„Všimněte si, že ženy prakticky nevystupují v televizních debatách a nekomentují veřejné dění v médiích. Ani sto let emancipace a formální rovnoprávnosti jim nedokázalo zajistit aspoň stejnou účast v diskusích o věcech veřejných jako mužům, ačkoliv tvoří půlku elektorátu. Čím to je? Tím, že musejí překonávat výrazně víc omezení než muži a nemají stejnou startovací pozici,“ píše Jana Ustohalová v Deníku N.
Od začátku letošního roku do 1. září vystoupilo v Otázkách Václava Moravce (OVM), hlavním a nejdůležitějším diskusním pořadu ČT, celkem 125 mužů. Žen bylo jen 21, což je 14 procent. To neodpovídá ani zastoupení žen v parlamentu, kde je jich v obou komorách kolem 20 procent... Sto let od zavedení rovnoprávnosti ve veřejném prostoru v diskusích o politice a společnosti ženy zoufale chybí. Když se někoho zeptáte proč, řeknou vám vždy to samé: ženy nejsou.
Česká televize ale není jediným veřejnoprávním médiem, které má problém s tím, aby v něm zněl i hlas žen. Podobná situace je v komentářové rubrice Českého rozhlasu i v nedělním diskusním pořadu Kulatý stůl Názory a argumenty, který bychom mohli s trochou fantazie považovat za jakéhosi bratra televizních OVM. V Českém rozhlase od začátku června zaznělo celkem 23 ženských pohledů na svět. Mužských bylo téměř desetkrát tolik: 201.
O skutečných důvodech se můžeme jen dohadovat, protože Český rozhlas ani Česká televize na konkrétní otázky Deníku N, proč vybírají do svých diskusních pořadů výrazně méně žen než mužů, neodpověděly. Obě instituce zaslaly prostřednictvím svých mluvčích jen obecné fráze.
Celý text naleznete v Deníku N
3 komentářů:
Já bych také o jedné věděl
Jana Karvaiová, žena, která ví, jak funguje skutečná inkluze a vzdělávání hendikepovaných
Šikovných žen je dost ale mezi muže se hádat nepůjdou, zejména v Čechách. Možná ty bez toho přechýleného příjmení by to mohly zvrátit. Platí zde "skleněný strop" a pánové jsou "parta kluků, co spolu mluví".(citace p. Švihlíkové)
Naše politika je prostě pánský klub.
Okomentovat