tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post962870450907343025..comments2023-06-06T18:13:57.732+02:00Comments on Česká škola: Ondřej Šteffl: Povinná maturita z matematiky!? Díl druhýAdminAMhttp://www.blogger.com/profile/10505144085274313295noreply@blogger.comBlogger8125tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-78057627169404006022014-11-03T22:42:46.376+01:002014-11-03T22:42:46.376+01:00Nemůže být příčina zhoršení i v tom, co a jak se t...Nemůže být příčina zhoršení i v tom, co a jak se testuje? Nezměnily se od roku 1995 samy testy? Není stále větší rozdíl mezi tím, co se učí a co se testuje?Zdeněk Sotolářhttps://www.blogger.com/profile/09252353343623097868noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-77900886415065867412014-11-03T20:27:55.754+01:002014-11-03T20:27:55.754+01:00Jan Hučín:
Děkuji za upřesnění, příště nechám vys...Jan Hučín:<br /><br />Děkuji za upřesnění, příště nechám vysokoškolačky rodit později. <br />I když se domnívám, že kolem toho roku 2000 <i>přece jenom</i> trošku větší podíl rodiček-vysokoškolaček být mohl (oproti polovině 90. let). Ne všechny na porod čekaly "celých" statistických cca 10 let po absolutoriu a navíc jim mohly "pomoci" některé kolegyně promující už někdy kolem roku 1990, které se navzdory tehdy vžité tradici rozhodly pro "odložené mateřství" (třeba z důvodu podnikání) dříve, než se to stalo běžným jevem.<br /><br />Každopádně máte pravdu, že z výsledků příštího testování bychom si měli údivem sednout na hýždě, jak budou skvělé. Nesedneme-li, pak...<br /><br />---------------<br />P. S.: O vlivu samotného stáří rodičů na školní úspěšnost žáků (a také na školu) si netroufám přemýšlet. Starší rodiče jsou bezesporu zkušenější, mají více sebevědomí a lépe vědí, co od dětí i od školy očekávají. Na druhou stranu jsou více ukotveni ve své kariéře, mají náročnější pracovní povinnosti, a tedy i méně času věnovat se "mimopracovním" věcem. Znám rodiče, kteří dramaticky a sebevědomě rozebírají každý pšouk, jakož i ty, kteří i závažné problémy odbývají větou "teď to řešit nemůžu, odlétám na důležité jednání do zahraničí". Kteří z nich budou mít větší vliv na statistický průměr, nevím.<br />(Každopádně nejhorší pro jednání jsou "zoufalé manželky", pro které je kontakt s učiteli jen formou zabíjení nudy. Ale u těchto "satelitních vdov" neshledávám nijak výraznou korelaci s dosaženým vzděláním.)MMhttps://www.blogger.com/profile/06839746090827340030noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-47017342120190939122014-11-03T19:28:14.130+01:002014-11-03T19:28:14.130+01:00Ad Hrabáč kapský:
Počet narozených dětí začal růst...Ad Hrabáč kapský:<br />Počet narozených dětí začal růst až od roku 2002, viz <a href="http://www.euroekonom.cz/grafy-demografie-data.php?type=cesko-pocet-narozenych-deti-rok" rel="nofollow">statistiky</a>. Tyto děti byly v roce 2011 (testovalo-li se na jaře) ve 2.--4. třídě podle měsíce narození a podle toho, zda měly odklad. Tedy ve 4. třídě se ještě zlepšení nedalo čekat, vyšší podíl matek s VŠ vzděláním se projeví naplno až teď a v příštích letech.<br /><br />Také průměrný věk matek (i otců) roste kontinuálně od roku 2000 a případný efekt starších rodičů, jak o tom píše Ondřej Šteffl, nabývá na síle u žáků 1. stupně až v posledních letech.Jan Hučínhttps://www.blogger.com/profile/13474805665130657136noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-47345292721887491662014-11-03T18:15:07.438+01:002014-11-03T18:15:07.438+01:00Ondřej Šteffl:
Nikoliv.
Čtvrťáci z roku 2007 jso...Ondřej Šteffl:<br /><br />Nikoliv. <br />Čtvrťáci z roku 2007 jsou narozeni v letech 1996 a 1997. V této době (přesněji o rok, dva či tři dříve) končily své studium vysokoškolačky, které místo zakládání rodin už začaly "budovat kariéru" a plánovaně odkládaly mateřství na později. Neboli nerodily.<br />Troufnu si laicky odhadnout, že právě u populačních ročníků cca 1994 až 2000 bude "propad" podílu dětí matek-vysokoškolaček největší. Tento propad se začal postupně vyrovnávat až u dětí narozených <i>někdy</i> po roce 2000, kdy absolventky VŠ z první poloviny 90. let postupně "zestárly" (tj. přestaly "odkládat mateřství") a začaly svými potomky opět "přispívat" do genofondu budoucích školáků. (Doufám, že biologovi prominete tyto naturalistické formulace.)<br />To by také vysvětlovalo mírné zlepšení našich čtvrťáků v roce 2011 (tj. populační ročníky narozené v letech 2000 a 2001). A vzhledem k tomu, že v roce 2011 byl podíl těchto "geneticky (i sociálně) lépe disponovaných dětí" zřejmě statisticky <i>velmi</i> výrazně vyšší než v roce 2007, lze ono pouze "mírné" zlepšení ve skutečnosti považovat za <i>velmi</i> výrazný neúspěch. <br />Z pohledu populační genetiky (snad nebudu označen za zločinného eugenika) lze tedy konstatovat, že rozdíl mezi výsledky z roku 2007 a 2011 je ještě větším průšvihem než zdánlivě hrozivý propad mezi lety 1995 a 2007.MMhttps://www.blogger.com/profile/06839746090827340030noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-16644155852719853442014-11-03T15:37:55.937+01:002014-11-03T15:37:55.937+01:00Konečně začíná být jasnější, jak nezanedbatelný vl...Konečně začíná být jasnější, jak nezanedbatelný vliv má stáří matek na vzdělanost národa. Tak ještě stanovit optimální věkové pásmo, a mimo něj děti jen s povolením uličního výboru.<br />A jak je to s babičkama?Nicka Pytlikhttps://www.blogger.com/profile/14309630223175640571noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-6080307913313310132014-11-03T14:39:42.503+01:002014-11-03T14:39:42.503+01:00"Ve skupině čtvrťáků z roku 2007 (tj. narozen..."Ve skupině čtvrťáků z roku 2007 (tj. narozených kolem roku 1996 či 1997) tedy byl mnohem menší podíl dětí matek s vyšším vzděláním."<br /><br />Snad naopak, matky jsou starší, zkušenější, vzdělanější. Možní ovšem mají méně času. Nevím. <br /><br />Obecně jsou starší matky spíš argument pro to, že zkušenější matky od školy očekávají víc než, co dostaly samy, mají nároky na přípravu pro život,neb ho už zažily. Dřív znaly jen školu, a pak děti.Ondřej Štefflhttps://www.blogger.com/profile/14535378246834996121noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-68075203845995394092014-11-03T10:58:09.905+01:002014-11-03T10:58:09.905+01:00Dovolím si zde neinvenčně zopakovat dva podstatné ...Dovolím si zde neinvenčně zopakovat dva podstatné argumenty, které zazněly v diskusi k prvnímu dílu. Považuji je za velmi důležité:<br /><br /><b>Eva Adamová</b> velmi správně poukázala, že čtvrťáci z roku 1995 se ještě učili podle osnov <i>osmileté</i> základní školy, kde 4. ročník byl posledním ročníkem I. stupně. Poté byla ZŠ povinně prodloužena na 9 let. Zpočátku byl 9. ročník jen jakousi rozpačitou "opakovací" nástavbou II. stupně, zavedením vzdělávacích programů ("Základní škola", "Obecná škola" ap.) se však o 1 rok prodloužil I. stupeň, takže původní učivo prvních 4 let ZŠ se roztáhlo do 5 ročníků. Čtvrťáci z roku 2007 byli tedy se svými znalostmi a dovednostmi na úrovni "trochu pokročilejších třeťáků" z roku 1995. Ten rozdíl se ve výsledcích testů zákonitě musel projevit.<br /><br />Druhý důvod v diskusích opakovaně nabízí <b>Jan Hučín</b>: Během 90. letech došlo k dramatickému zvýšení průměrného věku matek prvorodiček především u vysokoškolsky vzdělaných žen. Zatímco v 80. letech vysokoškolačky zakládaly rodinu zpravidla těsně po dokončení studií, dnes tak činí <i>mnohem později</i> (po absolutoriu získávají další zkušenosti, budují si kariéru ap.). Ve skupině čtvrťáků z roku 2007 (tj. narozených kolem roku 1996 či 1997) tedy byl mnohem menší podíl dětí matek s vyšším vzděláním. Že takové děti mají v průměru lepší výsledky v testech snad není nutné složitě dokazovat.MMhttps://www.blogger.com/profile/06839746090827340030noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-43551499454892297702014-11-03T08:43:03.427+01:002014-11-03T08:43:03.427+01:00Dalšími důvody mohou být:
A: masové rozšíření dom...Dalšími důvody mohou být:<br /><br />A: masové rozšíření domácích počítačů, konzolí a chytrých mobilů do českých domácností.<br /><br />B: Stoupající existenční tlaky na rodiče, delší pracovní dny, více stresu, obava o zaměstnání rovná se méně času na děti v kombinaci s vyšší únavou a tudíž ochotou předat svoji výchovně vzdělávací roli elektronické chůvě.Tajný Učitelhttps://www.blogger.com/profile/08373906015589351249noreply@blogger.com