan: „Zlepšení závisí na učitelích a školách a na tom, nakolik vezmou standardy za své a jak upraví svoji činnost na základě informací, vhledu a výzev, vyplývajících z naplňování standardů. Tam, kde chybí schopnosti, zdroje, podpora, autonomie nebo motivace k zavádění těchto změn, zlepšení se dostaví jen těžko.“

Přečtěte si: Některé školy budou muset kvůli testům měnit učební osnovy

2011-10-31T16:40:00.000+01:00

Před pěti lety zmizely ze školních kabinetů jednotné osnovy. Učitelé začali psát podle státního rámce nové vzdělávací programy, které rok od roku upravovali. Ministerstvo teď rámec vzdělávání bude kontrolovat a doplní do něj minimální znalosti a dovednosti dětí. Některé školy tak budou muset své osnovy změnit.

Z článku Kláry Bílé, pir a Mirka Kašpara v Zpávy.rozhlas.cz vybíráme:

„Obsah testů se bude odvíjet od standardů, což jsou velmi podrobné popisy jednotlivých dovedností a znalostí, které mají mít žáci v 5. a 9. třídě – aby žáci 5. tříd mohli pokračovat dál ve vzdělávání, v případě 9. tříd aby byli úspěšní v životě a byli zaměstnatelní,“ uvádí Libor Vacek. Podle ně jde o soubor znalostí a dovedností na zcela minimální potřebné úrovni: „Test by měl zvládat i ‚čtyřkař‘, v ideálním případě by ho měly zvládnout všechny děti.“

Přečtěte si: Testy za 300 milionů pomůžou zastavit hloupnutí žáků, plánuje inspekce

2011-10-31T16:36:00.009+01:00

Česká školní inspekce chce za téměř 300 milionů korun zlepšit hodnocení škol. Za peníze z EU plánují inspektoři testovat žáky 5. a 9. tříd, vytvořit databázi úloh či program na hodnocení školních vzdělávacích programů a proškolit učitele. Testy mají školám pomoci zjistit, co potřebují zlepšit.

Z článku Jana Wirnitzera a ČTK vybíráme:

Problém je, že většina škol nemá odpovídající technické vybavení. V roce 2009 měli ve 44 procentech škol počítače starší pěti let. A to není vše.

"Testování určitě není všelék. Poměří maximálně nějakou vlastnost dítěte, na kterou bude test zaměřen. Nikoli škálu jeho talentu. Neskutečně složitá administrativa státních maturit je pro mě velkým varováním," uvádí například ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblík.

David Hawiger: Revize RVP, testy 5. a 9. tříd, standardy - co ty na to informatiku ze základky?

2011-10-27T19:26:00.001+02:00

Nový školní rok se rozběhl a školský informatik na základce by se měl již pohybovat v každoročně vyjetých kolejích (pokud mu to projekt EU PES dovoluje). Přesto může být tento školní rok pro informatiku na základkách odlišný. Není žádným tajemnstvím, že by měly proběhnout revize RVP, včetně vzdělávacího oboru ICT. Zároveň minimálně vedení škol musí počítat s tím, že celoplošné testování žáků 5. a 9. ročníků pravděpodobně proběhne s využítím školních počítačů. A diskutujeme i o standardech pro ICT.

Je to pro informatiku na základkách šance nebo hrozba?

Revize informatiky v RVP ZV nebo raději restart?

Doufám, že nebude příliš polemiky o tom, že "první pokus" mívá povětšinou k dokonalosti dosti daleko. Vzdělávací oblast ICT v rámci RVP ZV není výjimkou - o to více, že se jedná o velmi dynamický obor. Má-li tedy býti revize šancí pro posun, pak bychom se měli minimálně soustředit na následující témata:

Web 2.0 (nebo 3.0?), cloud computing, sociální sítě, online spolupráce ne-li přímo online týmová práce;
nové formy zneužívání digitálních technologií a nebezpečí jejich neodborného používání;
informatika jako společensko-vědní disciplína.

Přitom je nutné brát zřetel na možnosti škol poskytnout této vzdělávací oblasti potřebné zdroje.

Omezme tuto problematiku na tři základní - materiální, lidské a časové. Asi vyvolám emoce, ale tvrdím, že nejlépe jsou pokryty zdroje materiální. Neberme totiž v potaz jen zázemí ve škole (i když i tam to není tak špatné), ale dnešní generace může většinou počítat s dostatečným domácím zázemím. Je jen otázkou, zda jej dokážeme náležitě využívat. A tím se dostáváme k lidským zdrojům - tj. učitelům. Ani v tomto případě není dle mého názoru situace tragická. Současný učitel bez rozdílu věku používá digitální technologie nejen pro soukromé účely, ale i ve své profesi. Jen v přímé pedagogické práci se do toho příliš nehrne. A není se čemu divit... zabrouzdáme-li do historie, která didaktická technika "zakořenila" natolik, že ji najdeme v každé třídě?

Zdroj, který však brzdí širšímu rozvoji ICT gramotnosti a dalším "informatickým" kompetencím, je čas. Chceme-li provést smysluplnou a perspektivní revizi vzdělávací oblasti "ICT", musíme očekávané výstupy dostat no rovnováhy s časovými možnostmi. A to jde v zásadě dvojím způsobem:

Zvýšit počet hodin věnovaných přímo informatice, a to již na 1.stupni ZŠ.
Začlenit vzdělávání této oblasti do jiných "vyučovacích předmětů", a to lze především u ICT gramotnosti.

Jakékoliv podhodnocení času povede k tomu, že školský informatik v roli učitele bude muset převzít zodpovědnost za případnou optimalizaci poptávaných modernizovaných výstupů. Přitom po hříchu bez jakékoliv systémové metodické podpory (například v podobě relevantních učebnic či pevněji ukotvené didaktiky).

Testy žáků 5. a 9. tříd "na počítači"

Pokud jste si prostudovali studii proveditelnosti k tomuto celoplošnému testování, pak mi dáte za pravdu, že počítač je do celého řešení začleněn natolik, že neexistuje alternativa bez jeho využití. I zde se pokusme opřít o sledování tří základních zdrojů - materiálních, lidských a časových. Zde pravděpodobně nebude prubířským kamenem čas a možná ani materiální zázemí, ale lidské zdroje. A to jak na straně žáků, tak učitelů.

Na základě mých zkušeností tvrdím, že u žáků 5.tříd ještě není ICT gramotnost na takové úrovni, aby neměla zkreslující vliv na případné výsledky a to bez ohledu na to, jaký "předmět" testujeme. Nemylme se, ale malý gambler nezřídka tápe při jiných činnostech, jež vyžadují "práci s počítačem".

Nicméně kritickým místem bude databanka úloh a tu mohou vytvořit pouze odborníci. Již samotná polemika kolem státních maturit dokazuje, že sestavení kvalifikované úlohy do celoplošného testování vyžaduje nadstandardní dovednosti a zkušenosti, tudíž dobrá vůle nestačí (zvláště v národě, který tak s oblibou znehodnocuje práci jiných). Bezesporu projekt EU PES může navýšit kompetence učitelů přenášet své dovednosti do elektronické podoby, nicméně prozatím se pozornost soustředí na výstupy pro interaktivní tabule a to je zrovna oblast, kterou v rámci celološného testování moc nezužitkujete.

Paradoxně by se tedy mohlo stát, že nejkompetenější učitelé pro vkládání dat do centrální databanky úloh budou právě školští informatici. Ti ale většinou ověřují znalosti a dovednosti žáků "v informatice" jinak než formou testů. Dá se tedy očekávat, že vyvíjené prostředí pro toto testování jejich ředstavy neuspokojí. Takže školský informatik pravděpodobně bude poptáván spíše v roli servisně-technické, což je povětšinou činnost silně zasahující do jeho "time-managementu". Nebude-li tedy tato poptávka dostatečně motivující (především finančně), pak i v tomto případě budeme čelit riziku demotivace či dokonce další frustrace informatiků na základkách.

Standardy ICT a informatiky

Máme-li hovořit o standardech v určité oblasti, pak se dle mého soudu jedná o naplnění dvou klíčových parametrů sledovaného jevu (oblasti, věci či činnosti):

definováním závazných ukazatelů, charakterizující daný jev (řekněme „pravidla“)
nastavením určité úrovně (řekněme „laťky k překonání“)

Pokud daný jev dodržel pravidla a překonal laťku, pak o něm bylo možné prohlásit, že je standardní. Standardy v našem vzdělávání však prozatím nemají vyprofilován ani jeden tento klíčový parametr - jen občas vyplují na odborně-mediální povrch a pak opět zapadnou.

Momentálně jsme opět na "vrcholu zájmu", takže budu vycházet z této skutečnosti a odkáži se na nedávno zveřejněný první návrh ICT standardu na portálu RVP.cz. Po jeho přečtení jsem nabyl dojmu, že něco není v pořádku a tudíž jsem se pídil po dalších informacích. Svůj postoj jsme pak "shrnul" v rámci diskuse, která je nad tímto dokumentem vedena na portálu RVP.cz. V zásadě jsem upozornil na to, že dle mého soudu nelze očekávat kvalifikovaný a nosný výstup, protože vstupy pro definování standardu neodpovídají aktuální potřebě ("zastaralý RVP ZV") a zároveň že "zakázka" na definování standardu ICT je spojována s "testováním" (což není zrovna nejvhodnější a ani zažitá metoda ověřování ICT gramotnosti).

Závěr

Máme-li se vážně zaobírat problematikou ICT gramotnosti a dalších digitálních kompetencí, pak je nutné nejprve definovat vizi, strategické cíle a nalézt adekvátní způsob implementace, které povedou k naplnění. Nevím o žádném dokumentu "z pera MŠMT", který bychom pro tyto dny mohli označit za strategický. Místo toho jsme byli od roku 2000 několikrát svědky, kdy prostřednictvím "školské ICT" byly úspěšně realizovány obchodní strategie, u kterých bylo vzdělávání na vedlejší koleji.

Máme-li se tedy konečně pohnout, pak musíme určit směr. Revize RVP ZV, na to navázané standardy a tomu přizpůsobené prostředí pro jejich ověřování je dle mého soudu výjimečnou šancí. Nevyčleníme-li však pro to potřebné zdroje (materiální, lidské a časové) a budeme-li to nekoordinovaně "lepit", pak je to hrozba. Dopady takového postupu lze směle srovnávat s neblahými dopady "počítačových superprojektů" v předchozích letech či v současnosti.

Převzato z blogu autora Davidův sloupek.

Přečtěte si: Místo vzorečků se děti budou učit národnímu sebevědomí

2011-09-21T00:04:00.000+02:00

Ministr školství Josef Dobeš (VV) chce změnit vzdělávací programy, povinná bude matematika, čeština, cizí jazyk a výchova k národní hrdosti.

Z článku Kateřiny Perknerové v Deník.cz vybíráme:

Dobeš hodlá nastavit jasnou, státem sledovanou linii v matematice, českém jazyce, angličtině, němčině a francouzštině. „Tam budujme standardy a testujme,“ dodává. Zcela nový je jeho podnět k rozvoji druhého školského pilíře. „Pěstujme národní sebevědomí, studujme naši minulost a silné osobnosti. Znamená to znát dobře i negativní stránky české historie a vyrovnat se s nimi. Poznávejme zároveň současnost, děti by měly vědět, v jakých oborech hrají Češi ve světě prim. To by mělo být v rámci výuky dějin a občanské výchovy,“ vysvětlil svou vizi ministr. Třetím stavebním kamenem by měly být předměty, které školu profilují, jako je hudební nebo etická výchova, samozřejmě také přírodovědné předměty.

Pozvánka na Pracovní semináře ke Standardům pro základní vzdělávání

2011-09-12T00:08:00.000+02:00

Národní institut pro další vzdělávání zahajuje od 12. 9. 2011 pracovní semináře ke Standardům pro základní vzdělávání. Pracovní semináře proběhnou na všech krajských pracovištích v průběhu září a října 2011 za účasti zástupců MŠMT, ČŠI a členů pracovních skupin připravujících Standardy pro základní vzdělávání.

Národní institut pro další vzdělávání (NIDV) podporuje organizováním pracovních seminářů aktivity MŠMT, které v posledních měsících ve spolupráci s pracovními týmy intenzivně připravuje Standardy pro základní vzdělávání. V současné době jsou připraveny Standardy pro vzdělávací obory Matematika a její aplikace, Český jazyk a literatura a Anglický jazyk.

Pracovní semináře jsou určeny všem pedagogickým pracovníkům ZŠ.

Hlavním cílem pracovních seminářů je seznámení s plánovanými aktivitami a získání zpětné vazby pro autory k jejich případné úpravě Standardů. Diskuse bude rovněž reflektovat možnost reálných podmínek tvorby ilustrativních a testových úloh vytvořených podle indikátorů požadovaných úloh. Seminářů se zúčastní zástupci MŠMT, ČŠI, NIDV a členové pracovních týmů připravujících Standardy.

Doba konání semináře:

9:00 – 15:00 hod.

Program semináře:

9:00 – 9:10 Zahájení semináře (NIDV)
9:10 – 9:40 Úvodní informace ke Standardům (MŠMT)
9:40 – 9:55 Představení IPn NIQUE - Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v ČR (ČŠI)
9:55 – 10:45 Činnost pracovních týmů (zástupci PT)
10:45 – 11:15 Diskuze

11:15 – 11:45 Přestávka, občerstvení

11:45 – 14:00 Práce ve skupinách (M, ČJ, AJ)
14:00 – 14:30 Prezentace práce skupin
14:30 – 15:00 Diskuze, závěr

Bližší informace o připravovaných standardech je možné získat na těchto adresách:

msmt.cz/pro-novinare/co-znamenaji-standardy-pro-zakladni-vzdelavani?highlightWords=standardy+RVP

rvp.cz/informace/zahajena-druha-faze-diskuze-ke-standardum-rvp-zv

Místo konání:

Krajská pracoviště NIDV

Místo konání - Termín konání - Garanti - kontakty

Olomouc- 12. 9. 2011 - Mgr. Vitoul, 775571603, vitoul@nidv.cz,
Brno - 13. 9. 2011 - Mgr. Dostalová, 543541247, dostalovas@nidv.cz,
Ostrava - 14. 9. 2011 - Mgr. Kubáň, 596120 454, kuban@nidv.cz,
Praha a Stř. Čechy - 15. 9. 2011 - PhDr. Shánilová, 257327852, shanilova@nidv.cz,
Pardubice - 20. 9. 2011 - Ing., Bc. Bareš, 466046 157, bares@nidv.cz,
České Budějovice - 21. 9. 2011 - Mgr.,Bc. Poes, 387699010, poes@nidv.cz,
Hradec Králové - 22. 9. 2011 - Mgr. Berkovcová, 495514636, berkovcova@nidv.cz,
Liberec - 23. 9. 2011 - Ing. Otavová, 482 360 512, otavova@nidv.cz,
Jihlava - 26. 9. 2011 - Mgr. Vyskočil, 567 571 822, vyskocil@nidv.cz,
Karlovy Vary - 29. 9. 2011 - Mgr.Coubalová, 353585268, coubalova@nidv.cz
Plzeň - 5. 10. 2011 - PhDr. Šlajchová, 377 473 608, slajchova@nidv.cz,
Ústí nad Labem - 10. 10. 2011 - Mgr. Strašík, 475 211 225, strasik@nidv.cz,
Zlín - 18. 10. 2011 - Ing. Hašková, 577437711,haskova@nidv.cz

MŠMT: Co znamenají standardy pro základní vzdělávání?

2011-07-25T00:00:00.000+02:00

Ministerstvo školství připravilo odpovědi na nejčastěji pokládané dotazy novinářů.

Proč potřebujeme standardy?

Z programového prohlášení vlády vyplývá zavedení pravidelného zjišťování výsledků vzdělávání v 5. a 9.ročníku základních škol.
Abychom mohli žáky na něco testovat, musíme vytvořit požadavky na to, co má žák konkrétně umět. Tytopožadavky nese už platný rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVPZV), který je pro školy povinný. Nově připravené standardy v podstatě jen více konkretizují výstupy zRVP ZV na konci 5. a 9. ročníku a sjednocují různě nastavené úrovně jednotlivých škol.
Ze standardů budou vycházet autoři otázek pro testování žáků v 5. a 9. třídách.

Proč vůbec potřebujeme testovat?
Výsledky našich žáků ve výzkumech TIMSS a PISA 2009 poukazují na zhoršování výsledků našich žáků.Analyzuje to i zpráva společnosti McKinsey & Company. Testování žáků probíhá téměř v celé Evropě.

Co jsou to standardy?
Standardy mají přesněji specifikovat očekávané výstupy RVP ZV. Je to upřesnění, konkretizace zočekávaných výstupů RVP ZV - pro 5. a 9. ročník v předmětech český jazyk, matematika a angličtina. Obsahují rozepsanécíle, co má žák ke konkrétnímu tématu umět. Součástí je vždy i vzorová úloha.

Proč jen tři vyučovací předměty?
V první fázi tvorby standardů se tvořily pouze pro prioritní vzdělávací oblasti - matematická, čtenářská,jazyková. V případě cizího jazyka je angličtina vzor možného zpracování standardů pro cizí jazyk. Existuje všakpracovní skupina i pro „ostatní vzdělávací obory“ - připravuje standardy pro další předměty: dějepis, výchova kobčanství, přírodopis atd. Ministr Josef Dobeš plánuje vytvoření standardů také pro německý a francouzskýjazyk.

Kdo standardy tvořil?
Především učitelé z praxe ve spolupráci s odborníky z vysokých škol a dalších odborných pracovišť.Pracovní skupiny vznikly v listopadu 2010.

Proběhla kolem standardů nějaká veřejná diskuze?
Ano. Dokonce dvoukolová, prostřednictvím webových stránek www.rvp.cz. Podle závěrů druhé části diskuze hodnotilo ve všechtřech oblastech pozitivně standardy vždy více než 92 % pedagogů.

Přínos standardů?
Zkvalitnění základního vzdělávání, upřesnění výstupů RVP ZV, nastavení minimální laťky, co mají žáci vuzlových bodech základního vzdělávání umět. Podklad pro tvorbu testovacích otázek. RVP ZV říká, co má žák umět,standardy popisují, jak dobře to má umět.

Jsou standardy povinné?
Ano. Je to však pouze zpřesnění už nyní povinného rámcově vzdělávacího programu (RVP ZV).

Od kdy budou standardy platné?
Platné jsou po podpisu ministra a dnem, kdy budou k dispozici školám na webových stránkáchMŠMT.

Musí školy měnit své vlastní školní vzdělávací programy (ŠVP)?
Školy si musí zkontrolovat své výstupy z RVP. Pokud těmto výstupům ŠVP vyhovuje, nemusí se nic měnit.Pokud ne, je třeba ŠVP upravit, přesněji řečeno, pokud v něm něco chybí, je třeba to doplnit.

Znamená to znovuzavedení povinných školních osnov?
V žádném případě. Místo povinných školních osnov mají školy své vlastní školní vzdělávací programy.Ty jim zůstanou, jen pokud v nich něco ze standardů chybí, budou to muset doplnit. Osnovy vymezují na úrovni školy,co se musí probrat v každém ročníku, zatímco standardy říkají školám, co má žák umět v uzlových bodech.

Jak se standardy liší od "doporučených osnov", které nedávno zveřejnilVÚP?
Doporučené osnovy jsou rozepsány pro jednotlivé ročníky ZŠ. Mají sloužit jako návod pro školy, které sineví rady se sestavením ŠVP.

Standardy pouze sjednocují a konkretizují výstupy pro 5. a 9. třídu. Tyto výstupy už existují - v rámcipovinného RVP ZV, standardy tyto výstupy konkretizují a zpřesňují, nabízejí modelové úlohy. Standardy jsou určenyvšem školám, zatímco doporučené osnovy jen školám, které se neumí poradit s ŠVP.

Jakou úroveň žáků standardy zjišťují?
Tyto standardy pouze minimální - základní úroveň toho, co žák na konci 5. a 9. ročníku musí umět. Budouse připravovat i standardy pro střední a vysokou úroveň.

Co se standardy dál?
V rámci individuálních projektů národních (IPN) v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost(OP VK)předkládá Česká školní inspekce (ČŠI) projekt "Národní systém pro inspekční hodnocení vzdělávací soustavy", vekterém se plánuje testování žáků 5. a 9. tříd. Součástí této aktivity je příprava testových úloh, jejichž obsahovýmzákladem budou právě standardy.

Finanční nároky?
Nevzniknou žádné finanční nároky pro školy. Co se týká přípravy standardů, členové pracovních skupin mělihonorář 350 Kč/h. Zatím byla vyplacena částka za rok 2010 a 2011 983 tisíc Kč. Dále bude vše placeno z OP VK(technická pomoc a IPN ČŠI).

Jak se využijí data získaná z testování 5. a 9. tříd?
Budou sloužit především jako zpětná vazba pro školu ale i pro rodiče. Nikoliv k sestavování přehleduúspěšnosti škol a tvorbě žebříčků.

Standardy - anglický jazyk

2011-07-11T18:03:00.000+02:00

Standardy - Matematika

2011-07-11T18:00:00.000+02:00

‎Standardy - český jazyk a literatura

2011-07-11T17:57:00.000+02:00

Podle zadání zvážil pracovní tým očekávané výstupy podle RVP ZV a možnosti jejich elektronického testování. Vzhledem k tomu, že řada očekávaných výstupů se týká mluveného projevu žáků, popř. předpokládá tvořivé psaní, je jejich elektronické testování problematické. Z celkového počtu 23 očekávaných výstupů po 5. ročníku (2. období) je elektronicky testovatelných 15 očekávaných výstupů a z 27 očekávaných výstupů po 9. ročníku je testovatelných 20.

Standardy pro základní vzdělávání

2011-07-11T17:27:00.000+02:00

Z programového prohlášení vlády vyplývá zavedení pravidelného zjišťování výsledků vzdělávání v 5. a 9.ročníku základního vzdělávání. Na podzim 2010 proto vyzval pan ministr Josef Dobeš veřejnost k širokédiskusi o vzdělávacích standardech pro české základní vzdělávání.

Vývoj standardů a jejich pilotování je dlouhodobá záležitost. Záměrem standardů je napomoci učitelům, školám, rodičůmi žákům při naplňování vzdělávacích cílů a stát se oporou pro hodnocení žáků. Standardy se stanou důležitým podkladempro tvorbu další vzdělávací koncepce státu.
Standardy budou využity pro přípravu testů ke zjišťování výsledků žáků v 5. a 9. ročníku. V rámci individuálníchprojektů národních v OP VK Česká školní inspekce předkládá projekt „Národní systém pro inspekční hodnocení vzdělávacísoustavy (NIQES)“, v němž je plánována aktivita na testování žáků 5. a 9. tříd základních škol. Pro ověřování zejménadovednostních a postojových výstupů lze použít jiné formy zjišťování výsledků. Zjištěná data nebudou sloužitk sestavování přehledu úspěšnosti škol, ale budou sloužit především jako zpětná vazba pro školu.

V první fázi tvorby standardů předkládáme pouze standardy pro vzdělávací oblasti, které považujeme za prioritnípro základní vzdělávání (jak to doporučuje i zpráva McKinsey & Company) – matematickou, čtenářskou a jazykovou.V případě cizího jazyka je anglický jazyk předkládán jako vzor možného zpracování standardů pro cizí jazyk.Standardy jsou vytvořeny pro minimální úroveň, do budoucna se počítá s vytvořením standardů pro další vzdělávací oblasti a také s vytvořením standardů pro více úrovní.

Na tvorbě standardů se podíleli především učitelé z praxe ve spolupráci s odborníkyz vysokých škol a dalších odborných pracovišť. Vzhledem k potřebě informovat odbornou, učitelskou a rodičovskouveřejnost se průběžně konaly konference, semináře a byly vydávány tiskové zprávy MŠMT. Rovněž v pedagogickém,odborném a denním tisku (Učitelské noviny, Česká škola, Moderní škola, Řízení školy a Učitelské listy) se objevilařada článků a rozhovorů, které podávaly informace o důvodu, tvorbě a obsahu Standardů. Materiály prošly dvojíveřejnou diskusí (obecnou diskusí a diskusí k indikátorům) a recenzním řízením.

Přílohy ke stažení:

Standardy_anglický jazyk.docStandardy_anglický jazyk 2.doc
Standardy_český jazyk a literatura.doc
Standardy_Matematika.doc

Přečtěte si: Dobeš už má standardy pro 5. a 9. třídu, chce podle nich testovat

2011-07-11T17:24:00.002+02:00

Ministerstvo školství dnes zveřejnilo standardy toho, co by měli znát žáci na konci 5. a 9. tříd. Podle nich připraví odborníci otázky pro plošné testování znalostí žáků, stovka škol si testování vyzkouší už v listopadu. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr školství Josef Dobeš (VV). Jednotné testy podobné státním maturitám budou děti skládat elektronicky, ostrý start pak Dobeš plánuje nejdřív napřesrok.

Ze zprávy ČTK na ČeskéNoviny.cz vybíráme:

Například žáci pátých tříd mají v testu z češtiny rozpoznat, který ze dvou textů o novém pracím prášku je informativní a který už reklamně manipuluje. V testu z matematiky pro 9. třídu pak mají žáci v množství geometrických útvarů rozpoznat rovnostranný trojúhelník nebo kosoúhelník.

21. 6.: Seminář Standardy a jejich využití ve výuce - zkušenosti amerických učitelů

2011-06-10T06:13:00.002+02:00

Na přelomu roku 2010/2011 byl v ČR zahájen vývoj standardů, které mají sloužit jako podklad pro pravidelné testování žáků v povinném vzdělávání. ČR nemá s vytvářením standardů ani s jejich využitím v práci školy dosud žádné zkušenosti. Využíváme proto příležitosti dozvědět se od našich amerických kolegů Emily a Brocka, kteří v současné době vyučují na českých středních školách v rámci Fulbrightovské výměny středoškolských učitelů, jak jsou vytvářeny standardy ve Spojených státech, jaká je jejich podoba a jak je využívají američtí učitelé ve své práci.

Velvyslanectví Spojených států amerických a Fulbrightova komise si Vás dovolují pozvat na seminář

Standardy a jejich využití ve výuce - zkušenosti amerických učitelů

21. 6. 2011 – 14.00 -17.00hod

v Americkém centru, Tržiště 13, Praha 1, cca 50 m pod Velvyslanectvím USA

Na přelomu roku 2010/2011 byl v ČR zahájen vývoj standardů, které mají sloužit jako podklad pro pravidelné testování žáků v povinném vzdělávání. ČR nemá s vytvářením standardů ani s jejich využitím v práci školy dosud žádné zkušenosti. Využíváme proto příležitosti dozvědět se od našich amerických kolegů Emily a Brocka, kteří v současné době vyučují na českých středních školách v rámci Fulbrightovské výměny středoškolských učitelů, jak jsou vytvářeny standardy ve Spojených státech, jaká je jejich podoba a jak je využívají američtí učitelé ve své práci.

Program semináře:

Nabídka Fulbrightovy komise a Velvslanectví USA českým pedagogům, Hana Ripková, Andrea Semancová, Fulbrightova komise

Vývoj standardů v ČR –Hana Košťálová, Kritické myšlení

Standardy z angličtiny – americká zkušenost, Emily Dykstra (Cavalero Mid High, Washington, nyní: Gymnázium Pierra de Coubertina, Tábor)

Standardy z matematiky – americká zkušenost, Brock Dishop (Napoleon High School, Ohio, nyní: Gymnázium Hejčín, Olomouc)

Diskuse

Simultánní tlumočení bude zajištěno.

Počet účastníků je omezen, zájemce prosíme o registraci u Andrey Semancové, semancova@fulbright.cz , (tel. 222729987, linka 21).

Na požádání rádi vystavíme potvrzení o účasti na semináři.

Přečtěte si: Placená dovolená ministra nás vyjde levněji než jeho plný úvazek!

2011-05-19T11:21:00.000+02:00

Pochopit vtip, obout se, mít nápady. Ministr školství Dobeš, velký milovník standardů a plošných testování, na počátku května sepsal, co všechno má zvládnout předškolák. Za svoji poměrně krátkou ministerskou kariéru už stihl vedle unifikace státních maturit rozjet i projekt plošného testování dětí v pátých a devátých třídách. Nyní přichází s dalším nápadem, jak sjednocovat, tentokrát malé absolventy mateřských školek. Nemáme se prý ale bát, půjde jen o doporučující materiál, jehož dodržování nebude kontrolováno.

Z blogpostu Terezy Kakosové v NeviditelnyPes.cz vybíráme:

A proč se to všechno dělá? Protože se prý zjistilo, že mateřské školky nepřipraví děti vždy optimálně na přechod do první třídy. Jako hlavní problém přechodu malých dětí do první třídy byly uvedeny problémy v komunikaci, v socializaci a přijímání role v kolektivu dětí, v soustředění a udržení pozornosti a v sebeobsluze. Doposud jsem žila domnění, že výše popsané je zcela věcí rodiny a stát se jí do toho, jak vychovává své děti a jaké má rodinné návyky, nemá vůbec co plést. První náraz „státní normativnosti“ děti zažijí v první třídě. A zjišťovat, že to je pro mnohé děti šok, nemusí výzkumníci za miliardy ze státního rozpočtu, stačí se zeptat jakékoli maminky nebo tatínka. Stát se rozhodl to řešit tím, že přesune tento „náraz“ rovnou do mateřské školky. Posune pravidla, normy a plošné testy o několik let dopředu. Čím dřív se děti „srovnají“ do ideálního modelu, tím lépe. Hlavně žádné vybočování a individualita v raném věku. Podle pana ministra Dobeše by děti měly před vstupem do první třídy být schopny „pochopit vtip“, ale zapomněl dodat, že jen ten jeho.

Jana Hrubá: Zkušenosti amerických učitelů se standardy

2011-05-10T00:07:00.001+02:00

Fulbrightova komise v Praze a Velvyslanectví Spojených států amerických uspořádaly 20. 4. 2011 zajímavý seminář „Standardy a jejich využití ve výuce – zkušenosti amerických učitelů“. Zájem byl veliký a účastníci jistě nelitovali.

Celý článek v Učitelských listech.

Jitka Gobyová: Výstup březnového Kulatého stolu SKAV

2011-04-15T00:08:00.001+02:00

Březnové setkání kulatého stolu mělo za úkol vyjasnit, zda modelový školní vzdělávací program bude fungovat jako povinné osnovy nebo má za cíl pomoci školám, které měly potíže s vytvářením ŠVP.

Organizátoři formulovali řadu dílčích otázek, jejichž zodpovězení mělo přispět k získání odpovědi na zásadní otázku, jaký záměrem bylo vytvoření uveřejněných osnov MŠMT motivováno. Byly připraveny následující otázky:

• Budou muset školy upravit své ŠVP podle doporučených osnov?
• Zastaví vzorové osnovy kurikulární reformu?
• Plánuje ministerstvo školství přípravu modelového školního vzdělávacího programu (ŠVP)?
• Co by měl modelový ŠVP splňovat, aby přinesl školám užitek?
• Jaký je vztah mezi vzdělávacími standardy, modelovým ŠVP a vývojovými kontinui?

Pozvání na kulatý stůl přijali tito panelisté:

• Mgr. Zdeněk Brož, ředitel ZŠ Chrudim
• Mgr. Michal Černý, ředitel ZŠ Klánovice
• PhDr. Stanislava Krčková, VÚP
• Ing. Martin Krejza, MŠMT ČR
• Mgr. Miroslava Škardová, SKAV (Step by Step)

Kulatý stůl moderoval Tomáš Feřtek EDUin o. p. s.

Na úvod setkání byl prezentován videozáznam z televizního vystoupení náměstka ministra školství Ladislava Němce k uveřejněným osnovám. Konstatoval zde, že RVP jsou dobrou myšlenkou, ale v době kdy školy měly za úkol zpracovat na jeho základě ŠVP, chyběla podpora ze strany MŠMT i odborných pracovišť. Následkem toho se úroveň ŠVP jednotlivých škol velmi liší – podle zjištění ČŠI formální nedostatky má 70 % z nich a 25 % vykazuje nesoulad z hlediska obsahu.

Proto, jako pomoc školám, v jejichž ŠVP byly nalezeny nedostatky, vznikl standardní zásadní dokument, kde je rozvrstvení učiva po jednotlivých ročnících s hodinovou dotací od prvního až do devátého ročníku. Osnovy a učební plán s rozvrhem hodinových dotací, které ministerstvo vypracovalo společně s odborníky z VÚP, jsou čistě doporučené. Cílem MŠMT je také ulehčit situaci žáků, kterým se v důsledku přestěhování nemuselo dostat základního vzdělání v některé oblasti a současně pomoci školám sladit učivo se srovnávacími testy žáků, které by se naostro měly rozběhnout v roce 2013.

PhDr. Krčková ve svém vystoupení zdůraznila, že ŠVP nejsou osnovy. Učitelé nedostali žádný modelový dokument z toho důvodu, že situace a podmínky každé školy jsou specifické (např. rozdílná sociální skladba žáků). ŠVP by měl být specifickým dokumentem každé školy, který vychází z její konkrétní situace a který proto nelze „opsat“. Zveřejněné doporučené osnovy vybraných předmětů nemají nic přikazovat, nemají být závazné a nemají nutit školy k přepracování svých osnov, pokud jsou v souladu s RVP. Vznikly jako vzor pro pomoc školám, kterým se dosud nepodařilo vytvořit dobrý ŠVP, mohou být pro ně inspirací.

Dále panelistka popsala, na základě jakého zadání a jak probíhala tvorba zveřejněných učebních osnov. VÚP dostalo od MŠMT úkol vytvořit ukázky osnov z předmětů, z nichž se plánuje testování, tj. z českého jazyka, matematiky a angličtiny, přičemž zpracované osnovy se neměly stát závaznými.

Na závěr seznámila posluchače se situací v několika státech, které pracují, stejně jako v ČR, podle dvouúrovňového kurikula, ale na rozdíl od nás, mají vzdělávací obsah zpracován pro celé etapy, nikoli pro jednotlivé ročníky v dané etapě.

Více informací naleznete v prezentaci.

Mgr. Škardová seznámila posluchače se stanoviskem organizací začleněných ve SKAV k doporučeným osnovám.

Konstatovala, že dobrý propracovaný model měl být k dispozici školám v době přípravy ŠVP, ale mohl by být užitečný i dnes. Může znamenat jednu z cest, jak pomoci školám s úpravou jejich ŠVP tak, aby vyhovovaly smyslu a podstatě cílů vzdělávání.

Položila otázku, zda jde o osnovy nějakým způsobem prověřené, osnovy, u nichž lze oprávněně předpokládat, že povedou k dobrým výsledkům vzdělávání. Poukázala také na zprávu ČŠI, která upozorňuje na mnohé negativní vlivy na přípravu a uplatňování ŠVP ve školách a vyjádřila názor, že by bylo namístě hledat řešení pro oblasti, které vyplynuly z inspekčních šetření.

Informovala o realizaci dotazníkového šetření prostřednictvím sítí členských organizací, jehož výsledky byly podkladem pro vypracování stanoviska SKAV. Pro většinu dotazovaných škol (20 ze 34) by zavedení povinných osnov znamenalo velký zásah do ŠVP, v krajním případě i jeho přepracování.

Návrat k jednotným osnovám považuje SKAV za nepřijatelný z řady důvodů, s nimiž je možno se seznámit v prezentaci.

Mgr. Brož úvodem představil školu, v níž zastává funkci ředitele, seznámil posluchače s cestou, kterou škola za dvacet let prošla a zdůraznil, že má rozpracován systém volitelných předmětů, který umožňuje vnitřní diferenciaci obsahu vzdělávání.

Pan ředitel považuje RVP za přínos, umožnil v této škole „legalizaci“ všech změn v učebních plánech a osnovách, zařazení učiva do ročníků podle dlouholetého ověřování a zkušeností učitelů z praxe, integraci tematických celků učiva a možnost zařazení učiva do jednotlivých ročníků nebo delších časových úseků.

Zavedení jednotných osnov by pro školy znamenalo:
● Konec diferenciace formou široké nabídky volitelných předmětů.
● Nemožnost přizpůsobovat výuku potřebám různých žáků v různých školách, protože všichni žáci by se museli učit stejný rozsah učiva ve stejné době.
● Nevyužití ověřených zkušeností učitelů z praxe pro rozdělení učiva do ročníků.
● Popření profesní odpovědnosti učitelů za výsledky vzdělávaní.

Více informací naleznete v prezentaci.

Moderátor, pan Tomáš Feřtek v průběhu setkání, formuloval pro panelisty řadu konkrétních otázek. Na závěr také účastníci z pléna položili doplňující otázky a vyslovili své připomínky a názory.

Byla diskutována otázka, jaký záměr sledovalo MŠMT vytvořením ukázkových osnov. Osnovy mají pomoci slabým školám, kterým často chybí ucelená představa o obsahu. Jsou jakousi fixací lepších parametrů současného stavu, neměly ale ambici posunout obsah vzdělávání k vyšší kvalitě. Je otázkou, zda slabé školy vědí o této nabídce a zda jí využívají. Kdyby VÚP mělo k dispozici přehled škol, u nichž ČŠI nalezla nedostatky v ŠVP, tyto školy by oslovil a poskytl jim poradenskou službu.

Podle Mgr. Černého modelový ŠVP nebyl vytvořen záměrně, protože by jej řada škol opsala. Osnovy nejsou tím nejdůležitějším faktorem, tím je proces jejich tvorby – setkávání pedagogů, jejich spolupráce, výběr metod, forem, propojení jednotlivých oblastí.

Na téma uveřejněných osnov bylo hodně reakcí, většina se vyjadřovala proti tomu, aby byly závazné. Mgr. Kožušník, zástupce waldorfských škol, konstatoval, že zavedení závazných osnov by bylo pro tyto školy likvidační, zabránilo by v naplňování jejich programu.

Z více míst zazněla otázka, proč se doporučují osnovy, které nejsou vyzkoušené a nehledá se jiná cesta, např. doporučení jako vzoru vyzkoušených a osvědčených ŠVP.

Zástupci škol se vyjadřovali k MŠMT často citované laické připomínce že děti, které se přestěhují, se nemusí tzv. „potkat“ s částí učiva, protože v bývalé škole se ještě neprobíralo a v nové škole už probráno bylo.

Ředitelé, Mgr. Brož, Mgr. Černý i Mgr. Ševčík toto nevidí jako problém systému a domnívají se, že je laickou veřejností přeceňováno. S nadsázkou konstatovali, že „po prázdninách žádný žák neví nic“. Pokud něco takového nastane, je na učiteli, aby žákovi pomohl. Učivo není cílem, ale prostředkem. Určité potíže mohou nastat u výuky cizích jazyků a zejména v případě žáků ze zahraničí. Řešení spočívá v úzké spolupráci s rodiči za předpokladu, že rodina je funkční (rodiče dostanou instrukce, jak postupovat), v případě problémových rodin, musí situaci řešit učitel.

Byla nastolena otázka toku informací z MŠMT směrem k pedagogům na školách. Velkým problémem našeho vzdělávacího systému je nejasnost informací, z nichž učitelé často nedokáží orientovat a neexistence komunikační strategie. Demotivačně může působit situace, kdy učitelé nemohou dohledat, jak se věci doopravdy mají. Podle Mgr. Černého velký podíl učitelů informace z MŠMT nevyhledává, zpravidla jim je zprostředkovává ředitel. Týká se to ve větší míře menších venkovských škol. Mgr. Brož uvedl, že na jeho škole učitelé informace z MŠMT sledují, je to ale mimo jiné proto, že tři kolegové jsou v pracovních týmech MŠMT.

Na otázku, jak chce MŠMT pokračovat v tendenci testování a na základě čeho budou vytvářeny testovací otázky, když nejsou standardy, uvedl Ing. Krejza, že práce na přípravě testování jsou v chodu, záměrem je testovat v tzv. uzlových bodech, tj. v 5. a 9. ročníku a na závěr střední školy prostřednictvím maturitní zkoušky. V současné době jsou řešeny technické otázky, v roce 2012 proběhne ověřování baterie otázek a teprve v roce 2013 bude testování zavedeno v plném rozsahu.

Pan Wagner, šéfredaktor České školy, konstatoval, že jako podklad pro rozhodování by mělo mít MŠMT mít k dispozici tvrdá data. Bylo by účelné využít výsledků společnosti Kalibro, která se zabývá testováním již řadu let a má v této oblasti mnoho zkušeností.

Doc. Kalous z PF UK konstatoval, že MŠMT nenaplňuje školský zákon. V této souvislosti citoval § 3 školského zákona, kde je zakotven úkol MŠMT zpracovat Národní program vzdělávání, který rozpracovává cíle vzdělávání stanovené tímto zákonem a vymezuje hlavní oblasti vzdělávání, obsahy vzdělávání a prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů.

Podle Mgr. Kožušníka je velkým problémem školského systému v ČR nedostatečná vnitřní motivace žáků. Ing. Krejza se domnívá, že testování tento problém nevyřeší a hledání cesty, jak vnitřní motivaci u žáků vytvářet a podporovat, bude dlouhé a obtížné.

Z webu zazněl dotaz, co znamená výraz „slabá“ škola a podle jakého měřítka jsou školy takto označovány. PhDr. Krčková považuje za slabou školu takovou, kde pedagogický sbor není složen z kvalifikovaných učitelů, ale může to být i taková, kde učitelé nerealizují výchovně vzdělávací proces s ohledem na změny, které společnost i děti během posledních desetiletí doznaly.

Na závěr kulatého stolu Mgr. Pýchová, výkonná ředitelka SKAV, informovala o tom, že SKAV nedostala k připomínkám návrh novely školského zákona, která bude 4. 4. 2011 projednávána na zasedání vlády. Pozastavila se nad formulací „Školní vzdělávací program zpracovává škola v souladu s obsahem vybraných vzdělávacích oblastí, které vydá ministerstvo a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup.“ Lze ji interpretovat jako zavedení povinných osnov do všech škol, což neodpovídá sdělení Ing. Krejzy, že škola má za úkol zpracovat ŠVP a při jeho tvorbě může použít vzorové osnovy.

Příští kulatý stůl se již podruhé uskuteční až poslední čtvrtek v měsíci – 28. 4. 2011. Důvodem posunu jsou velikonoční prázdniny.

Jednotné osnovy pro základní školy ve vyspělé části Evropy nenajdete

2011-04-15T00:01:00.000+02:00

Z debaty odborníků v rámci Kulatého stolu SKAV a EDUin vyplývá, že stát by se měl vyvarovat tvrdých zásahů do učebních plánů škol.

Za zcela nevhodnou cestu pro český vzdělávací systém označili případné zavedení jednotných osnov pro základní školy odborníci v diskusi na kulatém stolu, který se konal 31. března v Praze. Shodli se na tom jak zástupci neziskových organizací působících v oblasti školství (Miroslava Škardová, SKAV), tak reprezentanti odborných složek ministerstva školství (Stanislava Krčková, VUP a Martin Krejza, MŠMT) a ředitelé škol (Zdeněk Brož, ZŠ J. Malíka, Chrudim, Michal Černý, ZŠ Klánovice). Hlavní argumenty proti případnému
zavedení jednotných osnov jsou tyto.

Jednotné osnovy berou učitelům plnou odpovědnost za jejich práci, zpochybňují jejich profesionalitu.
Neumožňují dostatečně přizpůsobit vyučování konkrétním dětem.
Návrat k jednotným osnovám by degradoval práci mnoha učitelů na školních vzdělávacích programech, jíž věnovali stovky hodin, a to by je demotivovalo v další práci.
Jednotné osnovy by unifikovaly vzdělávací nabídku. Zvláště alternativním školám, které jinak dosahují velmi dobrých výsledků, by to znemožnilo pokračovat v jejich práci.
Zavedením jednotných osnov by školy přišly o podstatnou část autonomie. Zvyšování autonomie a současně předávání odpovědnosti je ale podle nejnovějších poznatků průvodním rysem těch vzdělávacích systémů, které se neustále zlepšují.
V takových systémech je obvyklé, že určují cíle a výstupy, ale nestanovují konkrétní obsah učiva. To ponechávají na škole stejně jako cesty, jimiž se žáky cílů dosáhnou.

20. 4.: Seminář Standardy a jejich využití ve výuce - zkušenosti amerických učitelů

2011-03-22T13:11:00.000+01:00

Na přelomu roku 2010/2011 byl v ČR zahájen vývoj standardů, které mají sloužit jako podklad pro pravidelné testování žáků v povinném vzdělávání. ČR nemá s vytvářením standardů ani s jejich využitím v práci školy dosud žádné zkušenosti. Využíváme proto příležitosti dozvědět se od našich amerických kolegů Emily a Brocka, kteří v současné době vyučují na českých středních školách v rámci Fulbrightovské výměny středoškolských učitelů, jak jsou vytvářeny standardy ve Spojených státech, jaká je jejich podoba a jak je využívají američtí učitelé ve své práci.

Velvyslanectví Spojených států amerických a Fulbrightova komise si Vás dovolují pozvat na seminář

Standardy a jejich využití ve výuce - zkušenosti amerických učitelů

20. 4. 2011

v Americkém centru, Tržiště 13, Praha 1, cca 50 m pod Velvyslanectvím USA

Na přelomu roku 2010/2011 byl v ČR zahájen vývoj standardů, které mají sloužit jako podklad pro pravidelné testování žáků v povinném vzdělávání. ČR nemá s vytvářením standardů ani s jejich využitím v práci školy dosud žádné zkušenosti. Využíváme proto příležitosti dozvědět se od našich amerických kolegů Emily a Brocka, kteří v současné době vyučují na českých středních školách v rámci Fulbrightovské výměny středoškolských učitelů, jak jsou vytvářeny standardy ve Spojených státech, jaká je jejich podoba a jak je využívají američtí učitelé ve své práci.

Program semináře:

14,00 - 14,10 Nabídka Fulbrightovy komise a Velvslanectví USA českým pedagogům, Hana Ripková, Andrea Semancová, Fulbrightova komise

14,10 – 14,20 Vývoj standardů v ČR – úvodní poznámka, Jana Straková, ISEA

14, 20 – 15,00 Standardy z angličtiny – americká zkušenost, Emily Dykstra (Cavalero Mid High, Washington, nyní: Gymnázium Pierra de Coubertina, Tábor)

15,00 – 15,45 Standardy z matematiky – americká zkušenost, Brock Dishop (Napoleon High School, Ohio, nyní: Gymnázium Hejčín, Olomouc)

15,45 – 16,15 Diskuse

Simultánní tlumočení bude zajištěno.

Počet účastníků je omezen, zájemce prosíme o registraci u Andrey Semancové, semancova@fulbright.cz , (tel. 222729987, linka 21).

Na požádání rádi vystavíme potvrzení o účasti na semináři.

Videozáznamy z Kulatého stolu SKAV Zveřejnilo MŠMT standardy vzdělávání nebo testové úlohy?

2011-03-14T10:43:00.001+01:00

K dispozici je záznam vystoupení Arnošta Veselého z FSK UK a osmiminutový sestřih nejzajímavějších názorů.

Arnošt Veselý from KAMERAMAN.CZ on Vimeo.

Sestřih z celé diskuse:

Standardy vzdělávání from KAMERAMAN.CZ on Vimeo.