tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post4540561870985775677..comments2023-06-06T18:13:57.732+02:00Comments on Česká škola: Učení bez mučení. Rodiče se intenzivně zajímají o vzdělávání svých dětí a budují svoje vlastní základní školyAdminAMhttp://www.blogger.com/profile/10505144085274313295noreply@blogger.comBlogger10125tag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-4321377854439675722017-04-26T22:33:48.436+02:002017-04-26T22:33:48.436+02:00Možná by byl rozdíl mezi středními a základními šk...Možná by byl rozdíl mezi středními a základními školami. Takže to srovnání by muselo být po/v deváté třídě.Anonymni z 21:30https://www.blogger.com/profile/17859086175761140590noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-36235928777067611552017-04-26T22:17:29.269+02:002017-04-26T22:17:29.269+02:00Zpracovával jsem výsledky účastníků Sondy Maturant...Zpracovával jsem výsledky účastníků Sondy Maturant 1999. Pro ty, kdo nevědí -- cosi jako didaktické testy státní maturity. <b>Po očištění</b> od typu oboru, pohlaví, vzdělání rodičů, velikosti sídla školy a možná ještě dalších sociodemografických charakteristik (to už přesně nevím) <b>se ukázalo, že průměrný výsledek žáků soukromých škol je ve všech předmětech významně horší než u žáků veřejných škol</b>. Byl jsem tím tehdy překvapen, protože jsem si taky myslel, že soukromé školy jsou obecně lepší, ale z tvrdých dat vyšlo, že je to naopak.<br /><br />Ano, je to dávno. Bylo by zajímavé udělat stejnou analýzu dnes. Potíž je v tom, že v datech získaných od CERMATu asi citlivé údaje jako vzdělání rodičů nebudou.Jan Hučínhttps://www.blogger.com/profile/13474805665130657136noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-61293228249519632292017-04-26T21:18:53.587+02:002017-04-26T21:18:53.587+02:00"Jednoznačné odpovědi na tu poslední otázku s..."<i>Jednoznačné odpovědi na tu poslední otázku se dobereme velmi snadno. Stačí posbírat data o absolventech alternativních základních a středních škol. Vzhledem k tomu, že už jsou v systému, by to neměl být až takový problém.</i>"<br /><br />Tajnej a nezapomeňte taky změřit velikosti domů v nichž žijí. A uvidíme, jestli nějaký ten údajný úspěch je známkou návštěvy alternativních škol, ať už to tedy znamená cokoliv, nebo zda je známkou velikosti domu rodičů.Pavel Doleželhttps://www.blogger.com/profile/06619131298655488174noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-58906504230873707772017-04-26T20:42:25.809+02:002017-04-26T20:42:25.809+02:00Bohužel, data o počtu romských dětí na alternativn...Bohužel, data o počtu romských dětí na alternativních školách sehnat nelze, neb je to rasizmus. To ostatní by asi šlo.Tajný Učitelhttps://www.blogger.com/profile/08373906015589351249noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-34043799965730442212017-04-25T19:40:06.852+02:002017-04-25T19:40:06.852+02:00Vychladněte Tajný.
A až se zklidníte, tak si přečt...Vychladněte Tajný.<br />A až se zklidníte, tak si přečtěte, že jsem to nebyl já, kdo použil srovnání mezi "milovníky starých pořádků" ve školství a "milovníky starých pořádků" v porevolučním Československu.<br /><br />Pak se znovu vydýchejte a můžete přečíst můj text ještě jednou. Třeba zjistíte, že přesně to, co mi tady předhazujete, jsem já napsal také a už před Vámi. <br /><br />A až si to dočtete, můžete "ze systému" dodat data o počtech romských žáků, žáků mentálně, senzoricky a sociálně hendikepovaných, kteří prošli, nebo se toho času nacházejí v soukromých, či "alternativních" školách a porovnat je se školami "mariotereziánského typu". Pokud tedy takové najdete.<br /><br />Ono to chce číst bez afektu.<br />poste.restantehttps://www.blogger.com/profile/11929908386220569270noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-87931459224593613922017-04-25T18:46:09.604+02:002017-04-25T18:46:09.604+02:00Je zájem o alternativy selháním veřejného školství...<i>Je zájem o alternativy selháním veřejného školství? Jaká je úroveň toho soukromého? Dostanou se jeho absolventi na střední školy a uspějí tam? Jednoznačných odpovědí se asi nyní dobereme těžko.</i><br /><br />Jednoznačné odpovědi na tu poslední otázku se dobereme velmi snadno. Stačí posbírat data o absolventech alternativních základních a středních škol. Vzhledem k tomu, že už jsou v systému, by to neměl být až takový problém. <br /><br />poste.restante, vaše povídačky o neinkluzivnosti či neuplatnitelnosti principů alternativních škol se nezakládají na pravdě. Zapomínáte, že ne všechny alternativy jsou soukromé, přičemž ty, které nejsou, podléhají naprosto stejným pravidlům o spádovosti, inkluzi apod., jako školy kterékoli státní a nealternativní. Mnoho principů z alternativních škol prosakuje do hlavního proudu a to nejen skrze dobrou praxi, nýbrž i skrze některé učitele učitelů na ped. fakultách. <br /><br />Možná byste měl pro začátek přestat urážet Vy. Nebo alespoň přestat vodu kázat a víno pít. <br />Když už jsme u těch ideologií a levných paralel, řekl byste, že fašizmus byl inovací, nebo snahou o návrat starých dobrých pořádků a velikostí národů, což je ostatně i nynější Trumpova snaha učinit Ameriku znovu velkou. <br /><br />Problém je, že tradiční škola, alespoň na malém a středním městě, vnímá alternativu přinejlepším jako něco nepochopitelného, cizího, hrajícího si na exkluzivitu a přinejhorším jako existenční hrozbu. Proto je rétorika značně vyostřená a bohužel musím konstatovat, že "...bezohlednou, často nekorektní kritikou..." alternativních škol se profiluje spíše personál místních základek spolu s tetkami a strýci na lavičkách v parku. Bohužel, místy je jejich kritika oprávněná, stejně jako je místy oprávněná kritika škol hlavního proudu. Každá škola je jen tak dobrá jako její vedení a její učitelé, alternativní nebo ne.Tajný Učitelhttps://www.blogger.com/profile/08373906015589351249noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-54084216093697491322017-04-25T01:16:09.563+02:002017-04-25T01:16:09.563+02:00Když se bavíme o "inovativních" trendech...Když se bavíme o "inovativních" trendech, je vhodné rozdělit je do tří skupin.<br /><br />1. Reálné a realistické. <br />Charakterizují je kontinuálně probíhající změny vzdělávacího procesu. Obvykle nebývají "revolučního charakteru". Na konkrétních školách ale může k "malé revoluci" občas docházet, většinou v souvislosti se změnami ve vedení či u zřizovatele školy. <br />Uskutečňují se ve veřejném i alternativním školství. V soukromém sektoru snad jen s větší dynamikou.<br />Jejich podpora a propagace, obzvláště pokud se týká veřejných škol je minimální.<br />Často jsou naopak označovány za příklad oněch zastaralých a neprogresívních škol. Nejspíš proto, že podle "alternativců" změny v nich neprobíhají "dostatečně rychle".<br /><br />2. Marketingové "alternativy". <br />Většinou vytvářené za mohutného PR a striktně se vymezující vůči "zatuchlému školství, které se nezměnilo od dob Marie Terezie".<br />Jejich primárním cílem je přilákat "zákazníky". K tomu se vcelku logicky hodí nálepka "modernosti, inovativnosti, alternativnosti". (Těžko přilákáte zákazníky na slogan: "Děláme vše postaru". I když, jak ukazuje zkušenost ze zahraničí, i na tento styl jednou dojde.)<br />Bohužel právě tomuto sektoru je dopřáváno největší mediální pozornosti.<br /><br />3. Skleníkové projekty. <br />Vytvářené často na základě nějaké ideje či ideologie, typu "výchova nevýchovou", "antroposofickém principu" apod. Sdružují obvykle rodiče sdílející tuto ideologii a v rámci této komunity i vcelku fungují. <br />Bohužel se většinou vyznačují výraznou "neinkluzívností" - ať už selekcí žáků, vysokým školným, vyčleněním rodičů, nesdílejících "principy školy", atd.<br />Reálná uplatnitelnost jejich konceptů mimo prostředí komunity je však obvykle problematická. Spíše je možné využít některé myšlenky a postupy, což se v rámci škol skupiny 1. také ve větší či menší míře děje.<br /><br /><b>Vyznavači "nových" didaktických pořádků obvykle nejsou schopni mezi těmito skupinami rozlišovat. Přesto úporně prosazují své názory a postoje, bez ohledu na jejich praktickou realizovatelnost.<br />Bohužel.<br />Zhusta svými argumenty a bezohlednou, často nekorektní kritikou veřejného školství pomáhají především "marketingovým" projektům. <br />Ke škodě skutečného rozvoje celého vzdělávacího systému.</b>poste.restantehttps://www.blogger.com/profile/11929908386220569270noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-72377105887552811912017-04-25T01:15:22.217+02:002017-04-25T01:15:22.217+02:00V roce 1946 "přátelé starých pořádků" tr...V roce 1946 "přátelé starých pořádků" trvali na zachování demokratických principů našeho státu. Marně. <br />Veřejnost byla poměrně značně manipulována k podpoře KSČ. (Alespoň v českých zemích.) Pochopitelně i v důsledku předválečných a válečných událostí.<br />Část veřejnosti pak "reformní" snahy KSČ a dalších levicových stran zcela vědomě podporovala s přesvědčením, že volí progresivní cestu a s naději na "lepší zítřky".<br />Jak velmi se spletli, ukázal až čas.<br /><br />Osobní zkušenosti s předrevolučním školstvím byly v mnoha případech také negativní a atmosféra vedoucí k uvolnění režimu a vzniku alternativ, do té doby nemožných, je vcelku logická. <br />O systematické a dlouhodobé manipulaci veřejnosti vytvářením negativního obrazu českého veřejného školství můžeme mluvit také. Společnost EDUin si dala do vínku už při svém vzniku "změnit spokojenost" české veřejnosti se školstvím.<br />Není divu, že mnoho lidí dnes vidí v "alternativním" školství novou, progresívní variantu...<br /> <br />Tento příměr vcelku pochopitelně kulhá.<br />Jen jsem chtěl naznačit, že ne vždy to "nové, inovativní a alternativní" znamená také změnu k zlepšení.<br /><br /><b>A srovnání novodobých "alternativců" s komunisty je přinejmenším stejně nechutné a nevhodné, jako mluvit o "přátelích starých pořádků" ve školství a těch porevolučních pořádků ve společnosti.<br /><br />Možná by bylo dobré, pane Václavíku, kdybyste si uvědomil, že k vybudování "nového školství" budou, alespoň po nějaký čas, potřební také "staří učitelé".<br /><br />Pokud tedy nechcete čekat, dokud nevyhynou a chcete je získat pro "inovativní myšlenky", možná byste je pro začátek mohl přestat urážet.</b><br />Nemyslím si, že by kdokoliv mohl Vámi učiněný příměr vnímat jako lichotku.<br />poste.restantehttps://www.blogger.com/profile/11929908386220569270noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-47256411587912826772017-04-24T22:11:06.232+02:002017-04-24T22:11:06.232+02:00V publikaci Alternativní školy a inovace ve vzdělá...V publikaci Alternativní školy a inovace ve vzdělávání uvádí profesor Průcha zajímavý názor: "...zakládání škol na základě soukromých iniciativ vždy signalizuje mezery v nedostatečnosti ve vzdělávání poskytovaném státem..." Když už ne jiné věci, tak třeba toto mohlo (před 13 lety) lodivody českého školství trknout, že kurs je třeba poopravit více směrem k pojetí vzdělávání, které se označuje jako alternativní či inovativní.<br />Řada škol na inovace přistoupila, vytvořila a realizuje svůj školní vzdělávací program se znaky charakteristickými pro reformní pedagogické koncepce. Někde se to ovšem nedaří, nebo to nechtějí.<br />Počátkem 90. let se pro lidi s určitým způsobem myšlení používala charakteristika "přátelé starých pořádků". Mohli bychom to využít i dnes. Přátelé starých didaktických pořádků úporně hájí své názory a postoje. Marně. A ke škodě rozvoje celého vzdělávacího systému.Vl.Václavíkhttps://www.blogger.com/profile/06505422938730895002noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-9210966517210062357.post-40291110924455345112017-04-24T12:31:24.933+02:002017-04-24T12:31:24.933+02:00"Rychlost, jakou u nás rostly v posledních le..."Rychlost, jakou u nás rostly v posledních letech alternativní školy, je i v rámci Evropy bezprecedentní."<br /><br />No oni na tom západě už měli dost času a prostoru na to zjistit, že ani ta alternativa není samospasitelná. U nás se ty alternativy rozjížděly až po sametové, přičemž boom v posledních letech je přiživený inkluzí, a teď bude nějaký čas trvat než dospějeme k témuž.Eva Adamováhttps://www.blogger.com/profile/06202493231520583423noreply@blogger.com