Změny osnov v české škole: Pozemky a dílny? Branná výchova? Jaká je budoucnost českých škol?

středa 28. února 2018 · 2 komentářů

„Já bych se soustředila na snižování počtu žáků ve třídě a zlepšení financování našich škol. Třeba důvod, proč naše školy více nevyužívají projektové vyučování. To není něco, co by bylo sprosté slovo. Nebo co by naši učitelé neznali. Nebo proč třeba více nevyjíždí mimo školu do vědeckých center. Bohužel to jsou peníze, co jim v tom brání,“ řekla bývalá ministryně školství Kateřina Valachová v diskusi České televize na téma „Budoucnost české školy“. Spolu s poslancem Martinem Baxou, ředitelem školy Jiřím Zajíčkem a majitelem střední školy Ondřejem Kaniou diskutovali o změnách osnov, plánech na opětné zavedení branné výchovy a pozemků a dílen nebo financování škol a platech učitelů.

Učitel Jaroslav Jirásko: Klasifikace je velké zlo českého školství, které nemá téměř žádné pozitivní dopady na vzdělávání žáků

· 11 komentářů

„Mám pochybnosti o smyslu hodnocení vůbec. Asi by si lidé z branže měli vyjasnit, proč se vlastně musí hodnotit, a když, proč v tom rozsahu, ve kterém se hodnotí (tedy téměř všechno). Zásadní otázka tedy zní, jaký je smysl hodnocení žáků učitelem. Jednoznačně preferuji slovní hodnocení. Jenom ono dokáže vystihnout to, o co se jedná, tedy o popis pokroku žáka, jeho posunu a toho, co se mu daří a co se nedaří. Klasifikace je velké zlo českého školství, které nemá téměř žádné pozitivní dopady na vzdělávání žáků, ale vede pouze ke škálování, diferenciaci, ke zneužívání klasifikace jako „biče“ a nástroje moci, k mytologizaci výsledků vzdělávání a k nereálnému vidění sebe sama ze strany žáků,“ říká učitel Jaroslav Jirásko v anketě Týdeníku ŠKOLSTVÍ na téma „známkování nebo slovní hodnocení“.

Mám dítě s ADHD a učitelé si na něj pořád stěžují. Nosí špatné známky, co doma jde, ve škole nejde, říká maminka

· 5 komentářů

Dítě, které ve škole nestíhá a navíc zlobí. Stresuje učitele, a je samo vystresované. Plus nešťastní rodiče. Příběh jedné maminky, který není neobvyklý. „Učitelé to mají s dětmi jako je můj syn těžké, to vím. Ale kdyby projevili více pochopení, problémů by bylo nakonec méně,“ říká Věra Frajtová v rozhovoru pro server Rodiče vítáni.

Ministerstvo školství opět zamítá žádosti neveřejných škol

· 1 komentářů

Loni na podzim si o zařazení do sítě škol požádalo 51 iniciativ, které usilují o zřízení neveřejné školy k 1. 9. 2018. Ministerstvo školství jednak opakuje chyby z loňského roku, vyřízení žádosti trvá obvykle déle než zákonem předepsaných devadesát dní, jednak používá pro zamítnutí stále stejný argument: Kapacita okolních veřejných škol je dostatečná. EDUin vyzývá ministra školství v demisi Roberta Plagu, aby postup jím řízeného úřadu veřejně vysvětlil.

Na trhu práce chybí tisíce řemeslníků, odráží se to už ve mzdách

· 2 komentářů

„Přestože se mnohá řemesla v současné době vytrácejí ze seznamu existujících profesí, jsou na trhu stále potřebná. Podle našich dostupných informací je aktuálně pro zaměstnavatele v Praze nejsložitější sehnat z učňovských profesí především zedníky, automechaniky, kuchaře, číšníky a servírky či prodavače,“ řekla pro iDNES.cz tisková mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.

Oldřich Botlík: Děvčata snáze přijímají, co škola vyžaduje. U přijímaček je to může zvýhodnit

úterý 27. února 2018 · 1 komentářů

Kluci přistupují ke škole jinak než děvčata. Nenahrávají náhodou přijímací testy na střední školy jednomu pohlaví? Třeba právě děvčatům? „Rád bych to zjistil, ale ministerstvo školství mi zatím odmítá poskytnout potřebná data k podrobnější analýze,“ říká odborník na vzdělávání Oldřich Botlík. „Prý nemají důvod se tím zabývat, řekli mi.“ Rozhovor přináší server Rodiče vítáni.

Tajný učitel: Ochrana před vyhořením - jiný předmět a jiná třída

· 9 komentářů

V některých školách za našimi hranicemi existuje systémově zabudovaný nástroj proti vyhoření učitelů, takzvaný sabatický rok, neboli rok volna po každých sedmi letech výuky. Učitelé tento rok využívají různě; někteří cestují, jiní pracují na farmách, nebo ve firmách, pro charitativní organizace nebo píšou knihu. Rok volna je dobrá věc. Učitel si výkonem úplně jiné aktivity odpočine a zároveň načerpá zkušenosti z "opravdového" světa. Tyto pak může předávat dál žákům ve výuce. Připravovat žáky pro život, pokud jediná životní zkušenost učitele je pedagogická fakulta a následně škola, lze jen stěží.

Norský recept na sportovní úspěch: Chceme, aby si děti hrály. Aby se rozvíjely. Aby příliš nedychtily po vítězství.

· 3 komentářů

Norský recept na sportovní úspěch? "Děti do 13 let mohou soutěžit, ale nezaznamenává se, kdo skončil na prvním, druhém, třetím místě. Chceme, aby si děti hrály. Aby se rozvíjely po společenské stránce. Aby příliš nedychtily po vítězství. Při sportování a hrách se toho hodně naučí. I to, že je nikdo nehodnotí, že nikdo neměří jejich výsledky, jim dá hodně. Cítí se lépe a u sportu zpravidla déle vydrží," citoval list The Time Tore Övreböa, šéfa organizace Olympiatoppen, která sdružuje vědce, trenéry, výživové poradce a další, kdo pracují s olympioniky. Podle něhož má hlavní motivací sportovců po celou jejich kariéru být právě zábava a trávení času s přáteli. Informuje ČTK.

Zuzana Švajgrová: Živá knihovna aneb učení o rozmanitosti pomocí osobních příběhů

· 0 komentářů

Živá knihovna je metoda, která umožňuje seznámit se s příběhy „živých knih“, to znamená lidí, kteří se něčím odlišují. Jejich okolí o nich mívá různé představy, které často brání ve vzájemném poznávání. Seznámení se s příběhy „živých knih“ nejčastěji probíhá pomocí rozhovorů v malých skupinách.

On-line seminář 28.2.: Inspiromat pro mateřské školy

· 0 komentářů

Lektor a autor mnoha metodických článků Mgr. Michael Novotný připravil webinář s aktivitami pro práci s dětmi v MŠ – výtvarnými, pracovními, environmentálními, pohybovými, dramatickými nebo matematickými. Setkání se uskuteční ve středu 28. 2. 2018 od 20:00 na Metodickém portálu RVP.CZ.

Pomozme vytvořit nový domov - Mezinárodní projekt k inkluzi dětí cizinců

· 0 komentářů

Národní institut pro další vzdělávání již čtvrtým rokem rozvíjí celostátní systém podpory pedagogů a škol v práci s dětmi/žáky-cizinci. Od roku 2016 je také partnerem v projektu Erasmus+ „Vzdělávání učitelů k inkluzi dětí cizinců - The Teacher´s training to the inclusion of the children of foreigners project (TTI)“. Jeho hlavním cílem je příprava učitelů na zařazení dětí cizinců do běžné výuky.

Stanislav Štech: Kritika vycucaná z prstu (Polemika s Ondřejem Štefflem)

pondělí 26. února 2018 · 4 komentářů

„Co je vlastně projevem ideologie, tedy prosazení ideového přání bez ohledu na realitu? Domnívám se, že skvělou ilustrací ideologického boje je právě současná „reakční“ ofenziva proti opatřením minulé vlády v oblasti předškolního vzdělávání. Ta přitom byla přijata na základě dat, důkazů a analýz. Ondřej Šteffl v komentáři v Lidových novinách nazvaném Politika vycucaná z prstu (LN 17. února 2017) použil povinnost mateřských škol přijímat od roku 2020 i dvouleté děti jako ilustraci údajně „z prstu vycucaného“ ideologického rozhodnutí minulé vlády. Opak je však pravdou,“ píše bývalý ministr školství Stanislav Štech v Lidových novinách.

ČŠI: Jedním z častých problémů v českých základních školách je rezignace na rozvoj klíčových kompetencí

· 1 komentářů

„Významná část učitelů považuje vymezení „klíčových kompetencí“ (KK) v RVP ZV za příliš obecné, málo srozumitelné nebo v praxi obtížně uchopitelné. Tato skutečnost představuje riziko pro skutečné dosahování požadavků RVP ZV ve škole. Nástroje hodnocení KK žáků dosud nebyly na centrální úrovni vytvořeny. Jejich tvorba a využívání vycházely dosud z iniciativ jednotlivých škol, nebo dokonce jednotlivých pedagogů. Efektivní zpětná vazba žákům, respektive hodnocení míry, do které jsou jejich KK rozvinuty, spojené s informací, jak dále postupovat v učení, pak představuje pro učitele složitý praktický problém, jehož neřešení ohrožuje efektivitu vzdělávání v celém jeho průběhu,“ píšou autoři dokumentu Analýza zahraničních systémů hodnocení klíčových kompetencí. Přinášíme některé podstatné teze analýzy.

Dita Přikrylová: Problém škol a vůbec celého školského systému je v jeho rigiditě

· 2 komentářů

„Problém škol a vůbec celého školského systému je v jeho rigiditě. A nemůže tomu být jinak. Systém je příliš velký na to, aby dokázal efektivně reagovat na potřeby pracovního trhu. Proto má několikaleté zpoždění a bude ho mít vždycky. Nicméně to neznamená, že s tím nelze nic dělat. Jen ta iniciativa musí jít zespodu a nikoliv svrchu. To znamená jít od každého učitele informatiky na každé základní, nebo střední škole. Za dobu Czechitas jsme zjistili, že mnozí učitelé mají velkou chuť jít s dobou a zavádět nové technologie a dovednosti do učení. Právě tak můžeme doplnit školský systém tam, kde má své rezervy,“ říká zakladatelka společnosti Czechitas Dita Přikrylová v rozhovoru pro server Objevit.cz. Czechitas se snaží zlepšovat IT gramotnost u žen, mladých lidí a nově i u dětí.

Alena Vlachová: Nejsou ani na střední a jde po nich exekutor. Proč mají děti platit desetitisíce?

· 0 komentářů

Žil v otřesných podmínkách, přesto školu nezanedbával. Jezdil do ní ale načerno. A exekutor po něm nakonec vymáhal přes sto tisíc korun, popisuje svůj „nejdražší“ případ Právnička roku Alena Vlachová pro Seznam Zprávy.

Trump chce vyzbrojit a vycvičit učitele. Zbraň by mělo nosit až 40 procent pedagogů, ti to odmítají

· 2 komentářů

„Dosud nebývalým způsobem rozhýbal debatu o střelných zbraních v USA masakr ve střední škole na Floridě. Před necelými dvěma týdny při něm zahynulo sedmnáct lidí, z toho čtrnáct studentů. Vyostřenou diskusi, která se nyní vede, Spojené státy nezažily ani po předchozích, počtem obětí ještě tragičtějších masových "střílečkách". Jednou z příčin jsou mladí lidé, středoškoláci, kteří se dožadují změny. Dělají to energicky a vůči dosavadní nečinnosti politiků jdou naprosto nekompromisně,“ píše Daniel Anýž v Hospodářských novinách.

Před maďarským parlamentem demonstrovali studenti. Žádají modernější školství

· 0 komentářů

V centru Budapešti v pátek večer demonstrovalo několik tisíc převážně středoškolských studentů. Dav se před budovou maďarského parlamentu domáhal zlepšení vzdělávacího systému, který údajně naprosto selhává v přípravě na budoucí život. Od začátku letošního roku se jedná o již druhou protestní akci maďarských studentů. Informuje Deník.cz.

Učitel naživo: Uzávěrka přihlášek 4. dubna

· 0 komentářů

Učitel naživo je jednoletý nebo dvouletý výcvik pro budoucí učitele. Je určen absolventům vysokých škol, kteří chtějí učit děti na druhém stupni základní školy nebo na střední škole. Tito lidé získali titul Mgr./Ing. (i nepedagogického směru), chtějí učit předmět(y) podle své odbornosti, ale chybí jim potřebné učitelské zkušenosti a pedagogické vzdělání.

Ve výuce dějepisu bojují školy se setrvačností

neděle 25. února 2018 · 2 komentářů

V učení moderních dějin se postupně prosazuje pohled, že děti mohou do dění vtáhnout nejlépe pamětníci a jejich osobní příběhy. A k tomu třeba šance vžít se aspoň na půl dne do rolí dospělých a okusit, co například v době před 70 lety prožívali. Reportáž přináší Aktuálně.cz.

Život s autismem? Jsem od narození šťastný, ve školce se mi smáli, teď mě respektují, říká čtrnáctiletý školák

· 0 komentářů

Otec nás kvůli mému autismu opustil, přemýšlím trochu jinak než ostatní, odpovědi na některé otázky mi dělají problém, život s autismem není žádná sranda, ale já jsem na tom ještě dobře, říká čtrnáctiletý Petr Matyáš Hájek, kterému byl diagnostikován autismus. O své nemoci se rozhodl se svou matkou napsat knihu. Narážky ostatních ignoruje, prý se mu dřív děti smály, teď ho respektují. Rozhovor přináší DVTV.

Tomáš Feřtek: Pozemky a dílny? Školy nejsou nafukovací podle aktuálních nálad a objednávek průmyslníků

· 0 komentářů

„Smyslem povinných dílen a pozemků, které vymyslel premiér Babiš v součinnosti s předsedou Asociace malých a středních podniků Karlem Havlíčkem a které mají být do dvou let zavedené do škol, je zvýšit lásku žáků k manuální práci a technickým oborům. Jak jinak. Ještě než ten skvělý návrh dorazí na ministerstvo školství v demisi, bylo by vhodné říct pár věcí. Ministr Plaga je s nimi pravděpodobně obeznámen, je to v oblasti školství informovaný muž, ale k premiérovi tyhle informace nedorazily. Tak zaprvé je třeba politikům jasně připomenout, že školy nejsou nafukovací podle jejich aktuálních nálad a objednávek průmyslníků,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.cz.

Spolek Pedagogická komora: Pokud někdo volá po obnovení předmětů jako jsou dílny a pozemky, nezná situaci ve školství.

· 0 komentářů

Pedagogická komora, z.s., sleduje s velkými obavami neodborné, nepromyšlené a hlavně nesystémové pokusy o lobbing některých zájmových skupin, jejichž zástupci chtějí zavádět do škol nové vyučovací předměty. Kurikulum není nafukovací hračka pro politiky. Nelze do něj stále cosi přidávat, aniž bychom na druhé straně něco neubrali.

Konference Vzdělání pro budoucnost

· 0 komentářů

Mensa ČR, Svět vzdělání, Národní institut pro další vzdělávání a Nakladatelství Fraus společně pořádají konferenci Vzdělání pro budoucnost, která proběhne ve dnech pátek 2. 3. 2018 a sobota 3. 3. 2018 v Praze.

Petr Holub: Babiš zavádí dětskou práci

sobota 24. února 2018 · 1 komentářů

„Premiér Andrej Babiš se s Radou řemeslných cechů dohodli, že do osnov základní školy znovu připíšou dílny a pozemky. Poslední dobou se děje hodně překvapivých věcí, ale pro takový nesmysl se těžko hledá konkurence. To je jasné každému, kdo zažil dílny jako klíčový předmět v časech temného komunismu,“ píše Petr Holub pro Echo24.cz..

Domácí vzdělávání pěstuje talenty. V Česku jím prošly už tisíce dětí, včetně zlaté Ester Ledecké

· 0 komentářů

Pro vrcholové sportovce je domácí vzdělávání ideální variantou, soudí viceprezident Asociace pro domácí vzdělávání Martin Klusoň. Individuální vzdělávací přípravu s kombinací vrcholového sportu zúročila například i zlatá olympionička Ester Ledecká, kterou učil její otec Janek Ledecký. Institut tzv. domácího vzdělávání využilo v minulém školním roce více než 2000 dětí, rok předtím to bylo o 700 méně. Informuje Česká televize.

Nemůžeme si zahrát ani přehazovanou - velká část dětí nepřehodí síť, říká mladý tělocvikář

· 0 komentářů

Být učitelem tělesné výchovy na základní škole není v době, kdy se mladí lidé sportu ve škole spíše vyhýbají, vůbec jednoduché. Přesto si šestadvacetiletý Jiří Doležal nedokáže momentálně představit lepší a zábavnější zaměstnání než to své. Kvůli nízké mzdě má ale obavy, že v budoucnu bude muset dát přednost jiné práci, aby uživil rodinu. Rozhovor přináší MF DNES.

Konkurz na ředitele? Jen výjimka. Většina v práci pokračuje

· 0 komentářů

Ředitelům základních a středních škol končí letos v červenci funkční období. Kraj i města přitom letos k výběrovým řízením sahají jen v omezeném počtu případů. Potvrdila to jihomoravská krajská mluvčí Monika Brindzáková. „Radní ve funkci potvrdili pětadevadesát ředitelů, na čtyřiadvacet míst vypsali konkurz,“ řekla. Informuje Břeclavský deník.

Robert Čapek: Co udělat pro učňovské školství? Za prvé: Zasaďme se o zrušení státních maturit

pátek 23. února 2018 · 1 komentářů

„Na učiliště nechodí jen žáci bez motivace, ale i kreativní, manuálně zruční, výborní pozorovatelé s nadáním pro řemeslo a pro život. Proti takovým jsou mnozí gymnazisté uvadlé květinky,“ říká dlouholetý pedagog Robert Čapek v reakci na sloupek Tomáše Feřteka s názvem Smrad a nezájem. Z učilišť jsme udělali odpadkový koš školství. „S tím, co napsal kolega, souhlasím. Ale chybí tam polovina argumentů,“ říká Čapek. Rozhovor přináší server Rodiče vítáni.

Analýza zahraničních systémů hodnocení klíčových kompetencí

· 0 komentářů

Česká školní inspekce zveřejňuje Analýzu zahraničních systémů hodnocení klíčových kompetencí a systémů hodnocení netestovatelných dovedností se souborem doporučení pro školní hodnocení klíčových kompetencí RVP ZV a externí hodnocení školní podpory rozvíjení klíčových kompetencí RVP ZV.

V Brně zkusí novinku, mladí z dětských domovů budou bydlet se studenty

· 0 komentářů

Inspirovali se ve Vídni spolubydlením studentů s bezdomovci a řekli si, proč nezkusit něco podobného také v Brně. Místo bezdomovcům však budou vysokoškoláci pomáhat těm, kteří vyrostli v dětském domově. Informuje iDNES.cz.

Tradiční rodinu v ČR ohrožuje chybějící předškolní péče, říká sociolog

· 0 komentářů

Více než postoj k manželství se podle sociologa Daniela Prokopa mění názor, zda spolu mohou dlouhodobě žít nesezdaní lidé, zda je člověk v manželství šťastnější a zda je tento formální svazek pro správnou výchovu dětí potřeba. „To poslední si dnes myslí asi čtvrtina populace, v roce 2003 to bylo ještě okolo poloviny,“ říká Prokop. Rozhovor přináší magazín Ona Dnes.cz.

Ondřej Neumajer: Kdyby platilo, že to nejlepší si do škol najde cestu samo, tak by školství nevypadalo tak, jak vypadá.

· 0 komentářů

„Většina mladých lidí technologie používá, ale jak ukazují výzkumy, nejčastěji pro komunikace na sociálních sítích, sledování videí, hraní her… Málokdo vnímá potřebu naučit žáky používat stejně sebevědomě digitální technologie také pro své vzdělávání, pro své učení a rozvoj. Pokud by si děti zvykly, že jim technologie mohou pomáhat se učit, byl by to skvělý důvod, proč je používat,“ říká Ondřej Neumajer v rozhovoru pro server Objevit.cz.

Digitální domorodci? Spousta dětí neumí víc, než klikat a dotýkat se

· 0 komentářů

Naše děti s digitálními technologiemi vyrostly a berou je jako samozřejmost. Sledují videa, píší si s kamarády nebo hrají hry. Rodiče tak snadno získají dojem, že s technologiemi umí děti přirozeně zacházet a hodinami strávenými před obrazovkami se z nich stanou počítačoví experti. To je ovšem mýlka. „To je velmi podobné jako říct, že doma máte vrcholového běžce, protože si každý den po škole pobíhá venku. Je velký rozdíl venku pobíhat s kamarády nebo se metodicky něco učit, rozvíjet se a osvojovat si nové dovednosti,“ vysvětluje Silvie Zeman, zakladatelka technologického klubu pro děti makeITtoday. Rozhovor přináší magazín Ona Dnes.cz.

Bývalý žák se naboural do elektronické žákovské a přepisoval známky

· 1 komentářů

Karlovarští kriminalisté kriminalisté vypátrali bývalého žáka základní školy, který se naboural do systému elektronické žákovské knížky. Školákům pak pro vlastní pobavení přepisoval známky a psal různé vulgární poznámky. Informuje iDNES.cz.

Daniel Soukup: Hledět na školství optikou majitele automobilky je velmi krátkozraké

čtvrtek 22. února 2018 · 6 komentářů

„Představa o „neužitečnosti“ těch či oněch oborů pro praxi každopádně většinou vychází z pomýleného pojetí jak užitečnosti, tak praxe. „Praxí“ se totiž většinou míní momentální potřeby výrobních firem, anebo spíš jejich nejhlasitějších mluvčích – a „užitečné“ je údajně takové vzdělání, které má těmto firmám pomoci k co největšímu zisku,“ komentuje Daniel Soukup pro Český rozhlas Vltava.

Dál segregujete Romy, prezident mluví xenofobně o migrantech, kritizuje zpráva lidská práva v Česku

· 43 komentářů

Odmítnutí podílet se na povinných kvótách, segregování romských žáků na školách nebo xenofobní vyjadřování o uprchlících ze strany vrcholových politiků považuje za největší problémy v Česku výroční zpráva Amnesty International o stavu lidských práv. Informuje Aktuálně.cz.

Školní jídelny většinou nevycházejí vstříc nemocným dětem

· 0 komentářů

Podle zjištění České školní inspekce pouze 6,6 procenta škol poskytuje dietní stravování a 7,9 procenta umožňuje dětem, aby si přinesly jídlo, které se pak na oběd pouze ohřeje. Inspektoři ve své zprávě tvrdí, že počet škol vstřícných k dětem s dietami „vzrůstá jen velmi pozvolna“. Neochota škol vyhovět dětem s alergiemi, diabetem či s celiakií jim a rodičům podstatně ztěžuje život. Informuje deník Právo.

Lenka Štěpánová: Návrat dílen a pozemků do škol? A co učit se prát prádlo na valše?

· 10 komentářů

Podnikavost, komunikativnost, řešení problémů – to jsou kompetence, které by měla rozvíjet škola 21. století. „Zavedení dvou předmětů zaměřených na manuální činnosti nezaručuje, že vyplní mezery školství, které výše zmíněné kompetence nerozvíjejí,“ napsala Novinkám.cz předsedkyně České středoškolské unie Lenka Štěpánová. Novinky.cz zjišťovaly názor Unie na plán znovu do výuky zavést praktickou výuku - „pozemky a dílny“. Plán novinářům představil premiér Andrej Babiš.

Vláda odmítla návrh ODS na změny v předškolním vzdělávání

· 1 komentářů

Návrh občanských demokratů na zrušení povinné mateřské školy pro pětileté děti a povinnosti školek přijímat už dvouleté děti vláda Andreje Babiše (ANO) nepodpořila. Premiér v demisi Babiš včera novinářům řekl, že kabinet k němu zaujal negativní stanovisko. Informuje ČTK.

Rada pro rovnost žen a mužů vyzývá vládu, aby zajistila peníze na místa v MŠ pro dvouleté

· 0 komentářů

Rada vlády pro rovnost žen a mužů vyzvala kabinet, aby zajistil dostatek peněz pro mateřské školy na místa pro dvouleté děti i na personál. Doporučila vládě také to, aby do svého programového prohlášení zařadil i opatření na podporu rovných šancí a podmínek pro obě pohlaví. Rada, kterou nově řídí ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO), to uvedla na vládním webu. Informuje ČTK.

Radek Sárközi: Reakce na text Kateřiny Valachové „S jistými rozpaky sleduji proces vzniku Pedagogické komory…“

středa 21. února 2018 · 0 komentářů

Kateřina Valachová zveřejnila na svém facebookovém profilu příspěvek začínající slovy „S jistými rozpaky sleduji proces vzniku Pedagogické komory…“ Pokud si přečtete reakce diskutujících, jsou v drtivé většině negativní a snaží se uvést omyly exministryně na pravou míru. Rád bych se do této diskuze zapojil a reagoval (bohužel nemohu odpovídat přímo na FB Kateřiny Valachové, neboť si mě zablokovala už v době sporů o kariérní řád, a proto volím tuto formu).

Kateřina Valachová: S jistými rozpaky sleduji proces vzniku Pedagogické komory…

· 0 komentářů

„S jistými rozpaky sleduji proces vzniku Pedagogické komory a spory kolem této organizace, podobně jako sleduji ustanovování Učitelské platformy. Z mého pohledu platí, že růstem počtu organizací, které tak či onak zastupují učitele v jednáních se státní mocí, se tento stav většího slova a většího vlivu nedobere,“ napsala bývalá ministryně školství Kateřina Valachová na svém profilu na Facebooku. Připomínáme její text a publikujeme také reakci prezidenta spolku Pedagogická komora Radka Sárköziho.

Ministerstvo školství odmítá kritiku: Revizi RVP netajíme

· 3 komentářů

Ministerstvo školství odmítlo kritiku, že tají úpravy rámcových vzdělávacích programů (RVP). S kritikou přišli v posledních dnech například autoři vzdělávacího konceptu Škola Můj Projekt. Zástupci projektu vyzvali úřad, aby zveřejnil jasný harmonogram revize a zapojil do úprav vzdělávacích programů učitele, školy a další odborníky. Průběh revize ovšem opakovaně kritizují i další odborníci a učitelé. Informuje ČTK.

Kritici ministerstva: Revize Rámcových vzdělávacích programů by neměla probíhat v utajení

· 0 komentářů

Autoři vzdělávacího projektu Škola můj projekt kritizují probíhající revizi Rámcových vzdělávacích programů (RVP): V Národním ústavu pro vzdělávání probíhá revize dokumentu, který závazně určí, co se bude učit na českých školách. Učitelé, ředitelé ani rodiče o ní ale zatím téměř nic nevědí. S obavami sledujeme dosud probíhající práce na revizi Rámcových vzdělávacích programů základního vzdělávání.

Revize inkluze: Je třeba věnovat pozornost dětem s psychiatrickou diagnózou, které nemají na běžných školách odpovídající péči

· 0 komentářů

EDUin nabízí zápis a zvukovou nahrávku z debaty na téma, co se rozumí pod souslovím „obsahová revize inkluze“, kterou opakovaně použil ministr školství v demisi Robert Plaga. Tématem diskuse byla také otázka „co by na procesu zavádění společného vzdělávání opravdu bylo třeba revidovat“. Debaty se zúčastnili Jana Zapletalová z Národního ústavu pro vzdělávání, Pavla Baxová z organizace Rytmus, Jitka Hřebecká, ředitelka Základní školy Archa v Petroupimi, Štěpán Drahokoupil z Nadace OSF, Magdalena Mouralová z FSV UK a Janek Wagner ze spolku Pedagogická komora.

Z vysokoškolských učitelů mají nejnižší mzdy ti na pedagogických fakultách. Ohrožuje to vzdělávání učitelů

· 0 komentářů

Mzdy učitelů na pedagogických fakultách jsou podle předsedy jejich asociace nejnižší ze všech fakult českých vysokých škol, což ohrožuje sbory fakult i vzdělávání nových učitelů. Ve všech krajích chybějí kvalifikovaní učitelé a jejich stavy se dále snižují. Prohlásil to nový předseda Asociace děkanů pedagogických fakult ČR a SR a rovněž děkan Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni Miroslav Randa. Informuje ČTK.

Kritický nedostatek učitelů přírodních věd trápí západočeské regiony

· 0 komentářů

V Plzeňském a Karlovarském kraji zoufale chybí učitelé matematiky, fyziky, angličtiny, informatiky a chemie. Základní a střední školy na západě Čech by jen učitelů matematiky v současnosti potřebovaly přes stovku. Na pedagogické fakultě v Plzni ale pro oba kraje studuje jen čtvrtina potřebného množství studentů a ne všichni půjdou po skončení školy učit. Situaci ještě zhoršuje malý zájem středoškoláků o přírodovědné obory a stárnutí stávajících učitelů. Informuje Český rozhlas.

Pozemky a dílny by se měly do dvou let vrátit do výuky základních škol

· 2 komentářů

Na legislativním postupu vedoucímu k zavedení praktické výuky na základních školách, tedy opětovnému povinnému zařazení dílen a pozemků do výuky, se včera dohodli zástupci Rady řemeslných cechů s předsedou vlády v demisi Andrejem Babišem (ANO). Po jednání to novinářům řekli Babiš a předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Informuje ČTK.

Experti představili na MŠMT nové metody výuky o holocaustu

· 0 komentářů

V prostorách Ministerstva školství představili čeští i zahraniční odborníci nové metody výuky o holocaustu. Celostátní seminář připravil ve spolupráci s MŠMT Národní institut pro další vzdělávání a Památník holocaustu Yad Vashem v Jeruzalémě.

Václav Mertin: Rozhoduje se o tom, jestli se nám myšlenku inkluze podaří naplňovat, nebo půjde o českou „švejkovinu“

úterý 20. února 2018 · 3 komentářů

„V září 2016 vstoupila do života českého školství inkluze... Osobně jsem přesvědčený, že jsme provedli první krok k zásadní změně ve školství od doby Marie Terezie. Proto je žádoucí zkoumat všední praxi reálného naplňování inkluze v konkrétních školních podmínkách bez kamer televizí a záznamníků novinářů. Ne proto, aby byla kritizována, abychom dokazovali, že je špatná, ale abychom hledali možná úskalí a cesty ke zlepšování i řešení. Teď se totiž rozhoduje o tom, jestli se nám myšlenku inkluze podaří postupně naplňovat, nebo se bude jednat o typickou českou „švejkovinu“,“ píše Václav Mertin v únorovém vydání časopisu Řízení školy.

Jiří Zajíček: Převažuje názor, že bychom se měli vrátit k původní podobě maturity bez společné části

· 4 komentářů

O současné podobě středních průmyslových škol, maturitě nebo uplatnění absolventů na trhu práce mluvil s Lidovými novinami předseda Unie školských asociací ČR a ředitel Střední průmyslové školy chemické v Praze Jiří Zajíček.

Hrát si s mobilem nestačí. Polovině škol chybí IT vybavení, varuje expert

· 0 komentářů

Ačkoli budoucnost patří digitalizaci a automatizaci, což bude vyžadovat hlubší technické znalosti, základním školám mnohde chybí potřebné vybavení i kvalitní kantoři. „Dětem nestačí hrát hry a chatovat na sociálních sítích,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz Jiří Vojtěch z Národního ústavu pro vzdělávání.

Dva tisíce dětí ročně nedokončí základku

· 0 komentářů

Pokud žák opakuje ročník, může teoreticky skončit v osmé třídě. Splnil devět let povinné školní docházky, ale základní školu nedokončil. „Známe i případy, kdy žák propadl v první a šesté třídě, skončil tedy školu v sedmičce,“ řekla Lidovým novinám Zuzana Ramajzlová z organizace Člověk v tísni. Trendu si všimlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Materiál, jenž se týká strategie zaměstnávání do roku 2020, uvádí, že „narůstá podíl osob, které nedosáhly ani základního vzdělání. Jedná se o výrazně regionální problém na severozápadě republiky, v Karlovarském a Ústeckém kraji,“ píše se v dokumentu.

Radka Kvačková: Odklad odkladu nepomohl

· 4 komentářů

„Když ministerstvo školství posouvalo zápisy do prvních tříd z konce ledna na duben, slibovalo si od toho snížení počtu odkladů školní docházky. Celkem právem. Malé děti se vyvíjejí v řádu měsíců a na jaře už mohou být o důležitý kus dál než v zimě. Jenže se stala zvláštní věc: Odkladů nejenže neubylo, ono jich dokonce přibylo, a to nemálo. Čím to může být?,“ ptá se Radka Kvačková v Lidových novinách.

Do Olomouce zamíří špičkoví odborníci, zaměří se na duši i srdce

· 0 komentářů

Problémy se srdcem a duší budou od konce února hlavním tématem v cyklu přednášek předních českých odborníků v Olomouci. Studenti Univerzity Palackého, ale i zájemci z řad veřejnosti se mohou těšit na kardiochirurga Jana Pirka, matematika a mecenáše Karla Janečka, historika umění Jan Royta a psychiatra Cyrila Höschla. Na přírodovědecké fakultě vystoupí v přednáškovém cyklu Současná chemie, který pořádá jeden z nejcitovanějších světových chemiků Pavel Hobza. ČTK to dnes řekli zástupci univerzity.

Publikace „Naši nebo cizí? Židé v českém 20. století.“

· 0 komentářů

V rámci projektu Naši nebo cizí? Židé v českém 20. století připravilo Muzeum Židovské kultury Praha pro pedagogy metodické materiály Naši nebo cizí?, které pracují s tématy z oblasti židovských dějin a dějin antisemitismu. Muzeum Židovské kultury nabízí tuto publikaci pedagogům do škol zdarma.

On-line seminář 22.2.: Konverzace v aj? Jak motivovat nemotivované

· 0 komentářů

Ačkoli se v poslední době ve školách klade velký důraz na správné čtení a psaní v anglickém jazyce (čtenářská gramotnost, kreativní psaní), přece jen si musíme uvědomit, že hlavním cílem výuky angličtiny je příprava zdatného uživatele jazyka, tedy člověka schopného se domluvit v cizím prostředí za pomoci angličtiny. Přesto se zdá, že komunikační kompetence se v hodinách angličtiny rodí jen obtížně. Proč je tomu tak? Jak na tento problém? Co jej způsobuje a jak se s nedostatekem komunikace vypořádat? Jsou hodiny konverzace tím nejlepším řešením? Jak žáky zaujmout?

Jan Průcha: Lze poznat, které vzdělávací systémy jsou „lepší“ nebo „horší“?

pondělí 19. února 2018 · 0 komentářů

„Všeobecně se uznává, že čím vyspělejší je vzdělávací systém určité země, tím lepší jsou její šance na hospodářský a kulturní vzestup. Jenže které země takový vzdělávací systém mají? A jak lze vůbec hodnotit kvalitu vzdělávání v jiných zemích? Nedávno vydaná kniha Vzdělávací systémy v zahraničí přináší objektivní a komplexní popisy školství v 30 zemích Evropy a také v Japonsku, Kanadě a USA,“ píše profesor Jan Průcha v únorovém vydání časopisu Řízení školy.

Klaus ml. slibuje legislativní smršť ve školství – chce demontovat všechny „školské“ zákony minulé vlády

· 4 komentářů

Každý týden nový zákon, slibuje Václav Klaus mladší legislativní smršť ve školství. Nadsázka to je jen mírná. Tento týden má vláda na programu projednávání první novely školského zákona, kterou připravil, další dokončuje. Nejde mu však o zavádění novinek. Naopak. Chce postupně demontovat zákony, které parlament přijal v minulém volebním období. Zejména povinnou školku pro pětileté děti a záruku místa ve školce pro děti dvouleté. A také nepopulární pamlskovou vyhlášku, i nový systém financování škol. Informuje MF DNES.

Pavel Maurer: Školní jídelny vyhodí jídla za dvě miliardy. Je problém jen u žáků?

· 3 komentářů

„Řeknu pár věcí, které se vám asi nebudou moc líbit, i když o nich stejně všichni víme: Děti doma ani ve škole nedojídají, nepřipadá jim vůbec divné, že se jídlo vyhazuje. Školní jídelny mají stabilní image nutného zla. Pokrmy na talířích většinou nevypadají hezky, prostě vypadají jako ze školní jídelny, navíc často nejsou moc dobré. Školní oběd bohužel není využíván jako skvělý praktický nástroj, kterým můžeme učit děti a studenty nemrhat potravinami. Je to promarněný potenciál, pokud si uvědomíme, že ročně se u nás vydá ve školách na 383 miliónů obědů a z toho se vyhodí do koše asi 48 tisíc tun potravin,“ komentuje Pavel Maurer pro Český rozhlas.

Kandidáta do národní varianty Global Teacher Prize je možné nominovat do 25. března

· 1 komentářů

Ocenění Global Teacher Prize Czech Republic (GTP CR) organizuje obecně prospěšná společnost EDUin. Podnětem k jejímu pořádání je současná neutěšená situace v českém školství - především neadekvátní postavení a ohodnocení českých učitelů  a  nedostatečná prestiž učitelského povolání obecně. Cena má podpořit činnost kvalitních pedagogů a zároveň sloužit jako ukázka dobré praxe. Klíčem k výběru kandidátů je jejich odbornost, pedagogické schopnosti, ale také mimoškolní aktivity, angažovanost a zapojení se do učitelské komunity.

Psycholožka Martina Hodovalová: Před zápisem do školy by si rodiče měli především udržet otevřenou mysl

· 0 komentářů

Už od ledna pořádají školy dny otevřených dveří nebo nabízejí konzultace. Rozhodně se vyplatí nedat jen na doporučení okolí, ale jít se do školy i s dítětem podívat. Rodiče si tak mohou ověřit, zda bude škola dítěti vyhovovat, jaký je její systém a jaké má na děti požadavky. Zatímco některým rodičům a dětem třeba vyhovuje soutěživé prostředí, jiným typům je nepříjemné a nepracuje se jim v něm dobře. Zaměřit se můžete i na nabídky výuky cizích jazyků, sportovních, kulturních a dalších mimoškolních aktivit, ale třeba i na přístup učitelů. Reportáž k zápisům do prvních tříd a o tom, co by měl předškolák zvládat přináší magazín Ona Dnes.cz.

První pomoc mohou poskytnout i děti, na školách se učí málo

· 0 komentářů

První pomoc mohou podle ředitele Českého červeného kříže (ČČK) Josefa Konečného poskytnout i děti. Na školách se ale učí málo, mnozí se s ní setkají až v autoškole, kde je povinná. I tam má ale podle něj výuka rozdílnou úroveň. Poskytnout první pomoc je za zákona povinné. Podle dřívějších výzkumů se pětina řidičů nikdy žádného kurzu nezúčastnila. Informuje ČTK.

Daniel Münich: Lajdácká příprava zákonů přispívá k naštvanosti. Exemplární příklad: „Povinná školka“

neděle 18. února 2018 · 3 komentářů

„Příprava zákonů v Česku je dlouhodobě velmi, ale opravdu velmi lajdácká… Výsledkem je ale nejen nefunkčnost a neřešení problémů, které měly novely zákonů řešit. Důsledkem je i obrovská společenská nedůvěra ve stát a politiku, frustrace společnosti z demokratického způsobu vládnutí, která se začíná obracet proti demokracii samotné,“ píše Daniel Münich.

Jiří Karen: Vzdělání jako hráz proti barbarizaci. (Výuka dějepisu a hodnoty liberální demokracie)

· 9 komentářů

„Takzvaná „osmičková výročí“ spustila v české společnosti debatu ohledně způsobu výuky moderních dějin a pojetí dějepisu. Z několika novinářských zběžných anket a průzkumů vyplývá, že povědomí mladých lidí o moderních dějinách je nedostatečné, což dokládají i empirické výzkumy didaktiků a didaktiček dějepisu, které poukazují na fakt, že studenti zaostávají zejména ve znalosti dějin druhé poloviny dvacátého století. Průzkumy taktéž odhalily hluboké deficity v klíčových dovednostech analýzy a interpretace historických pramenů 20. století,“ píše Jiří Karen v Deníku referendum.

Johana Passerin: Proč děti potřebují spát (venku)

· 0 komentářů

„Děti potřebují spát ještě o něco víc než dospělí – přibližně 11-12 hodin. Děti do 3 let potřebují kromě toho jedno i nebo více kratších zdřímnutí přes den. Liberální výchova však zpochybnila i tenhle fakt. „Každé dítě je jiné, to moje už po obědě spát nechce. Nechci ho nutit,“ říkají mnozí rodiče malých dětí, když je přivádějí do školky. A mnohé děti skutečně spát nechtějí, stejně jako nechtějí například sedět při jídle u stolu nebo neskákat druhým do řeči. Nemají vypěstované návyky,“ píše mimo jiné Johana Passerin ve svém blogu. Se souhlasem autorky přinášíme celý text.

Evropská jazyková cena Label 2018

· 0 komentářů

MŠMT upozorňuje na výzvu k předkládání návrhů na ocenění pro inovativní projekty v oblasti jazykového vzdělávání v rámci programu Evropské komise European Language Label. Cílem Evropské jazykové ceny Label je podpořit nové a výjimečné aktivity v oblasti jazykového vzdělávání, propagovat je mezi odbornou veřejností a inspirovat ostatní k zavádění takových aktivit do jazykové výuky.

MPSV plánuje sjednocení péče o ohrožené děti pod jeden resort

· 0 komentářů

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce prosazovat sjednocení péče o ohrožené a opuštěné děti pod jeden resort. Posílit chce opatrování v rodinách. Plánuje přesměrovat část financí z ústavních zařízení do prevence. Zákaz posílat děti do tří let do ústavů ale nechystá. Novinářům to řekla ministryně práce v demisi Jaroslava Němcová (ANO). Informuje ČTK.

Ondřej Šteffl: Politika vycucaná z prstu. Dvouleté děti do školek? Jedno rozhodnutí za druhým se zakládá na pocitech a dojmech

sobota 17. února 2018 · 3 komentářů

„Ve vyspělých zemích se prosazuje tzv. evidence-based policy, tedy rozhodování na základě dat, důkazů a analýz. U nás máme politiku vycucanou z prstu. Jedno rozhodnutí za druhým v oblasti školství se zakládá na pocitech a dojmech. Mnohdy není ani jasné, jaký je cíl. A když už je jasný cíl, hledání cest a nástrojů se opět opírá jen o dohady či dokonce iluze. O tom, že by někdo hledal nejefektivnější řešení či řešil rizika, si můžeme nechat jen zdát. Uzákoněná povinnost pro školky přijímat od roku 2020 dvouleté děti je toho dokonalou ilustrací,“ píše Ondřej Šteffl v Lidových novinách.

Bitva o dvouleté. Vášnivá debata o tom, co je pro dvouleté nejlepší, se rozhořela mezi rodiči, odborníky i politiky.

· 0 komentářů

Profesorka psychologie Lenka Šulová z Karlovy univerzity jezdí řadu let po Evropě. S kolegy z Francie, Německa, Švýcarska, Norska či Švédska buď přímo zkoumá, či probírá problematiku rané interakce matky a dítěte. Na jednom takovém výzkumu pracovala mezi lety 2000 a 2006 s francouzskými kolegy. „Francouzi byli tehdy v podobné situaci jako my nyní, snažili se zjistit, jaké je optimální výchovné prostředí pro malé děti,“ přibližuje psycholožka. Tým vědců měl tehdy k dispozici desítky natočených hodin, na nichž bylo zaznamenané, jak se chová dítě k matce a jak k vychovatelce. Říká se tomu mikroanalýza. „Sledovali jsme jejich pohyby, pohledy, doteky…“ vzpomíná na bádání Šulová. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

V Praze proběhne již VII. ročník studentské akce Neruden. Pozvání přijali Jiří Drahoš i docent Konvalinka z Akademie věd

· 0 komentářů

Studenti pražského Gymnázia Jana Nerudy pořádají 23. února již VII. ročník unikátního projektového dne pod názvem Neruden. Na pořádání akce se tento rok podílí na sedmdesát studentů napříč ročníky gymnázia. Prostřednictvím tématu “Monopoly - jeden a víc” chtějí přitáhnout pozornost k řadě celospolečenských otázek týkajících se vědy, vzdělávání, ekonomiky, médií a umění. Akce je i pro letošní rok otevřena široké veřejnosti.

Kybernetickou bezpečnost se začnou jako jedni z prvních učit středoškoláci ve Dvoře Králové

· 0 komentářů

Jako jedna ze tří středních škol v České republice začne v září vyučovat obory kybernetické bezpečnosti a bezpečnostně právní činnosti Střední škola informatiky a služeb Dvůr Králové nad Labem. Škola se tak znovu stane průkopníkem na poli výuky informačních technologií. Informuje Český rozhlas.

Rektoři chtějí zvyšovat rozpočet VŠ každoročně o tři miliardy Kč

· 0 komentářů

Vysoké školy budou usilovat o růst svého rozpočtu o tři miliardy korun ročně do roku 2021. Peníze navíc by měly jít hlavně do mezd zaměstnanců a do vysokoškolských kolejí. Na tiskové konferenci po jednání pléna České konference rektorů (ČKR) to řekl její místopředseda Mikuláš Bek. Rozpočet vysokých škol chce navyšovat i ministerstvo školství. Rektoři doufají, že v tom úřad bude pokračovat i po sestavení nové vlády. Informuje ČTK.

Ještě do 28. února je možné nominovat aktivní mladé lidi na Cenu Gratias Tibi 2018

· 0 komentářů

Ještě do 28. února je možné nominovat aktivní mladé lidi na Cenu Gratias Tibi 2018 (z latiny „Děkuji Tobě“). Cena je určena těm, kterým není lhostejný svět kolem nás a snaží se ho různými aktivitami obohatit. Letos v květnu bude udělována již po páté. Za celou historii bylo přihlášeno více než 600 projektů. Jejich zaměření je velmi pestré, od charitativních sbírek přes pomoc seniorům, oživování veřejného prostoru, komunitní projekty až po vzdělávací a osvětové kampaně upozorňující například na závažná onemocnění.

Průzkum: Každý třetí neví, co je inkluze. Více než 50% respondentů ji nepovažuje za společensky prospěšnou

pátek 16. února 2018 · 8 komentářů

Ačkoliv téma inkluze rezonuje českým školstvím i médii, část veřejnosti stále neví, co si pod tímto pojmem představit. Ukázal to průzkum společnosti Nielsen Admosphere. Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), která inkluzivní zákon prosadila, se domnívá, že by jiný výraz pro společné vzdělávání byl lepší. Informuje iDNES.cz.

Robert Plaga o platech učitelů, kariérním řádu a názoru na Babišovu případnou spolupráci s StB

· 4 komentářů

Ministr školství v demisi Robert Plaga poskytl rozhovor DVTV, jehož důležitou a zajímavou součástí je diskuse o vztahu premiéra Andreje Babiše ke komunistické Státní bezpečnosti. Plaga odmítá dát jasnou odpověď, co si o kauze myslí a zda by definitivní soudní rozhodnutí měnilo jeho vztah k premiérovi. Typická jsou jeho slova : „...podle mě o této materii nebylo rozhodnuto.“ Odmítá jasné stanovisko jak osobní, tak i z pozice ministra školství.

Martin Fendrych: Jsme hloupý národ? Ne, jsme zanedbaný národ, máme zastaralé školství, vládnou nám lidé bez vize

· 4 komentářů

„O maléru lidí lapených v dluhové pasti se ví několik let, a přece námi každá další mapa exekucí otřese. Problém roste, šíří se jak mor, lidé si půjčují a nemají na splácení, někteří žijí s výhledem, že budou do smrti splácet. Jsme hloupý národ? Ne, jsme strašlivě zanedbaný národ, máme zastaralé školství, vládnou nám neprozíraví lidé bez vize, řešíme neexistující problémy (vzbuzován je strach z uprchlíků, nenávist k Evropské unii). Možná proto, aby se ty skutečné problémy nemusely řešit,“ píše Martin Fendrych pro Aktuálně.cz.

Exekuce v 15 letech? České děti se neváhají zadlužovat a lichva u nás bují

· 0 komentářů

Děti kopírují chování rodičů. A tak mnohým dělá potíže i hospodaření s penězi. Zkušenost mají i s dluhy. Z domova převzaly, že se dá fungovat nejen s půjčkami, ale i s exekucemi. Když nevyjdou s kapesným, jednoduše a bez okolků si půjčí. Reportáž přináší iDNES.cz.

Čím dál víc škol v ČR se zapojuje do prevence proti útokům

· 0 komentářů

Čím dál více škol v Česku se zapojuje do různých preventivních programů zaměřených na bezpečnost ve školách. Jejich nabídka se podle zjištění ČTK rozrostla zejména v posledních třech letech. Žádné systematické školení učitelů a zaměstnanců škol stát ale nezajišťuje. Iniciovat ho mohou ředitelé škol, jejich zřizovatelé nebo složky integrovaného záchranného systému, především hasiči a policie.

Bourání stereotypů v DOXu

· 0 komentářů

Co nám umožňují naše stereotypy? A v čem nás omezují? A co dovedou předsudky? Žijeme v době a společnosti, v níž se projevy nenávisti stávají běžnou součástí našich životů. Je to rovněž doba testující naši schopnost solidarity. Navštivte se svými žáky vzdělávací program k výstavě Daniela Pešty DeTermination v Centru současného uměni DOX v čase 26. 1. - 6. 5. 2018.

Vysokoškolské koleje potřebují obří investice. Stát přispěje miliardami

· 0 komentářů

Na ministerstvu školství vznikl investiční plán, který počítá s tím, že stát v příštích pěti letech na opravy kolejí přispěje. Kolik přesně to bude, ještě v následujících týdnech projedná vláda. Už teď je ale zřejmé, že nezbytné opravy zastaralých budov kolejí a menz přijdou na miliardy. „Potřeby v této oblasti činí celkem šest miliard korun,“ uvedla mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová s tím, že úřad bude od univerzit požadovat, aby se na konkrétních investicích finančně podílely ze 40 procent. Pokud dokument projde hladce vládou, peníze budou moct začít čerpat v druhé půli letošního roku. Informují Hospodářské noviny.

Radek Sárközi: Reakce na výtky Pravoslava Němečka (Asociace ředitelů ZŠ) k tiskové zprávě Pedagogické komory o novém financování škol

čtvrtek 15. února 2018 · 0 komentářů

Text Pravoslava Němečka „Asociace ředitelů ZŠ: Pozor na zavádějící informace Pedagogické komory k financování škol" osočuje náš spolek a doufám, že nejde o oficiální vyjádření Asociace ředitelů ZŠ (na jejím webu jsem text nenašel). Útoky ze strany členů AŘ ZŠ na mou osobu začaly už v době, kdy Iniciativa Pedagogická komora vystoupila proti kariérnímu řádu (ten AŘ ZŠ naopak podporovala) a pokračují dále v časopise Řízení školy, Učitelských novinách i jinde. Hlavní příčinou je, že AŘ ZŠ, která sdružuje přibližně 140 ředitelů, a spolek Pedagogická komora, kde je v současnosti 1.840 členů (315 ředitelů a 128 zástupců ředitele) má na řadu problémů diametrálně odlišné názory. Dovolím si nyní reagovat na hlavní výtky uvedené ve vyjádření pana Němečka k naší tiskové zprávě Pedagogická komora usiluje o zrušení nového financování škol.

Za definici, jak poznat Roma, získal anticenu pro slídily i Úřad vlády

· 2 komentářů

Největšími slídily loňského roku jsou ministerstvo průmyslu a obchodu, Úřad vlády, poslanec Jiří Běhounek (za ČSSD) a Equa bank. Anticeny Big Brother Awards ve čtvrtek rozdalo sdružení Iuridicum Remedium institucím a lidem, kteří se snažili negativně zasáhnout do ochrany osobních údajů. Úřad vlády ovládl kategorii Výrok Velkého bratra za definici obsaženou v metodice ke sčítání Romů. Informuje iDNES.cz.

Hejného metoda, díky které si matematiku oblíbily stovky dětí, má své kritiky. Jaký dopad má, ozřejmí hloubková sonda

· 4 komentářů

Matematika mezi mnoha žáky platí za strašáka. V posledních letech se je ale učitelé čím dál častěji snaží zaujmout novými metodami a výuku obávaného předmětu jim zpříjemnit. V Česku roste obliba zejména takzvané Hejného metody. Co je však pro jedny správná cesta a nástroj, jak děti nadchnout pro počítání a logické myšlení, pro druhé platí za nebezpečný experiment. Na akademické půdě, v Matematickém ústavu Akademie věd, se včera poprvé ve veřejné diskusi střetli průkopníci metody s jejími odpůrci z řad akademiků nebo učitelů. Informují Hospodářské noviny.

Přední český matematik Vlastimil Dlab: Za špatné výsledky žáků mohou nekvalitní učitelé

· 9 komentářů

Za špatné výsledky žáků v matematice mohou nekvalitní učitelé, nikoli klasická výuka matematiky. Školství by se proto mělo reformovat a změnit přípravu budoucích pedagogů. Na dnešní diskusi o novým metodách ve výuce matematiky to řekl přední český matematik Vlastimil Dlab. Alternativní metody výuky, jako je například takzvaná Hejného matematika, můžou matematické znalosti lidí spíš zhoršit, myslí si. Informuje ČTK.

'Oboustranně výhodná symbióza.' Alternativní média se dále podbízí extremistům, píše vnitro

· 1 komentářů

„Takzvaná alternativní média fungovala v oboustranně výhodné symbióze s extremistickými subjekty. Buď produkovala či dále šířila zprávy, u nichž bylo možné očekávat, že se jich chopí extremisté, nebo v některých případech přímo extremistům dávala prostor,“ uvádí ministerstvo vnitra ve zprávě o extremismu. Informují Lidovky.cz.

Plány na digitální vzdělávání krachují

· 1 komentářů

Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020, která je v půlce svého plánovaného období, zatím úřady naplnily jen z nepatrné části. Z více než čtyř desítek úkolů je zatím splněný jediný. U dalších pěti alespoň nastal za tři roky od schválení vládou Bohuslava Sobotky významný pokrok, říká zpráva, kterou včera projednala vláda. Informuje E15.cz.

Angličtinu se učil jen tak mimochodem, teď je v ní nejlepší na světě

· 1 komentářů

Student humpoleckého gymnázia Matěj Doležálek rád hraje počítačové hry a sleduje filmy. Aby se ale dostal k informacím, které ho zajímaly, musel se učit anglicky a zvládl to tak dobře, že se v angličtině stal nejlepším na světě. Alespoň tedy podle pořadatelů soutěže Best in English, jíž se zúčastnilo 17 tisíc studentů z 29 zemí světa. Informuje iDNES.cz.

Asociace ředitelů ZŠ: Pozor na zavádějící informace Pedagogické komory k financování škol

středa 14. února 2018 · 2 komentářů

Dopis z autorské dílny Pedagogické komory k novému systému financování je velmi nekorektní a zavádějící. Vedoucí pracovníci obecních základních škol i běžní pedagogové, kteří o navrhovaném systému mají zběžné nebo nedostatečné informace, jsou obelháváni a postaveni jen k některým informacím – navíc vytrženým z kontextu. Dopis je plný nepřesností a dezinformací, a proto zde uvádíme údaje z dopisu PK na pravou míru.

Tomáš Feřtek: Smrad a nezájem. Z učilišť jsme udělali odpadkový koš školství

· 5 komentářů

„K dětem, které jdou na učiliště, se stavíme s nadřazeností a pohrdáním. A ony se nám odměňují nenávistí k této společnosti a podporou nenávistných ideologií. Ale jsou to ti poslední, kterým to můžeme vytýkat. Mimochodem, na učiliště odchází třetina dětí v každém populačním ročníku,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.cz.

Učitel, ohrožený druh. Sborovny stárnou, na průmyslových školách a učilištích brzy nebude mít kdo učit

· 0 komentářů

Kraj ho sice dotuje, jak může, avšak ve výsledku se stále moc nemění. Odborné školství na východě Čech i nadále trpí nedostatkem učitelů technických oborů a mnoho na tom nezměnil ani fakt, že hejtmanství před dvěma lety začalo vybraným pedagogům k výplatě přispívat až pět tisíc korun. Přelomové řešení mělo zastavit odchody učitelů do soukromé sféry. Ředitelé škol přiznávají, že jim krok úředníků pomohl, ale problém se tím nevyřešil. Informuje MF DNES.

Reforma financování škol se možná bude zavádět postupně

· 0 komentářů

Nový způsob financování regionálních škol, který bude platit od ledna 2019, se možná bude zavádět postupně. Řekl to ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO). Maximální počet proplácených vyučovacích hodin by se tak mohl nařízením vlády v prvních dvou letech snížit o čtvrtinu oproti původním návrhům. Pokud by se systém osvědčil, navýšil by se potom počet proplácených hodin na sto procent. Školské odbory s tím nesouhlasí. Obávají se, že důvodem návrhu je nedostatek peněz na reformu. Informuje ČTK.

Ministryně Šlechtová: „Branná výchova“ se bude učit ještě v tomto volebním období

· 12 komentářů

„Chtěla bych brannou výchovu nejenom na středních školách, ale i na těch základních. Ale ne že by děti znovu chodily s pytlíky na nohou a zkoušely si plynovou masku. Měly by vědět, jak se chovat například při obraně státu,“ říká ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová v rozhovoru pro MF DNES.

Děti se budou učit bránit vlast. Ministryně Šlechtová hodlá zavést nový školní předmět

· 4 komentářů

Výchova k vlastenectví, výchova k obraně státu, výchova ke zvládání krizí. Který z těchto názvů se vám pro školní předmět zamlouvá nejvíc? Ministryně obrany Karla Šlechtová chce vrátit do škol „brannou výchovu“, i když by se staronový předmět jmenoval určitě jinak. Nápad je myšlen zcela vážně a dostal se i do programového prohlášení vlády. Doslova se tam píše: „Do základních a středních škol zavedeme přípravu prvků branné dovednosti.“ Šlo by o plnohodnotný předmět, jako je zeměpis nebo přírodopis. Informuje MF DNES.

Majitel školky a základní školy: Příprava učitelů je časovaná bomba

· 0 komentářů

„Ze sta přihlášených vybereme dvacet, na pohovor se dostaví deset a z nich zhruba tři mají šanci stát se dobrým učitelem. Většina přiznává, že pedagogická fakulta byla poslední řešení, aby měli aspoň nějakou vysokou školu, ale vlastně to nikdy dělat nechtěli. Lidi můžete naučit gramatiku, ale lásku k dětem ne,“ říká pro Deník.cz spolumajitel školek Bambíno a základní školy SquareTomáš Trnka.

Výzkum Charity ČR: Chudoba bývá dědičná, mladí ji neumějí řešit

· 0 komentářů

Chudoba v Česku bývá dědičná. Mladí, kteří vyrostli v chudých poměrech, často doplácejí na dluhy rodičů, obtížně hledají práci i bydlení, chybí jim také pozitivní vzory a sami situaci nedokážou řešit. Ukázal to průzkum mezi desítkami sociálních pracovníků Charity ČR, kteří pracují s mladými lidmi v tísni. Průzkum byl součástí projektu, do něhož se zapojily charity ze 17 evropských států. Výsledky ukázaly, že zatímco mladé v cizině trápí hlavně nezaměstnanost, v Česku k ní mají ještě problém s nízkým vzděláním, dluhy, nedostupným bydlením a problematickým rodinným zázemím. Výsledky včera Charita ČR poskytla ČTK.

Ministr Plaga podpoří návrh na zrušení „školky pro dvouleté děti“

úterý 13. února 2018 · 1 komentářů

Ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) podpoří návrh poslanců ODS na zrušení povinnosti školek přijímat dvouleté děti, která by podle platné normy měla nastat od roku 2020. Řekl to dnes novinářům po jednání se zástupci spolku Pedagogická komora. Nesouhlasí ale se zrušením povinného předškolního vzdělávání pětiletých dětí, které ODS rovněž navrhuje. Informuje ČTK.

Alternativa pro středoškoláky chybí. Škola se leckdy stává muzeem

· 2 komentářů

Podle odborníka na vzdělávání Miroslava Hřebeckého ze společnosti EDUin počet alternativních směrů pomalu narůstá v mateřských a základních školách. Známé jsou waldorfské nebo montessori školy. „Jde ovšem zatím o spodní patra, na střední školy to dosud ve větší míře nedorazilo,“ řekl k alternativnímu způsobu výuky pro Lidové noviny. Důvod je podle něho logický. Školu, která nestaví pouze na předávání hotových faktů, pro své potomky hledají především mladší rodiče. „Sami zažili vzdělávání již ve svobodné společnosti, ovládají jazyky a vycestovali do ciziny, takže mají srovnání,“ podotkl Hřebecký.

Jiří Němec: Pedagogická praxe je test osobnosti. Nutí vystoupit z komfortní zóny

· 0 komentářů

„Dnešní inkluzivní škola je odrazem složení společnosti. Znevýhodněné skupiny už nejsou ukryty v ústavech a zvláštních školách před zraky společnosti, jako tomu bylo před rokem 1989. Jsou zde s námi,“ píše děkan Padagogické fakulty Masarykovy univerzity Jiří Němec.

Bohumil Kartous: Klaus nemá strategii, chce jen do bodu nula

· 2 komentářů

Přijímání dvouletých dětí do školek bylo podle Bohumila Kartouse ze vzdělávacího centra EDUin původně určeno pro matky, které mají existenční potíže. Nyní chce skupina poslanců opatření rychle zrušit. Podle Kartouse jde o populistický krok, který neřeší špatné financování předškolního školství. Na jeho problémy upozorňuje také Audit vzdělávacího systému v ČR, který EDUin zveřejnil. Rozhovor přináší Aktuálně.cz.

Srovnávací zpráva: Uprchlíci v Česku a V4 v číslech a souvislostech

· 2 komentářů

Tvoří maximálně 0,03 procenta populace, jejich žádost prochází složitým a dlouhým řízením a domácí obyvatelé se k nim staví převážně odmítavě – řeč je o žadatelích o azyl v zemích Visegrádské čtyřky, kterou tvoří Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko. Společné je těmto zemím také odmítání kvót na přerozdělování uprchlíků z Itálie a Řecka. Srovnání statistik počtu žadatelů o azyl a přístupu k nim však ukazuje, že mezi těmito čtyřmi státy panuje řada rozdílů. Srovnávací zprávu plnou statistických dat o žadatelích o azyl, procesu jejich přijímání a postojích k nim ve státech V4 vydal Člověk v tísni ve spolupráci s neziskovými organizacemi na Slovensku, v Maďarsku a Polsku.

Doktorandi si polepší, brát budou až 11 250 korun měsíčně. Částku ale považují za nedostatečnou

· 0 komentářů

Vysoké školy dostanou letos vyšší příspěvek na doktorandy než v minulých letech. Ministerstvo školství jim pošle příspěvek 11 250 korun na doktoranda. Na pondělní tiskové konferenci to novinářům řekl ministr školství Robert Plaga (ANO). Podle předsedy Studentské komory Rady vysokých škol Michala Zimy není částka 11 250 korun ideální, ocenil nicméně, že je to "výrazné navýšení" oproti dosavadním 7500 korunám. Předsedkyně České asociace doktorandů Kateřina Cidlinská považuje navýšení za nedostatečné. Informuje server iHNED.cz.

MŠMT navýší příspěvek na stipendia doktorandů o 50 %

· 0 komentářů

Ministerstvo školství letos zvýší příspěvek na stipendia doktorandů o 50 %. Dosud MŠMT posílalo vysokým školám na jednoho doktoranda 7500 Kč měsíčně, nyní se částka zvýší na 11.250 Kč. Celkem dá MŠMT na stipendia doktorandů o 400 milionů korun více.

On-line seminář 15.2.: Konverzace v aj? Ano! Kdy? Nejlépe od 1. třídy!

· 0 komentářů

Cílem školního vzdělávání v anglickém jazyce je vybavit žáka komunikačními kompetencemi tak, aby se domluvil v běžném kontaktu s ostatními anglicky mluvícími lidmi. Některým školám se to i podaří. Ale ruku na srdce, nezůstává to velká část škol svým žákům mnohdy dlužna?

Dusno a strach v romské škole. Slovní výhrůžky i fyzické útoky vůči dětem v ostravské základní škole

pondělí 12. února 2018 · 1 komentářů

Je to romská škola a cikáni z okolí ji měli rádi. To už neplatí. „Sama jsem chodila na Vizinu, ale nepamatuji, že by mě učitel praštil,“ vypráví třicetiletá Lucie Botošová, která se o současných poměrech ve škole rozhodla promluvit. Botošová si stěžuje, že dvanáctiletého syna Káju fyzicky napadla třídní učitelka. TÝDEN její jméno zná, ale do vyšetření celého případu bude ctít presumpci neviny. Prý s ním třískla o zeď, načež mu podkopla nohy a srazila ho k zemi. „Několik týdnů se pak syn bál chodit do školy,“ líčí Kájova maminka.

Petr Třešňák: Neznámý svět chytrých dětí. Mimořádně nadané děti jako by zrcadlily potíže českého školství

· 1 komentářů

„Bývají obdařeni vysokou kreativitou, velkou mírou empatie a intuice a nečekaným smyslem pro spravedlnost už v raném dětství. Myslí zvláštně, snadno rozumí komplexním problémům, ale někdy nedokážou splnit jednoduché zadání. Hlavou jim často běží desítky myšlenek najednou. Jsou silně emocionální, přecitlivělí a navzdory svému talentu mívají křehké sebevědomí a tendenci k úzkostem a depresím. V prostředí českého školství tak dar mimořádného nadání mnohdy nepřináší jen vysvědčení s vyznamenáním a medaile z matematických olympiád. Tahle pozoruhodná výbava může také dětství proměnit v náročné drama s velmi nejistým výsledkem,“ píše Petr Třešňák v časopisu Respekt. Rozsáhlý text se týká mimořádně nadaných dětí a tomu, jak se jim věnují české školy.

Ondřej Šteffl: Na co stát ve školství sáhne, to zkazí

· 4 komentářů

„Na co stát ve školství sáhne, to zkazí. Když se ta změna (RVP - poznámka redakce) zaváděla, stát nevěnoval dost péče a času na to, aby se s tím školy mohly sžít a naučit se s tím pracovat. Většinou jen do svých programů překlopily osnovy a dělají to jako předtím. Ony za to ale nemohou. Nikdo je to nenaučil, nikdo jim nepomohl. Ta historie se stále opakuje, stát (ministerstvo) vydá předpisy a má dojem, že tím jeho práce končí. Stejné je to třeba s inkluzí: myšlenka dobrá, ale reálně je to spíš víc škody než užitku. A to nemluvím o tom, že se věci zavádějí bez pořádných analýz, vůbec se nezkoumají rizika, nezamýšlené dopady apod. Třeba tu už sedm let máme státní maturitu a vůbec nevíme, zda něco přinesla, nikdo to neanalyzuje. A kromě toho už zde máme armádu asi třiceti tisíc lidí, kteří u maturit neuspěli. Jsou nezaměstnaní? Jsou v kriminálech, na ulici? To jsou ty nezamýšlené dopady. Ale to nikdo nezkoumá.,“ říká zakladatel společnosti Scio a sítě soukromých Scioškol Ondřej Šteffl v rozhovoru pro časopis Euro.

Reakce MŠMT na kontrolní závěry NKÚ

· 0 komentářů

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se ohrazuje proti závěrům kontrolní zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu týkající se přidělování dotací nestátním neziskovým organizacím pracujícím s dětmi a mládeží v letech 2014 až 2016. Proces přidělování dotací byl vždy transparentní, do roku 2015 pouze platila obecnější kritéria než současné přesně definované bodování projektů. Všechny nálezy zmiňované ve zprávě NKÚ již navíc byly odstraněny.

NKÚ: Peníze na práci s dětmi a mládeží: chyby v rozdělování dotací a nedůsledná kontrola

· 0 komentářů

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil peněžní prostředky určené pro nestátní neziskové organizace (NNO) na podporu práce s dětmi a mládeží v letech 2014 až 2016. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) rozdělilo na tyto aktivity ze státního rozpočtu v uvedených letech celkem 509 milionů korun. Kontroloři prověřili u 14 příjemců 67 projektů, na které MŠMT vyplatilo 355 milionů korun. Ministerstvo podle kontrolorů nemá jasně stanovené cíle podporovaných programů ani jasná hodnoticí kritéria. Nemůže tak posoudit, jaký měly vyplacené prostředky dopad. Při rozdělování dotací navíc postupovalo netransparentně a porušovalo svá vlastní pravidla. Nefungovala ani kontrola příjemců ze strany MŠMT. Pochybení našel NKÚ také u samotných příjemců dotací.

Workshop pro uchazeče o studium filosofie a religionistiky

· 0 komentářů

Dvoudenní workshop zaměřený na interpretaci a překlad odborných textů, který vychází z požadavků kladených na uchazeče u písemné části přijímací zkoušky připravil pro zájemce o studium Ústav filosofie a religionistiky FF UK.

Jan Jirák: Morální panika okolo fake news nás možná zavleče do stavu, ve kterém bude oslabovat princip svobody projevu

neděle 11. února 2018 · 0 komentářů

„Hlavně je nám skrze obavy vsugerována představa, že v obecnější rovině jsou jakékoliv informace měřitelné z hlediska své pravdivosti. Celá řada informací samozřejmě je. Výsledky fotbalového utkání se dají ověřit, ale řada věcí, které mají charakter pomlouvačných zpráv, nepravdivých manipulačních zpráv, je v zásadě velmi obtížně ověřitelná. A jsou-li ověřitelné, pak jako dezinformace selhávají. Obávám se, že morální panika okolo fake news nás zavleče do stavu, ve kterém bude postupně oslabovat princip svobody projevu,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz profesor Jan Jirák z Fakulty sociálních věd UK.

Týrané a zneužívané děti. Odhalených případů přibývá, chybí ale psychologové i krizová a intervenční centra

· 0 komentářů

Vzdělávací film Jakub má dětem ukázat, jak se vyrovnat s domácím násilím. Snímek vznikl loni pod taktovkou režiséra Davida Vignera. Diskusi s režisérem a odborníky v oblasti ochrany dětí přináší Český rozhlas Plus.

Pozdější zápis ani povinný rok školky počet odkladů nesnížily. Naopak jich výrazně přibylo

· 1 komentářů

Dětí s odkladem školní docházky skokově přibylo. Do první třídy nenastoupilo o 7 tisíc dětí víc, než to bylo o rok dřív. Vyplývá to z údajů ministerstva školství. Loni přitom šly děti poprvé k zápisu do 1. třídy později – místo na přelomu ledna a února až v dubnu. Počet odkladů mělo pomoct snížit posunutí zápisu až na jaro, ale také zavedení povinného posledního roku školky. Informuje Česká televize.

Univerzity se chystají na zlomový rok 2019, Karlova univerzita letos nabídne íránistiku i romistiku

· 0 komentářů

O udělení pravomoci musí školy požádat Národní akreditační úřad, který na jaře roku 2016 nahradil Akreditační komisi. O udělování akreditací se bude rozhodovat v průběhu roku 2018. Novela znamená velkou změnu ve strukturách škol, univerzity se proto zavádění nových oborů pro rok 2018/19 zpravidla zdržují. "Žádnou zásadní změnu v nabídce nemáme. V tuto chvíli čekáme na udělení akreditace, pak budeme měnit celkovou strukturu," uvedla ředitelka pro komunikaci Masarykovy univerzity Tereza Fojtová. Informuje ČTK.

Šéf asociace: V jazykových školách chybí lektoři, mají nízké mzdy

· 0 komentářů

Jazykové školy se potýkají s nedostatkem lektorů. Důvodem jsou nízké mzdy, které tyto školy nedokážou výrazněji zvýšit. Lidé vyhledávají nejvýhodnější ceny jazykových kurzů, které část škol kvůli konkurenci drží záměrně nízko. Někde se tak nedaří motivovat k práci nové lektory, případně ty stávající ve školách udržet. ČTK to řekl šéf Asociace jazykových škol Vítězslav Bican.

Velké části ředitelů škol končí funkční období. Odborníci kritizují systém ředitelských konkurzů

sobota 10. února 2018 · 0 komentářů

Do konkurzu může jít až třetina ředitelů základních a středních škol bez ohledu na to, jestli jde o ředitele vynikající, nebo podprůměrné. Podobnou situaci české školství v minulosti zažilo. Velkou vlnu konkurzů ministerstvo vyhlásilo u všech ředitelů, kteří k 1. lednu 2012 zmiňované funkční období přesáhli. Letos zřizovatelé, tedy obce a kraje, mohou (ale nemusí) konkurzní řízení zopakovat. Systém ředitelských konkurzů přitom mnoho odborníků kritizuje. Vadí jim například, že je snadno politicky zneužitelný. Informuje MF DNES.

Neléčená hyperaktivita může podle odborníků dovést až na šikmou plochu

· 0 komentářů

Přibližně pět procent populace trpí podle odhadů odborníků poruchami pozornosti spojených s hyperaktivitou. To znamená v Česku zhruba půl miliónu lidí. Naprosté většině z nich ale není tato porucha nikdy diagnostikována. Takto postižení lidé se přitom s obtížemi potýkají celý život. Jak se ukazuje z dlouholeté práce psychologů a psychiatrů, děti i dospělí, kteří se neléčí, mají větší sklony k užívání drog a je u nich rovněž vyšší riziko toho, že sklouznou ke kriminálním činům. Informuje deník Právo.

Pedagogická komora usiluje o zrušení nového financování škol

· 0 komentářů

Od 1. ledna 2019 mají školy přejít na nové financování. Dosavadní normativ na žáka vystřídá tzv. PHmax. Ředitelé škol ale musejí nastavit úvazky učitelům už od září letošního roku, aby odpovídaly počtu půlených hodin v jednotlivých třídách na základních a středních školách, případně době provozu u mateřských škol. Nový systém financování je totiž založený na maximálním počtu odučených hodin, které stát škole proplatí. Ředitelé ovšem stále nevědí, jak na tom jejich škola bude. Ministerstvo školství bohužel nevytvořilo pro školy žádnou pomůcku (například on-line kalkulátor, který by po zadání rozhodných údajů automaticky spočítal každé škole její PHmax).

Stanovisko Asociace ředitelů základních škol ke změně financování škol

· 1 komentářů

Na základě informací z jednání zástupců asociací a ostatních institucí k problematice změn financování regionálního školství dne 7. 2. 2018 na MŠMT zasíláme následující stanovisko: 1. AŘZŠ jednoznačně podporuje změnu financování dle principů a parametrů uvedených v části 14 zákona č. 561/2004 Sb. s účinností od 1. 9. 2018.

Nový systém financování škol přijímají mnozí ředitelé s rozpaky. Obávají se zhoršení kvality výuky

· 0 komentářů

Mnozí ředitelé zvláště středních škol v Moravskoslezském kraji podle zjištění České televize přijímají se skepsí nový školský zákon. Systém má podle navrhovatelů z ministerstva školství a tělovýchovy (MŠMT) vést ke spravedlivějšímu financování škol, a to tak, aby si z obav o zajištění peněz nemusely přetahovat žáky. Informuje Česká televize.

Tajný učitel: Filozof, který umí svářet

pátek 9. února 2018 · 13 komentářů

Několik let po sametové revoluci bylo našimi odborníky slavnostně objeveno, že máme příliš mnoho držitelů maturitního vysvědčení a vysokoškolského diplomu. Prý to vede k devalvaci vzdělání a masovému úpadku vzdělanosti obecně. Děti už neumí to, co uměly dříve. Absolventi univerzit studují to, co "skutečný svět" nepotřebuje. Prý za to může nediskriminační přijímání každého žáka na školy, na které nemají schopnosti a jejich následné umělé udržování v iluzi, že studují a jsou vzdělaní. To vše kvůli penězům. Kdo toto mrzké podvádění provozoval? Údajně učitelé středních a vysokých škol. Buďto se aktivně spolupodíleli, nebo svým mlčením ten grandiózní podvod umožnili. Mladí čeští muži a ženy byli podvedeni, byli učiteli vedení za nos, že jsou vzdělaní, přičemž ve skutečnosti neuměli téměř nic.

Skoro polovina učitelů je ohrožena takzvaným vyhořením

· 3 komentářů

Skoro polovina učitelů je ohrožena takzvaným vyhořením. Průzkum Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy mezi 2 500 pedagogy ukázal, že pětina z nich má střední až závažné příznaky těchto psychických potíží a potřebovala by odbornou péči. Informuje Česká televize.

Václav Klaus mladší: Nemá každý nárok chodit do školy s ostatními. Tahle lidská práva neuznávám

· 15 komentářů

„Když vezmete školský zákon, tak tam máte jeden nesmysl za druhým. Ještě vážnější než ty školky je novela financování regionálního školství. Chtěl bych dosáhnout jejího odložení a vyvolat velkou společenskou diskusi na dané téma,“ říká předseda školského výboru sněmovny Václav Klaus mladší v rozhovoru pro Lidové noviny.

Luděk Vainert: Učněm díky státní maturitě

· 0 komentářů

„Učňovské školství za předlistopadové éry zatraktivňovaly jak příspěvky od budoucího zaměstnavatele, tak i perspektiva rychlého nástupu do práce s výdělkem často vyšším, než měl absolvent vysoké školy. První motiv byl brzy passé a druhý ztrácel na síle s tím, jak se platové nůžky postupně rozevíraly ve prospěch lidí s vyšším vzděláním. Navíc střední školy všeho druhu začaly přijímat víc studentů, takže ústup učilišť ze slávy byl nevyhnutelný. Nyní se na učiliště hlásí o něco větší počet zájemců než v minulých hubených letech. Co za tím je?,“ píše Luděk Vainert v Hospodářských novinách.

Mladí se po deseti letech přestali bát výučního listu. Počet absolventů neklesá, stoupá zájem o strojírenství

· 0 komentářů

Mladí lidé se přestávají obávat, že s výučním listem neseženou uplatnění. V Česku se po letech zastavil pokles absolventů učňovských oborů, poslední tři roky se drží na stejné úrovni a některé obory naopak nabírají na popularitě. Mezi roky 2016 a 2017 nejvíc vzrostl zájem o strojírenské či elektrikářské profese a budoucí uplatnění v potravinářství. Informují Hospodářské noviny.

Česko čelí stížnosti kvůli dětským domovům. Končí v nich především děti s handicapem nebo romského původu

· 0 komentářů

Evropský výbor pro sociální práva při Radě Evropy řeší kolektivní stížnost, kterou na Česko podaly dvě mezinárodní neziskové organizace. Vadí jim, že v tuzemských dětských domovech končí i kojenci a batolata, a to především ti s handicapem nebo romského původu. Žádají proto uzavření kojeneckých ústavů. Informuje iDNES.cz. 

Diskutované změny v předškolním vzdělávání a stále se opakující chyba

· 2 komentářů

Probíhající diskuse o legislativních změnách, které se týkají předškolního vzdělávání (právo na umístění dítěte do mateřské školy od věku 2 let, povinný předškolní rok) poukazují na stále se opakující chybu vzdělávací politiky v ČR. Aniž by existovala průkazná analýza nutných podmínek systémové změny, rizik a dopadů, dochází rovnou ke snaze měnit zákon a podmínky poskytování předškolní péče. V tomto případě neexistuje ani jednoznačně stanovený cíl, k němuž by měla systémová změna vést.

Miliardář Křetínský ohrožuje nezávislost fakulty, tvrdí akademici z brněnských práv

· 0 komentářů

Akademický senát se pustil do boje o nezávislost Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Má strach ze spolupráce s miliardářem Danielem Křetínským, který fakultě poskytl dar a chce na ní zřídit výzkumný Institut energetických studií. Děkanka ani rektor obavy senátu nesdílí. Informuje iDNES.cz. Český miliardář si na brněnských právech plánuje vychovávat špičkové experty do svého Energetického a průmyslového holdingu (EPH).

Vůči Romům mají předsudky i mladí vysokoškoláci a většina učitelů, tvrdí sociolog

čtvrtek 8. února 2018 · 8 komentářů

Průzkum zpracovaný Ústavem pro studium totalitních režimů ukazuje, že nenávistné postoje vůči Romům mají často mladí i vysokoškolsky vzdělaní lidé, zatímco vůči Židům jsou netolerantní spíše lidé s nižším stupněm vzdělání. Podle sociologa Martina Vávry, který se na výzkumu podílel, je to dáno menším společenským kontaktem, školy podle něj často dělají krátkodobé programy podporující toleranci, ale atmosféra v nich je jiná. Z průzkumu totiž také vyplývá, že předsudky vůči Romům má i většina učitelů. Rozhovor přináší Aktuálně.cz.

Petr Honzejk: Zeman a Babiš, tiší přidavači extremismu

· 6 komentářů

„Ve čtvrtek padne hromadné trestní oznámení na Tomia Okamuru a Miloslava Roznera. Oba zlehčovali hrůzy v lágru v Letech, kde v období protektorátu zahynuly stovky Romů. Okamura vykládal, že to tam nebylo zas tak strašné. A Rozner hnedle, že vlastně žádný tábor nebyl − šlo prý o "neexistující pseudokoncentrák". Popírání genocidy jak vyšité. Můžeme jistě debatovat, zda se mají podobné projevy trestat nebo zda je lepší americký model svobody slova, dle něhož si člověk může plácat, co chce, pokud nejde o přímé výzvy k násilí. Ale pozůstalým po obětech se těžko divit, že volí cestu trestního oznámení. Současně je nutné říci, že trestní právo nikdy nemůže eliminovat zvrhlosti v politice. To mohou udělat jedině klíčoví politici,“ píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách.

Pozvánka na konferenci Počítač ve škole 2018

· 0 komentářů

Gymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami v Novém Městě na Moravě uspořádá ve dnech 27. – 29. března 2018 již 15. ročník konference Počítač ve škole. Hlavními tématy letošního ročníku jsou Didaktika školské informatiky, Výuka přírodovědných předmětů s podporou ICT, Sociální sítě a bezpečnost v kyberprostoru a Mobilní zařízení ve škole.

Bořivoj Brdička: Vztah empatie a učení

· 0 komentářů

Dříve to bylo mnohem snadnější. Výuka měla známé formy – výklad, zápis do sešitu, zkoušení, písemky. Kvůli tomu existoval jakýsi sdílený mentální model toho, jak má učení vypadat. Předpokládalo se, že jednotlivci se učí samostatně v prostředí, v němž dochází k přenosu vhodně zabalených informací do mozku, kde se přetvářejí na znalosti a formují myšlení. Jenže, co dnes?

Seberozvojový program pro začínající psychology a speciální pedagogy. Poslední volná místa

· 0 komentářů

Máte zájem o účast v dlouhodobém seberozvojovém programu pro začínající psychology a speciální pedagogy? Národní ústav pro vzdělávání zve do tříměsíčního kurzu, který je hrazen v rámci OP VVV projektu KIPR (kvalita – inkluze – poradenství - rozvoj). Kurz je určen začínajícím psychologům nebo speciálním pedagogům působícím ve školském poradenském zařízení nebo ve škole nejdéle 2 roky, popřípadě studentům posledního ročníku psychologie či speciální pedagogiky.

Výzkum: Mladí mají více rasistických předsudků než starší generace. Navzdory školám

středa 7. února 2018 · 3 komentářů

O holokaustu, menšinách a toleranci se ve školách sice učí, na některé rozšířené předsudky to ale nemá vliv, zjistil výzkum, který provedli odborníci z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ve spolupráci se Sociologickým ústavem. Informuje ČTK.

Dívka vyměnila rodiče za Klokánek, aby mohla chodit do školy

· 0 komentářů

Spíše než milovaná dcera se cítila jako služka. Místo školní docházky se musela starat o mladší sourozence, zvládat domácí práce nebo chodit po brigádách, a přispívat tak do rodinného rozpočtu. Loni na podzim se 16letá dívka z Klatovska rozhodla dobrovolně odejít od rodičů do zařízení pro ohrožené děti Klokánek, aby mohla zase chodit do školy. Informuje deník Právo.

Právnička pomáhá zadluženým dětem z ústavů

· 0 komentářů

Byla to vlastně náhoda, co před pěti lety přivedlo pražskou advokátku Alenu Vlachovou (46) k tomu, že desítkám dětí z ústavů a dětských domovů pomohla vstoupit do dospělosti bez likvidačních dluhů. Nikdy za to nedostala ani korunu. Minulý týden za svou misi převzala ocenění Právník roku 2017 v kategorii Pro bono. Informuj deník Právo.

Maturita štěstí nezaručí. Zedníci a truhláři chybějí, kuchaři přebývají. Na řemeslo míří jen ti, co jinde neuspěli

· 0 komentářů

O učební obory, jako je například zedník, klempíř nebo instalatér, není zájem. Mladým se nechce pracovat rukama, a navíc na ně mnohdy tlačí rodiče, aby vzdělávání nepodceňovali a udělali si minimálně střední školu. Některé profese, kupříkladu zedník, tak stojí před zánikem. Reportáž přináší MF DNES.

Učitelů odborných předmětů bude málo. Současní stárnou a mladí se na jejich místa nehrnou

· 3 komentářů

Na středních odborných školách nebude mít za pár let podle České školní inspekce kdo působit. Učitelé odborných předmětů, ale i praktického vyučování stárnou a jejich nástupci se kvůli náročnosti práce a nízkým platům neobjevují. Informuje Česká televize.

Kateřina Valachová: Dvouletí rozdělují společnost? Spíš ti, kdo chtějí jejich peníze

· 2 komentářů

„Zdá se, že naše dvouleté děti pořádně dělí českou společnost. Mají mít právo chodit do mateřských školek nebo ne? Začíná to vypadat na největší politickou bitvu příštích měsíců,“ píše ve svém blogu bývalá ministryně školství Kateřina Valachová.

Dvouleté děti do školek nepatří, tvrdí učitelé. Zrušit jejich povinné přijímání chtějí i politici

· 1 komentářů

"Malé děti potřebují jinou péči. Myslím si, že je to špatně nastavené. Ne každé dítě na to má jak po psychické, tak fyzické stránce," míní ředitelka školky Kateřina Tomášová, která se v úterý zúčastnila veřejného slyšení v Senátu na téma Dvouleté děti nepatří do školky, ale do náruče mámy. Reportáž přináší Aktuálně.cz.

Architekt: „Mým snem je, aby se děti v naší stavbě naučily vnímat úplně jiný prostor budovy, než jsou zvyklé,“

· 0 komentářů

Originální školka vzniká ve Vratislavicích nad Nisou: Dům navržený architektem Petrem Stolínem a jeho spolupracovníky má být velmi hravý. Podobně, jako inspirační předobraz - revoluční tokijská školka od japonského architekta Tezuky. Hlavní myšlenkou této japonské stavby bylo, aby mohly děti trávit co nejvíce času volně a venku na střeše nebo v otevřeném prostoru dokola obklopeném učebnami. Informuje MF DNES.

Senátní výbor podpořil návrh Klause mladšího na zrušení školky pro dvouleté

úterý 6. února 2018 · 2 komentářů

Senátní výbor pro vzdělávání se shodl na tom, že je potřeba upravit zákon, podle kterého mají mít od roku 2020 školky povinnost přijímat dvouleté děti. Výbor tak našel shodu s návrhem šéfa sněmovního výboru pro vzdělávání Václava Klause mladšího, který již návrh předložil poslancům. Informuje iDNES.cz.

Analýza: Poruchy chování v základním školství v datech

· 0 komentářů

Přestože se může zdát, že počet žáků s problémy v chování narůstá, ve skutečnosti je dlouhodobě setrvalý. Došlo však k výrazné proměně v oblasti diagnostiky, kdy je ve školství častěji než dříve udělována diagnóza poruchy chování. V následujících několika letech bude zajímavé posoudit, jak se do vývoje počtu žáků s diagnózou poruchy chování promítne skutečnost, že primární odpovědnost za zjišťování této diagnózy pro oblast školství byla ze školských poradenských zařízení přenesena na lékaře (dětské psychiatry) a klinické psychology. Analýzu představuje Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV).

Společné vzdělávání? Nadaní žáci stále zahálejí

· 1 komentářů

Inkluze neměla pomoci jen tělesně nebo mentálně handicapovaným, ale i mimořádně nadaným dětem. Tabulkově se jejich počet zdvojnásobil. Realita takzvaného společného vzdělávání je ale podle rodičů stále taková, že se žáci s vysokým intelektem v hodinách velmi nudí. A polovina má individuální vzdělávací plán. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Odbory budou požadovat další růst platů, a to ještě pro letošek. Jednou z priorit jsou platy učitelů

· 0 komentářů

Odbory budou požadovat další zvýšení platů ve veřejném sektoru, a to ještě v letošním roce. O kolik a od kdy si řeknou, bude jasné až podle vývoje ekonomiky. ČTK to po jednání s ministryní financí v demisi Alenou Schillerovou (za ANO) řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Linka bezpečí: Stoupá počet dětí, které čelí potížím na internetu

· 0 komentářů

Počet dětí, které čelí kyberšikaně či obtěžování na internetu, stále roste. Na Linku bezpečí se jich loni obrátilo nejvíce od roku 2007. S problémy v kyberprostoru pomáhali konzultanti v minulém roce 624 dětem, zatímco před deseti lety čtyřiceti. V souvislosti se Dnem bezpečného internetu to ČTK sdělil vedoucí Linky bezpečí Peter Porubský.

On-line seminář 7.2.: Co dělat, aby čtení bavilo?

· 1 komentářů

Lektor Mgr. Jan Horák připravil seminář s následujícími cíly: Nabídnout nápady a podněty pro podporu rozvoje čtenářství. Představit dlouhodobé projekty (Harry Potter, Pověsti), ukázat praktické aktivity spojené s četbou. Přiblížit činnosti, které lze realizovat ve spolupráci s místní knihovnou

České děti pijí nejvíc v Evropě, alkohol a drogy jdou ruku v ruce se záškoláctvím, říká psycholožka

pondělí 5. února 2018 · 1 komentářů

České děti pijí nejvíc v Evropě. Je strašně důležité, aby přišli do kontaktu s návykovými látkami jako alkohol a cigarety co nejpozději, vždy to jde ruku v ruce s dalšími negativními jevy jako záškoláctví, říká pro DVTV Helena Rampachová, předsedkyně Asociace nestátních organizací, která v Česku zahájila kampaň Zůstaň nad vlivem. Ta chce s pomocí známých osobností, jako youtuberů, nebo nejlepšího horolezce světa Adama Ondry oslovit děti a dospívající a varovat je před nebezpečím alkoholu a dalších návykových látek.

Anketa: Co by se mělo ve školách změnit, aby se vám lépe učilo?

· 3 komentářů

„ Chtěl bych žít a pracovat v zemi, kde pýchou každého města, městečka, vesnice není jen fotbalový či hokejový stadion, ale také škola,“ říká v anketě týdeníku Respekt Roman Anýž, učitel dějepisu na ZŠ v Chrudimi.

Zakladatel a nestor pedagogických poraden Petr Klíma končí. Na odpůrce inkluze si došlápla inspekce.

· 6 komentářů

Hlasitý kritik inkluze na školách Petr Klíma skončí po čtyřiceti letech v čele pedagogické poradny. Česká školní inspekce navrhla vypsat konkurz na jeho místo. Zakládající člen a později letitý šéf Asociace pracovníků pedagogických poraden Klíma odmítal vypisovat oficiální formuláře, které začaly v roce 2016 platit, a místo nich vyplňoval dětem, které přišly do poradny, dokumenty po svém. Inspektoři přijeli jeho práci zkontrolovat a nakonec rozhodli, že poradna pod jeho vedením nefunguje tak, jak má. Naopak lidé z branže tvrdí, že jde o pomstu Klímovi za jeho „odboj“ proti inkluzi na školách. Hlásal totiž, že společné vzdělávání je jen kamufláž, nefunguje a fungovat nikdy nebude. Informuje MF DNES.

Není divu, že si někteří lidé myslí, že je Země placatá, říká inspektor po kontrolách na českých školách

· 4 komentářů

"Alarmující je minimální rozvoj přírodovědné gramotnosti na některých středních školách, jejichž žáci po odchodu ze základních škol už ji dále nerozvíjí. Pak se nemůžeme divit, že část lidí vážně diskutuje o tom, že je Země placatá," řekl Hospodářským novinám ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Inspekce zkoumala úroveň přírodovědné gramotnosti českých školáků.

Petra Dočkalová: Jak pracovat s otázkami při zprostředkovaném učení

· 1 komentářů

Role učitele se mění, cílem vzdělávání a učení, by nemělo být pouze předávání informací, kontrola toho, co si žáci pamatují. Dostáváme se do situací, kde potřebujeme a jsme nuceni reagovat na více podnětů, pracovat s informacemi, promýšlet postup, strategii. Je potřeba vnímat neustálou změnu jako trvalý stav a učit se na ni reagovat. Učit se plánovat, pracovat s cíli, učit se pracovat s emocemi, myslet a to i kriticky. V době technologií a velkých množství informací zjišťovat zdroje informací. Učit se komunikovat a dávat hranice.

Němcům chybí 35 tisíc učitelů. Partneři vyjednávající o vládní koalici se shodují, že je potřeba zvýšit výdaje ve školství.

· 1 komentářů

Studie odborníků z Bertelsmannovy nadace ukazují, že na školách chybí velký počet učitelů. A propast mezi požadavky škol a reálným stavem se navíc stále prohlubuje. Už v roce 2025 bude podle studie potřeba na základních školách 105 tisíc pedagogů. Jenže k dispozici jich bude pouze 70 tisíc. To je pro školy velký problém. Informují Lidové noviny.

Spoluautor knihy o alternativních školách: Děti se chtějí vzdělávat, problém je, že jim to často znesnadňujeme.

neděle 4. února 2018 · 2 komentářů

„Děti potřebují řád, protože se potřebují orientovat ve světě, ale jde o to, jaký ten řád je. Alternativní školy mají společné to, že odmítají autoritativní řád standardní školy, ale zároveň nechtějí chaos. Tedy se starají o to, aby všichni zúčastnění měli možnost podílet se na tvorbě pravidel a hranic, aby měli prostor sdělit, co se jim nelíbí, sdílet své nápady a potřeby, diskutovat. A nechávají dětem prostor, aby samy přišly na to, že něco nejde. Když přijde dítě za nějakou dobu s tím, že mu pravidla nevyhovují, může vyvolat novou diskuzi o jejich úpravě. To ve standardní škole neexistuje,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz spoluautor knihy o alternativních školách Jan Kršňák. Rozhovoru se účastní i druhá spoluautorka Lucie Kramperová.

Daniel Hůle: Statisíce lidí v dluhové pasti ovládá frustrace. Pokud jim nepomůžeme, otřese se naše společnost v základech

· 0 komentářů

Pohraniční regiony, charakteristické vyšší nezaměstnaností, vysokým podílem lidí v exekuci a nižším vzděláním, se v prezidentských volbách staly oporou Miloše Zemana. Lidi tu ovládá frustrace a frustrovaní lidé snáz podléhají strašákům. Například strašáku migrace, z něhož zemanovská předvolební kampaň učinila své hlavní téma. Říká pro Seznam Zprávy Daniel Hůle z Člověka v tísni.

Rozvoj přírodovědné gramotnosti ve školním roce 2016/2017. Školní testy jsou zaměřeny hlavně na paměť

· 0 komentářů

„Žáci SŠ v testech příliš neuspěli Průměrná úspěšnost žáků 9. ročníku ZŠ v testu byla 62 %. Žádným překvapením také nebyla prokazatelně vyšší úspěšnost žáků gymnázií. Ovšem ve skupině nejúspěšnějších žáků bylo zastoupení žáků VG méně než dvoupětinové. Z toho plyne, že v oblasti přírodovědné gramotnosti zůstává v ZŠ významně velká skupina žáků s velmi dobrými výsledky,“ uvádí ČŠI v tematické zprávě Rozvoj přírodovědné gramotnosti na základních a středních školách ve školním roce 2016/2017. Jedním z důležitých témat zprávy je úroveň školních testů.

Žena v mé funkci musí být třikrát tvrdší než muž, říká nejmladší rektorka

· 0 komentářů

Mendelova univerzita v Brně má novou rektorku – devětatřicetiletou Danuši Nerudovou. Historicky první žena v čele školy chystá první změny a hodlá se vyjadřovat ke společenskému dění. Ještě před nástupem do funkce na sebe upoutala, když zkritizovala fakt, že prezident Miloš Zeman nové rektory jmenoval bez ceremoniálu. Rozhovor přináší MF DNES.

Duševní zdraví ve vzdělávání, globální vzdělávání a další témata přináší nový Přehled ČŠI

· 1 komentářů

Na rozdíl od tělesného zdraví je duševní zdraví ve školách opomíjeno. Není totiž tak dobře pozorovatelné. Podle odhadů Světové zdravotní organizace (WHO) však trpí emočními či behaviorálními poruchami téměř pětina žáků a osmina žáků má poruchy mentální. To má skrytý, avšak závažný dopad na jejich vzdělávání a další projevy těchto poruch v dospělosti. Navzdory těmto faktům nemá většina zemí zavedenu politickou strategii zaměřenou na mentální zdraví dětí a mladistvých. Vzdělávací systémy sice nejsou jediným faktorem zodpovědným za rozvoj duševního zdraví, mohou však k němu významně přispět. Duševní zdraví ve vzdělávání je jedním z témat, na které upozorňuje Přehled vybraných informací a zajímavostí ze zahraničí ČŠI.

Alice Kourkzi: Hodnocení žáků - cizinců

· 0 komentářů

Vhodně zvolený způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, mezi něž patří i cizinci a žáci s odlišným mateřským jazykem (OMJ), může výrazně podpořit motivaci a nastartovat cestu za školním úspěchem. Následující text analyzuje základní druhy hodnocení a jejich vhodnost ve vztahu k žákům-cizincům a je doplněn o praktickou ukázku.

V chudých krajích kulhá i vzdělávání

sobota 3. února 2018 · 0 komentářů

V sociálně a ekonomicky zkoušených regionech vázne i vzdělávání malých dětí. Například žáci pátých tříd dosahují v Karlovarském a Ústeckem kraji významně slabších výsledků než kdekoli jinde. Potvrzuje to nedávné zjištění České školní inspekce. Nejen nezaměstnanost, nízké mzdy, vysoký počet sociálně vyloučených lokalit, ale i nevzdělanost, která se odráží i na desetiletých dětech, sužují zmíněné kraje. Testy matematiky zvládly děti pátých tříd jen na 50,4, resp. 53 procent, zatímco celorepublikový průměr činil 59 procent. Nejlépe si vedli žáci v Praze, kde správně vypočítali 67 procent testu. Připomíná deník Právo.

Školy upozorňují na mezery v inkluzi

· 1 komentářů

Téměř 100 dětí s postižením z krajských základních škol, které byly zapojeny do běžné výuky, se muselo vrátit do původních zařízení, takzvané inkluzivní vzdělávání podle zkušeností pedagogů funguje hlavně u dětí s lehčími poruchami. Problém je ale u těžších vad, hlavně mentálních postižení a autistických poruch. Školy by však měly podle zákona být připraveny i na tyto děti. Reportáž přinesly ostravské Události v regionech ČT.

Stát platí přes 16 tisíc „prázdných“ míst. Nejvíc neobsazených míst je ve školství

· 1 komentářů

Vláda letos nezruší víc než 16 tisíc neobsazených pracovních míst ve státní správě. Reálné je to podle ministryně financí v demisi Aleny Schillerové nejdříve za dva roky. K jejich zrušení přitom už před Vánocemi vyzval premiér v demisi Andrej Babiš. Ročně vláda za neobsazená místa ve státní správě zaplatí šest miliard korun. Resorty totiž peníze na tyto pozice dostanou, a když je neobsadí, peníze si nechají. Informuje Česká televize.

Vzdělání je jedinou odpovědí na nárůst extremismu, burcují Macron a Rihanna

· 0 komentářů

Jedinou odpovědí na světový nárůst náboženského a politického extremismu je vzdělání. Francie proto na konto mezinárodního vzdělávacího fondu přispěje 200 milionů eur. Na páteční konferenci na podporu školství v rozvojových zemích, která se konala v senegalském Dakaru, to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Akce se zúčastnila také světoznámá barbadoská zpěvačka Rihanna. Informuje ČTK.

Studenti budou moci nahlédnout do sociálně vyloučených lokalit

· 0 komentářů

„Vzdělání je klíčem k úspěchu sociálního začleňování. Když se člověku dostane vzdělání, bude mít lepší startovní pozici pro řešení životních situací, jako je vstup na pracovní trh, na finanční trh nebo hledání bydlení,“ říká Radka Soukupová, vedoucí oddělení lokálních koncepcí Agentury pro sociální začleňování. Nápomocní v tom mohou být z jejího pohledu i experti z univerzity a studenti. Proto zástupci Agentury přijeli podepsat memorandum o spolupráci s libereckou Technickou univerzitou.

Slavomír Horák: Politická korektnost versus realita: Co s Krymem ve školním atlasu?

pátek 2. února 2018 · 6 komentářů

„Na rozdíl od „politické korektnosti“ ministerstva, jež se zaleklo dvou protestujících velvyslanců (jakkoliv ze zemí mně osobně sympatických), totiž postupovali autoři atlasu zcela korektně. Pokusili se k datu vydání ukázat svět, jaký je, i s některými nejistými či spornými územími. Výklad těchto sporů a diskuse o nich by poté měly být na učitelích v hodinách geografie či na uživatelích atlasu bez dodatečných zásahů ministerstva školství. Jedině tak budeme schopni vychovat žáky ke kritickému myšlení a rezistenci vůči propagandě nejrůznějšího směru,“ píše k aktuálnímu sporu o atlas světa Slavomír Horák z FSV UK pro Hospodářské noviny.

Školy řeší, co s neukázněnými dětmi. Některé zřizují speciální místnosti, kam je učitelé budou moci vykázat

· 1 komentářů

Co se zlobivým dítětem, když ho učitel nemůže vykázat na chodbu, kde by bylo bez dozoru? Takovou otázku si dnes klade spousta škol. Některé z nich proto zavádějí opatření v podobě separátních místností, kam učitelé vodí neukázněné děti. Podle psychologů ale takové opatření může někdy dětem spíš uškodit. Reportáž přináší MF DNES.

Matematika je výzva. Pro žáky, učitele i stratégy

· 2 komentářů

Je žádoucí, aby Česká republika měla ve srovnání se státy OECD výrazně vyšší podíl maturantů? Dnes se u nás pokouší o maturitu více než 70 procent populačního ročníku. V okolních státech, ale i ve Finsku, je to o deset až dvacet procent méně. „Tuzemský systém nutí maturovat i žáky, pro které je zejména společná část maturity neúnosnou zátěží. Jednotné přijímací zkoušky v loňském roce ukázaly, že do maturitních oborů jsou přijímáni také ti, kteří testy nezvládnou ani na čtyřky, dokonce i na gymnázia se dostali žáci, kteří získali pouhé čtyři body (úspěšnost osm procent),“ řekl Deníku ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Jiří Zíka.

Marta Semelová už děti neučí, škola jí nenašla místo.

· 1 komentářů

Byla nejvýraznější poslankyní KSČM. Ačkoliv Marta Semelová na sebe nepoutala pozornost nadprůměrnou zákonodárnou aktivitou, ale příklonem k nejtvrdší linii komunistické strany. Stalinistku občané v posledních volbách do Poslanecké sněmovny nepustili, její vrcholná politická kariéra se tím uzavřela. Původním povoláním učitelka se musela rozhodnout, jaké profesi se bude věnovat. Podle zjištění serveru Lidovky.cz  si vydělává jako profesionální stranička.

Přehled nejčastějších chyb v žádostech na MAP II

· 0 komentářů

Ministerstvo školství zveřejnilo na konci ledna 2018 informace o chybách, které učinili žadatelé o podporu v žádostech na MAP II. Věnuje se mimo jiné chybám ve dvou důležitých oblastech – formálním hodnocení a hodnocení přijatelnosti.

Školky musí dětem povolit veganské jídlo, říká ombudsmanka. Některé nechtějí

čtvrtek 1. února 2018 · 0 komentářů

Mateřské školky musí veganům umožnit, aby si z domova přinesli vlastní jídlo, míní ombudsmanka Anna Šabatová. Část ředitelek v tom zásadní problém nevidí, druhá však poukazuje na předpisy hygieniků a neskrývá obavy, že by si podobným svolením akorát zadělaly na problémy. Informuje iDNES.cz.

Finský "vzdělávací zázrak" v 25 bodech. Rozhovor s Pekka Juhani Mattilou

· 14 komentářů

„Neznámkujeme. Známky v podstatě nepoužíváme, často celou základní školu. Výsledky máme vynikající, i když jsme už před lety odmítli cestu výkonu, standardizace a kontroly žáků. Vybrali jsme si jinou cestu, založenou na spolupráci a sociálním kapitálu. Usilovně hledáme silné, ne slabé stránky každého člověka. Je to ale zároveň poměrně přísný, striktní systém osobních hodnocení, věřte mi. Žádné flákání,“ říká v rozhovoru pro časopis Reflex finský odborník na vzdělávání Pekka Juhani Mattila. Předpoklady finského úspěchu v oblasti vzdělávání shrnuje do 25 bodů.

Vzdělání rodičů ovlivňuje vztah k demokracii i touhu po vládě pevné ruky. Škola na to nemá zásadní vliv

· 1 komentářů

Rodiče vyučení, dítě také. České školství je dlouho kritizováno za to, že nedokáže děti méně vzdělaných rodičů vytáhnout k vyššímu vzdělání, než je v rodině obvyklé. Sociologové teď přišli s novými daty, podle kterých si stejně tak zájem o politiku a "občanství" dítě s sebou nese z rodiny a škola na to nemá zásadní vliv. Informuje Aktuálně.cz.

Studenti vyrazí pomáhat na sever Moravy. Strachu tamních lidí využil Zeman

· 46 komentářů

Rektor Univerzity Palackého v Olomouci měl prý vždycky za to, že by měly být české univerzity aktivnější ve veřejném životě. Po prezidentských volbách začalo jeho přesvědčení sílit. „Ukázalo se, že společnost je rozpolcená. Jako historik vím, že to do budoucnosti zpravidla nevěstí nic dobrého. Je to jev, který má tendenci vyhrocovat se,“ říká profesor Jaroslav Miller pro Hospodářské noviny.

Mladší Češi hodnotí EU nejméně kladně z obyvatel zemí V4

· 0 komentářů

Méně než polovina Čechů mladších 35 let vnímá Evropskou unii kladně. Mladší generace v Česku tak má nejskeptičtější postoj v rámci stejné věkové kategorie obyvatel čtyř středoevropských zemí z uskupení visegrádské čtyřky (V4), do které kromě Česka patří i Maďarsko, Polsko a Slovensko. Naopak v názoru na Severoatlantickou alianci je v regionu nejvíce skeptická mladší generace Slováků. Vyplývá to ze studie bratislavského nevládního institutu Globsec, který každoročně organizuje stejnojmennou mezinárodní konferenci. Informuje ČTK.

Ministerstvo stoplo atlas. Ukazoval Islámský stát i anektovaný Krym

· 1 komentářů

Ministerstvo školství odebralo ze seznamu schválených učebnic školní atlas světa společnosti Kartografie Praha, na němž je vyznačen Krym anektovaný Ruskem i území teroristické organizace Islámský stát. Ve středu o tom informovalo tiskové oddělení úřadu, připomíná iDNES.cz.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.