Přání do nového roku: Co nejvíce odvahy a zdravého rozumu, co nejméně omezujících předpisů

V duchu úvahy Václava Mertina přejeme učitelům a všem čtenářům České školy do nového roku co nejvíce síly a odvahy, aby se v zájmu dětí dokázali postavit omezeným úředníkům a předpisům, které nedávají smysl a nepřinášejí řešení. Aby se jim dokázali vzepřít ve svém zájmu. Šťastný dobrý rok!

Václav Mertin: Zdravý rozum (O střetu zdravého rozumu a předpisů, zájmu dítěte, odvaze a alibismu)

„Velmi často se v nejrůznějších proklamacích zaštiťujeme nejlepším zájmem dítěte, ale pokládám za hrozné, když všichni zúčastnění kývají hlavou, že je něco špatně a zároveň že se nedá nic dělat, že to tak je, protože jinak to neumožňuje předpis. Když se jedná o dítě, je pro mě tato varianta mravně nepřijatelná,“ píše Václav Mertin v prosincovém čísle časopisu Řízení školy.

Vyhořet může každý. K nejohroženějším patří učitelé

Syndrom vyhoření hrozí zejména těm, kteří pracují s emocemi a ve stresu. Lékaři, manažeři, ale i novináři, učitelé či rodiče na mateřské dovolené. Ohroženy jsou nejvíce lidé, kteří mají sklony k perfekcionismu, velmi ambiciózní typy lidí, kteří jsou zároveň obětaví, empatičtí a senzitivní. Právě proto bývají nejčastěji postiženy pomáhající profese, zejména zdravotníci v nižších pozicích, kteří za svou práci nemají ani dostatečné platové ohodnocení. „Lidé v těchto velmi náročných pomáhajících profesích dostávají minimální prostor pro sebeobnovu. U učitelů mi to přijde obzvláště varovné,“ říká pro magazín Ona Dnes Iveta Koblic Zedková z Institutu neuropsychiatrické péče.

Joachim Dvořák: Veřejné peníze protékají do všelijakých kapes, ale veřejné školství je mnohde na úrovni 90. let minulého století

Vydává časopis pro děti, aniž by myslel na to, kolik mu to vynese. „Proč to tedy děláš?“ ptají se ho někteří známí. Joachim Dvořák, majitel nakladatelství Labyrint a vydavatel časopisu Raketa vysvětluje, že jsou věci, které zkrátka penězi vyvážit nelze. Radost, uspokojení z práce, potřeba něco sdělit a pocit, že se to daří. O tom a také o české škole mluví v rozhovoru pro Deník.cz.

Marek Herman: „Největší zločin, který jsme dětem za posledních 50 let udělali, bylo to, že jsme jim vymazali ze života touhu.

„Dnes mají děti všechno ještě předtím, než potom začnou toužit. Jsou zpovykané a unuděné. Teď se to stane i dospělým. Je to cesta do pekel. Evoluční mechanismy jsou totiž jasné: mozek je šťastný, jen když usiluje. Potřebuje se těšit, potřebuje mít hlad, zimu, žízeň. Jsme spokojení, když se musíme snažit a přemáhat. Když máme povinnosti. To všechno jsme ale v konzumní společnosti ztratili. Zralou osobnost poznáte podle toho, že je schopná odložit příjemný zážitek. Touhu totiž objevíte až v dlouhých časech. Bez ní život zmrtvíte,“ říká pro deník Právo Marek Herman. Mluví mimo jiné o roli matek a otců, zradě a dětinskosti mužů, moderních technologiích…

V hnutí lesních školek je Česká republika průkopníkem, říká předsedkyně jejich asociace

Lesní mateřské školky se mohly na konci loňského roku zapsat do školského rejstříku, aby mohly čerpat státní dotace a vybírat tak nižší školné. Děti mohli letos v lesních mateřinkách nově také absolvovat povinný poslední rok předškolního vzdělávání, což bylo dříve možné jen v klasických mateřských školách. Rozhovor s předsedkyní Asociace lesních mateřských škol Terezou Valkounovou přináší Český rozhlas Plus.

Tajný učitel: Reforma RVP - Poslední hřebík do rakve českého vzdělávání

Podívejme se blíže na dopady chystané reformy RVP, která má ve svém programu standardizaci, digitalizaci a specifikaci nejen výukových obsahů, ale i vybraných výukových metod.

Kvůli inkluzi se učitelům platy nesníží, věří bývalý ministr školství Štech

Věcná a finanční revize inkluze tak, aby byly principy společného vzdělávání dlouhodobě udržitelné. To je jedna z hlavních priorit nového ministra školství Roberta Plagy. Finanční revizi inkluze označil za jeden ze svých prvních úkolů, protože situace podle něj není dobrá a nepřeje si, aby měla dopad na navýšení mezd pracovníků ve školství. Jak by měla být inkluze finančně revidována? Co si pod tím představit? A jaký dopad by to mělo na inkluzivní vzdělávání žáků se speciálními potřebami? Pozvání do diskuse Českého rozhlasu Plus přijali Klára Laurenčíková z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání a bývalý ministr školství Stanislav Štech.

Vědkyně jsou schopné konkurovat mužům a získat granty jen do chvíle, než mají děti, upozorňuje výzva

Zhruba tři stovky odborníků z 29 ústavů Akademie věd (AV ČR) podepsaly dopis vedení, ve kterému upozorňují na nevýhodnou pozici mladých žen ve výzkumu. Jsou podle nich konkurenceschopné mužům jen do chvíle, než mají děti. Poté jejich šance získat granty radikálně klesají. Stejně znevýhodněné jsou při získávání kmenových pozic na vědeckých pracovištích. Informuje Aktuálně.cz.

Rozdíly v platech Čechů a Češek jsou propastné jako v zemích třetího světa

Rozdíly v platech žen a mužů jsou v Česku podobně velké jako v některých méně vyspělých afrických státech. Vyplývá to z mezinárodní ekonomické studie Global Gender Gap Report. Češky dostávají v průměru o zhruba pětinu nižší mzdu než Češi. Informuje iDNES.cz.

Soutěž pro středoškoláky: Moot Court Competition

V rámci středoškolské soutěže Moot Court Competiton se studenti v rolích právníků utkají před simulovaným soudem a na vlastní kůži si vyzkoušejí, jak funguje právo v praxi. Zároveň je bude po celou dobu provázet kouč z řad studentů právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Univerzity Palackého v Olomouci nebo Masarykovy univerzity v Brně.

Od září další tisíce kantorům? Babiš slibuje, že peníze bude hledat

Doporučení Sněmovny a souhlas premiéra Andreje Babiše (ANO) dávají naději, že od začátku příštího školního roku dostanou učitelé i nepedagogičtí pracovníci další tisícovky navíc. Ve schváleném rozpočtu se ale s dalším navyšováním mezd nepočítá. Informuje deník Právo.

Inkluze má zamířit v Děčíně také do školek. Počítá se se 60 miliony korun

O další desítky milionů korun chce požádat Děčín na rozšíření inkluzivního vzdělávání. To by po základních školách mělo pomáhat dětem s handicapem také ve školkách. Informuje Děčínský deník.

Učitelka vyhozená za dozor ve sprchách zvítězila, další soud už nebude

Vyhazov učitelky Vandy Fabianové ze školy v Tršicích na Olomoucku je definitivně neplatný. Ředitel školy Jaromír Vachutka po porážkách u okresního i krajského soudu poněkud překvapivě vzdal možnost zkusit výsledek vleklého sporu zvrátit u Nejvyššího soudu. Informuje iDNES.cz.

Ondřej Šteffl: České školství: iluze, dojmy, experimenty

„Neznám za poslední léta ve školství případ, že by se u nějakého opatření či zákona analyzovala rizika, zkoumaly možné nezamýšlené důsledky nebo snad že by se něco vyzkoušelo na malém vzorku. Dopředu se nehledí, rozhoduje se na základě dojmů, pocitů, iluzí, ba i omylů. Poslední rok se lišil hlavně ještě větším množstvím nepromyšlených zásahů, jejichž hořké plody sklízíme a ještě sklidíme. Například inkluze,“ píše Ondřej Šteffl v Hospodářských novinách.

Vláda slibuje totální digitalizaci: Úřady on-line, internet do každé chalupy. (Neff: Aby to nedopadlo jako Internet do škol)

Vláda chce prosadit centrální státní portál, kam se člověk připojí z počítače nebo mobilu přes internet a na jednom místě vyřídí všechny možné formuláře různých úřadů a veškeré služby státní správy. Současně vláda slibuje maximální pokrytí Česka vysokorychlostním internetem. „Musí být dostupný i v té nejzapadlejší chalupě,“ píše se v návrhu programového prohlášení. Informuje deník Právo.

Jan Wirmitzer: Zpráva o stavu České republiky v roce 2017: Úspěšná, ale naštvaná země

„Lidí bez práce je rekordně málo, svobodně cestujeme i volíme, rostou mzdy i délka života. Naopak ubývá smrtelných nehod a vražd, sebevražd bylo loni nejméně od začátku měření v roce 1876. Česko šlape. Konec roku zastihl zemi v tříměsíčním mezičase mezi dvojími důležitými volbami. Stejně jako do sněmovního klání v říjnu i do lednové volby prezidenta výrazně promluví a možná ji i rozhodnou naštvaní lidé. Ti, kteří se navzdory období nebývalého blahobytu a bezpečí cítí ohroženi islamisty a prosperita je míjí,“ píše Jan Wirmitzer v Hospodářských novinách.

Daniel Dočekal: Největší hrozbou demokracii nejsou fake news, jsou to selektivní fakta.

„Největší hrozbou demokracii nejsou fake news, jsou to selektivní fakta. Věnují se tomu v Today’s biggest threat to democracy isn’t fake news—it’s selective facts, ale pokud chcete aktuální příklad, tak je to „životopis“ Andreje Babiše na webu vlády. Selektivně vynechává vše, co se Babišovi nehodí. Ale zpět k tématu, selektivnost faktů se projevuje i v seriózních médiích, netrpí ani tak cenzurou jako zásadní snahou čtenářům předkládat hlavně to, co čtenáři chtějí číst,“ píše Daniel Dočekal pro server Lupa.cz.

Jiří Přibáň: Prorok ani demagog nemají místo za katedrou

„Pokus oficiálně státní mocí kodifikovat a vyprávět dějiny dnes působí anachronicky, jak ukazuje i příklad kontroverzního ÚSTR. Původně si ho chtěla vybudovat pravice jako nástroj své vlastní legitimizace v době, kdy končila transformace postkomunistické společnosti, a když se změnily politické poměry, levice již nechtěla ústav zrušit, ale jmenovala do něj politicky spřízněné duše. Já jsem vždy vystupoval proti samotné myšlence na vytvoření takového ústavu, protože co je to za společnost, která musí svou kolektivní paměť zavřít do nějakého státem zřízeného ústavu?!,“ říká právní filosof Jiří Přibáň v rozhovoru s Karlem Hvížďalou pro Aktuálně.cz. Hlavním tématem rozhovoru jsou různé tváře totality a poučení z jejího zkoumání.

Ústav pro studium totalit se chystá na velká výročí v roce 2018

Na příští rok připadají kulatá výročí významných historických událostí, spojených s nástupem či posílením totalitních mocí. Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) proto chystá jejich připomenutí pomocí výstav, přednášek, seminářů, knih a koncertů. Budou se týkat tří zásadních momentů československých dějin - Mnichovské dohody a okupace, Února 1948 a vpádu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Informuje ČTK.

Ježíš je mostem mezi islámem a křesťanstvím. Muslimové ho mají v úctě, říká britská religionistka

Pokud budeme chtít řešit islámský radikalismus u mladých lidí, musíme začít přímo v rodinách. Myslí si to britská religionistka pákistánského původu Mona Siddiquiová. "Muslimové musí více mluvit o těchto problémech," připouští v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Mnoho témat a nerozdělené učivo do ročníků. Třetina učitelů je nespokojená s vzdělávacími programy

Třetina učitelů má výhrady k rámcovým vzdělávacím programům (RVP), podle kterých školy učí. Zjistila to Česká školní inspekce (ČŠI) v minulém školním roce v průzkumu mezi pedagogy, jehož výsledky zveřejnila na webu. Učitelům se nelíbí, že rámcové programy obsahují příliš mnoho témat a nerozdělují učivo do jednotlivých ročníků. Programy podle nich také nesrozumitelně popisují, co by děti na konci školy měly umět. Informuje ČTK.

Co je pro vás o Vánocích nejdůležitější?

„Božská skutečnost nebo božská kvalita života je tématem vášnivého potvrzování a popírání. Záleží na ní. Křesťanské vánoce k tomu mají co říct: Bůh není k nalezení jinak než jako člověk. Lidskost je odpovědí na touhu po božství,“ říká v anketě Hospodářských novin religionista Ivan Štampach.

Vánoce a rozzářené oči dětí

„Vánoce bez Ježíška jsou prázdné. Ztrácejí autentičnost, vytrácí se důvod obdarování – příchod Ježíška na svět byl a je vnímán jako obdarování lidstva. Kdo nevěří v Ježíška, nemůže zažít onen úžas pastýřů, kdy se všem bez rozdílu – ať už obdarovaným či darujícím – rozzáří oči a planou jim srdce,“ říká Děpold Czernin, který založil spolek na obnovu tradičních Vánoc. Czernin se mýlí: Ve vánočních tradicích mnoha zemí Ježíšek figuruje jen okrajově. Ale úžas, planoucí srdce a zářící oči se i tam určitě objevují.

Čeština přežila temno, přežije i globalizaci, nepochybuje lingvistka

Češi přestávají oceňovat bohatost rodného jazyka, vyjadřují se zkratkovitě a opakují klišé. Přejímání cizích slov, jež lze chápat jako projev globalizace, však češtinu nijak neohrozí, myslí si lingvistka Ivana Bozděchová z Filozofické fakulty UK. „Dokud bude žít národ, bude žít jeho národní jazyk,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz.

Fyziku musí žák především pochopit, pamětní složka je méně důležitá, říká učitel

Omezit rozsah učiva, neučit povrchně, ale probíraná témata co nejvíce vysvětlit. Tak chce krajský metodik a učitel fyziky a matematiky na Gymnáziu Jateční v Ústí nad Labem Jiří Králík zatraktivnit fyziku pro středoškoláky. Neoblíbenost předmětu podle něj nevyplývá z povahy fyziky samotné, ale spíše z buldozerového přístupu k její výuce, vysvětluje pro Děčínský deník.

Ústecký kraj podpoří společné vzdělávání ve školách

Semináře pro pedagogické pracovníky mateřských, základních i středních škol, další vzdělávání asistentů pedagoga, instruktážní materiály nebo sdílení učebnic a pomůcek pro zdravotně postižené žáky. Tím vším chce Ústecký kraj podpořit inkluzi neboli společné vzdělávání na školách v regionu, popisuje pro Děčínský deník krajský metodik inkluze a bývalý ředitel speciální školy Vladimír Slavík.

EDUin: V tématu vzdělávání je vládní prohlášení vágní a fragmentární

EDUin kritizuje vládní prohlášení v oblasti vzdělávání jako „vágní a fragmentární“. Zároveň zveřejňuje deset témat vzdělávací politiky která považuje za klíčová.

Petr Došek: Finsko - pedagogický ráj

„Není žádným tajemstvím, že tématem číslo jedna na pedagogickém bojišti je téma společného vzdělávání. Vsadím se o cokoli, že při jakémkoli setkání dvou kantorů se dřív nebo později řeč stočí na lamentování nad ním. Výsledkem rozhovoru bude výčet příkladů, proč to nejde, a povzdech, kam to naše školství spěje. Pak je skupina osvícených, kteří říkají, že to přece jít musí, protože příklady ze zahraničí dokazují, že to možné je,“ píše ředitel školy Petr Došek v prosincovém vydání časopisu Řízení školy. Došek popisuje zkušenosti ze stáže ve finské škole, která probíhala "v Laponsku, ve škole na polárním kruhu, 30 minut pěšky od místa, kde bydlí Santa Claus".

Za nedokončené základní vzdělání mohou rodiče i škola

Podle údajů ze sčítání lidu v roce 2011 byla úplná negramotnost záležitostí spíše starších ročníků. Ze základních škol ale i v dnešní době vychází mnoho mladých lidí, kteří se sice základní dovednosti naučí, jejich gramotnost však za ostatními stále značně pokulhává. Nízká dovednost v psaní, čtení či v porozumění textu bývá spojená s nedostatečnou přípravou na školách a podpoře v rodině. Reportáž z Karlovarského kraje přináší MF DNES.

Možnosti financování asistentů pedagoga po 31. 8. 2018

MŠMT upozorňuje, že po 31. 8. 2018 již nebude možné čerpat finanční prostředky na financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením nebo se sociálním znevýhodněním v takové míře jako dosud. Končí totiž čerpání ze dvou modulů rozvojového programu na financování asistentů pedagoga. Jednou z možností, jak podporu dětem, žákům a studentům ohroženým školním neúspěchem i po tomto datu zajistit, mohou být školní asistenti z tzv. šablon Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (nejedná se o podpůrné opatření).

Konference DigiMAP: Jak a čím lze obohatit výuku

Konference, která se uskuteční 18. ledna 2018, je určena zejména učitelům, ředitelům a zřizovatelům základních škol. Konferenci zaštiťuje Národní ústav pro vzdělávání a Česká národní koalice pro digitální pracovní místa.

Tomáš Feřtek: Směřujeme do pracovního tábora? Tři návrhy pro Roberta Plagu

„Slovo vize možná zní abstraktně, ale právě teď se rozhodujeme, jestli se vydáme k liberální demokracii, nebo do pracovního tábora, kde bude možná bezvadně fungovat táborová pošta a kantýna. Není to míněno jako nadsázka a bylo by dobré, aby nám nový ministr školství Robert Plaga sdělil, kam směřuje on a kudy tam hodlá dojít,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.cz.

Michaela Kabátová: Dostaňme inkluzi od papírů k dětem

Papírování jen okolo inkluze, tedy začlenění všech dětí do běžné školy zabere řediteli pražské základní školy Lyčkovo náměstí Janu Kordovi několik hodin týdně. „Jsou měsíce, kdy nedělám nic jiného, než jenom zadávám, eviduju, kontroluju. Čím víc integrovaných dětí do vaší školy chodí, tím je to samozřejmě horší,“ popisuje Korda. Jeho školu navštěvuje celkem 800 dětí, integrovaných je osmina. Administrativa je podle něho nutná, ale měla by se výrazně zjednodušit. O „papírování“ spojeném s inkluzí píše Michaela Kabátová v Lidových novinách.

Martin Malý: Dorůstá generace plná dětí, před kterými rodiče nenechali žádné překážky

„Před nedávnem jsem četl pojednání jakési západoevropské psycholožky (a nemůžu si vzpomenout, kde to bylo, jinak bych vás rád odkázal) o tom, že dorůstá generace, která je obětí přílišné lásky. Plná dětí, před kterými rodiče nenechali žádné překážky, žádné nepohodlí, žádná "ne". Dětí zvyklých výhradně na to, že jejich názor je platný, že musí všechny ostatní zajímat a že ostatní jsou povinni ho brát v úvahu. Dětí, za které se jejich rodiče budou bít třeba s celým světem i v situacích, kdy by bylo na místě možná ubrat,“ píše Martin Malý v Hospodářských novinách.

Soukromé školy jsou pro stát levnější a maturitu neprodáváme, bojuje předseda sdružení proti Babišovi

Premiér Andrej Brabiš kritizoval příspěvky pro neveřejné školy, které podle něj dostávají 6,5 miliardy ročně a Česko je prý jediná země na světě, jež je takto financuje. Babišovo tvrzení zpochybnilo vzápětí několik odborníků na školství. Reportáž přináší Český rozhlas Plus.

Bořivoj Brdička: Internet nás zavádí na scestí

„Co mě trápí, není jen samotné násilí, které ovlivňuje naše děti, i když to se mě dotýká velmi silně. Nejvíce mě znepokojuje to, že toto je jen jedna forma internetovou infrastrukturou podporovaného zneužívání svobody projevu, které se týká nás všech, a my se dosud ostýcháme o tom mluvit. (…) Jedná se o výsledek práce lidí spolupracujících se stroji. Bohužel je nemožné pohnat někoho k zodpovědnosti, škody jsou však opravdu velmi vážné,“ píše James Bridle v článku Something is wrong on the internet. Pojednává o aktuálním vývoji platformy Youtube (dále jen YT). O autorovi a jeho textech informuje Bořivoj Brdička.

V Německu narůstá muslimský antisemitismus, imigranti se budou více učit o holokaustu

Jak zastavit nárůst antisemitismu v Německu? Ministři chtějí více dbát na výuku dějin holokaustu v integračních kurzech a zřídit úřad ombudsmana pro záležitosti Židů. Informuje iDNES.cz.

MŠMT odpovídá na otázku České školy: Zvýšení platů učitelů v roce 2018 se bude odvíjet od výsledků hospodaření státu

Poslanci včera schválili státní rozpočet a doporučili vládě, aby od září zvýšila učitelům platy o 15%. Ministerstvo školství dnes vydalo tiskovou zprávu "Sněmovna schválila pro MŠMT historicky nejvyšší rozpočet". Česká škola v této souvislosti poslala na ministerstvo následující otázky: „Rozpočet je sice nejvyšší..., ale zůstává otevřená jedna podstatná věc: Obsahuje záruku dalšího zvyšování platů učitelů? Pozměňovací návrhy k rozpočtu schváleny nebyly. Jsou tedy v rozpočtu na zvyšování platů peníze? Co v tomto ohledu bude dělat ministr školství?“

Poslanci schválili rozpočet. Miliardy navíc pro učitele neprošly, sněmovna přesto doporučuje zvýšit platy učitelů o 15%

Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok. Schválený schodek má proti letošnímu klesnout o deset miliard korun na 50 miliard korun. Poslanci v závěrečném hlasování přidali mimo jiné 3,3 miliardy korun na sociální služby, miliardu korun na podporu agropotravinářského komplexu a 300 milionů na investice do mateřských a základních škol. Většinu ostatních návrhů na přesuny peněz zamítli. Informuje ČTK.

Anna Šabatová, Nils Muižnieks: Nevzdávejme se inkluze, segregace ve školství ohrožuje budoucnost dětí

„Na vzdělání záleží. Vzdělání formuje naši identitu, rozvíjí naše sociální schopnosti, předurčuje naše kariérní šance. Jako takové je vzdělání jedním z nejdůležitějších lidských práv, která náleží nám všem. Přesto řada evropských zemí nadále diskriminuje určité skupiny dětí, zejména romské děti, děti se zdravotním postižením a děti migrantů, a to tím, že jim poskytuje vzdělání v segregovaných podmínkách. Také systém vzdělávání v České republice po mnoho let vykazoval tytéž nedostatky. V současné době však vyvstala šance na změnu,“ píšou ombudsmanka Anna Šabatová a komisař pro lidská práva Rady Evropy Nils Muižnieks v Hospodářských novinách.

Integrace dětí z ghett funguje, povinná školka přesto moc nepomohla

Od letošního září musí všechny pětileté děti povinně chodit do školky. V Mostě nastoupilo do školky dvanáct dětí ze sídliště Chanov a podle tamní ředitelky se jejich integrace daří dobře. Přesto podle ní zákon selhal. Měl totiž pomoct dětem, které potřebují socializovat, ale spousta z nich do školky nechodí, nebo se je nedaří dohledat. Reportáž přináší iDNES.cz.

Ministerstvo školství spouští projekt s cílem efektivnějšího spravování dat a sdílení informací

Ministerstvo školství zahájilo realizaci projektu „Resortní informační systém MŠMT“, jehož cílem je poskytnout jednotnou, účinnou a efektivní základnu pro data spravovaná a sdružovaná státní správou ve školství a umožnit jejich sdílení všemi zainteresovanými subjekty. Hlavními uživateli služeb RIS budou nejen ministerstvo a jemu podřízené organizace, ale i veřejná správa ve školství jako taková, školy a školská zařízení. Vybrané údaje budou rovněž veřejně dostupné v podobě otevřených dat.

Zemřela speciální pedagožka Iva Švarcová

Dnes, 19. prosince zemřela Iva Švarcová. Speciální pedagožka, která se podílela na vzniku vzdělávacího programu pro děti s lehkým mentálním postižením. Autorka knih Mentální retardace a Základy pedagogiky. Jedna z nejvýraznějších kritiček „inkluze počesku“.

Jsou testy jednotných přijímacích zkoušek na střední školy genderově korektní?

Jsou testy jednotných přijímacích zkoušek na střední školy genderově korektní? Kterými úlohami zohledňují autoři Cermatu, že zvláště v páté třídě, tedy v deseti jedenácti letech, je stupeň vývoje u dívek či chlapců rozdílný? Již sedm měsíců trvá snaha zástupců iniciativy Maturitní data – odtajněno získat datové podklady, které by to umožnily zjistit. Ačkoli součástí přihlášky je rodné číslo uchazeče, ministerstvo školství odmítá data vydat s odůvodněním, že s údajem o pohlaví žáků nepracuje.

Do tří let 50 tisíc měsíčně, požadují školské odbory

Ještě před vládním prohlášením připomněly školské odbory předvolební sliby prakticky všech stran, že učitelům by se měl výrazně zvýšit plat. Podle propočtů odborářů by měla vláda investovat do mezd kantorů každým rokem desítky miliard tak, aby v roce 2020 činil průměrný plat pedagoga 50 tisíc korun. Nyní je na úrovni průměrného platu v zemi, tedy zhruba 29 tisíc korun. Nový ministr školství Robert Plaga spolu se svým šéfem Andrejem Babišem (oba ANO) ale už vyjádřil pochybnosti o tom, jestli bude na výrazné navyšování platů dost peněz. Informuje deník Právo.

Co s nezvladatelnými žáky? Učit v ředitelně

S dětmi s poruchou chování si školy často nevědí rady. Děti mohou být nesoustředěné, hyperaktivní, rušit při výuce a mohou mít i agresivní sklony. Může se jednat o psychiatrické onemocnění, ale také třeba jen o nevychovanost. „Porucha chování je dost častá a běžná a záleží na tom, jak dítě své chování ventiluje. Některé je zvladatelné, jiné dělá excesy. Obecný návod není, je spousta metod a na každé dítě se musí jinak a učitelé by to měli umět,“ řekl Právu Jan Korda, ředitel ZŠ a MŠ Lyčkovo náměstí v Praze.

Radka Hrdinová: Soukromé školy a boj o peníze

„Včera premiér Andrej Babiš uváděl do úřadu nového ministra školství Roberta Plagu. Když mluvili o napjatém rozpočtu, divil se, proč stát přispívá soukromým a církevním školám na platy podobně jako školám veřejným. Nového ministra tak hned první den ve funkci postavil před nečekaný úkol – vysvětlit, jestli se bude měnit zavedený systém financování, podle kterého dostávají tyto školy podle počtu žáků na platy 60 až 90 procent toho, co posílá školám veřejným,“ píše Radka Hrdinová v MF DNES.

Radka Kvačková: Když ministr školství, tak z Brna

„Nový ministr školství se jmenuje Robert Plaga, je inženýr ekonom, učil na vysoké škole a je z Brna. Z Brna či okolí byli v poslední době skoro všichni ministři školství, tedy jak Kateřina Valachová, tak Petr Fiala, Josef Dobeš i Ondřej Liška. Robert Plaga zatím mluví rozumně, takže lze doufat, že nevylije s vaničkou inkluze i dítě, přesněji děti s handicapem, které by to chtěly aspoň zkusit v běžné škole s ostatními. Rozhodně by měl ale zařídit, aby se mohly učit ve speciálních třídách či školách v menších kolektivech, když se ukáže, že by to pro ně bylo lepší,“ píše Radka Kvačková v Lidových novinách.

Probíhá analýza častých chyb ve zprávách o realizaci „Šablon“

MŠMT analyzuje nedostatky zjištěné při kontrole zpráv o realizaci zjednodušených projektů výzev 02_16_022 a 02_16_023 Šablony pro MŠ a ZŠ I. Do analýzy je zahrnuto více než 700 zpráv o realizaci. Z předběžných výsledků vyplývá poměrně velká chybovost.

Návrh vládního prohlášení: Rezort školství je pro nás prioritou, protože bez kvalitního školství nemá národ budoucnost.

Vláda dnes schválila návrh programového prohlášení. Přinášíme pasáž, která se týká vzdělávání, vědy a výzkumu.

Nowak reaguje na úvahy Ondřeje Šteffla: Jsou snad změny nějaká novinka?

Diskutující „Nowak“ zareagoval na úvahy Ondřeje Šteffla na téma, že „svět se zrychluje a změny půjdou stále rychleji. Tedy děti se především musí naučit zvládat změnu.“ Nowak píše: Dřív byl život beze změn, asi pěkná nuda. Moji prarodiče prožili 2 války, dědeček byl v první válce, v 50. letech byl ve vězení, strýc v uranových dolech.

Přerovský radní Kohout: Nevím, jak pracovat s tím, že jsou děti svěřeny ulici, a nejsou nijak vychovávány

Útok šestice romských pachatelů ve věku od jedenácti do třinácti let skončil pro dvojici poškozených hochů ošetřením v nemocnici. Napadení chlapců, kterým parta uštědřila rány a kopance, už šetří policie. Jak se ukazuje, není tento případ v Přerově zdaleka ojedinělý. „Je to projev kolabujícícho sociálního systému,“ říká k tomu přerovský radní Jiří Kohout. Informuje Deník.cz.

Robert Plaga: Mými prioritami jsou finanční a věcná revize inkluze

Premiér Andrej Babiš dnes ráno uvedl do úřadu ministra školství Roberta Plagu. Hlavními prioritami jsou podle něj řešení nedostatku peněz na inkluzi a vytvoření speciální agentury pro sport. Babiš by rád vytvořil post vládního zmocněnce pro sport, díky čemuž by se měla situace financování sportu stabilizovat. Informuje server Novinky.cz.

Oldřich Botlík pokračuje v polemice o státní maturitě: Kdy je vhodné použít "zaškrtávací úlohy". (4. díl Shrnutí)

Závěrečný díl shrnutí diskuse nad maturitní úlohou O hladině vysvětluje, že zaškrtávat „správnou“ odpověď má smysl jen v situacích plně pokrytých jednoznačnými pravidly. Ve složitějších situacích, které umožňují hlubší přemýšlení o významu sdělení, není použití zaškrtávacího formátu vhodné. Žáky totiž od takového přemýšlení odvádí. Odvádí ostatně i mnohé diskutující – také oni sami psali, jak snadné (přece) bylo najít řešení, které pokládali za správné.

Děti se především budou muset ve školách učit, jak zvládat změny, říká Ondřej Šteffl

„Co budou děti potřebovat konkrétně, nevíme. Jestli to bude to, kdy a co byla Zlatá bula sicilská, co jsou láčkovci, lišejníky, nebo budou muset umět Ohmův zákon. Co ale víme, že svět, který na ně čeká, bude stále složitější. Zavedení televize trvalo 25 let, zavedení internetu trvalo deset let, zavedení mobilních telefonů trvalo tři roky. Svět se zrychluje a změny půjdou stále rychleji. Tedy děti se především musí naučit zvládat změnu,“ říká zakladatel společnosti Scio Ondřej Šteffl, host Osobnosti Plus.

Radek Sárközi: Ve školství chybí 60 miliard. Napraví to poslanci?

„ V současné době jednají poslanci o podobě státního rozpočtu na rok 2018. Zatímco hrubý domácí produkt České republiky roste a výdaje se neustále zvyšují, na školství jde rok od roku menší procento finančních prostředků. Napraví to poslanci a posílí kapitolu školství, nebo se bude čekat další rok na nový státní rozpočet?,“ píše Radek Sárközi v MF DNES.

Assessing Writing - konference 30. ledna 2018

Konference Assessing Writing je určena především vyučujícím cizích jazyků v základním a středním vzdělávání. Prezentace a workshop budou mít praktický charakter pro výuku cizích jazyků.

Tomáš Feřtek: Silné vedení a jasná koncepce jsou ochranné štíty školy

„Jakkoli to může vypadat vůči rodičovské veřejnosti nevstřícně, škola si musí udržet svoji autonomii a linie této autonomie vede před vraty školy. Rodič má mít možnost se na cokoli zeptat, mít jakýkoli návrh a má co nejrychleji dostat co nejsrozumitelnější odpověď. Ale zároveň musí být jasně pojmenované pravidlo, že škola má svou vizi a koncepci, ví, co dělá, a o tom, kdo, koho, co a jak ve škole učí, rozhoduje ředitel, respektive vedení školy,“ píše Tomáš Feřtek v prosincovém čísle časopisu Řízení školy.

Historik Macháček nabízí nový pohled na osobnost Gustáva Husáka

Kniha historika Michala Macháčka Gustáv Husák představuje posledního komunistického prezidenta Československa z méně známé stránky. V obsáhlé publikaci symbol normalizačního režimu 70. a 80. let vystupuje jako významný slovenský intelektuál meziválečné éry, účastník slovenského národního povstání i jako obžalovaný v procesu s buržoazními nacionalisty. Autor sleduje Husákův vzestup a pád i pozvolný návrat k moci završený po srpnu 1968. Před osmadvaceti lety, 10. prosince 1989, Husák jako svůj poslední krok v prezidentské funkci jmenoval novou federální vládu v čele s Mariánem Čalfou. Krátce poté abdikoval. Informuje ČTK.

Vyšel Informační bulletin České školní inspekce

V bulletinu ČŠI najdete mimo jiné tyto texty: Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy České republiky 2016/2017, Metodická pomůcka pro ředitele škol k řešení stížností a podnětů, Jak dopadli čeští žáci v týmovém řešení problémů a ve čtení, Školní testování v InspIS SET je jednodušší.

ČSÚ: Na VŠ v Česku přibývá studentů z postsovětských republik

Stále více lidí z postsovětských republik chce získat vysokoškolský titul v Česku. Na vysokých školách přibývá studentů z Ruska a Ukrajiny, ale i z Kazachstánu. Posluchači z těchto tří zemí tvoří bezmála čtvrtinu zahraničních studujících v ČR. Loni jich bylo dohromady už přes 10.400. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Celkem na české veřejné i soukromé vysoké školy loni chodilo 43.622 cizinců, zhruba polovina z nich byla ze Slovenska. Informuje ČTK.

Plaga ruší funkce politických náměstků. Odejdou Fidrmuc i Pavlík

Z ministerstva školství odejde po nástupu nového ministra Roberta Plagy (ANO) i druhý politický náměstek Petr Pavlík (ČSSD). Kdy skončí, zatím neví. Pracovat bude na Univerzitě Karlově, kde působí již nyní. Odchod už oznámil náměstek za KDU-ČSL Jaroslav Fidrmuc. Plaga, který sám začínal jako politický náměstek, chce podle Fidrmuce posty politických náměstků zcela zrušit. Informuje ČTK.

Petra Dočkalová: Motivace nebo smysl?

Sleduji dění ve vzdělávání a mám nyní novou zkušenost z rodičovské schůzky, která mne inspirovala k napsání tohoto článku. Cílem článku je, zamyslet se nad různými přístupy, možnostmi, příčinami a důsledky. Klást si otázky ohledně motivace a smyslu a to nejen v učení. Jelikož s dětmi pracuji již skoro 18 let, měla jsem tu možnost vidět a vnímat, jak děti reagují na jednotlivé přístupy, chování, podněty. Zamyslela jsem se nad tím, co mohu já jako rodič, učitel, udělat pro to a jakým způsobem to udělám, aby se dítě učilo.

Martina Berdychová ke slučování škol: Starostové mi řekli, že na zachování víceletých gymnázií mají zájem

„Pro nás je nejdůležitější kvalita vzdělávání. Jsme v situaci, kdy nabídka razantně převyšuje počet dětí. Ředitelé přijmou kohokoli a tím se snižují se požadavky na jejich kvalitu. Do maturitních oborů se přijímají žáci, kteří na maturitu nemají, měli by být na učňovském oboru a řádně se naučit řemeslo,“ říká Martina Berdychová v rozhovoru pro MF DNES. Náměstkyně hejtmana pro školství Berdychová je autorkou návrhu na slučování 21 škol v Královéhradeckém kraji.

Stanislav Štech: Povinné předškolní vzdělávání není úřednický výmysl

„Novela školského zákona přijatá minulý rok v létě nenutí rodiče, aby své děti bez ohledu na jejich individuální situaci a potřeby předali do mateřských škol. Nenutí je ani k tomu, aby v případě nemoci dítěte nebo jiného důvodu, kdy dítě do mateřské školy nepřijde, složitě sháněli omluvenky a další doklady, které by ospravedlňovaly nepřítomnost dítěte ve školce. Proč by stát něco takového dělal?,“ píše Stanislav Štech v Deníku referendum.

Za plat skladníka se práce učitelů nezlepší, vzdělávání nereaguje na nové trendy, říká Tomáš Zatloukal

V mezinárodním srovnání se stáváme podprůměrnými, protože ostatní země se výrazně zlepšují, upozorňuje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Problémy potvrdilo testování žáků základních škol, ve kterém skončily za očekáváním hlavně děti z devátých tříd. Na prvním stupni jsou podle něj učitelé, kteří začínají více využívat změnu prostředí, v němž se vzdělání odehrává. Chceme po učitelích stále větší rozsah kompetencí, ale nevytváříme jim pro to podmínky, dodává v rozhovoru pro DVTV.

Julie Hrstková: Víceleté gymnázium? Pouhá vizitka rodiny

„Víceletá gymnázia v podstatě nepřinášejí žádnou přidanou hodnotu, základem je rodina, její přístup ke vzdělávání a prostředky, které je na svého potomka ochotna vynaložit. Průzkum Univerzity Karlovy je další z řady těch, které potvrdily, že je české vzdělávání silně závislé nikoliv na školách, ale na socioekonomickém zázemí žáka. Což je extrémně špatná vizitka školství, které je pro všechny dostupné, je zdarma a kde se učitelé většinou snaží předat žákům mnohem víc, než by se po nich na základě jejich platu mohlo chtít,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

Základní školy drží s gymnázii krok, zjistili vědci

Experti z Univerzity Karlovy sledovali čtyři roky více než šest tisíc žáků. Zkoušeli je z matematiky, čtenářské gramotnosti a jazykových dovedností, kam patří pravopis, gramatika a slovní zásoba. Zaměřili se přitom na šesťáky a primány, které zkoumali od chvíle, kdy do ročníku nastoupili, do té doby, než skončili devátý ročník či kvartu. Podobná data dosud v Česku nebyla k dispozici. Výsledky představí experti z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání při Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy dnes na odborném semináři v Praze. Hospodářské noviny je získaly v předstihu.

Petr Němec: Jak učím matematiku II

"Pokud se žák ihned při výuce nedozví, kde danou znalost či dovednost v životě použije, ztrácí pro něj smysl a rychle ji zapomíná. Snažím se hledat co nejvíce příkladů z praxe v oblastech, které jsou na první pohled hodně vzdálené matematice, ale které jasně ukazují nutnost znát či umět danou problematiku," píše Petr Němec ve druhém díle výkladu o metodách a činnostech, které používá při výuce matematiky.

Babiš chce do čela vědy dostat bývalou ministryni školství. Stála přitom za kritizovaným systémem financování vědy

Mužem číslo jedna pro vědu a výzkum se v nové vládě stává sám premiér Andrej Babiš. Nyní kolem něj začínají kroužit různí lidé z oboru, kteří chtějí mít slovo při směrování výzkumu v dalších letech. Některá jména ovšem v části vědecké komunity vzbuzují už nyní velmi ostré reakce. Mluví se například o bývalé ministryni školství ve Fischerově a Topolánkově vládě Miroslavě Kopicové. Informují Hospodářské noviny.

Na Facebook pouze se souhlasem rodičů. Francie omezuje sociální sítě

Návrh francouzského zákona o ochraně osobních údajů zkomplikuje mladistvým přístup k sociálním sítím. Francouzi, jimž ještě nebylo 16 let, budou potřebovat k registraci na Facebooku, Twitteru či Snapchatu souhlas rodiče. Na zprávu deníku Le Figaro upozorňuje iDNES.cz.

Výzkum: U adolescentů se varovně zvýšilo delikventní chování a zkušenost se šikanou. Prevence se podceňuje na gymnáziích

"Děti a mládež dnes méně experimentují s tabákem, alkoholem i marihuanou než před třemi lety. Naopak varovně se zvýšilo jejich delikventní chování a šikana. Řada z nich má zkušenost s krádežemi, problémy s policií i agresí. Jestliže dříve mládež více chodila například do parku, tam kouřila a pila, dnes zůstává doma a svůj čas tráví na internetu. Více bychom se tedy měli zaměřit na vztahy než na užívání," uvedl na základě aktuálního výzkumu Martin Dolejš z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Informuje ČTK.

Oldřich Botlík: V rozporu s jasným důkazem Cermat trval na chybném vyhodnocení maturitní úlohy. (3. díl Shrnutí)

V tomto dílu shrnutí diskuse nad maturitní úlohou O hladině budu reagovat na argument, který se během diskuse objevil opakovaně v různých modifikacích: „Žáci mohli především velmi snadno vybrat správnou položku A.“ Ukážu, že i když nabídka obsahuje položku, která se na první pohled nabízí jako správná, může část žáků uvažovat složitěji a prověřovat také ostatní položky. Nejsou za tím neznalosti, jak by se někomu mohlo zdát, ale naopak lepší znalosti a skutečné přemýšlení. Má-li být „správné“ řešení opravdu správné, musí obstát i v takovémto zátěžovém testu. Uvedu příklad maturitní úlohy z matematiky, jejíž „správné“ řešení neobstálo.

Pražská radní pro školství: Házet všechno na inkluzi je argumentační faul, který zabraňuje řešení skutečných problémů

„Princip inkluze je správný. Tam, kde není nutné dítě umisťovat do speciální školy, by měla společnost – a teď hovořím i o škole, učitelích nebo spolužácích – učinit vše, aby byla dítěti dána možnost vzdělávat se, poměřovat a vyrůstat s vrstevníky. Obrovské množství dětí by bez začlenění za těch dvanáct let, po které inkluze běží, nikdy nenalezlo zaměstnání, nikdy by se nezačlenily do společnosti. To úsilí by místo učitelů nesli sociální pracovníci a peníze by se vydaly na sociální dávky. Inkluze má své komplikace, ale s těmi je zapotřebí bojovat jinak než plošným odmítnutím,“ říká v rozhovoru pro MF DNES radní pro školství Irena Ropková (ČSSD). Reaguje tak na novou vlnu kritiky inkluze na pražských školách, kterou považuje za „argumentační faul“.

Rektor Kůs: Je třeba výrazně zpřísnit systém kontroly toho, jak učí základní a střední školy

„Lidé už považují za samozřejmost, že jsou obchody plné zboží, že mohou vycestovat kamkoliv chtějí, že nejsou na hranicích celníci, dráty a psi. Že mohou svobodně mluvit, psát, myslet. Dnes je to normální, dřív to normální nebylo. Může se snadno stát, že se brzy do nějaké podivné totality vrátíme. Jestliže národ ztratí svoji paměť, tak se mohou špatné časy vrátit,“ říká v rozhovoru pro MF DNES končící rektor liberecké Technické univerzity Zdeněk Kůs.

Petr Holub: Ministr školství musí v rozpočtu najít v 50 miliard na platy. Proč by to měl umět Plaga, není jasné

„Předchozí vlády včetně té Sobotkovy zklamaly, prohlásil Babiš ještě při jmenování premiérem a slíbil naprostý obrat. „Od prvního momentu, co vstoupíme do úřadu, tak budeme dělat, co občané čekají, budeme makat,“ prohlásil. Nominace pro nový kabinet však upozorňují, že od předchozí špatné vlády nezdědí Babiš jenom šest ministrů, další čtyři vládní místa obsadí lidé, kteří byli za minulé vlády ministerskými náměstky. Nezodpovězena zůstává otázka, proč nedali svých devět nebo deset resortů do pořádku v minulých letech. Robert Plaga byl tři roky náměstkem na školství odpovědným za vysoké školy,“ píše Petr Holub v komentáři pro Echo24.cz.

Petr Němec: Jak učím matematiku I

Neustále se z médií dozvídáme, jak se naši žáci rok od roku zhoršují v matematice v rámci mezinárodních srovnání, ve výsledcích maturitní zkoušky, jak se snižují nároky atd. Co se však již nedočteme, je, jak matematiku učit, aby byla pro žáky zajímavá, současně přínosná i motivující, aby vycházela z praxe a žáky bavila.

Studentské volby prezidenta vyhrál Jiří Drahoš

U studentů v prezidentských volbách zvítězil bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Hlas mu dalo 33,6 procenta hlasujících. Druhý skončil současný prezident Miloš Zeman se ziskem téměř pětiny hlasů. Třetí lékař a pedagog Marek Hilšer dostal 13,2 procenta hlasů. Podle pořadatelů studentských voleb ze společností Člověk v tísni se do hlasování zapojilo 43.559 středoškoláků z 384 škol. Informuje ČTK.

Spolek Pedagogická komora: Aby se Česká republika dostala na průměr EU, musel by se školský rozpočet navýšit o 38%

„V roce 2011 činily výdaje ze státního rozpočtu na školství 4,3 % HDP, v roce 2016 pouhých 3,7 % HDP – průměr zemí EU je přitom 5,1 % HDP. Aby se Česká republika dostala na průměr EU, musel by se školský rozpočet navýšit o 38 %,“ uvádí spolek Pedagogická komora v tiskové zprávě k projednávání státního rozpočtu v poslanecké sněmovně.

Kateřina Valachová: Inkluze neboli společně

„Kdyby nebylo uplynulých dvou předvolebních let, těžko by kohokoliv soudného napadlo, že nemá být normální, aby šly děti do 1. třídy společně. Tedy inkluzívně,“ píše Kateřina Valachová na svém blogu.

Programují vás, dejte si pořádnou pauzu. Sociální média podle exmanažera Facebooku ničí společnost

Sociální média ničí základy fungování společnosti a lidé by si od nich měli dát pauzu. Takto se během vystoupení na Stanfordské univerzitě vyjádřil bývalý viceprezident společnosti Facebook pro růst uživatelské komunity Chamath Palihapitiya. Dodal, že za to, jaké prostředí pomohl vytvořit, cítí obrovskou vinu. Informuje ČTK.

Radkin Honzák: Od Ježíška bych nechal s okamžitou platností zrušit ministerstvo školství

„Od Ježíška bych nechal s okamžitou platností zrušit ministerstvo školství se všemi filiálkami a místo něj postavit do čela školského systému odborovou centrálu vyškolenou ve Francii (nebo Austrálii). Popřál bych jim, aby byli osobnostmi se vším, co k tomu náleží. A aby především tyto charakteristiky uměli předat svým žákům a studentům,“ odpovídá psychiatr Radkin Honzák v anketě Týdeníku ŠKOLSTVÍ na téma „Co byste učitelům nadělil pod stromeček a popřál do nového roku?“.

Debaty o rozpočtu se točí kolem školství a sociálních služeb. Na navýšení peněz pro školství se poslanci zatím neshodli

Dvě témata budou dominovat při pátečním projednávání zákona o státním rozpočtu. Strany už předem oznamují, že řeč bude hlavně o zvýšení peněz pro sociální služby a také pro školství. Zatím ale nemají jasnou představu o tom, odkud peníze navíc vzít. Přesouvat je mohou jen mezi jednotlivými kapitolami, celkové příjmy a výdaje, včetně plánovaného padesátimiliardového schodku, už poslanci odhlasovali minulý týden. Informují Hospodářské noviny.

On-line seminář 14.12.: Jak se připravit na vstup žáka s PAS do třídy

Lektorka Mgr. Lenka Bittmannová v předchozím webináři vyložila, jak pracovat s třídním kolektivem, ve kterém je integrováno dítě s poruchou autistického spektra, nebo jak podpořit pozitivní klima ve třídě a předcházet tak šikaně. Co by ale mělo předcházet příchodu žáka s PAS a jak by měl být učitel na tuto situaci připraven?

Den otevřené Jáchymky letos připomene i příběh Anny Frankové

Letošní Den otevřené Jáchymky, který se dnes koná v bývalé židovské škole v Jáchymově ulici v Praze, připomene nejen historii této školy, ale také příběh Anny Frankové a místa nacistické nucené práce v Česku. Zájemci rovněž mohou nahlédnout do knihoven Institutu Terezínské iniciativy a Židovské obce, které v budově nyní sídlí, a mohou si vyslechnout přednášky o nuceném přesídlení Židů v protektorátu Čechy a Morava a o pronásledování Židů, Romů a Sintů. Informuje ČTK.

Oldřich Botlík: Stát nehledal „podmínky mírového soužití“ rozdílných pojetí vzdělávání. (2. díl Shrnutí)

Také druhá část shrnutí se zabývá probíhající diskusí nad některými maturitními úlohami testu z češtiny. Do způsobu uvažování o tom, co je v nich dobře, a co naopak špatně, se zřetelně promítá střet dvou rozdílných vzdělávacích kultur. Prioritou jedné je – vyjádřeno ve zkratce – předat žákovi co nejvíce znalostí (s tím, že „jeho širší kompetence už se nějak rozvinou“), druhá to vidí opačně: „pečujme o rozvoj širších kompetencí žáka, potřebné znalosti přitom získá taky“. Státní maturita dokládá, že stát nehledal „podmínky mírového soužití“ rozdílných pojetí vzdělávání, ačkoli mu to ukládá školský zákon. Její pojetí poměrně bezohledně nastavil podle jedné z obou vzdělávacích kultur a podle nástroje, který byl pro zkoušku zvolen.

Stanislav Štech: Nechali jsme kázat bludy proti inkluzi

„V roce 2013 bylo jasně pro inkluzi 65 procent lidí, proti bylo jen zhruba 20 procent, v roce 2016 bylo naopak proti inkluzi 60 procent lidí. Nálada se totálně převrátila. Jde o to vyhodnotit, co se stalo, do jaké míry je to dané tím, že jsme udělali chyby, či jakou roli v tom hrála masivní dezinformační kampaň,“ říká končící ministr školství Stanislav Štech v rozhovoru pro Respekt.cz.

Budoucí ministr školství Plaga chce revidovat inkluzi. Radikální změny neplánuje

Budoucí ministr školství Robert Plaga (ANO) předpokládá, že v nové funkci podrobí revizi začleňování postižených dětí do běžných škol neboli inkluzi. Dosavadní náměstek ministra školství Plaga však neplánuje radikální změny, o jakých hovoří některé strany, zejména SPD, komunisté či šéf školského výboru Sněmovny Václav Klaus mladší (ODS). Ten už si pochvaloval, že se ve Sněmovně formuje protiinkluzivní koalice. Informuje deník Právo.

Markéta Popelářová: Zrušme neohlášené písemky

„Ještě nedávno jsem byla studentkou střední školy. Když učitel přišel do naší třídy, vstali jsme ze židlí a ve třídě bylo naprosté ticho. Atmosféra byla tak napjatá, že všichni dokonce odložili mobily, přestali si psát taháky a svačiny odložili do lavice. Má papíry, nebo nemá? Žádné papíry nevidím, ale přinesl si nějaké desky, třeba ty testy vytáhne právě z nich? Nevím, kdo s myšlenkou nenahlášených písemek přišel, ale až se ho podaří dohledat,měl by okamžitě přistát na černé listině školství,“ píše studentka pedagogické fakulty Markéta Popelářová v Lidových novinách.

Luděk Vainert: Digitální heroin zabírá i na rodiče

„Termíny "elektronický kokain" nebo "digitální heroin" zas tak moc nepřehánějí. A stejně jako u návykových látek je zásadní prevence, u ní zas osobní příklad. Je to banální, ale nic lepšího za nás experti nevymyslí,“ píše Luděk Vainert v Hospodářských novinách v komentáři k závislosti na digitálních technologiích.

Středoškoláci z 397 škol v Česku si vyzkouší volbu prezidenta

Středoškoláci ze 397 škol v Česku si dnes a ve středu vyzkouší volbu prezidenta. Vybírat budou z devíti kandidátů, kteří se o post hlavy státu ucházejí. Studenti se při takzvaných Studentských volbách, které od roku 2010 pořádá společnost Člověk v tísni, seznamují s principy demokratických voleb a volebním systémem. Průzkumy pak podle organizátora potvrzují, že toto hlasování má pozitivní dopad na zvýšení účasti prvovoličů ve skutečných volbách. Informuje ČTK.

Kariérní řád půjde jen obtížně oživit, řekl budoucí ministr Plaga Zemanovi. Mluvili také o revizi inkluze

„Diskuse s panem prezidentem byla široká, týkala se nejen školství, ale i oblasti sportu. Přes drobné názorové rozdíly jsme se ve všem shodli,“ uvedl dosavadní náměstek ministra školství Robert Plaga (ANO) po dnešním jednání s Milošem Zemanem. S prezidentem se bavil například o inkluzi, na kterou podle Plagy chybí v rozpočtu asi tři miliardy korun. Informuje iDNES.cz.

MŠMT zveřejnilo novelu vyhlášky č. 27/2016

Ve Sbírce zákonů byla publikována druhá novela vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. (O novele jsme psali například zde a zde)

Ve francouzských školách mají být zakázány mobily

Francouzský ministr školství Jean-Michel Blanquer oznámil, že na francouzských základních a středních školách by mělo být od začátku nového roku prakticky zakázáno používání mobilních telefonů. V roce 2015 vlastnilo podle dostupných údajů takzvaný chytrý telefon více než 80 procent francouzských adolescentů. Informuje ČTK.

Lenka Štěpánová: Školy posune, když žáci budou hodnotit učitele

„Pozitivní je, že ve veřejném prostoru debata o školství probíhá a vstupuje do ní řada subjektů. Paradox se ale skrývá uvnitř samotných škol, které by sice měly vést k demokratickému smýšlení, ale v nichž o probíhajícím dialogu můžeme mluvit jen málokdy. Vstup nedospěláků do diskuse o podobě jejich vlastního vzdělávání je stále výrazně nepopulární,“ říká předsedkyně České středoškolské unie Lenka Štěpánová v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Únava, demotivace a potíže. Inkluze prý ve třídách sebrala klid na učení a kantorům ztížila práci

„Situace začíná být vážná. V Praze skokově narůstá poptávka škol po pomoci s řešením nekázně a špatných vztahů mezi dětmi. Inkluze v současné podobě je krokem zpět, co se snahy o kvalitní vzdělávání a školní výchovu dětí týče, a negativně zasahuje do jejich psychického a sociálního vývoje,“ komentuje stav radní pro oblast zdravotnictví Radek Lacko (ANO). Reportáž přináší MF DNES.

Miroslav Háša: Pokrok se nedá zastavit. Školství ho může akorát zbrzdit

Miroslav Háša je celoživotní propagátor kybernetiky. Věří, že pomocí programovatelných osobních robotů ve výuce děti pochopí stále složitější svět kolem sebe. Školy na to však stále moc neslyší, i když jsou dnes tito roboti v podstatě za pakatel. Háša začínal ve Stanici mladých techniků, kde popularizoval kybernetiku i pomocí papírového počítače pro časopis ABC, který vyvinul v roce 1980. "Kybernetika byla tehdy považovaná za buržoazní pavědu, počítače nebyly a nikdo ani nevěděl, co to je," líčí v rozhovoru pro Aktuálně.cz Miroslav Háša.

Výuka informatiky na školách se mění, zaměří se na programování

Děti se v hodinách informatiky učí psát ve Wordu, dělat tabulky v Excelu nebo se dozvídají o součástech počítače. Taková výuka je v porovnání s progresivnějšími zeměmi zastaralá. Děti ve Finsku nebo Estonsku mají základy programování od nejnižších ročníků základní školy, a to již několik let. V Česku se také chystají podstatné změny. Vzdělávání by v budoucnu mělo být více provázáno s digitálním světem a reagovat na technologický vývoj. Informují Hospodářské noviny.

Jak uspět v digitálním světě? Začít se musí už ve školce

S digitálními technologiemi se dnes děti mají seznamovat už v mateřských školách. Vláda se už v roce 2014 usnesla, že vzdělávací systém musí připravovat na život v informační době a „vybavit každého jedince bez rozdílu takovými kompetencemi, které mu umožní se v takové společnosti uplatnit a využívat nabídky otevřeného vzdělávání v průběhu celého života“. Výuka se proměňuje tak, aby lépe odpovídala potřebám 21. století, alespoň v těch osvícených školkách. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Většina dětí by selhala při poskytnutí první pomoci

Co když se kamarád těžce zraní a silně krvácí? Většina českých dětí by maximálně zvládla zavolat záchrannou službu. V situacích, kdy o životě a smrti raněného rozhodují minuty, by si nevěděly vůbec rady. Ještě horší jsou jejich znalosti o evakuaci, například při požáru či povodni. Vyplynulo to z testů České školní inspekce mezi žáky pátých až devátých tříd a víceletých gymnázií. Branná výchova, v níž byly tyto otázky probírány, zmizela ze škol již v roce 1991. Inspektoři proto zvažují revizi vzdělávacích programů. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Denisa Walterová: Jak to u nás na škole chodí...

Naše základní škola ZŠ Meteorologická se nachází na okraji Prahy, blízko velké vietnamské tržnice SAPA. V současné době školu navštěvuje přes sto žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ), což je přibližně pětina celkového počtu žáků. Nejvíce jsou zastoupeni žáci, jejichž mateřským jazykem je vietnamština. Dále jsou to žáci z Číny, Ukrajiny, Ruska, výjimečně z jiných zemí. Do celkového počtu žáků jsou zahrnuti i žáci, kteří navštěvují naši školu již řadu let a zvládají učivo v zásadě stejně jako ostatní žáci. Na druhé straně jsou to ale i žáci, kteří jsou v České republice třeba jen velice krátkou dobu a česky se prakticky nedorozumí.

EDUin: Co by měla udělat nová ředitelka Cermat

Z výběrového řízení na pozici ředitele Cermatu, organizace zodpovědné za přípravu, administraci a vyhodnocení přijímacích zkoušek na SŠ a společné části maturitních zkoušek, vzešla jako nová ředitelka Michaela Kleňhová. Podle rozhodnutí ministra Stanislava Štecha nahradí současného ředitele Jiřího Zíku v prosinci 2018. Do té doby bude působit v Cermatu v pozici náměstkyně. Už během tohoto období by ale bylo vhodné, aby Cermat přistoupil k některým důležitým krokům. Přinášíme jejich přehled.

To dáš! Nový projekt pomůže mladým z dětských domovů získat práci

Podle průzkumu Nadace Terezy Maxové dětem nedokončí až 43 procent dětí z dětských domovů střední školu, protože jim chybí motivace i sebedůvěra. To pak hraje roli i při hledání práce, kdy si mladí lidé nevěří, nemají vzory a mají strach dělat chyby. Projekt To dáš! proto mladým lidem nabízí komplexní přípravu usnadňující vstup do práce. Reportáž přináší iDNES.cz.

Michal Komárek: Hyperkorektně o zanedbaných dětech: "Přicházejí do škol z rodin, které jim neposkytují nejideálnější zázemí.“

Věta z titulku se objevila ve včerejším článku MF DNES o výsledcích žáků z Ústeckého a Karlovarského kraje v testování České školní inspekce: Žáci z těchto regionů mají výsledky nejhorší. Ponechme nyní stranou, nakolik je problematický či nepřípustný samotný tvar „nejideálnější“. Podstatnější je jeho absurdní použití, které „korektně“ zakrývá podstatu problému.

Náměstek ministra: Nepodařila se nám asi dobře komunikace… (Překlad: Nic jsme vám neřekli...)

„Nepodařila se nám asi dobře komunikace v rámci srpna a možná začátku září školního roku. Za to bych se všem chtěl omluvit,“ řekl pro Události ČT náměstek ministra školství Karel Kovář. Zlatá slova! Možná i typická pro způsob „komunikace“ ministerstva školství?

Ondřej Hausenblas: Lepší platy na lepší školství nestačí

Nebavme se o tom, že se musí přidávat. Musí. Ale jak že by se to vzdělávání zlepšilo, kdyby vláda přidala učitelům? To, že odkudsi přivábíme na slušný plat do školství schopné, moudré lidi, je naivní. Jednak v národě není dost takových - copak to nevidíte? Takoví mají dobrá místa, proč je měnit? Nepadají z nebe, musejí vyrůst, vychovat se, profesně se vzdělávat. A navíc vyrůstají v kulturním, vstřícném a podpůrném prostředí - vidíte něco takového kolem?

Oldřich Botlík: Shrnutí diskuse nad maturitní úlohou O hladině – 1. díl (Pokračování polemiky o státní maturitě z češtiny)

V diskusi jeden externí příznivec Asociace češtinářů ocenil její činnost při „nekonečném uvádění omylů ze strany odpůrců státní maturity na pravou míru“. Mezi velké sympatizanty spolku se počítám i já. Při hájení státní maturity totiž jeho vedení dodává stále pádnější a srozumitelnější argumenty, proč je tento projekt koncipován v předmětu český jazyk a literatura od začátku chybně a rozhodně nemůže v této podobě dále pokračovat.

Stanislav Štech: Bludy kolem takzvané inkluze

„Snad poprvé se nějaké vzdělávací téma stalo tak silným tématem politického předvolebního boje. Jde o společné vzdělávání, které je z odborného hlediska nepřesně označováno jako „inkluze“. Málokdy se realita tak výrazně rozchází s mediálním obrazem i s rádoby zasvěcenými soudy „selského rozumu“ jako v tématu vzdělávání dětí, které potřebují podporu a pomoc. Počet bludů a nesmyslů postupně narostl tak, že jen jejich prostá korekce i na základě dat, která máme k dispozici po prvním roce náběhu vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, by zabrala více stran,“ píše končící ministr školství Stanislav Štech v Deníku referendum.

Povinná maturita z matematiky může zničit průmyslovky, varuje Ondřej Šteffl a navrhuje zrušení státních maturit

Zavedení povinné maturity z matematiky gymnázia ustojí, může to ale zdevastovat některé střední odborné školy. Myslí si to šéf Scia Ondřej Šteffl a navrhuje zrušení státních maturit. Naopak podle ředitele Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) Jiřího Zíky povinná maturita z matematiky smysl má. Informuje server iDNES.cz.

Testování školáků: Nejhůř dopadli žáci na severu

Žáci z Karlovarského a Ústeckého kraje dopadli nejhůře v testování žáků 5. a 9. tříd, při kterém Česká školní inspekce ověřovala, do jaké míry ovládají, co je škola měla naučit. Tak například v matematice dokončili deváťáci testy s úspěšností v průměru pod 45 procenty, v ostatních krajích to byl minimálně o pět procent lepší výsledek. Informuje MF DNES.

Pro speciální školy schválil školský výbor 100 miliónů navíc

Na poslední chvíli se snažili poslanci školského výboru ve čtvrtek změnit rozpočet školství. Shodli se na navýšení o 100 miliónů korun pro speciální školy. Pro zalepení díry v objemu 131 miliónů, které v rozpočtu chybí na zvýšení platů učitelů v církevních a soukromých školách, se už mezi poslanci nenašla dostatečná podpora. Informuje server Novinky.cz.

Úprava vyhlášky o inkluzi by měla vést k úsporám

Končící ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD) podepsal novelu vyhlášky o společném vzdělávání dětí, která by měla vést k úspornějšímu financování podpory pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Ministerstvo školství si od ní slibuje lepší využívání peněz zejména na asistenty pedagoga, kteří byli v uplynulém roce nejdražší součástí inkluze. Podle odhadů úřadu by novela vyhlášky mohla státu v příštím roce ušetřit zhruba 1,08 miliardy korun. Úprava bude platit od začátku roku. Informuje ČTK.

Ve školkách jsou desítky tisíc batolat, přibývají problémy

Přestože školky zatím nemusejí přijímat děti mladší tří let, už dnes jsou v mateřinkách desítky tisíc batolat. Pro školky představují sice vyšší zátěž, ale zároveň při nízkých počtech dětí i doplnění příjmů. Za tři roky ale budou školky v případě zájmu rodiče přijímat batolata povinně. Ředitelé mateřinek z toho ale nadšení nejsou. Informuje deník Právo.

Ochrana dat přijde školství na milióny

Ochranu osobních dat musí do příštího roku kvůli novému evropskému nařízení (GDPR – General Data Protection Regulation) zlepšit nejenom firmy, ale například i školy a další veřejné instituce. Předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák v úterý upozornil, že náklady na zavádění GDPR musí zaplatit školy nebo jejich zřizovatel. Ministerstvo vnitra odhadlo podle něj tyto náklady pro veřejné správy obcí a měst bez příspěvkových organizací na 600 miliónů korun ročně. Informuje deník Právo.

Průzkum: Polovina školáků na ZŠ si už musela půjčit peníze

Hospodaření s penězi dělá v Ústeckém kraji problémy už i dětem na základních školách. Peníze na útratu pro vlastní potřebu už si někdy půjčila polovina z nich, čtvrtina dokonce několikrát a mnohé měly problém své dluhy později splatit. Vyplynulo to z průzkumu, který mezi 108 žáky druhého stupně základních škol a studenty v primách až terciích víceletých gymnázií provedla pro Českou spořitelnu agentura Millward Brown. Informuje MF DNES.

Česká školní inspekce hodnotí jednotné závěrečné zkoušky pozitivně

Česká školní inspekce zveřejnila výroční zprávu za rok 2016/2017. V kapitole 5 se věnuje také realizaci závěrečných zkoušek podle jednotného zadání a uvádí ji hned na prvním místě mezi pozitivními zjištěními. Uvádí to ve své tiskové zprávě Národní ústav pro vzdělávání a upozorňuje na pasáže z publikace ČŠI, které se závěrečné zkoušky týkají.

Kraj chce více chránit školy, chystá přednášky

Extremismus rostoucí s evropskou migrační vlnou, zneužívání systému sociálních dávek nebo zvyšující se zadluženost občanů a nárůst počtu lidí se závislostmi – to jsou některá z rizik, která Středočeský kraj zohledňuje v nové Koncepci prevence kriminality. Kraj se také chce nadále věnovat novým hrozbám, jako je ochrana měkkých cílů, což jsou prostory s větším shromážděním lidí bez většího zabezpečení. V této oblasti bude kraj pokračovat ve zkvalitnění bezpečnosti škol a školských zařízení v rámci projektu Ozbrojený útočník ve škole, který se jen v loňském roce uskutečnil na více než dvaceti školách v kraji. Informuje MF DNES.

Petr Šabata: Nejkratší cesta ke zlepšení vzdělávání vede přes učitele

„Nejdůležitější část programového prohlášení vlády Andreje Babiše – ta o vzdělávání – by mohla mít jen jednu větu. Žádné zaklínání prioritou školství, všestranným rozvojem dětí, neřku-li požadavky pracovního trhu. Stačilo by: v roce 2018 zvýšíme platy učitelů na základních a středních školách o 30 procent a v dalších letech tak, aby v roce 2020 dosahovaly aspoň 80 procent platů ostatních vysokoškolsky vzdělaných lidí. Tečka. Pak slib promítnout do rozpočtu na rok 2018 – je to zhruba 20 miliard ročně – a do finančního výhledu na další léta,“ říká Petr Šabata v komentáři pro Český rozhlas.

Daniel Münich: Moderní vyučovací metody nabízejí žákům vnitřní motivaci a chuť učit se celý život

„Jaký vliv na kvalitu výuky má to, jak je hodina organizovaná. V českých školách převažuje takzvaná frontální výuka. Jak ukazují data České školní inspekce, v 87 % hodin učitel stojí před tabulí, vykládá a všechny dělají celou hodinu to samé. Podle nové studie ekonomického institutu CERGE-EI, která srovnává moderní výukové metody s klasickými, má spolupráce dětí během vyučování pozitivní vliv na jejich vnitřní motivaci a sebevědomí. Na výzkumu se podílel Daniel Münich, ekonom ze think tanku Idea při institutu CERGE-EI," uvádí rozhovor Radiožurnálu moderátor Tomáš Pavlíček.

Školy tají problémy s drogami, aby je nemusely řešit. Porušují tím zákon

Vedení škol často porušuje zákon, když problémy žáků s drogami tají a řeší je jinou cestou. Například nezletilého vyhodí nebo ho nechají přeložit na jinou školu. Na konferenci Jak zlepšit bezpečnost na školách na téma upozornil přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Michal Miovský. Informuje iDNES.cz.

Ve školách se opomíjí prevence proti drogám a zbraním

Ve školách se v prevenci opomíjí téma bezpečnosti a podceňuje se problematika drog mezi dětmi. Na konferenci Návykové látky a bezpečnost ve školách to novinářům řekli zástupci lékařů a policie. Odborníci by chtěli spustit celostátní systém prevence, ale problém je v jeho uvedení do praxe. Resorty školství a zdravotnictví totiž změnily priority a na program nyní nevyčlenily peníze. Informuje ČTK.

Žáci ve Francii budou psát každý den diktáty, oznámil ministr

Děti na prvním stupni francouzských základních škol budou psát každý den povinně diktáty. Oznámil to ministr školství Jean-Michel Blanquer. Na twitteru dodal, že jen "systematické a důsledné studium gramatiky a slovní zásoby naučí žáky správnému pravopisu". Informuje ČTK.

Školní inspekce v Británii, hodnocení učitelů v USA, občanská výchova v Evropě… Vyšel Přehled informací ze zahraničí ČŠI

„V posledních letech sílí podpora věnovaná občanské výuce, a to zejména v důsledku vzrůstajícího ohrožení základních hodnot, jakými jsou mír, rovnost a lidská práva. Co však pojem občanská výuka vlastně představuje? Jakými formami a metodami se vyučuje? Jak jsou žáci v této oblasti hodnoceni? Mohou se znalosti občanské výchovy rozvíjet i mimo školu? Jaké podpory a proškolení se dostává učitelům?,“ to jsou témata jedné ze studií, na něž upozorňuje aktuální Přehled vybraných informací a zajímavostí ze zahraničí ČŠI.

Poslanci jednají o rozpočtu. Starostové chtějí 15 miliard na navýšení platů učitelů

Poslanecká sněmovna začala dnes jednat o návrhu státního rozpočtu. Proti schválení návrhu jsou mimo jiné poslanci za STAN, kteří kritizují plánovaný schodek 50 miliard korun. V případě schválení stávajících parametrů rozpočtu požadují vyčlenění 15 miliard korun na zvýšení platů učitelů. Předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský k tomu na svém profilu na Facebooku píše:

Žáci České republiky dosáhli v testu čtenářské gramotnosti nadprůměrného výsledku

„V českém kurikulu, na rozdíl od některých jiných zemí, nejsou přesně definovány metody výuky čtení ani konkrétní očekávané čtenářské dovednosti, které se následně nevyskytují ani ve školních vzdělávacích programech. V případě revizí rámcového vzdělávacího programu by bylo vhodné rozpracovat podrobněji metodiku čtení s porozuměním a rozvoje složitějších čtenářských dovedností,“ uvádí Česká školní inspekce ve zprávě o šetření PIRLS 2016, které se zaměřilo na čtenářskou gramotnost žáků 4. ročníku základní školy.

Irena Budínová: Je důležitá individualizace výuky v matematice?

Je ve výuce matematiky nutné přistupovat k žákům individuálně, podle jejich schopností? Nebo je vhodnější pokoušet se je srovnávat na jednu úroveň a v rámci jedné třídy je vzdělávat stejným způsobem a stejnou rychlostí? V matematice přistupuje k řešení problémů každý z nás jiným způsobem. Někdo vše rychle pochopí, umí rychle počítat; jinému trvá dlouho, než něco pochopí, ale poté je již schopen pochopené učivo používat; jsou lidé, kteří jsou velmi zruční ve výpočtech, ale logika trochu pokulhává; nebo naopak, mají rozvinuté logické myšlení, ale nejsou schopni vypočítat např. "sedmkrát osm". Zkrátka existuje celá škála typů lidí podle matematických schopností. V následujícím textu bych chtěla na jedné úloze demonstrovat, jak ke stejnému problému různí žáci přistupují různými způsoby.

Ministr jednal s předsedou Sdružení místních samospráv o GDPR na školách

Ministr školství Stanislav Štech jednal s předsedou Sdružení místních samospráv ČR Stanislavem Polčákem o tom, jak usnadnit školám zavedení evropského nařízení GDPR ( General Data Protection Regulation - GDPR ). MŠMT připravilo metodickou pomůcku k implementaci GDPR a rozeslalo ji školám. MŠMT v současné době také pořádá semináře ve všech krajích České republiky a pracuje na případové studii, která by měla ředitelům názorně pomoci s přípravou na GDPR.

Učitel z Chomutovska dostal podmínku za pohlavní zneužívání žačky. Na škole stále působí

Podmíněný trest dostal u soudu učitel mateřské a základní školy z Chomutovska za to, že podle žalobce v roce 2010 sexuálně zneužil svoji tehdy nezletilou žačku. Muž, který na škole stále působí, s verdiktem nesouhlasí a ihned se odvolal. Informuje MF DNES.

Bakalář a dost. Velká část studentů pedagogických fakult nedokončí studium. A děti pak nemá kdo učit

Velká část českých vysokoškoláků, kteří vystudují pedagogické fakulty, nesmějí učit školáky ani studenty. Absolvují totiž vysokou školu jen s titulem bakalář, který jim k tomu nestačí. Na některých školách je takových absolventů více než polovina. Informuje MF DNES.

Více než půl miliardy z dotací na spolupráci obcí vyšlo vniveč. Podle NKÚ vznikly desítky strategií, které nemají žádný přínos

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil nedostatky ve dvou projektech za 619 milionů korun na rozvoj vzájemné spolupráce obcí a místních partnerství v letech 2010 až 2016. Peníze převážně z evropských fondů rozdělilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a ministerstvo vnitra mezi Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv. Dotace měly posílit spolupráci obcí například v dopravě, školství, sociálních službách či životním prostředí. Informuje ČTK.

Hradecké zastupitelstvo odsouhlasilo kontroverzní slučování škol

Hradecké krajské zastupitelstvo po více než čtyřhodinové diskusi schválilo kontroverzní slučování středních škol zřizovaných krajem. Vedení kraje krok zdůvodnilo nízkým počtem žáků a potřebou úspor. Podle zástupců samospráv, škol a opozičních zastupitelů je návrh nekoncepční a nebyl dostatečně neprojednán. Změny se dotknou 21 středních škol a učilišť, z nichž vznikne deset subjektů. Informuje ČTK.

Oldřich Botlík pokračuje v polemice o státní maturitě z češtiny. (A o úloze č. 16 maturitního testu)

Diskuse pod článkem Veroniky Valíkové Literatura je zrcadlo života a učebnice etiky, nikoli mrtvola na pitevním stole už překročila počet 200 příspěvků, a probíhá kvůli tomu víceméně v utajení: další příspěvky se zobrazí jen těm, kteří chtějí sami příspěvek přidat a provedou správný „klik“, ("okomentovat" + "nejnovější" - poznámka redakce). Usoudil jsem, že téma je zajímavé, a navrhl jsem administrátorovi webu, že na příspěvek Ygrain v původní diskusi (3. prosince 2017 20:31) zareaguji krátkým textem, a umožním tak zahájit nové vlákno. Současně doufám, že to paní Valíkové nebude vadit – diskutuje se vlastně také o jejím tématu.

Inkluze odhalila ve školách další tisíce dětí s poruchami

Tisíce dětí s různými poruchami byly dosud v běžných školách, aniž se jim dostalo odborné pomoci. Až poté, co se v uplynulém školním roce začala zavádět nová pravidla pro inkluzi, provázená vzrušenou debatou rodičů i odborníků, získaly děti pomoc, například asistenty. Vyplývá to z výsledků ministerské analýzy prvního roku inkluze podle nových pravidel, kterou má Právo k dispozici.

Náměstek Plaga novým ministrem školství. Jistota i rozpaky

Výběr náměstka ministra školství Roberta Plagy (39, ANO) na šéfa resortu nevyvolal u odborníků emoce, ať už kladné, nebo záporné. Pokud se skutečně stane ministrem, ocení, že jde o člověka obeznámeného s chodem úřadu, ale jinak o jeho postojích mnoho nevědí. Slibují si od něj hlavně to, že se s nimi bude bavit. „Zná vnitřní chod, ale že by se projevoval v nějaké vzdělávací politice, jsem nezaznamenal. Je to třeba lepší, než kdyby tam šel někdo zvenku. Ale zároveň to není nikdo, o kom bychom věděli, co chce dělat,“ řekl Právu Tomáš Feřtek ze spolku EDUin, který se vzděláváním dlouhodobě zabývá.

S kyberšikanou se loni setkala většina dětí. Zastrašují je vrstevníci nebo spolužáci

Uzavírání se do sebe nebo dokonce sebevražda - až tam může zajít oběť kyberšikany. Moderní technologie sice usnadnily dětem život a umožňují jim dostat se k informacím potřebným do školy. Můžou být ale také velmi nebezpečné. Rodiče by proto měli mít přehled, co jejich dítě na internetu dělá a kolik času na něm tráví. Stát se obětí kyberšikany je totiž jednoduché. Reportáž přináší server iROZHLAS.cz.

Ondřej Neumajer: Absolventům učitelství chybí pedagogická praxe. Nyní by se to mohlo změnit.

„Akademické centrum studentských aktivit se společně s MŠMT v dotazníkovém šetření zaměřeném na problematiku fakult vzdělávajících učitele ptalo 1 654 respondentů pohybujících se v této problematice na připravenost nových absolventů na učitelské povolání. Více než 90 % respondentů se shodlo, že absolventi jsou připraveni hlavně v oblasti profesních oborových znalostí. Nejméně připravení na učitelské povolání jsou absolventi na řešení kázeňských problémů, chybí jim dovednosti spolupracovat s rodiči a zvládat šikanu. V těchto složkách byla míra souhlasu nejnižší, kolem 25 %. S přípravou v oblasti pedagogické praxe, výuky a vzdělávání je spokojeno jen 37 % respondentů,“ píše Ondřej Neumajer v aktuálním vydání časopisu Řízení školy.

Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2016/2017-výroční zpráva ČŠI

V souladu s § 174 odstavec 13 školského zákona zveřejňuje Česká školní inspekce výroční zprávu za školní rok 2016/2017, která obsahuje souhrnné poznatky o stavu vzdělávání a vzdělávací soustavy v České republice.

On-line seminář 7.12.: Genderová rovnost – volba povolání podle schopností a nadání, nikoliv podle předsudků

Silný lektorský tým Irena Smetáčková, Anna Babanová, Kristýna Pešáková, Petra Havlíková, Petr Koubek navazuje na webinář Genderová rovnost – Tipy pro obsah a metody výuky na ZŠ. Setkání je zaměřeno na volbu povolání dívek a chlapců na 2. stupni základní školy.

Karel Oliva: Zeman mluví sprostě schválně, Babiš přirozeně

„Miloš Zeman je jistě skvělý rétor. Občas ovšem nejde daleko pro vulgaritu, mám ale velmi silný dojem, že to není jeho přirozené jazykové chování. Že je to spíše kalkul, aby se zalíbil té vrstvě svých voličů, kteří mají nejblíže k hospodě čtvrté cenové skupiny. Tím se třeba liší od Andreje Babiše, který se zejména v emočně vypjaté situaci bez užití vulgarit zřejmě neumí obejít. Obecně vzato – ten, kdo neumí rozlišovat mezi kultivovaným vyjadřováním a vulgaritami, velmi omezuje rejstřík svých výrazových možností. To je jako kdybyste chodila jen ve večerních šatech, nebo zase jen v tričku, ale neuměla to prostřídat dle situace,“ říká jazykovědec Karel Oliva v rozhovoru pro iDNES.cz.

Zdeněk Sotolář: ČŠI klade důraz na znalosti, ČŠI škodí vzdělanosti, ČŠI by měla být zrušena

Poněkud hyperativní ČŠI přinesla závěrečnou zprávu o výběrovém zjišťování výsledku žáků. Hlavní cílem prý bylo „poskytnout objektivizovanou informaci o míře dosažených vybraných očekávaných výstupů.“ Je tomu opravdu tak?

Aneta Stehlíková: Nástroj UNESCO pomáhá směrovat vzdělávací politiku k inkluzi

UNESCO vydalo Průvodce zajišťováním inkluze a rovného přístupu ve vzdělávání. Nabízí nástroj při evaluaci stávajících vzdělávacích politik, navrhování zlepšovacích opatření a jejich implementaci a při sledování dalšího vývoje, a to jak na lokální, tak na národní úrovni. Připomíná Aneta Stehlíková na blogu Národního ústavu pro vzdělávání.

Pražští zastupitelé schválili rozpočet na příští rok. Zvednou plat učitelům

Pražští zastupitelé schválili rozdělení peněz na rok 2018. Běžné výdaje, do čehož spadají mimo jiné platy zaměstnanců, elektřina, nájmy a podobně, by měly v příštím roce dosáhnout sumy 53,4 miliardy korun, z toho nejvíce půjde na dopravu, konkrétně 19,6 miliardy korun, a na školství, které dostane 12,9 miliardy. V oblasti školství tak dojde k navýšení platů pedagogů základních škol.

MeToo na MŠMT: "Kdybych vás chtěl do postele, už byste tam dávno byla." Asistentka Marcela Chládka promluvila o šikaně

Lidové noviny byly dva roky v kontaktu s bývalou asistentkou Marcela Chládka, která tvrdí, že byla terčem jeho nevhodného chování. O tom, co přesně se dělo pod vedením muže v tak prestižním politickém postavení, se rozhodla promluvit až nyní. Ačkoli ve svém případě nehovoří o sexuálním obtěžování či násilí, inspirovala ji kampaň MeToo, jež na ně upozorňuje. „Mě naštěstí nic tak hrozného nepotkalo, ale traumatický zážitek si ze spolupráce s panem Chládkem i tak odnáším. Psychické násilí a šikana na pracoviště také nepatří,“ uvedla. Lidové noviny přinášejí k tématu rozhovor a další dva texty.

Andrej Babiš: Je třeba se podívat na inkluzi, kterou moc nepodporujeme

V rozhovoru pro deník Právo potvrdil Andrej Babiš, že na post ministra školství navrhuje dosavadního náměstka Roberta Plagu. A naznačil, čím by se měl přednostně zabývat.

Učit stále stejně, tedy jen dobře, už přestává stačit, říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal

Až půjdou žáci loňských 9. tříd k maturitě, bude v ní už povinně i matematika. Jak se jim u zkoušky bude dařit, to je ovšem otázka. Celá třetina si jich totiž podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala ze základní školy odnáší tak slabé znalosti v tomto předmětu, že to jejich další vzdělání ohrožuje. Matematiku na odpovídající úrovni ovládá jen 35 procent žáků 9. tříd. Vyplývá to z rozsáhlého testování, ve kterém školní inspektoři zjišťovali, jak jsou na tom děti ve všech předmětech. Výsledky nejsou zrovna povzbudivé. "Máme výrazně homogenní třídy a to má negativní dopad především na průměrné žáky,“ vysvětluje Zatloukal v rozhovoru pro MF DNES.

Dana Havlová: České školství má stále velký dluh vůči nadprůměrně nadaným dětem

Jako členka Mensy testuje nadané děti už od dvou let jejich věku. „Měli bychom jim citlivě naslouchat a nepřetěžovat je. Jsme jen jejich průvodci,“ říká Dana Havlová v rozhovoru pro Víkend DNES.

Podle ČŠI podporují učitelé genderové stereotypy - chlapcům přilepšují v matematice, dívkám v češtině

Učitelé zřejmě trochu přilepšují chlapcům v matematice a dívkám v češtině. Podle vedoucího oddělení metodik a analýz ČŠI Petra Suchomela to vyplývá z průzkumu, který v minulém školním roce udělala Česká školní inspekce (ČŠI) při testování žáků v 5. a 9. třídách základních škol. Chlapci měli v testech lepší výsledky v matematice a fyzice, zatímco dívky byly šikovnější v češtině a také přírodovědě a hudební a výtvarné výchově. ČŠI ale zároveň zjistila, že i za srovnatelný výkon dostávali někdy chlapci od pedagogů v matematice lepší známku než dívky. U dívek to bylo naopak v češtině. Informuje ČTK

Mnozí učitelé jsou terčem intenzivního internetového násilí. Jen 15% z nich útoky ohlásí řediteli školy.

Pětina všech českých učitelů byla nebo je obětí cílené agrese ve virtuálním prostoru. Intenzivnímu teroru, respektive kyberšikaně je potom vystaveno až pět procent z nich. Pod jejich jmény vznikají falešné profily, na sociálních sítích s nimi kolují ponižující videa, bombardují je stovky nenávistných zpráv denně. Podle odborníků neexistuje žádné jiné zaměstnání, jehož představitelé by se stávali terčem internetového násilí tak intenzivně jako pedagogové. Útočníky se přitom stávají jak žáci, tak i rodiče, kteří si v kyberprostoru počínají stejně jako jejich náctiletí potomci. Reportáž přináší deník Právo.

Štech: Budoucí vláda by neměla hned zasahovat do změn ve školství

Nově vznikající vláda Andreje Babiše (ANO) by neměla ukvapeně zasahovat do změn, které se v posledních dvou letech udělaly ve školství. Měla by vyčkat, jaký bude jejich dopad v příštích letech, vyhodnotit je a případně potom upravit. Na včerejší bilanční schůzce svého úřadu to budoucí vládě doporučil končící ministr Stanislav Štech (za ČSSD). Informuje ČTK.

Václav Klaus mladší: Zrušil bych všechny školské novely, které přišly za poslední čtyři roky

„Když to shrnu, tak bych víceméně zrušil všechny novely, které přišly za poslední čtyři roky. Nevidím ani jednu přínosnou. Máme jiné problémy: obrovský přebytek středních škol, klesající nebo stagnující úroveň českých deváťáků. Máme problémy v tom, že peníze daňových poplatníků nekončí ve školách u učitelů, máme problémy, že velká část mladé generace míří na vysoké školy. Tento sektor strašným způsobem roste a musíme debatovat, jakým způsobem to financovat, aby byl systém udržitelný, nebo jestli chceme, aby sto procent lidí studovalo do 26 let a měli tři vysoké školy,“ odpovídá Václav Klaus mladší v rozhovoru pro Hospodářské noviny „co mu vadí ve školství?“.

Tomáš Feřtek: Obnova víceletých gymnázií byla jednou z největších chyb školského systému

„Druhý stupeň základní školy je stupeň vzdělání, ve kterém máme největší problém. Většina problematických jevů v českém vzdělávání má zdroj tady. Důvod je například to, že je naše vzdělávání poměrně dost selektivní, takže po páté třídě vyvedeme velkou část populace na víceletá gymnázia. Na druhém stupni pak učitelům poskytujeme daleko menší podporu. Přitom jdou ty děti do puberty, je s nimi daleko horší komunikace. My nic neděláme pro to, aby to ti učitelé mohli lépe zvládat. Neříkal bych, že je to vina školy, je to vina systému,” říká Tomáš Feřtek v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Jan Krtička: Dítě se musí ve škole cítit dobře

„Já jsem přesvědčen o tom, že pokud se dítě ve škole necítí dobře, mnoho se toho nenaučí. Nemyslím si, že by rodiče měli za své děti rozhodovat, čím chtějí být v životě. Dítě by nemělo být tlačené do toho, co vyhovuje rodičům. Mělo by dostat prostor, aby dělalo to, k čemu má nějaký vztah a nadání. Důležitější je kladný vztah ke vzdělávání jako takovému, nikoli objem nabytých znalostí. Ale to je můj osobní názor, rozhodně si toto nemyslí všichni rodiče. Někteří berou nepříjemné pocity dítěte ze školy jako běžnou součást vzdělávacího procesu, například i kvůli tomu, že mají ze školy sami stejnou zkušenost. A překonání tíživých pocitů v krajině břišní považují za něco, co člověka zocelí,“ říká v rozhovoru pro MF DNES výkonný ředitel společnosti Scio Jan Krtička. Scio mimo jiné provozuje soukromé alternativní školy.

Romana Hartmanová: Práce s mobilním telefonem ve výuce chemie a informatiky

Současné technologie nám umožňují pozorovat přírodu z malých i velkých vzdáleností. Pomocí dalekohledů pozorujeme vesmír a pomocí mikroskopů se díváme zblízka na povrch přírodních materiálů. Existuje způsob, jak využít mobilní telefon v kombinaci s běžným školním mikroskopem při výuce chemie. Projekt, který jsem realizovala na základní škole, žákům představil jednu z metod studie minerálů a hornin – polarizační mikroskopii.

Inspirace pro zkvalitňování výuky matematiky a přírodovědy – prosincové semináře

Česká školní inspekce v rámci realizace individuálního projektu systémového Komplexní systém hodnocení připravila pro pedagogy základních škol vzdělávací program, jehož cílem je nabídnout učitelům podrobnější seznámení s uvolněnými úlohami z mezinárodních šetření výsledků vzdělávání (na příkladu úloh z TIMSS 2015), a poskytnout tak inspiraci ke zkvalitňování výuky matematiky a přírodovědy.