Systém státní maturity z češtiny je nedomyšlený. Společnost učitelů ČJL na to upozorňuje od roku 2012, kdy vznikla. Za naší kritikou nejsou osobní boje, vážíme si všech češtinářů, kteří si stojí za vlastním názorem a prosazují vlastní cesty, ale přejeme si, aby měl každý otevřené možnosti tvořit a učit literaturu a psaní tak, jak je mu blízké. Aby nás zbytečně nesvazoval příliš teoretický pohled na předmět, který je spíše cestou než vědeckou disciplínou, alespoň na střední škole. Proto od svého vzniku říkáme, že by se slohy a ústní zkoušení měly vrátit zpět do kompetence škol.
Nechceme, aby byla SUČJL spojována s nějakými osobními útoky. Mnohokrát jsme tady i jinde v diskusích chválily historicky vedenou učebnici pana Soukala, předsedy ASČ, i tematicky pojatá skripta pana Lippmanna, kolegy, s nímž nás pojí názorová blízkost. Nyní byl odeslán návrh maturitní novely, s kterým souhlasíme – ponechat v gesci státu maturitní test, slohy a ústní vrátit zpět školám. Proto jsme vyjádřily důvěru MŠMT. Nebráníme se diskusi s Asociací češtinářů, pouze nechceme podepisovat dokumenty, které nevyjadřují naše názory. Pokud se MŠMT, školský výbor PS ČR (a snad i sněmovna, odhlasuje-li novelu) snaží zmírňovat škody napáchané předešlými vládami, mají naši podporu. Začnou-li dělat věci nezdravé pro naše školství, budeme je kritizovat.
Systém maturity z češtiny je nedomyšlený z několika důvodů, které jsme tu mnohokrát vysvětlovaly.
1. Slohy: ne zcela objektivní kritéria, netransparentní hodnocení.
2. Ústní: analýza textu vede k formálním rozborům, které se si studenti mnohde stahují z internetu, místo aby knihy četli; školní seznamy maturitní četby zužují nabídku, četba obecně se průměruje – stále stejné tituly napříč školami.
Didaktické testy se naopak mírně zlepšily, ubylo nejednoznačných otázek, přibylo ovšem mnoho teorie a pojmů, což testy mírně ztížilo. Cermat by se měl zaměřit na produkci opravdu kvalitních testů, řízení obrovského maturitního molochu je dle našeho názoru nad jeho možnosti.
Domníváme se, že systém maturity z češtiny nepočítal na jedné straně s pohodlností a leností, na straně druhé s kreativitou, individualitou a potřebou mnoha učitelů i studentů dělat si věci po svém. Nepodezíráme tvůrce ze zlé vůle, pouze z neprozíravosti. Byť se nám nelíbí argumentace typu: na maturitu mnozí nemají, je třeba selektovat. Domníváme se, že je třeba posílit důvěru veřejnosti v učitele i učitelů ve studenty. A také kontrolní mechanismy – proč by si instituce jako Cermat a ČŠI nemohly vytvořit síť kontrolorů opravených maturitních slohů.
I nadále se chceme vyhýbat osobním sporům. Češtináři by měli diskutovat o problémech, nikoli o osobnostních nedostatcích a neodbornosti či etických aspektech nějakého kroku. Základem diskuse je věcná argumentace. Zároveň ovšem je právem každého člověka do vyhrocených, útočných diskusí nevstupovat.
Všem děkujeme za pochopení.
Veronika Valíková, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL,
Lenka Dohnalová, předsedkyně Společnosti učitelů ČJL
.png)
9 komentářů:
"Cermat by se měl zaměřit na produkci opravdu kvalitních testů, řízení obrovského maturitního molochu je dle našeho názoru nad jeho možnosti."
Jakoze Cermat by delal testy a zridil se jiny urad/ustav, ktery by zajistoval logistiku a vyhodnocovani? Fungovalo by to?
Osobním sporům se vyhýbat lze, potíž nastane, když se osobní spory nevyhýbají vám.
"Aby nás zbytečně nesvazoval příliš teoretický pohled na předmět, který je spíše cestou než vědeckou disciplínou, alespoň na střední škole."
No a ten teoretický pohled propaguje hlavně forma a obsah didaktického testu.
Dvě poznámky:
1. Nad testy může samozřejmě bdít jakákoli instituce, kterou stát pověří. Testy mohou být klouzavé, přístupové, adaptivní - domnívám se, že debata o možnostech a variantách nás čeká.
My dáváme přednost přístupovému (klouzavému), který by si student mohl udělat kdykoli od třetího ročníku a měl by na něj tři pokusy (a čtyři termíny). Například.
2. Míru teorie a pojmů je třeba neustále hlídat. Děláme to deset let, každý rok hlásíme, zda se míra obtížnosti kvůli abstraktním a teoretickým úlohám nezvedla. V posledních dvou letech skutečně výrazně přibyly takto zaměřené úlohy, proto se propadovost dostala na 10%. Naopak nejednoznačných otázek ubylo - srovnám-li s maturitní generálkou, kterou jsem pro MF Dnes rozebírala 2010.
Děkuji za pochopení.
A také se nemusí měnit nic. Když začínají tesaři operovat, byla bych opatrná a došla raději k ranhojičovi.
Za problémy maturity může v první řadě mylná myšlenka, že vzdělanost roste udělením maturitního vysvědčení bez ohledu na cokoli. Příliš velké procento středoškoláků je problém NEŘEŠITELNÝ JAKOUKOLI MATURITOU.
"Příliš velké procento středoškoláků" je za a)
mýtus, jelikož není jasné ve srovnání s kým je to procento příliš velké a kdo určuje jaké procento je to pravé vhodné a proč.
a za b) pokud připustíme, že procento vysoké je, i tak je to trend v rozvinutých zemích.
S trendy se moc nedá dělat, jelikož jsou zhusta výsledkem poptávky a nabídky volné ručky trhu. Například, když se uzákonila povinná každoroční revize kouřovodů a kotlů za 800, počet žáků v oboru kominík stoupl o 2000%. Třeba kdyby řemeslo mělo zlaté dno, tak by bylo maturantů méně. Ale nemá, většinou. Je to dřina a v důsledku digitální demence klesá nejen počet zručných chirurgů, nýbrž i počet zručných pokrývačů, zedníků a svářečů.
Připravovat maturitu s tím, že část žáků je schopná ji zvládnout dříve, než vůbec na SŠ nastoupí, je absurdní. Stejně jako mohou být absurdní některé trendy.
Okomentovat