Ministr Štech bilancoval výsledky MŠMT

Systematické zvyšování platu pedagogů i nepedagogů, navýšení rozpočtu pro vysoké školy, podpora předškolního vzdělávání, zvyšování kapacit MŠ a ZŠ, přímá podpora sportování dětí a mládeže, to jsou hlavní kroky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za poslední čtyři roky.

Tři čtvrtiny učitelů se domnívají, že jednotné přijímačky ovlivní výuku češtiny a matematiky

„Plné tři čtvrtiny odpovídajících učitelů se domnívají, že jednotné přijímací zkoušky budou mít vliv na výuku českého jazyka a matematiky – výuka se podle nich bude zaměřovat především na témata přítomná v testech (33 %), vzroste důraz na znalostní cíle na úkor složitějších dovedností (19 %) a nácvik na testy povede ke snížení pestrosti metod a forem výuky (14 %),“ uvádějí autoři zprávy ČŠI, která se zabývá výsledky testování žáků 5. a 9. tříd.

Výuka na 2. stupni škol je horší než na 1. stupni, zjistila ČŠI

Testování České školní inspekce (ČŠI) mezi páťáky a deváťáky v minulém školním roce potvrdilo, že je rozdíl v kvalitě vzdělávání dětí na prvním a druhém stupni základních škol. Mladší děti měly v testech lepší výsledky než ty starší. Jako již v minulosti dopadli žáci nejhůře v matematice, kterou mají děti zároveň nejméně rády. Školy by se proto měly zaměřit na zlepšení výuky na druhém stupni a větší motivaci žáků i v méně oblíbených předmětech, řekl na setkání s novináři ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Informuje ČTK.

Učitelé si stěžují na šikanu více než děti. Školský ombudsman řeší nejčastěji stížnosti pedagogů na kolegy či na vedení

Školský ombudsman Ladislav Hrzal je ve funkci něco málo přes rok. Když si udělal statistiku stížností, které mu za posledních dvanáct měsíců přišly na stůl, zjistil překvapivou věc. Nejsou to děti, kdo si nejvíc stěžuje na šikanu. Jsou to učitelé. Nejčastější jsou stížnosti na ostatní kolegy nebo na vedení školy. Rozhovor s Ladislavem Hrzalem přináší MF DNES.

Krajský radní ke slučování škol: Změny ve školách o práci pedagogy nepřipraví

„Pokud dokončíme, co krajští zastupitelé schválili, ředitelé stanoví způsob přijímání do jednotlivých oborů a pochopitelně zpracují učební plán. Budou spolupracovat se stávajícími pedagogy a mohu skutečně ujistit, že žádnému z nich nehrozí propuštění. Naopak se s nimi počítá,“ říká k plánovanému slučování škol v Karlovarském kraji radní pro školství Jaroslav Bradáč. Rozhovor přináší MF DNES.

Radko Sáblík: Robot může učit, kantora však zcela nahradit nedokáže

„Ve školství se skloňuje pojem Vzdělávání 4.0, digitalizace a podobně. Mnoho moudrých hlav se opakovaně schází a vytváří revize Rámcových vzdělávacích programů. Ať již budou výsledky jejich práce sebelepší, samy o sobě skutečnou změnu nepřinesou. Tu totiž mohou učinit jen konkrétní ředitelé a učitelé na konkrétní škole,“ píše ředitel střední školy Radko Sáblík v MF DNES.

Jan A. Novák: Excelem proti robotům

„Nedávno se kolem mě odehrály tři věci, které se mimoděk propojily. Jednak jsem se stal svědkem vášnivé debaty lidí majících co do činění se zdejším školstvím o výuce informačních technologií prostřednictvím Excelu na základní škole – ti pro věc zapálení lidé jsou nespokojení s laxním přístupem některých učitelů. Chtějí tabulkový procesor dostávat do dětských hlaviček lépe a radostněji, neb je základem všeho,“ píše Jan. A Novák na serveru ekonom.cz.

Lucie Zormanová: Vzdělávání učitelů předškolních zařízení v českých zemích z historického pohledu

Poprvé se objevil požadavek kvalifikace předškolních pedagogů v roce 1832. V roce 1832 byla zřízena pražská opatrovna Na Hrádku, nazývaná také jako první česká opatrovna, kterou řídil Jan Vlastimír Svoboda, který sám byl kvalifikovaným předškolním pedagogem a po svých zaměstnancích tuto kvalifikaci také požadoval. Tato odborná kvalifikace, vyžadovaná pro práci vychovatelky v této opatrovně, zahrnovala teoretické i praktické vzdělání v pedagogice, dobrou znalost českého i německého jazyka slovem i písmem, občanskou i morální bezúhonnost. Vzhledem ke kvalifikovanosti vychovatelek zde působících a vzhledem ke kvalitě tohoto zařízení, fungovala pražská opatrovna Na Hrádku jako vzor pro ostatní opatrovny, a proto zde byly vzdělávány i budoucí vychovatelky předškolních zařízení. Vzdělávání vychovatelek předškolních zařízení tak zahrnovalo teoretickou i praktickou přípravu.

Evropská konference lídrů lesních mateřských škol v Praze

Pětadvacet lídrů hnutí lesních mateřských škol z celé Evropy přijíždí do Prahy. Na čtyřdenním setkání (29. listopadu – 2. prosince 2017) se zúčastní debaty na téma legislativy a standardů kvality lesních mateřských škol na ministerstvu školství a v Senátu. Podívají se také do pražských lesních školek a o své zkušenosti se podělí na Evropské konference lídrů lesních MŠ. Akci pořádá Asociace lesních mateřských škol (ALMŠ).

Aktuálně.cz: Kandidátem na post ministra školství je Robert Plaga

Andrej Babiš dnes předal prezidentovi návrh na složené nové vlády. Do médií se postupně dostávají jména jednotlivých kandidátů. Podle Aktuálně.cz je kandidátem na ministra školství Robert Plaga. Plagu už začátkem listopadu Babišovi doporučil rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Ondřej Šteffl: Hyperaktivní ministři škodí

„Největší škody svými nepromyšlenými a chaotickými nápady napáchali hyperaktivní ministři Josef Dobeš, Marcel Chládek a Kateřina Valachová. Poslední svým ženským šarmem a nepopiratelným politickým talentem dokázala – nezávisle na faktech – dokonce přesvědčit část veřejnosti a mnoho poslanců, že vede loď správným směrem. Nevedla, ale jela plnou parou,“ píše Ondřej Šteffl v MF DNES.

Ministerstvo poslalo krajům méně na růst platů učitelů. Mohou to doplatit ze svého, řekl Štech

Kraje by měly 1,3 procenta peněz na růst platů ve školství, které jim na slibované zvýšení tarifů ministerstvo neposlalo, doplatit ze svých rezerv nebo z fondu na odměny. Po poradě se zástupci krajů to řekl ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD). Jeho úřad krajům poslal o 25 milionů korun méně, než měly dostat. Zdůvodnil to rozdílem v počtu pracovníků při schválení zvýšení a nyní, kdy jich přibylo. Některým hejtmanům se takový plán nelíbí, některé z krajů jsou ale připraveny chybějící peníze uvolnit. Informuje ČTK.

Střední školy se musí změnit. Česko má příliš odborných škol na úkor všeobecného vzdělání.

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) patří Česko a Slovensko k zemím, jichž se automatizace a robotizace dotkne nejvíce. Z její červencové analýzy trhu práce vyplynulo, že se má týkat kolem 45 procent pracovních pozic. Nejvíce by se o místo měli bát zaměstnanci se střední kvalifikací v technickém odvětví. Jejich pracovní pozice nebudou vyžadovat jen drobnou obměnu kvalifikace, ale spíše diametrálně jiné dovednosti a převážně vyšší vzdělání. Na tyto předpovědi by měly školy reagovat, to se ale zatím příliš neděje. Tématu se věnuje konference Kam kráčíš Česko. Informují Hospodářské noviny.

Bouře kvůli slučování škol: Změny, sliby a kritika

I přes protesty z Hořic, Hostinného, Trutnova či Nového Bydžova posvětili krajští radní včera záměr na úpravy středního školství v kraji, tedy optimalizaci. Vybraných 21 středních škol chtějí přeměnit v 10 velkých zařízení. Pokud návrh schválí i zastupitelé, zasáhne kraj do rozložení vyučovaných oborů a oseká počet míst v prvních ročnících. Informuje MF DNES.

On-line seminář 30. 11.: Problémové chování ve škole, jeho prevence a účinné řešení

Lektor Mgr. et Bc. Julius Bittmann se podělí o své zkušenosti asistenta a pedagoga na základní škole. Kdo z učitelů nikdy neřešil problémové vztahy mezi žáky, nebo problémové chování žáků vůči samotnému učiteli?

Veronika Valíková: Literatura je zrcadlo života a učebnice etiky, nikoli mrtvola na pitevním stole

Co vás na literatuře nejvíc bavilo, když jste byli mladí a nepoznamenaní učením? Analyzovali jste si pod peřinou typy promluv v Dostojevském? Hledali jste v Hamletovi obrazná pojmenování? Zajímalo vás, jaké prvky magického realismu se objevují v Mistrovi a Markétce a jak v Keseyho Vyhoďme ho z kola ven funguje metoda nevěrohodného vypravěče? Mě tedy ne. Četla jsem proto, že mě příběhy bavily, vzrušovaly, že jsem spolu s hrdiny mohla prožít proměnu a katarzi. Mohla jsem svůj život propojit s jejich – a najít odpovědi na zásadní otázky. Nebo jenom ty otázky.

Petra Mazancová: Perfektně nás naučili předmět, ale nenaučili nás řízení třídy, řešení problémových situací, jednání s rodiči

„Potřebujeme profesní podporu, ale také sebereflexi. Není chyba přiznat si, že ne všichni vykonáváme svou profesi dobře. Já sama si každý den uvědomuji chyby, které dělám. Důležité je pracovat s nimi. Problém je, že učitelé jsou v tom sami, nikdo jim nepomáhá. Je tu jen sborovna, a pokud má učitel kliku, je jeho sborovna přátelská. Ale často má smůlu. Učitelé nejsou normálně ochotní dělit se o své zkušenosti. Je to zvláštní, kolik učitelů vnímá svou profesi konkurenčně. Přijdete za kolegou s tím, že vám to ve 3. B nefunguje, a on se nezeptá, co děláte, a nezamyslí se, co s tím. Odpověď většiny kolegů bude, že on se 3. B žádný problém nemá,“ říká Petra Mazancová učitelka a předsedkyně Učitelské platformy v rozhovoru pro MF DNES.

Nevěšte se, už jste v pořadí. Na vyšetření v pedagogicko-psychologických poradnách se čeká měsíce, odborníci chybějí.

Už čtyřicet let tu máme pedagogickopsychologické poradny, známé pod zkratkou PPP. Snad nikdy se o nich ale nemluvilo tolik jako teď, když se rozbíhá inkluze neboli společné vzdělávání dětí bez ohledu na jejich schopnosti a handicapy. Právě tyto poradny mají pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami ordinovat podpůrná opatření a pomůcky. Jenže nestíhají. O důvodech, proč tomu tak je, ale i o tom, jak vlastně tyto instituce fungují, mluvila redaktorka Lidových novin s Václavou Masákovou, která v poradenství působí už 40 let. 

Genderová studia na Masarykově univerzitě končí, studenti žádají otevřenou debatu

Obor genderová studia se na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity otevře zájemcům v příštím akademickém roce naposledy. Mnozí studenti i akademici s rozhodnutím fakulty nesouhlasí. Iva Šmídová z katedry genderových studií vidí jako problém i současnou atmosféru ve společnosti. „Poslední dobou se setkáváme s četnými ideologickými útoky na tyto disciplíny. Ačkoli je v rámci celé FSS jen malé procento nezaměstnaných absolventů, obava o uplatnění genderových studí je patrně silnější.“ podotkla. Informuje Deník rederendum.

Povinná školka sociálně vyloučeným zatím nepomáhá

Všechny pětileté děti měly od září chodit do mateřských škol, nebo je rodiče musí na první třídu připravovat sami. Novinka, která měla do školek dostat děti především ze sociálně vyloučeného prostředí, ale zatím příliš úspěchů nepřinesla. Kupa nových opatření přivedla do školek asi dva tisíce dětí, z nichž se ale některé pouze zapsaly a stejně tam nechodí, ukázala bilanční konference Asociace předškolní výchovy. Informují Hospodářské noviny.

Zápisy dětí do škol zjednoduší nový portál

Letos na jaře si to vyzkoušeli rodiče dětí, které šly do mateřské školy. Příští rok zápisový portál spustí liberecká radnice i pro zápisy dětí do prvních tříd základních škol. Náměstek primátora pro školství Ivan Langr si od toho slibuje hlavně zjednodušení administrace, která se zápisem dětí souvisí. Informuje MF DNES.

Jaroslava Indrová: Jací jsou naši učitelé? Nejsou příliš rasističtí a omezení, aby mohli rozhodovat o proměnách školství?

"A už jsou zase na tapetě učitelé. Dostali přidáno, tak do nich. Prý jsou příliš konzervativní - a rasističtí, xenofobní, omezení... - na to, aby mohli spolurozhodovat o reformách školství," píše Jaroslava Indrová na svém blogu. (Text reaguje na nedávné vystoupení učitele Michala Kaderky v diskusi o komunikaci ministerstva školství s učiteli. Přesné znění Kaderkova vystoupení naleznete zde, cca od 1:39:30 - poznámka redakce).

Karel Lippmann: Analýza a interpretace uměleckých textů aneb O smyslu literárního vzdělání

„U maturity by mělo být žákům umožněno, aby svou čtenářskou způsobilost ve zkratce (kvůli časovému omezení) předvedli. Ta se nedá nabiflovat, ta předpokládá porozumění, byť jeho hloubka a šíře budou přirozeně různé. Hodnotitel pak posoudí (ne změří) zejména kvalitu maturantovy argumentace (nikoli shodu s názory examinátora), jeho schopnost vést dialog (i po jazykové stránce), reagovat na doplňující otázky a v neposlední řadě i umění klást otázky,“ píše Karel Lippmann v textu o smyslu literárního vzdělávání, o smyslu výuky. Článek věnuje členům Asociace češtinářů.

Rostou rozdíly v kvalitě škol

Na jedné straně elitní soukromé školy a víceletá gymnázia, na straně druhé základky v ghettech. Rozdíly mezi kvalitou výuky se prohlubují. Zvláště školy v sociálně vyloučených lokalitách mají problém sehnat učitele a pro podstatnou část jejich žáků je vrcholem studia devátá třída. Reportáž přináší časopis Týden.

Se společným vzděláváním poradí také Centra podpory

Případné problémy v oblasti společného vzdělávání pomáhají školám v praxi řešit Centra podpory. Ta vznikla na všech krajských pracovištích NIDV v rámci projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi hrazeného z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. V každém Centru podpory je učitelům, rodičům, ale i dalším zájemcům k dispozici krajský metodik. Ten poskytuje poradenství v oblasti legislativy, vzdělávání žáků s potřebou podpory ve vzdělávání, nebo také profesní a vzdělávací podporu pracovníkům škol.

Tisíce slovenských studentů se Česku i bez školného vyplatí. Vysáváme mozky

Na českých univerzitách bezplatně studuje přes 22 tisíc Slováků. I když občas slyší, že jen zabírají místo tuzemské omladině, ve skutečnosti z jejich pobytu těží česká ekonomika i celá společnost. Do zdejších škol totiž míří zpravidla ti nejlepší slovenští maturanti. Zpoplatnění studia se obávat nemusejí. Reportáž přináší iDNES.cz.

Lesní školka v Proboštově zřídí i první české lesní jesle

První lesní jesle v republice plánují otevřít provozovatelky úspěšné lesní mateřské školy Samorost v Proboštově. Dana Šestáková a Josefa Kolmanová už na svůj projekt získaly dotaci z ministerstva práce a sociálních věcí a teď shánějí prostředky nutné pro vytvoření potřebného zázemí. Pomoci jim má internetová sbírka na webu Hithit, který lidem umožňuje penězi podpořit zajímavé nápady či výrobky. Reportáž přináší MF DNES.

Jaroslava Indrová: Pro koho jsou víceletá gymnázia?

Příslušné instituce se stále častěji zamýšlejí nad samou podstatou víceletých gymnázií. Masivní odchod chytrých dětí ze základních škol, „kastování“ dětí, zhoršující se výsledky – to vše vyvolává diskuse.

EDUin: Co by se mělo objevit ve vládním prohlášení ke vzdělávací politice

Politická nejistota týkající se nejasnosti a trvanlivosti budoucí podoby vlády soustředí pozornost na spekulace o politických vyjednáváních a možných variantách. Bez ohledu na to, jaká vláda vznikne, zda získá důvěru a jak dlouho případně vydrží, je nutné připomínat, že ve vzdělávací politice existují priority, které je nutno naplňovat. Přinášíme souhrn toho, co by nemělo chybět ve vládním prohlášení.

RECENZE: Jak dopadli poté, co s lehkým srdcem dali Sbohem děcáku

Tolik bezstarostnosti a současně tolik beznaděje se v jednom filmu vidí málokdy. Lukáš chce zazářit na hiphopové scéně, Simona plánuje proměnu v muže, Jára sní o velké rodině. Takoví byli na začátku dokumentu Sbohem děcáku, jenž je sledoval čtyři roky. Teď jde do kin. Recenzi Mirky Spáčilové přináší MF DNES.

DigiKoalice slaví první narozeniny

Na sto členů a příznivců České národní koalice pro digitální pracovní místa (DigiKoalice) na první výroční konferenci diskutovalo nad digitalizací, která ovlivňuje společnost. DigiKoalice zhodnotila aktivity na podporu digitální gramotnosti v posledním roce a trendy v digitálním (školním i celoživotním) vzdělávání; shodla se, že je třeba propojovat potřeby zaměstnavatelů, vzdělavatelů, státního a neziskového sektoru; a jako klíčovou označila osvětovou a podpůrnou činnost potenciálu digitechnologíi pro vzdělávání a kariérní růst každého občana.

Omluva čtenářům za komplikace při sledování diskuse

Omlouvám se čtenářům za komplikace při sledování diskuse. Důsledný „spammer“ Anonymní z 21:30 zahlcuje diskusi SPAMy, které sice pod článkem „zmizí“, nicméně se jejich "anotace" zobrazují v rubrice „Diskuse“ uprostřed horní části titulní strany. Nemám po ruce technické řešení, jak to změnit. Věřím, že existuje. Systém ale není příliš pružný. Doporučuji tedy čtenářům, které zajímá vývoj normální diskuse a chtějí ji nerušeně sledovat, aby rezignovali na zahlcenou rubriku „Diskuse“ a klikali na rubriku „Komentáře“ v horní liště. Tam jednak naleznou více, než pět posledních komentářů, a hlavně tam neruší anotace na SPAMy.
Děkuji za pochopení.
Michal Komárek

Luboš Řičica: Mladí lidé se bouří proti sociálním sítím. 56% respondentů pociťuje podle průzkumu vznikající závislost

Současná generace dětí/dospívajících, někdy nazývaná Generace Z, bývá často charakterizována jejich blízkým vztahem k moderním technologiím, internetu a sociálním médiím. Poněkud překvapivě tak vyznívá nedávný britský průzkum. Průzkum provedený mezi více než 5 000 žáky nezávislých a státních škol ukazuje, že mladí lidé mají výrazné výhrady proti současnému stavu sociálních médií, přičemž téměř dvě třetiny (63 %) tvrdí, že by jim nevadilo, kdyby nebyla nikdy vynalezena.

Jiří Zíka: Mnoho žáků základních škol nezvládá ani základní operace s čísly

Testy odhalily obrovské problémy budoucích studentů a to zejména v matematice. Mnoho žáků základních škol nezvládá ani základní operace s čísly, úpravy jednoduchých výrazů či práci s procenty. V českém jazyce zas dětem chybí základy pravopisu, schopnost porozumět textu či řešit otázky bez nabídky odpovědí. Ředitele Cermatu Jiřího Zíku cituje MF DNES v reportáži o výsledcích jednotných přijímaček v karlovarském kraji, které dopadly „katastrofálně“.

Ministr Štech na semináři Inkluze ve vzdělávání: Analýza pomůže inkluzi lépe uchopit a koordinovat

„Analýza také odhaluje a právě to byl cíl, s nimž se data sbírala, hluchá místa, duplicity financování apod. Pomůže tedy v konečném důsledku inkluzi lépe uchopit a koordinovat, “ uvedl mimo jiné ministr školství Stanislav Štech ve svém vystoupení na mezinárodním semináři, který se věnuje společnému vzdělávání. Akce s názvem Inclusion in Education se koná v Praze ve dnech 23. až 25. listopadu.

PISA 2015 – uvolněné testové úlohy z přírodovědné gramotnosti

Česká školní inspekce zveřejňuje publikaci s uvolněnými úlohami z mezinárodního šetření PISA 2015, ve kterém byla hlavní testovanou oblastí přírodovědná gramotnost. Publikace obsahuje testové úlohy pro patnáctileté žáky a popisuje metodiku tvorby interaktivních úloh. Publikace může být inspirací zejména pro učitele přírodovědných předmětů druhého stupně základní školy a střední školy.

Václav Klaus mladší: Ve sněmovně by mohla vzniknout „protiinkluzivní koalice“

„Mám pocit, že složení Sněmovny je třeba z hlediska školské politiky výrazně lepší, než bylo to předchozí. Teď by tam mohla vzniknout třeba – v uvozovkách – protiinkluzivní koalice. Snad by se mohlo ze školského výboru, pokud se tam opravdu dostanu, vracet hodně zákonů zpátky a trochu ulevit ředitelům škol a učitelům. V tom vidím smysl. Jak to bude s vládou, na to bych si sázet nechtěl,“ říká Václav Klaus mladší v rozhovoru pro MF DNES.

Julie Hrstková: Školy ustrnuly v minulém století. Měly by se zaměřit na to, aby podporovaly děti v tom, v čem jsou dobré.

„Vyhodnocení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy podle Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (známého jako Cermat) ukázalo, že na školy, které končí maturitní zkouškou, jde i řada dětí, které ji nemají šanci složit. Z jeho porovnání prý vyplývá, že ti, kteří neuspějí u přijímacích zkoušek, a školy je stejně vezmou, následně selžou u maturity. Měli by proto být vyřazeni hned na začátku. Zdá se, že odborníci z centra nepočítají s tím, že se děti v průběhu let vyvíjejí a že se najdou mnohé, které se zlepší, a další, kterým nejdou jen některé předměty,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

Střední školy berou moc žáků, kteří na studium nestačí

V Česku existují čtyřletá gymnázia, kam přijali žáky, kteří z možných 100 bodů v přijímacích zkouškách získali jen šest. Patnáct procent uchazečů pak nedosáhlo ani na doporučené minimální skóre – přesto se na školu většinou dostali. Právě dokončená analýza výsledků letošních prvních celostátních zkoušek na střední školy s maturitou ukázala, že uspěli i zájemci s katastrofální úrovní znalostí. Důvodem je to, že školy dostávají peníze podle počtu žáků, ředitelé jsou motivovaní jich přijmout co nejvíc. Informují Hospodářské noviny.

Dobšík: Školy mají dost peněz na růst tarifů učitelů i příplatky

Školy nemají podle odborů důvod snižovat učitelům odměny nebo osobní příplatky kvůli jejich listopadovému navýšení platů o 15 procent. Ředitelé škol dostanou na růst ohodnocení dostatečné množství peněz, aby mohli učitelům přidat, řekl ČTK předseda školských odborů František Dobšík. Reagoval tak na informace sdružení Pedagogická komora a Učitelská platforma, podle kterých ředitelé kvůli nedostatku peněz některým učitelům snížili osobní příplatek, aby jim mohli zvednout tarifní složku platu.

MŠMT představí v krajích legislativní změny ve školství. Semináře se budou týkat i GDPR

Ministerstvo školství připravilo ve spolupráci s Národním institutem dalšího vzdělávání sérii školicích seminářů pro školskou odbornou veřejnost. Tématem jsou legislativní změny, na které školy a školská zařízení mohou nově od letošního školního roku při své činnosti narazit.

GDPR: Pod dozorem budou i žákovské knížky

Nejen podnikatelům velí Evropská unie s účinností od května příštího roku více méně šifrovat a pečlivě zamykat osobní data lidí. Řada nových povinností v tomto směru vznikne také školám, zdravotnickým zařízením či obcím, a to i těm nejmenším. Pod datovým dozorem, odkud, přes koho, kam a po jaké zabezpečené cestě, tak budou zřejmě muset být i elektronické žákovské knížky a studijní průkazy. Mnohé školy, obce, zdravotnická zařízení přitom stále vůbec netuší, že se pod hrozbou obřích pokut blíží platnost nařízení GDPR (General Data Protection Regulation). „Ve školství téměř nikdo pořádně netuší, jak si s evropským nařízením pro ochranu osobních údajů a volném pohybu těchto údajů poradit ani kde o tom něco praktického zjistit,“ potvrdil Právu kryptolog a bezpečnostní konzultant Zbyněk Malý.

MŠMT: Krajům jsme poslali o 25 milionů méně. Důvod ke krácení osobních příplatků to ale není. (Krátit se mohou odměny)

V posledních dnech se objevily informace z krajských úřadů i jednotlivých škol, které zpochybňovaly, že ministerstvo školství má dostatek peněz na navýšení tarifních platů učitelů o 15%. Respektive, že krajům jako zřizovatelům škol neposlalo dostatek financí, a tak školy budou muset opět učitelům krátit osobní hodnocení. Česká škola požádala ministerstvo o vysvětlení situace. Přinášíme odpověď oddělení vnějších vztahů MŠMT.

Bohumil Špaček: Soukromí dětí? Školy ani netuší, co to je

„Případ fotky první třídy základní školy v Teplicích, který nedávno vzbudil veliký poprask, poukázal na tři věci. O dvou se ví. O té třetí tolik ne. Stručně si to připomeňme – fotka pobouřila „vlastence“, kterým ti školáci nepřipadali dost bílí. Druhá věc je mohutná vlna odporu proti rasistům. A ta třetí rovina tohoto příběhu? Tak to je fakt, že české školství představuje bezpečnostní díru zvíci Macochy. Často kvůli neuvěřitelné lehkomyslnosti pedagogů, kteří mají děti na starosti,“ píše Bohumil Špaček v MF DNES.

Předsedkyně České středoškolské unie Lenka Štěpánová: Výuka se musí změnit

„Učitelé by měli chápat, že středoškoláci, kteří brzy budou studovat na vysokých školách nebo začnou pracovat, mají zájem se něco naučit. Zatím příliš nepřipouštějí, že jejich kritický názor na způsob výuky je legitimní. Minimálně by měla probíhat diskuse s učiteli, třeba prostřednictvím studentských rad, v nichž se sdružují nejaktivnější žáci. Tam by se měly rodit plány na to, jak nezáživnou výuku proměnit. Dnes jde převážně o kostelní model, kdy přijde učitel a káže, zatímco žáci pasivně sedí v lavicích a zapisují si do sešitů, které pak často ani nečtou,“ říká předsedkyně České středoškolské unie pro Deník.cz.

Sociologické dny pro studenty středních škol

Již druhý rok katedra sociologie Filozofické fakulty Ostravské univerzity nabízí pro studenty středních škol přednášky a aktivity týkající se sociologické tematiky. „Tak jako v loňském se snažíme mezi studenty předmaturitních 3. a 4. ročníků středních škol popularizovat náš obor a ukázat jim, jakým tématům a problémům se sociologie věnuje, a čemu by se tudíž mohli věnovat i oni ve svém dalším studiu,“ zvou pořadatelé.

„V katastrofickém scénáři by to mohlo znamenat absolutní krach systému,“ říká ředitelka školy k návrhu úspor na „inkluzi“

Ministerstvo školství přišlo s návrhem, jak ušetřit peníze za inkluzivní vzdělávání. Chce výrazně omezit peníze na asistenty pedagoga, kteří pomáhají handicapovaným žákům. „Může to pro nás být zlomové,“ bojí se ředitelka speciální školy v Ústí nad Labem, která v Česku sdružuje zřejmě nejvíce postižených dětí. Reportáž přináší iDNES.cz.

Zásadní reformu vzdělávání brzdí i rodiče, shodli se odborníci

Zásadní reformu vzdělávacího systému brzdí kromě nedostatku peněz ve školství i postoj rodičů, kteří od škol očekávají klasické metody výuky. Shodli se na tom školští odborníci v diskuzi na včerejší konferenci Perpetuum. Lidé si podle nich neuvědomují, že tématika školství souvisí s budoucí prosperitou země a ovlivní kvalitu života jejich dětí. Současné české školství se přitom musí reformovat, aby dokázalo mladé lidi připravit na svět plný změn, uvedli. Informuje ČTK.

Veronika Valíková: Státní maturita z češtiny je přebujelý centralizovaný kolos, výsledky nepřináší

Současný model maturity z českého jazyka a literatury je nevyhovující. Je zbytečně finančně náročný, pro učitele představuje velikou administrativní zátěž, pro studenty není zásadním přínosem. Spíš naopak – pod vlivem posledních změn jsou učitelé nuceni škrtat v maturitních seznamech četby a věnovat se v mnohem větší míře zbytečným pojmům a mnohdy přežitým formálním rysům jazyka. Shodla se na tom většina účastníků konference Společnosti učitelů českého jazyka a literatury (SUČJL), která se konala 11. listopadu v Olomouci.

Záznam kulatého stolu SKAV a EDUin: Jak by mělo ministerstvo školství komunikovat svoje záměry?

Co by měla obsahovat komunikační strategie ministerstva a jak by měla vypadat moderace odborné diskuze ve vzdělávání? Co si představujeme pod transparentním systémem připomínkových řízení strategických dokumentů? Jak by mělo ministerstvo zohledňovat názory odborné veřejnosti? Co už se v minulosti podařilo a můžeme na tom stavět a čemu se vyvarovat? Taková byla minulý týden témata kulatého stolu SKAV a EDUin. Diskutovali: Bohumil Kartous / EDUin, Jindřich Kitzberger / Duhovka Group, Centrum školského managementu PedF UK, Petr Kulíšek / Národní síť MAS, Klára Laurenčíková / ČOSIV , Petr Pavlík / MŠMT, Ondřej Šteffl / Scio.

Učňů je málo a často do školy ani nepřijdou. Chybí návyky z rodiny, říká ředitel

Do jihočeských středních škol loni nastoupilo zhruba 27 tisíc žáků. Studenti učilišť tvořili necelou pětinu. Zájem o učňovské obory dlouhodobě klesá. S problémem se potýká i Střední škola polytechnická v Českých Budějovicích, kde kvůli nezájmu dokonce jeden obor vůbec neotevřeli. Reportáž přináší Český rozhlas.

Výsledky PISA 2015: V týmovém řešení problému jsou dívky lepší než chlapci

„Ve všech zúčastněných zemích mají v oblasti týmového řešení problému dívky statisticky významně lepší výsledky než chlapci,“ uvádí mimo jiné Česká školní inspekce v národní zprávě o výsledcích mezinárodního šetření PISA 2015 v oblasti týmového řešení problému. Součástí zprávy jsou zjištění z dotazníkového šetření a zpráva také podrobněji představuje typy dotazníků používaných v rámci mezinárodního šetření PISA.

Radek Sárközi: Má ministerstvo školství dostatek peněz na navýšení tarifních platů učitelů?

Pedagogická komora získala z více nezávislých zdrojů informaci, že kraje neobdržely od MŠMT dostatečné množství prostředků na navýšení tarifních platů. Reálně tedy hrozí, že učitelé i další pedagogičtí pracovníci přijdou o část nenárokové složky platu.

Ivan Langr: Prodlužme povinnou školní docházku. Přibývá dětí, které po ZŠ míří rovnou a plánovaně na úřad práce.

Dětí, které hned po ukončení povinné školní docházky – zjednodušeně řečeno po absolvování celé nebo i jen části základní školy – zamíří rovnou a plánovaně na úřad práce, stále přibývá. Jen v loňském roce bylo takových mladistvých bez kvalifikace v Libereckém kraji evidováno přes 220, republikově jde o tisíce dětí, které jsou pak takřka nezaměstnatelné. Pocházejí povětšinou ze sociálně slabých rodin (mnohdy s menšinovým zastoupením), které na základě dlouhodobě předávaných generačních vzorců preferují systém sociální podpory a příslušnost k tzv. underclass před tím motivovat své děti k dosažení (odborné) kvalifikace a zvýšení jejich šance na následné uplatnění.

Výdaje na školství v poměru k HDP posledních 6 let postupně klesaly, připomíná spolek Pedagogická komora

Výdaje na školství v poměru k HDP posledních 6 let postupně klesaly z 4,3 % (2011) na 3,7 % (2016). Přestože několik let HDP roste, na školství se to neprojevuje ani v absolutních částkách. Výdaje na školství v roce 2011 a 2016 byly prakticky totožné... „Kde je proklamovaná priorita školství?,“ ptá se Radek Sárközi ze spolku Pedagogická komora.

Martin Buber: Charakter druhých nemůže vychovávat a zušlechťovat ten, komu charakter chybí

„Vzdělávání bez srdečného, přátelského vztahu mezi učitelem a žákem i okolnost, kdy učitel nežije tím ani nevěří tomu, čemu učí, nás, zdá se, provází od nepaměti. Charakter druhých, tedy to, co se podle Řeků vtiskuje a vrývá do lidské duše a ducha, nemůže vychovávat a zušlechťovat ten, komu samotnému charakter chybí, a nadto mu rovněž schází bytostná, a tedy i mravní integrita,“ píše Zdeněk A. Eminger na serveru iliteratura.cz v recenzi na Řeči o výchově Martina Bubera.

Michael Novotný: Experiment v mateřské škole

Předškolní věk je velice důležitým obdobím v životě dítěte, kdy převládá jakási všeobecná „senzitivita“. Dítě je zvídavé, touží bádat, zkoumat a objevovat dosud nepoznané, zajímají ho nové informace a také si začíná uvědomovat nejrůznější vztahy a souvislosti. Experimentální a badatelské činnosti v mateřské škole jsou vhodným prostředkem pro saturaci zmíněných potřeb. Při těchto činnostech je velice důležitým aspektem názornost, kdy děti potřebují jevy smyslovými orgány vnímat a na základ vjemu si pak uvědomují nejrůznější souvislosti. Také vlastní aktivita dětí je neméně důležitá. V duchu citátu Winifred Wardové, že pro dítě je daleko přínosnější to, co si samo prožije, než to, co je mu verbálně zprostředkováno dospělými, je praktické zapojení dětí do pokusů a experimentů důležité.

Plán rušení škol narazil

Přehodnoťte změny a navrhněte celkovou úpravu školství v regionu. K takovým závěrům nyní došla skupina, která zkoumá slučování oborů středních škol a učilišť v Karlovarském kraji. „Změny týkající se krajských středních škol byly předloženy procedurálně úplně nevhodně, bez patřičných odborných podkladů, bez diskuze se samosprávami a prosazeny silově. Pracovní skupina tak poslala zastupitelům jasný signál, že to takhle prostě nejde,“ uvedl člen skupiny a krajský zastupitel z Lokte Petr Zahradníček. Právě on poslední závěry skupiny zveřejnil. Předpokládá přitom, že zastupitelstvo doporučení přijme, když skupinu kvůli posouzení schválených změn zřídilo. Informuje MF DNES.

Do ústavů se loni dostalo 1559 dětí, jimž nebyly ani tři roky

Do dětských domovů se loni dostalo 1559 dětí, kterým nebyly ještě ani tři roky. Počet v posledních letech klesá jen pomalu. Neubývá ani takzvaných kojeneckých ústavů. Zatím je zrušil jen Zlínský kraj. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Informuje ČTK.

Valachová by šla do vedení ČSSD, nováčky ale část strany nerada

Sociální demokraté řeší dilema: umožnit klikatou cestou usednout do vedení nováčkům, nebo si vybrat funkcionáře z ostřílených členů? V neděli kandidaturu na šéfa připustil nestranický hejtman Jiří Běhounek, včera ambice usednout do vedení Právu potvrdila poslankyně a bývalá ministryně školství Kateřina Valachová. Informuje deník Právo.

Tomáš Feřtek: Žravého džina víceletých gymnázií už do lahve vrátit nemůžeme

„O tom, že znovuobnovení víceletých gymnázií byla asi největší chyba počátku devadesátých let, existuje mezi odbornou a učitelskou veřejností víceméně shoda. Tehdy jsme vypustili z lahve džina, který konzumuje žactvo ve velkém, je víc a víc při chuti a nedaří se ho nacpat zpátky. Kromě jiného to staví na hlavu představy o společném vzdělávání (inkluzivní škole),“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.cz.

Děti věří budoucnosti v ČR méně než dřív, ukázal průzkum UNICEF

Současná generace českých dětí ve věku mezi devíti a 17 roky je skeptičtější k budoucnosti a méně důvěřuje dospělým než jejich vrstevníci v minulosti. Ačkoli jsou děti stále poměrně šťastné v rodinách a s kamarády, zhruba čtvrtina dospívajících chce v budoucnosti žít jinde než v Česku. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který pro český Dětský fond OSN (UNICEF) udělala letos v létě agentura STEM/MARK. Jeho autoři ho dnes při příležitosti Světového dne dětí představili novinářům. Informuje ČTK.

Lenka Felcmanová (ČOSIV) reaguje na otázky a komentáře Jany Karvaiové k „ročnímu bilancování inkluze“

Před týdnem, 13. listopadu zveřejnila Česká škola rozhovor s Lenkou Felcmanovou, která se za ČOSIV vyjadřovala k „ročnímu bilancování inkluze“. Dnes přinášíme její reakci na otázky a komentáře, které jí v diskusi adresovala speciální pedagožka a důsledná kritička „inkluze počesku“ Jana Karvaiová.

Město zaskakuje za stát. Kvůli inkluzi zaplatí učitele

Třídy, kde slabí žáci zaostávají za ostatními ještě více a talentovaní jdou dopředu mnohem pomaleji, než by mohli. Takové nebezpečí hrozí i na turnovských školách kvůli inkluzi - tedy zařazování žáků s poruchami v učení a v chování do běžných tříd. Město ovšem nechce, aby něco takového nastalo. A tak se radní usnesli, aby Turnov dal peníze na platy pedagogů, kteří se budou věnovat žákům, jimž kromě jiného dělá potíže sžít se s ostatními. Informuje MF DNES.

Konference GOAL - Kariérové poradenství pro dospělé v rámci projektu GOAL (Guidance and Orientation for Adult Learners)

Cílem konference je prezentovat výstupy mezinárodního projektu GOAL (Erasmus +), mimo jiné i otázky týkající se využití projektových výstupů na tvorbu politik v oblasti kariérového poradenství v České Republice.

Začíná přehlídka škol

Jak si vybrat nejvhodnější studijní obor, jak se zorientovat v bohaté nabídce středních škol nebo jaká povolání mají největší šanci na trhu práce – s tím pomůže 22. ročník přehlídky středního a vyššího odborného školství Schola Pragensis. Akce proběhne od 23. do 25. listopadu v Kongresovém centru Praha a zúčastní se jí 151 vystavovatelů. Informuje deník Právo.

Sociální sítě jsou jako heroin. Zvyšují riziko sebevražd a dělají z lidí počítače, varují vědci

Neurovědec Martin Jan Stránský z Yaleovy univerzity upozornil na výzkumy, které prokazují, že sociální sítě jsou návykové, zvyšují riziko úzkosti, deprese, sebevražd a zhoršují komunikaci. Podle něj se z lidí závislých na sítích stávají počítače a děti by se na sociální sítě neměly vůbec pouštět. V debatě v rámci Broumovských diskusí s ním souhlasil také Ondřej Šteffl ze společnosti Scio, ten přirovnal sociální síť k heroinu. Reportáž přináší Aktuálně.cz.

Ředitelka gymnázia: V alternativní třídě jsou aktivnější studenti

Pražské Gymnázium Na Zatlance v září otevřelo novou třídu s alternativním vzdělávacím programem. Přijalo do ní 30 studentů, které vedení školy vybralo ze 75 přihlášených uchazečů. Navzdory nižšímu zájmu, než byl na standardní část gymnázia, věří vedení školy, že alternativní třída se na škole osvědčí a bude dobře fungovat. Ředitelka gymnázia Jitka Kmentová v rozhovoru s ČTK řekla, že to záleží především na kvalitě učitelů a jejich spolupráci.

Michal Lokaj: Chuť přiblížit se a pochopit se je zásadní

Základní škola a mateřská škola ANGEL v Praze 12 je klasickou školou sídlištního typu. Nachází se v panelákové zástavbě na periferii Prahy, jsou zde děti spádové i dojíždějící, ty dojíždějí zejména ze Středočeského kraje. V letošním školním roce navštěvuje naši školu 27 žáků-cizinců (podle režimu pobytu). Jsou to jednak žáci Vietnamci a dále pak školu navštěvují především žáci z bývalého Sovětského svazu, zejména z Ukrajiny, několik žáků z Ruské federace.

Speciálním školám na Děčínsku chybí děti, může za to inkluze

Problémy s nedostatkem žáků řeší speciální základní školy na Děčínsku. Inkluze, která zdravotně postižené děti zařazuje do klasických tříd, zavinila, že některé tyto školy letos vůbec neotevřely první třídy. To se týká například Speciální základní a praktické školy v Rumburku. Novela školského zákona, která obsahuje pravidla o inkluzi, funguje druhým školním rokem. Děti s lehkou mentální retardací mají podle ní navštěvovat klasickou základní školu. Do speciálních škol tak nastupuje jen velmi málo dětí. Reportáž přináší Deník.cz.

Objev svůj talent: Evropský týden odborných dovedností

Na příležitosti odborného vzdělávání upozorňuje ve dnech od 20. do 24. listopadu Evropský týden odborného vzdělávání, který již podruhé vyhlásila Evropská komise. Pod heslem Objev svůj talent navazuje na loňský úspěšný ročník, do kterého se zapojilo více než 700 000 osob po celé Evropě.

Budoucím ředitelům pomohou semináře. Poradí, jak vést dobře školu i mateřinku

V příštím roce skončí funkční období více než stovce ředitelů základních i mateřských škol. Jejich kvalitní nástupce si chtějí vychovat brněnští radní. Pro pedagogy, kteří se plánují ucházet o vedoucí posty, připravili speciální semináře. Informuje Deník.cz.

Běžte jinam, slyší často Romové ve školách. Segregace je stále problém

„V Ostravě se často setkáváme s tím, že romské děti nechtějí pustit ředitelé k zápisu, přestože by měli přijmout všechny děti ze svých spádových oblastí. Bojí se, že pokud je přijmou, většina ostatních rodičů s tím nebude souhlasit a přehlásí svoje děti na jinou školu,“ říká předsedkyně Asociace romských rodičů Žaneta Mirgová. „Spousta lidí si myslí, že romské dítě automaticky znamená speciální potřebu, to ale není pravda,“ vysvětlila. Reportáž přináší iDNES.cz.

Zástupci Pedagogické komory a ČŠI jednali o administrativní zátěži škol

Ke společnému jednání se tento týden setkali prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi a ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Radek Sárközi představil nově vzniklý spolek a jeho cíle. Kromě navýšení rozpočtu školství to je hlavně postupné snižování administrativní zátěže škol. Ředitele škol například zbytečně zatěžuje, když musejí stejné údaje zasílat různým subjektům.

Šárka Medová v diskuse k domácímu vzdělávání: „Děti víc naučím, když mohu vycházet z jejich vnitřní motivace.“

Čím dál víc rodičů v Česku je nespokojených s klasickým vzděláváním a hledá pro své děti alternativy. Individuální formou výuky prošlo za poslední dekádu více než 8 000 žáků. Je domácí vzdělávání revoltou proti školnímu řádu? Co si od něj rodiče slibují a jak probíhá přezkušování? Na otázky magazínu Přes čáru odpovídal náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys a učitelka Šárka Medová, která se rozhodla učit svého osmiletého syna doma.

3 miliardy z OP VVV pro regionální školství

Ministerstvo školství vyhlásilo další výzvu k předkládání žádostí o podporu z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Na pokračování výzvy Místní akční plány rozvoje vzdělávání jsou vyčleněny 3 miliardy korun, které by měly přispět k dalšímu zlepšování kvality vzdělávání v mateřských a základních školách.

Česká školní inspekce ověří úroveň žáků ve vybraných gramotnostech

Česká školní inspekce zahájila další ověřování výsledků žáků v počátečním vzdělávání, které bude v tomto školním roce zaměřeno na žáky 9. ročníků základních škol a žáky 2. ročníků středních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Sledovanými oblastmi budou čtenářská, matematická a sociální gramotnost a znalosti a dovednosti žáků získávané a rozvíjené v rámci mediální výchovy. Do vzorku je zařazeno přibližně 600 základních a 600 středních škol, přičemž v každé škole budou zjišťovány výsledky žáků pouze v jedné z uvedených oblastí.

Konference Digitální technologie ve výuce - praktické využití ve školách

Kongresový hotel Jezerka na Seči hostí 20. a 21. listopadu 2017 již 6. ročník konference Digitální technologie ve výuce, který je zaměřený na inovativní metody a formy práce se zapojením digitálních technologií do výuky. Akci pořádá už tradičně Národní institut pro další vzdělávání (NIDV).

Snižování osobního příplatku učitelům je nezákonné, vzkazuje Učitelská platforma

V důsledku navyšování tarifů učitelských mezd dochází na některých školách ke snižování osobního příplatku. Učitelská platforma disponuje právním výkladem, podle kterého je tento postup nezákonný. Učitelé tak mají právo trvat na osobním ohodnocení, které za svou práci získali.

Ian Buruma: Neživme v pravicových populistech dojem, že jsou oběťmi liberální nesnášenlivosti

„Postavy na krajní pravici až donedávna neměly vůbec žádnou prestiž. Tito muži (nebyly v oněch kruzích téměř žádné ženy), kolektivními vzpomínkami na nacistické a fašistické běsy vypuzení na okraj většiny společností, měli odpudivý nádech postarších frekventantů pokoutních pornokin. Stephen Bannon, v Trumpově světě stále velmi vlivná osobnost, tak trochu působí právě tímto způsobem – podivín v zamatlaném pršiplášti,“ píše historik a spisovatel Ian Buruma v komentáři, který převzaly Hospodářské noviny.

Česko čeká problém - ještě větší nedostatek pracovníků kvůli stárnutí populace. Může to zmírnit migrace či změna vzdělávání

Česko čeká v budoucnu nejspíš daleko větší problém s nedostatkem pracovních sil, než jaký má teď. Důvodem je odchod početně silných ročníků do penze a příchod mnohem méně početné nastupující generace. Za pár desetiletí by mohlo chybět až 700 tisíc pracovníků. Na konferenci o dopadech digitalizace na pracovní trh to řekl ekonomický expert Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Ungerman. Podle proděkana Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické (VŠE) Petra Mazoucha příchozí pracovní síla možná nedokáže pokrýt ani obory, jichž se robotizace nedotkne. Informují Hospodářské noviny.

V kraji ubývá mladých, kvůli nižší porodnosti se budou rušit školy

Není to nic optimistického. Počítáme, že do roku 2050 poklesne počet mladých lidí v libereckém regionu téměř o pětinu,“ upozornila ředitelka Krajské správy Českého statistického úřadu Dagmar Dvořáková. Zatímco těsně po sametové revoluci žilo v kraji 186 994 lidí do 29 let věku, vloni jich bylo o 44 tisíc méně a v roce 2050 jich má být dokonce o 70 tisíc méně. To je jako by se dohromady do posledního člověka vylidnila města Jablonec nad Nisou, Frýdlant, Turnov a Český Dub. To vše se postupně odrazí například i ve školství. Informuje MF DNES.cz.

Týden globálního vzdělávání startuje v sobotu 18. listopadu

V týdnu od 18. do 26. listopadu 2017 se v České republice uskuteční Týden globálního vzdělávání, který má letos podtitul „Tvoje cesta, tvoje stopa!“. Žáci, učitelé, ale i široká veřejnost budou hledat způsoby a odpovědi na to, jak v dnešním světě cestovat, aby z toho měly užitek obě zapojené strany – hosté i hostitelé.

Oldřich Botlík: Co čeká budoucí ředitelku Cermatu

Ministr Štech našel novou ředitelku Cermatu, státní organizace připravující státní maturitu a jednotné přijímací zkoušky. Kvůli zajištění kontinuity však změnu o rok odložil. „Na dobu určitou v délce trvání jednoho roku, tj. do 30. 11. 2018, bude Cermat řídit nadále pan Zíka. Vítězná uchazečka, paní Kleňhová, bude v tomto období zástupkyní ředitele pro oblast analýz a vnějších vztahů. Od 1. 12. 2018 by měla Michaela Kleňhová řízení převzít," uvedl. M. Kleňhovou tedy čeká především rozhodnutí příštího ministra školství, zda ji koncem roku 2018 do funkce skutečně jmenuje. Změna je však nutná a v osobě paní Kleňhové se po dvou letech hledání konečně objevil vhodný kandidát. Tak se snad dočasné působení Jiřího Zíky nepotáhne i přes třetí školní rok.

Jiří Padevět: Nemyslím si, že by tady bylo víc násilí než před dvaceti lety, ale je víc vidět

„Jak to, že prezident, který nás neustále otcovsky brání proti islamistickým hordám, které jsou přítomny ze všeho nejvíc v jeho hlavě, okamžitě nepřijel do školy v Teplicích a neřekl, že takové útoky odsuzuje? Tohle je totiž role prezidenta, alespoň tak ji chápu já… Tam měli vedle sebe stát prezident, předseda vlády, ministři vnitra, školství, kultury… Když to totiž neudělají, je to velká chyba. Jejich mlčení nebo nesmělé brumlání dodá křiklounům na sociálních sítích další sílu a naznačí jim, že se vlastně chovají patřičně,“ říká historik Jiří Padevět v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Místo výuky programování přinejlepším Excel. Česku odjíždí informatický vlak

Školy nestačí technologickému pokroku, děti na starých počítačích učí jen základy informatiky. K rozvoji IT dovedností tak pomáhají dětem komerční kurzy. V českém školství peníze na výuku informatiky chybí, ačkoli s nimi Strategie digitálního vzdělávání počítá. Ministerstvo školství nicméně nedokáže vyčíslit, kolik je třeba do rozvoje IT na školách investovat. „Ministerstvo v tuto chvíli nemá odhady finančních prostředků na investici,“ uvedl úřad. Informuje server e15.cz.

Středoškoláci se budou moci podílet na rozvoji Prahy, ustanovili na to sněm

Studenti středních škol se budou moci podílet na budoucím směřování hlavního města. Do rozhodování se mohou zapojit přes Středoškolský sněm hl. m. Prahy, který připravila Česká středoškolská unie (ČSU) ve spolupráci s magistrátem. Ustavující jednání, kterého se zúčastní na 60 zástupců SŠ a odborných učilišť, proběhne ve čtvrtek 16. listopadu. Informuje server Novinky.cz.

Seminář pro koordinátory ekonomické olympiády

INEV Institut ekonomického vzdělávání) spolu s Občankáři (Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd) spustil přihlašování na seminář pro koordinátory Ekonomické olympiády 2017/18. Na semináři se koordinátoři mimo jiné dozví, jak studenty úspěšně provést Ekonomickou olympiádou, na co se při přípravě zaměřit a co studenti potřebují umět, aby se probojovali třeba až do finále v České národní bance.

Minikonference „Globální témata v českých školách?“

Na programu konference je panelová diskuse na téma Výzvy současnosti ve výuce – jak o nich učit, v paralelních dílnách se účastníci seznámí se zkušenostmi pedagogů zapojených do projektu Světová škola a budou diskutovat na téma Stereotýpek v nás: Interkulturním vzděláváním a prožitkem k toleranci.

Průzkum k "inkluzi": Pro učitele jsou největší překážkou počet žáků ve třídách a administrativní zátěž

"49 % ředitelů a 38 % učitelů základních škol uvádí, že jim nová opatření buď zcela nebo částečně pomohla zajistit lepší podporu dětem se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Nejvíce reforma pomohla při zajištění peněz na asistenty a pomůcky," uvádí mimo jiné zpráva o reprezentativním šetření́, jehož cílem bylo zmapovat zavádění změn v podpoře vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami platných od září 2016.

Tomáš Feřtek k „bilancování inkluze“: Skutečný problém je zásadně vyšší investice do lidí. Stát musí dodržet, co slíbil (Aktualizace: Publikujeme celý text)

„A jestli budete mluvit s tou Valachovou, tak jí vyřiďte, že kdybych jí dostala do ruky, tak jí za tu inkluzi přetrhnu. Vůbec nás na to nikdo nepřipravil.“ - „Není přece možné plošně nařídit všem školám inkluzi. Žádáme její pozastavení a vyhodnocení.“ To první je typický učitelský či ředitelský výrok, to druhé běžný výrok politika. Pokud se pohybujete mezi učiteli a řediteli, nemůžete než konstatovat, že nadávání na inkluzi je prakticky všeobecné. Daleko zajímavější je však doptávat se, proč jsou s onou „inkluzí“ ti či oni právě teď tak zásadně nespokojeni,“ píše Tomáš Feřtek pro server Respekt.cz.

Jak by mělo ministerstvo školství komunikovat svoje záměry?

SKAV a EDUin zvou na zítřejší Kulatý stůl, který se bude věnovat tomu, co by měla obsahovat komunikační strategie ministerstva a jak by měla vypadat moderace odborné diskuze ve vzdělávání. Co si představujeme pod transparentním systémem připomínkových řízení strategických dokumentů? Jak by mělo ministerstvo zohledňovat názory odborné veřejnosti? Co už se v minulosti podařilo a můžeme na tom stavět a čemu se vyvarovat?

Cermat vydal souhrnnou zprávu o jednotných přijímačkách. Doporučuje „posílit průběžnou kontrolu kvality výuky (na základě měření výkonu žáků)"

V závěru souhrnné zprávy o jednotných přijímačkách Cermat přináší následující doporučení: V oblasti kvality vzdělávání: 1. Posílit průběžnou kontrolu kvality výuky (na základě měření výkonu žáků) 2. Hledat cesty zvýšení kvality vzdělávání v oblasti komunikačních dovedností v mateřském jazyce, jejichž tristní úroveň ukazují zejména výsledky maturitních zkoušek konaných formou písemné práce. 3. Posílit hodinové dotace matematiky na druhém stupni ZŠ.

Metodická informace pro ředitele škol – prevence a postup při šetření stížností

Česká školní inspekce připravila metodický dokument, jehož cílem je pomoci ředitelům škol a školských zařízení při šetření a vyřizování stížností a podnětů, které dostávají od žáků, jejich zákonných zástupců či jiných osob.

Změny na školách mohou čekat i gymnázia. Staly se z nich lepší základní školy, říká krajský radní

Po slučování krajských středních škol by mohly změny potkat také gymnázia. V karlovarském regionu jich funguje devět a podle radního pro školství Jaroslava Bradáče se z nich staly lepší základní školy. „Na gymnázia se vytahují skoro všechny děti, které mají studijní předpoklady. Záležet tak bude na rozhodnutí krajského zastupitelstva. Buďto řekne, že gymnázia mají být pro talenty, nebo se smíříme s tím, že jsme z nich udělali lepší základní školy,“ uvedl pro MF DNES.

Optimalizace jako gilotina. Spojí se gymnázia v jeden subjekt?

Optimalizace. Tohle slovo má pro některé střední školy v regionu podobu gilotiny. Bude je kraj, který je jejich zřizovatelem, rušit? Jaká bude jejich budoucnost, o které rozhodne krajské zastupitelstvo 4. prosince? Ve městech se obávají zániku středoškolského vzdělávání. V Hostinném se kvůli tomu podepsalo pod petici 2600 lidí. „K optimalizačním krokům přistupujeme z důvodu zkvalitnění vzdělávání v našem kraji a v souvislosti s demografickým vývojem,“ vysvětluje náměstkyně hejtmana Martina Berdychová, zodpovědná za resort školství. Volných míst ve středních školách je jednou tolik co žáků. Informuje Krkonošský deník.

Z konkurzu na ředitele NÚV vhodný kandidát nevzešel, řízením je pověřen Václav Pícl

Ve výběrovém řízení pozici ředitele/ředitelky Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) konkurzní komise žádného z uchazečů jako vhodného kandidáta nedoporučila. Do doby jmenování nového ředitele/ředitelky na základě výsledku nového konkursního řízení pověřil ministr Štech od 15. 11. 2017 řízením NÚV náměstka pro řízení sekce vzdělávání MŠMT Mgr. Václava Pícla. Vypsání nového konkurzního řízení bude ponecháno na rozhodnutí nového ministra/ministryně.

Konference k podpoře začínajících učitelů

Již potřetí se setkají významní tuzemští i zahraniční odborníci z akademické a státní sféry, a především učitelé a ředitelé škol na Mezinárodní konferenci k profesnímu rozvoji pedagogických pracovníků, kterou pořádá Národní institut pro další vzdělávání. Letošní ročník je věnován začínajícím učitelům, jejich podpoře, vedení, identifikaci jejich potřeb a postavení ve školském systému.

Studentské prezidentské volby 2017

Je to jen pár týdnů, co v téměř třech stovkách středních škol v Česku proběhly Studentské parlamentní volby, v nichž si studenti „nanečisto“ vyzkoušeli volit poslance, a už se blíží volby prezidentské. Ty budou, jak už se stalo zvykem, opět přibližně o měsíc předcházet volbám reálným a proběhnou ve dnech 12. a 13. prosince. Vyučující, kteří chtějí svou školu do voleb zapojit, se mohou do 1. 12. přihlašovat na webových stránkách JSNŠ.cz – organizátora projektu. Registrované školy obdrží volební lístky, informační plakáty, samolepky na volební urny a pokyny pro voliče a studentské komise. Volit mohou studenti starší 15 let.

Učitelé mohou v mediální výchově použít nový otevřený vzdělávací zdroj o volbách

Mediální výchova je průřezové téma, měla by být proto součástí dalších předmětů. V materiálu čtyř devadesáti minutových bloků lze propojit mediální výchovu s dějepisem, výtvarnou výchovou či občanskou výchovou. Pro učitele jsou připraveny i podklady, které mohou jako otevřený vzdělávací zdroj dále upravovat, doplňovat a dále sdílet.

Novou ředitelkou Cermatu bude Michaela Kleňhová. Zíka v konkurzu neuspěl

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) bude mít od prosince 2018 novou ředitelku. Stávajícího ředitele Jiřího Zíku nahradí analytička Michaela Kleňhová. Radiožurnálu to potvrdila mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová. Zíka organizaci povede dočasně ještě jeden rok, zatímco Kleňhová bude působit jako jeho zástupkyně. Donedávna vedla Sekci demografie a sociálních statistik Českého statistického úřadu.

Ministr Štech k opatřením ke vzdělávání romských žáků

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Stanislav Štech dnes představí na mezinárodní konferenci „Společně ve škole: Další kroky ve vzdělávání Romů v České republice“ opatření, která MŠMT v posledních letech v oblasti rovného přístupu ke vzdělání učinilo.

Polovina lidí VŠ nedostuduje. Nejvíc odpadlíků mají technické a zemědělské obory, nejúspěšnější jsou ve studiu budoucí psychologové

„Pracují, cestují, hledají se. Na studium nemají dost času a k bakalářské promoci to dotáhne sotva polovina těch, kteří ke studiu nastoupí. Takoví jsou prý současní studenti. „Chtějí být na Havaji, lyžovat v Innsbrucku, pracovat a do toho ideálně ještě studovat. Možností, které rozptylují, je příliš,“ říká k problému současných studentů Martin Nečas, který vyučuje na Fakultě strojní ČVUT. Právě technici jsou vedle studentů zemědělských oborů těmi, kteří své studium nejčastěji nedokončí. Přijati bývají bez přijímaček, studium je ale náročnější než na většině jiných škol. Dostudovat techniku vyžaduje přemáhání, sebezapření a ochotu překračovat hranice svých možností. Podle Martina Nečase se však tyto vlastnosti nenosí. A kdo se takzvaně nepředře, brzy vypadne,“ reportáž přinášejí Lidové noviny.

Průzkum: Češi chválí hlavně přístup ke vzdělání a zdravotní péči

Ze sociálních podmínek Češi nejlépe hodnotí přístup ke vzdělání a zdravotní péči. Naopak nejvíce kritizují zabezpečení ve stáří. Proti loňskému roku se výrazně zlepšilo hodnocení možnosti získat zaměstnání. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Informuje ČTK.

Připomínky ombudsmanky k novele „inkluzivní“ vyhlášky: V období pěti měsíců je to již druhý výrazný zásah do podoby vyhlášky

„V odůvodnění se na několika místech uvádí, že předkládaná novela je převážně technického charakteru. Změna financování podpůrného opatření asistenta pedagoga a snížení maximálního počtu souběžně působících pedagogických pracovníků ve třídě však výrazně zasahuje do práv žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). V období pěti měsíců je to již druhý výrazný zásah do podoby vyhlášky, ke kterému předkladatel navíc opětovně využívá zkrácené připomínkové řízení. Přitom jde o změny, které by si zasloužily širší odbornou diskusi. Z těchto důvodů jsem proti přijetí novely vyhlášky jako celku,“ píše ombudsmanka Anna Šabatová v připomínkovém řízení k návrhu novely Vyhlášky 27/2016.

Připomínky MPSV k návrhu novely „inkluzivní“ vyhlášky: Změna vyžaduje odbornou diskusi a pečlivou analýzu

„Navrhovaná právní úprava je v krátké době již druhou úpravou tohoto právního předpisu, předloženou ve zkráceném meziresortním připomínkovém řízení, přestože se i v tomto případě jedná o změnu vyžadující odbornou diskuzi a pečlivou analýzu situace, neboť má dopad na mimořádně zranitelnou skupinu nezletilých dětí,“ kritizuje v připomínkovém řízení návrh novely „inkluzivní“ vyhlášky 27/2016 ministerstvo práce a sociálních věcí.

Ministerstvo chce na inkluzi v příštím roce ušetřit miliardu. Návrh vyvolal vlnu kritiky

V minulém týdnu skončilo připomínkové řízení k další novele „inkluzivní vyhlášky“ 27/2016. Novela novely – ta první probíhala v červenci – jen krátce přes rok platné vyhlášky svědčí o tom, že její příprava zřejmě nebyla dostatečná. Obavy o další průběh inkluze vyvolává i to, že jedním z cílů novely jsou úspory, které se týkají především asistentů pedagoga. „Předkládaná právní úprava si klade za cíl upřesnit pravidla pro využívání podpůrných opatření na základě poznatků z praktického fungování systému... Navrhovaná právní úprava žádným způsobem nemění hlavní principy, cíle a parametry zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb dětí, žáků a studentů. Jedná se pouze o dílčí úpravy směřující k efektivnějšímu nakládání s finančními prostředky ze státního rozpočtu ve využívání vybraných personálních podpůrných opatření, při zachování kvality vzdělávání,“ zní ohlášení úspory cca jedné miliardy korun v podání úředního jazyka. Proti návrhu se ostře postavilo například ministerstvo práce a sociálních věcí a ombudsmanka.

Oceněné výzkumy středoškoláků mají úroveň doktorských prací

Až na úroveň doktorských prací dosahují některé výzkumy středoškoláků oceněné Českou hlavičkou. Letošní laureáti se zaměřili třeba na nebezpečné kvasinky, neprobádané proteiny, ale také na dějiny židovského školství. Ocenění Česká hlavička má zabránit tomu, aby česká věda přicházela o talenty. "Nemůžeme si to dovolit - zase tolik jich nemáme," řekl dnes novinářům za pořadatele Václav Marek. Informuje ČTK.

ČOSIV odpovídá na otázky České školy k ročnímu bilancování inkluze

„Ukazuje se, že pro rozvoj inkluzivní školy jsou klíčové především metody a formy práce učitelů. Menší počet žáků ve třídě jistě může usnadnit individualizaci práce, bez znalostí efektivních metod výuky stavějících na odlišných individuálních potřebách žáků při učení však není všespásný. Snažíme se proto ve spolupráci s pedagogickými fakultami postupně měnit obsah vzdělávání, aby budoucí učitelé byli lépe připraveni na práci s různorodou skupinou,“ říká Lenka Felcmanová, která za Českou odbornou společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) odpovídá na otázka České školy.

Jaroslava Indrová: Kde je chyba? Polemika s Jiřím Vojtěchem o zaměření gymnázií

Jiří Vojtěch z NÚV tvrdí, že většina gymnázií u nás je humanitních, což je důvod, proč jen málo studentů odchází na techniky. Nemohu souhlasit s tím, že gymnázia v Česku se soustředí na humanitní vzdělávání. Téměř všechna gymnázia jsou všeobecná a záleží jen na řediteli, které předměty hodinově posílí. Vzhledem ke společenské poptávce a volání rodičů to nejčastěji bývá angličtina a další cizí jazyky. Ale nezřídka bývá posílená i výuka matematiky a dalších přírodovědných předmětů.

Problémy se čtením má pětina dětí

Zatímco ještě v roce 2013 si nedokázalo přečíst text nebo mu porozumět 16,9 procenta patnáctiletých žáků v Česku, letos se jejich podíl zvýšil na 22 procent. Vyplývá to z Monitoru vzdělávání a odborné přípravy 2017, který minulý týden zveřejnila Evropská komise. Informuje časopis Týden.

xxx: pořád častý podpis. Negramotných je hodně

V Severočeském kraji žijí podle úřadů stovky negramotných lidí, kteří se neumějí podepsat, nedokážou číst ani psát. A přibývá jich. Neschopnost pracovat byť jen s jednoduchým textem se ovšem netýká jen starých lidí, ale i třicátníků a mladších. Reportáž přináší MF DNES.

Bohumil Kartous: Umělá inteligence do školních lavic

„Buď se český vzdělávací systém vzpamatuje, seřídí si přesný čas alespoň v řádu století a přijme fakt, že svět, do něhož směřujeme, vyžaduje jinou přípravu, nebo na to šeredně doplatíme,“ píše Bohumil Kartous v Hospodářských novinách.

Do povinné školky nechodí 3000 pětiletých dětí

Nové zákonné povinnosti posílat do školek všechny pětileté děti se zatím vyhýbají rodiče tří tisícovek z nich, přestože jim za to hrozí nahlášení policii, přestupkové komisi a pokuta až 5000 korun. Podle nejnovějších údajů ministerstva školství nastoupilo v září do školek 106 500 pětiletých dětí, což je 97 procent. Dříve jich docházelo kolem 94 nebo 95 procent. Jenže kolem 3400 pětiletých ve školkách stále chybí. Informuje deník Právo.

Zdeněk Sotolář: Otevřený dopis Unii zaměstnavatelských svazů. CZESHA má k zastupování škol pramalý mandát

V posledním čísle Učitelských novin (39/ 2017, s. 18-19) pan Jiří Zajíček říká, že CZESHA jako člen Unie zaměstnavatelských svazů zastupuje v tripartitě „zájmy škol, jejich učitelů i ředitelů na nejvyšší možné úrovni, jsme připomínkovým místem při projednávání legislativních změn v oblasti školství.“ Unii a celé tripartitě by však nemělo ujít, že právě CZESHA k nějakému zastupování škol a učitelů má pramalý mandát.

Hana Košťálová: České školství tápe. Chybí vize a podpora učitelů v praxi

Českému školství chybí vize, která by říkala, k čemu má vzdělávání směřovat. Systém také nedostatečně podporuje učitele v praxi, kde by pedagogové měli mít možnost získat zpětnou vazbu od jiných pedagogů, aby mohli svou práci reflektovat, řekla programová ředitelka projektu Pomáháme školám k úspěchu Hana Košťálová na Festivalu pedagogické inspirace. Informuje ČTK.

Michal Komárek: Stojí virtuální útoky na teplické školáky za pozornost? Jde snad někdo do plynu? Vnímáme „vzkazy z Auschwitz“?

Na vlnu rasistických urážek a výhrůžek dětem z jedné teplické školy zareagovali z politiků jen ministři Štech a Chvojka. Pozastavuje se nad tím Deník.cz, (a také komentátoři Petr Honzejk a Ivan Hoffman). Není otupělost politiků a významné části společnosti předznamenáním možné eskalace násilí, které se už nebude omezovat na sociální sítě?

Ivan Hoffman: Zlověstné ticho

"Jsou chvíle, kdy se od politiků očekává komentář i k něčemu jinému, než k jejich politice. Třeba když umírají lidé při živelní pohromě, tragické havárii či teroristickém činu. Anebo když se stane něco extrémně nespravedlivého či ostudného. Kauza fotografie prvňáčků z Teplic, ke které učinili mimořádně odporné komentáře rasisté, je přesně tím případem, kdy se politici mají ozvat," píše Ivan Hoffman pro Deník.cz.

Petr Honzejk: Výhrůžky dětem Arabů, na Afričana rovnou pěstmi. Rasismus v Česku jede

"V pražské tramvaji zmlátila parta fotbalových fanoušků Afričana, protože je Afričan. Na Facebooku vyvolala festival nenávisti fotka z teplické školy, na které jsou prvňáčci romského, vietnamského a arabského původu. Můžeme si namlouvat, že o nic nejde, že to je jen náhodná shoda okolností. Jenže co když je skutečnost horší? Co když sledujeme konkrétní projevy nebezpečného posunu v naladění společnosti? A co když rasistických násilností bude přibývat?," píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách.

První ředitel Facebooku: Jenom bůh ví, co dělá Facebook s mozky našich dětí

O návykovosti Facebooku a dalších sociálních sítí se mluví už dlouho. První prezident Facebooku, miliardář Sean Parker, ovšem nyní veřejně potvrdil, že jde o úmysl. „Zneužili jsme zranitelnosti lidské psychiky. Věděli jsme, co děláme,“ uvedl Parker, který pomáhal Zuckerbergovi s rozjezdem firmy Facebook. O rozhovoru pro Axios.com informuje iDNES.cz.

Výsledky severočeských studentů jsou opravdu špatné. Co s tím?

Společnost Cermat zpracovávající maturity zveřejnila čísla za jarní část. Vyplývá z nich, že severočeští žáci jako celek jsou nejhorší v zemi. Letošní jarní maturitu chtělo absolvovat 9 285 dětí, 1 512 nebylo připuštěno, 1 053 u testů neuspělo, a tak si maturitní vysvědčení odneslo jen 6 720 středoškoláků. Informuje MF DNES.

Tisková zpráva: Učitelská platforma odmítá výroky poslankyně Terezy Hyťhové. (K případu výhrožování žákům teplické ZŠ)

V uplynulých dnech média uveřejnila rozhovor s nově zvolenou poslankyní za SPD Terezou Hyťhovou, která mimo jiné ve svých odpovědích reaguje na fotografii žáků první třídy základní školy v Teplicích. Na této fotografii bylo zachyceno velké množství dětí cizích státních příslušníků žijících v České republice. Z dikce paní poslankyně je patrné, že jí nijak nevadí nenávistné komentáře k fotografii malých dětí, kterou média a sociální sítě uveřejnila.

Výstava: Ministerstvo školství varuje: Segregace vážně škodí Vám i lidem ve Vašem okolí!

Dne 13. listopadu 2007 vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek velkého senátu ve věci D. H. a ostatní proti České republice, ve kterém většinou třinácti hlasů proti čtyřem dospěl k závěru, že Česká republika porušila zákaz diskriminace 18 stěžovatelů ve spojení s jejich právem na vzdělání. Výstava Ministerstvo školství varuje: Segregace vážně škodí Vám i lidem ve Vašem okolí! Vol.2 (Ohlédnutí po 10 letech.), si klade za cíl přispět ke zviditelnění problému segregace Romů a to nejen v českém vzdělávacím systému. Poukazuje na explicitní i skrytý rasismus, který se může skrývat za zdánlivě neutrálními frázemi provázejícími diskuzi o oddělění Romů od zbytku „bílé“ společnosti.

Policie vyšetřuje útoky na teplické školáky

Teplická policie se na základě podnětů z médií zabývá případem nenávistných komentářů směřovaných na prvňáky základní školy v teplické čtvrti Prosetice. Pod sdílenou fotografií uveřejněnou v rámci celorepublikového seriálu Deníku nazvanou Moje první školní tablo se lidé v komentářích na různých facebookových skupinách vyjadřovali s rasistickým podtextem k dětem na snímku. Fotografie zobrazovala první třídu prosetické základní školy, kromě českých dětí byly na ní také romští, vietnamští a arabští školáci. Otřesné komentáře posílaly děti například do plynu. Policisté případ prověřují. Informuje deník Právo.

Školy chtějí nové obory. „Šité“ pro firmy

Vysoce prestižní obor zaměřený na robotiku a mechatroniku chce začít vyučovat Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola v Liberci. Návrh na zápis nového oboru musí ještě schválit ministerstvo školství. Pokud se tak stane, nový obor škola pravděpodobně otevře už příští školní rok. Informuje MF DNES.

Výsledky maturit chce kraj zlepšit doučováním. Pilotní projekt na šesti zdravotnických školách cílí na angličtinu

Už příští rok by studenti zdravotnických škol v kraji měli lépe zvládnout maturitu z angličtiny. Od září se všichni bez výjimky začali doučovat. Budoucí zdravotníci jsou na tom totiž celorepublikově s cizími jazyky špatně, na šesti krajských zdravotních školách proto odstartoval pilotní projekt jejich výuky. Pokud se osvědčí, čeká něco podobného středoškoláky v Moravskoslezském kraji i v češtině. V té totiž krajští maturanti tápou vůbec nejvíce. Informuje MF DNES.

„Děti nesmějí umírat.“ Pokuta za chybějící očkování platí

Pardubická pobočka Krajského soudu v Hradci Králové odmítla zrušit pokutu 40 tisíc korun, kterou dostala Mateřská škola v Chrudimi Na Rovině za to, že v roce 2015 přijala několik dětí, jež nebyly očkovány všemi povinnými vakcínami. Mateřská škola kvůli pokutě podala správní žalobu na ministerstvo zdravotnictví. Liga lidských práv, která školu zastupuje, se chce po středečním rozsudku dál bránit. Informuje MF DNES.

Pardubice udělí obcím místa pro budoucí prvňáky, starostové ale musí platit

Starostové obcí kolem Pardubic nyní řeší vážný problém. Kam umístit od příštího školního roku nové prvňáky. Vesnice samy školu nemají a spádovou školu, která by automaticky nové děti přijala, také ne. Pardubický magistrát jim nabízí řešení. Přijme jejich děti spádově do svých škol, ale chce po obcích příspěvek. Informuje iDNES.cz

Odstartoval šestý ročník soutěže Mladý chemik ČR

Šestý ročník soutěže Hledáme nejlepšího Mladého chemika České republiky odstartoval regionálními koly. Největší chemické klání vyvrcholí v červnu příštího roku národním finále, které se uskuteční v prostorách Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Šestý ročník soutěže Hledáme nejlepšího Mladého chemika České republiky odstartoval regionálními koly.

Stanislav Štech: Jsem s dětmi z prosetické školy

Nejen jako ministr školství, ale zejména jako otec a dědeček jsem nesmírně pobouřen vlnou nenávistných mailů, komentářů a útoků na sociálních sítích, s níž bojuje základní škola v teplických Proseticích. Děje se tak kvůli zveřejnění fotografie tamní první třídy složené převážně z dětí romských, vietnamských a arabských v teplické mutaci Deníku.

Soud se zastal ředitelky odvolané kvůli nezvládnuté sexuální šikaně

Ústavní soud se zastal bývalé ředitelky školky v Hradci Králové Libuše Friedlové, kterou v roce 2012 město odvolalo kvůli nezvládnuté sexuální šikaně mezi dětmi. Krajský soud se musí znovu zabývat tím, zda bylo její odvolání platné. Podle nálezu soudy nevěnovaly dostatečnou pozornost jejím argumentům. Informuje iDNES.cz.

Jiří Vojtěch z NÚV: Bohužel téměř všechna česká gymnázia jsou orientována humanitně

„Gymnázia mají i své nevýhody. Bohužel téměř všechna česká gymnázia jsou orientována humanitně a absolventi se pak téměř výhradně hlásí na medicínu, práva a humanitní vědy, jako jsou sociologie, psychologie. Gymnázia jsou jednoznačnou přípravou na tyto obory. Tam člověk z odborné školy nemá téměř žádnou šanci a musel by být hodně dobrý, aby se na takové obory dostal. Hodně lidí odsud také chodí na ekonomii, kde najdou vhodné uplatnění, protože gymnázia poskytují kvalitní přípravu v matematice a celkem dobře rozvíjejí jazyky, značná část studentů odchází i na pedagogické fakulty. Pokud je ale žák taky trošku technicky orientovaný a na gymnáziu by ho obtěžovalo všeobecné vzdělání typu dějepis, přírodopis a chemie, tak na odborných školách má větší šanci vzdělávat se v předmětech, které ho zajímají a oslovují. Přitom mu nebrání nic, aby si pak vybral jakoukoli vysokou školu, takže má také možnost volby,“ říká Jiří Vojtěch z Národního ústavu pro vzdělávání pro přílohu deníku Právo „Jak si dobře vybrat SŠ.

Školy musí nafukovat rozvrh. Hodiny matematiky dělají odborným školám těžkou hlavu.

Jak přepsat školní rozvrhy, aby se do nich vešlo pár hodin matematiky navíc? O tom teď přemýšlejí desítky ředitelů středních odborných škol. Důvod? Až k nim příští rok v září do prvního ročníku nastoupí noví studenti, budou už povinně maturovat z matematiky. Ministr školství Stanislav Štech proto na konci června vydal nařízení, že všichni budoucí maturanti ze středních odborných škol musí mít během čtyř roků studia v rozvrhu alespoň deset hodin matematiky (dvě až tři hodiny týdně). Tedy stejně jako studenti na gymnáziích. Reportáž přináší MF DNES.

Pavel Pospěch: Česká identita je založena na představě „přirozenosti“

„Babišovo ANO si na naší lásce k expertům postavilo živnost. Místo "strana" si říká "hnutí" a slibuje vlastně permanentní úřednickou vládu: dost bylo stran a politiků − teď přichází hnutí a jeho experti. Marketing ANO přitom staví na zjištění, které už v 90. letech učinil česko-britský antropolog Ladislav Holý: česká identita je založena na představě "přirozenosti". Češi si váží toho, co vnímají jako přirozené, a brání se tomu, co se jim jeví jako umělé. Stačí si vybavit vehemenci, s níž bojují proti politické korektnosti, tedy snaze mluvit tak, aby to druhé neuráželo, či zarputilý český antifeminismus,“ píše sociolog Pavel Pospěch v Hospodářských novinách.

Učitelka získala ocenění za záchranu dětí před sražením autem. „Jsem učitelka, chránit děti mám v popisu práce,“ říká.

Učitelka mateřské školky z Olomoucka Darina Nešporová za červnovou pohotovou záchranu několika dětí, jež by jinak srazilo auto, získala Cenu Michala Velíška udělovanou lidem, kteří pomohli zachránit ostatní. Žena zasáhla s nasazením vlastního života, sama pod autem skončila. Informuje iDNES.cz.

Základka má dva žáky. „Novoty dnešních zákonodárců školství trochu zabíjejí,“ říká „trojjediná“ pracovnice školy

Základní škola v Úlibicích na Jičínsku má od září jen dva žáky, jejichž třídní učitelka je zároveň ředitelkou a provozovatelkou. Obec novou soukromou školu podporuje, ministerstvo ji ale povolilo až po složitých peripetiích. Prvňáci Max a Marek vypadají, že si tohle vyučování zatím užívají. Reportáž přináší MF DNES.

Do školy jako na ranní směnu. Děti z Libavé vozí autobus už na půl sedmou

Jediné dva autobusy, které do obce Libavá na hranici vojenského újezdu vozí ráno školáky z okolních vsí, přijíždějí už v půl sedmé ráno. Dětem z druhého stupně libavské školy začíná vyučování v sedm ráno, mladším žákům deset minut před osmou. „První stupeň má ranní družinu a na první hodinu čeká. Vyučování je nastaveno tak, aby děti stihly autobus zpátky, který jede v poledne. Žáci druhého stupně, kteří mají i delší vyučování, jsou tu ale dvakrát týdně od půl sedmé do čtvrt na čtyři,“ řekla starostka obce Štěpánka Tichá iDNES.cz.

Brno budou vylepšovat zahraniční studenti, mají přinést nápady z domoviny

Co mají v Paříži, Berlíně, Madridu, Oslu, ale v Brně to chybí? Zahraniční studenti mají inspirovat město nápady ze své domoviny v městském projektu Brno Erasmus Student. Zapojit se mohou i tuzemští studenti na pobytech v zahraničí. Informuje iDNES.cz.

Vernisáž výstavy komiksových děl ze soutěže Bohouš a Dáša mění svět

Vernisáž výstavy děl z komiksové soutěže Bohouš a Dáša mění svět se koná ve středu 15. listopadu v Galerii ve věži Novoměstské radnice. Tématem letošního ročníku bylo Soutěž nebo spolupráce? Ve 13 hodin bude slavnostně vyhlášen vítěz soutěže, od 14 do 16 hodin proběhne komiksový workshop s českou ilustrátorkou Toy Box.

Školský ombudsman řešil dva tisíce stížností

Školský ombudsman řešil v uplynulém školním roce stížnosti, které se týkaly zejména sporů mezi učiteli a vedením školy, rodiči a učiteli a mezi žáky navzájem. Hlavním tématem ombudsmana Ladislava Hrzala bylo řešení šikany na školách. Výsledky své činnosti shrnul ve výroční zprávě.

Po šetření ombudsmanky mění ČŠI postup při kontrole hospodaření škol

Pokud ČŠI při kontrole zjistí, že škola neefektivně čerpá prostředky ze státního rozpočtu, bude svá zjištění důsledně předávat krajskému úřadu, aby se mohl hospodařením školy zabývat, vyvodit důsledky a zajistit nápravu. Po šetření ombudsmanky instruoval ústřední školní inspektor ČŠI ředitele všech inspektorátů, aby takto postupovali. Rovněž v tomto smyslu upravil interní předpisy ČŠI. K důslednějšímu postupu přimělo Českou školní inspekci šetření ombudsmanky vycházející ze stížnosti na nedostatečnou kontrolu v základní škole v Libereckém kraji. Stěžovatel se na ČŠI obrátil s upozorněním, že škola porušuje finanční kázeň a plýtvá finančními prostředky ze státního rozpočtu.

Na asistenty bude asi méně peněz

Školy budou možná od příštího roku dostávat na asistenty pedagoga méně peněz než dosud. Ministerstvo školství připravilo další úpravu vyhlášky o společném vzdělávání dětí, která by měla vést k úsporám ve financování podpory pro handicapované děti, zejména asistentů pedagoga. Informuje ČTK.

Stáž ředitelů škol nabídla i výlet lodí do Benátek

Ředitelé škol z východních Čech vyrazili v září ve dvou termínech do Slovinska na týdenní odbornou stáž do tamních škol. Její program ale v závěru připomínal nabídku cestovní kanceláře. Součástí odborné stáže pro pracovníky školství Pardubického a Královéhradeckého kraje ve Slovinsku nebyly jen seminář a návštěva několika škol, ale i prohlídka turisticky nejatraktivnějších míst v široké oblasti. Ředitelé škol tak mohli vidět římské památky v Pule, Škocjanské jeskyně, Sečoveljské soliny, chov lipicánů a vyrazili dokonce i na celodenní výlet do Benátek. Ředitelé i úředníci, s nimž MF DNES mluvila, přitom potvrdili, že náklady na stáž a tedy i lodní lístek do Benátek a zpět zaplatili z prostředků školy či úřadu.

Padla ústavní stížnost: Kvůli omezování škol

Asi dvacet soukromých základních škol – často inovativních – se letos nedočkalo zápisu do rejstříku škol a školských zařízení. Vede jej ministerstvo školství. Některé odmítnuté školy míní, že je nynější postup protiústavní, neboť část paragrafu 148 školského zákona umožňuje zamítání škol na základě „politické objednávky“ – často s výkladem státu i kraje, že kvůli dostatku jiných škol ty privátní ani nepotřebují. Stávající praxi kritizuje škola Edisona na Praze 12 anebo ScioŠkola ve Frýdku-Místku, jež patří k těm „nepovoleným“. V pondělí proto osmnáct senátorů podalo ústavní stížnost, jíž usilují o zrušení části paragrafu, kde se píše o zamítnutí, jestliže „žádost není v souladu s DZ“ (dlouhodobým záměrem). Informují Lidové noviny.

Učitelé v Praze dostanou příplatek i byty. Město sáhne do rezerv

Hlavní město má v plánu do svých škol dostat mladé učitele a ty stávající si udržet. Problémem není jen nedostatek učitelských bytů, ale také nízký plat, který na základních školách činí o čtyři tisíce méně, než je průměrný pražský plat. Oproti jiným krajům je problém v Praze palčivější. Informuje iDNES.cz.

Liberec má nový katalog škol, odhalí i věk učitelek

Liberecká radnice po roce vydala elektronický katalog, který přináší přehled o činnosti škol ve městě. Lidé v něm najdou informace, jaký je věkový průměr učitelek v mateřské či základní škole, kolik zaplatí rodiče za kroužky či za družinu nebo jak úspěšní jsou žáci na olympiádách. Informuje iDNES.cz.

Reportéři ČT: Když se řekne inkluze

„Školy dostaly v loňském roce 2 miliardy korun na takzvanou inkluzi, tedy začlenění žáků se speciálními potřebami do normální výuky. Politicky výbušné téma rozděluje politiky i společnost. Jaké zkušenosti mají školy, které inkluzi praktikují už dlouhá léta, zjišťovala Jana Neumannová,“ uvedl včerejší reportáž České televize Marek Wollner.

Vzdělanost, to je, co zbývá. Pět kandidátů na prezidenta včera debatovalo o vzdělanosti, školách i řemeslech.

„České školství prošlo čtyřiceti lety totality, která kritické a svobodné myšlení vůbec nepodporovala, byla proti svobodě sebevědomému občanství. V tomto ohledu musíme ještě přidat. Prezidentskou roli vidím v tom, že prezident by měl spojovat všechny síly ve společnosti, které se budou snažit posunout školství k tomu, abychom měli učitele, kterých si můžeme vážit, kterých si budou vážit studenti i rodiče, kteří vzbudí lásku k poznání i kritickému myšlení,“ uvedl lékař a občanský aktivista Marek Hilscher. K debatě prezidenstkých kandidátů o školství se vrací také MF DNES.

Šlechta ze soukromých škol nás převálcuje, varoval Horáček. Máme schopné studenty, oponoval Drahoš

Vzdělanost a školství byly hlavním tématem včerejší diskuse pěti prezidentských kandidátů. Michal Horáček varoval před tím, aby veřejné školy, které se reformují pomalu, brzy nepřeválcovala "vzdělanostní šlechta" ze soukromých škol. Vzpomněl na své zážitky ze Spojených států, kde se mnohem více dbá na rozvoj kreativního myšlení. "Hrozí nám nástup nové šlechty, která si vzdělání opatří jinde, pokud nebudou mít štěstí na pokrokovou veřejnou školu. Naše děti musí umět přemýšlet, komunikovat," uvedl. Reportáž přináší Aktuálně.cz.

Odbory chtějí, aby školství bylo pro budoucí vládu prioritou – platy učitelů 50 000

Školské odbory očekávají od budoucí vlády, že ve svém programovém prohlášení uvede konkrétní kroky, které povedou k růstu rozpočtu školství. Trvají na zvyšování platů učitelů, které by podle nich v dalších letech měly dosáhnout alespoň 50.000 korun, i nepedagogických pracovníků ve školství. Na tiskové konferenci to včera novinářům řekli zástupci Českomoravského odborového svazu pracovníků školství a Vysokoškolského odborového svazu. Informuje ČTK.

MŠMT chystá velké oslavy výročí J. A. Komenského

350. výročí úmrtí Jana Amose Komenského (2020) a zároveň 430. výročí jeho narození (2022) připomene Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy společně s Ministerstvem kultury řadou vzpomínkových akcí, jejichž příprava začne už v příštím roce. Materiál, ve kterém je představen harmonogram jednotlivých akcí, včera vzala na vědomí vláda.

Michal Komárek: Ohledně lidských práv prokádrovaly Česko na půdě OSN Čína, USA nebo Izrael

„Zlepšit integraci Romů do společnosti, bojovat s rasismem, xenofobií a islamofobií či pokračovat ve snaze o dosažení rovnosti žen a mužů doporučily dnes členské země Organizace spojených národů České republice během přezkoumání stavu lidských práv v zemi,“ píše ČTK o dnešním „přezkumu“ ohledně dodržování lidských práv v Česku na půdě OSN. Dobře, to zní jako důležitá témata a má smysl diskutovat, jak na tom v Česku jsme. Ostatně takové diskuse opět aktuálně probíhají i na České škole (zde a zde). Jenže: Mezi „kádrováky“ za OSN patřily Čína, USA, Turecko nebo Izrael. A celá procedura tak – alespoň soudě podle zpravodajství ČTK – nabyla tragikomického a absurdního přídechu.

Tvořivější zkouška. Budoucí učitelé si místo našprtaných odpovědí budou připravovat projekt ukázkové hodiny

Děkan pražské pedagogické fakulty Michal Nedělka má plán, jak udělat státní zkoušku budoucích učitelů tvořivější a bližší praxi. Chce, aby si každý student připravil ukázku konkrétní vyučovací hodiny a o ní si pak se zkušební komisí povídal. Novinku by škola chtěla zavést od roku 2019. K tématu se vrací týdeník Respekt.

Me too není pro ministerstvo školství téma, osvětu nechává na aktivistkách

Když to nechce, tak to nechce. Slova kampaně upozorňující na problematiku sexuálního obtěžování by se měla dostat z prostředí sociálních sítí také do školních lavic. Alespoň podle organizace Konsent, která vybírá finanční prostředky na workshopy pro žáky osmých a devátých tříd. České ministerstvo školství totiž na kampaň Me Too (tedy „Já také“) související s větší odvahou obětí přiznat zkušenosti ze sexuálním obtěžováním, nijak nereaguje. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Respekt: Nabídku na vedení ministerstva školství dostala i Miroslava Kopicová

Na mobilním telefonu Mikuláše Beka se minulé pondělí objevila esemeska od Andreje Babiše. Šéf hnutí ANO nabídl rektoru Masarykovy univerzity post ministra školství a Bek Babišovu nabídku podle všeobecného očekávání odmítl – stejně jako mnoho dalších, které šéf hnutí ANO minulý týden s účastí ve vládě oslovil. Vypadá to, že předseda hnutí ANO svůj první kabinet skládá poměrně chaoticky. Některé zmiňuje kvůli tomu, že jsou členy ostatních parlamentních stran, část z adeptů oslovil, i když dopředu musel vědět, že neuspěje. Zároveň je pravděpodobné, že jeho první kabinet důvěru nedostane a že se předem počítá s náhradní a lehce obměněnou sestavou pro druhý nebo další pokus. O to možná ale v tuhle chvíli úplně nejde. Ve hře je totiž mnohem víc – Babišův pokus vládnout s pomocí prezidenta navzdory parlamentu. Komentář přináší týdeník Respekt.

Školákům nebude mít kdo vařit, hrozí návrat k polotovarům, varuje expert

Snaží se školním jídelnám vštípit nové postupy a dětem vhodnější stravovací návyky. Přirovnání ke Zdeňku Pohlreichovi se ale šéf Asociace školních jídelen Karel Jahoda brání. „Jen se snažíme poukázat na to, že systém školního stravování není marný a lidé v něm si zaslouží respekt,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz. Varuje, že až „dojdou“ kuchařky, kvalita jídel klesne.

Gymnázium v Bydžově je v ohrožení. Kraj chystá slučování středních škol

Chcete gympl, nebo nechcete? Tuto otázku položil kraj Novému Bydžovu a emoce na sebe nenechaly dlouho čekat. Střední školství ve městě by totiž mohla čekat velká změna. Kvůli nedostatku studentů hrozí sloučení dvěma školám – Gymnáziu Nový Bydžov a Vyšší odborné škole a Střední odborné škole. Informuje Deník.cz.

Začne týden vědy, výzkumníci pozvou do laboratoří

Přednáškou o tom, co se dá dělat s bioodpady a jaké cenné látky z nich lze získat, začne v pondělí Týden vědy a techniky na Akademii věd (AV ČR). Vědci na akci přiblíží svou práci, především v pěti různých oborech. Hlavním tématem prvního dne jsou potraviny a plýtvání, v dalších dnech odborníci přinesou zajímavé informace o laserech, z medicíny, nanotechnologií a v pátek z informatiky a umělé inteligence. Festival se koná již po sedmnácté a zahrnuje více než 500 akcí nejen v Praze, ale i ve všech krajských městech a na některých dalších místech. Informuje ČTK.

"Tam by sednul granát." Prvňáci teplické školy terčem kyberšikany

Vlnu nenávistných reakcí vyvolala fotka prvňáčků z teplické základní školy, kterou zveřejnil Teplický deník. Fotografie s vypsanými jmény žáků i učitelek se před pár dny objevila na jedné z nacionalistických stránek, odkud ji často s nenávistnými komentáři sdílely stovky lidí. Třída je totiž složena převážně z romských dětí a dětí arabského původu, což mnozí diskutující na sociální síti komentovali slovy: „Rovnou (symbol pistole)“, „třída plná teroristů“, "ZŠ Plynárenská. Řešení se přímo nabízí.“ nebo „Tam by sednul granát jak prdel na prkýnko!“ Někteří uživatelé posílají také podobné zprávy emailem přímo do školy. Informuje server Hate Free Culture.

Petra Dočkalová: Zkušenost zprostředkovaného učení v praxi – český jazyk – téma Skloňování

„Tentokrát jsme se zaměřili na skloňování. Proč se skloňování budeme věnovat, jaký to má smysl, kde to použiji, co to znamená skloňování konkrétně? Je těžké skloňovat a využívat pádové otázky, pokud nepoznám podstatné jméno. Proto je vždy potřeba nejprve pochopit slova, která řadíme do skupiny s názvem Podstatná jména. Pokud si uvědomíme význam těchto dvou slov, tak pochopíme a snadněji určíme, která to jsou. (často se stává, že děti řeknou definici: Podstatná jména jsou názvy osob, zvířat ….., ale konkrétně nevyjmenují například 5 podstatných jmen, to je důkaz, že se sice definici naučily zpaměti, ale neznají její význam.),“ píše Petra Dočkalová, která se dlouhodobě věnuje praktickému využití Feuersteinovy metody zprostředkovaného učení. Se souhlasem přebíráme celý text ze serveru eduin.cz.

Změny klimatu spustí obří migrační krizi. Zasáhne i Evropu, tvrdí studie

Klimatické změny v následujících desetiletích zažehnou největší migrační krizi v dějinách lidstva. Uvádí to americká studie, podle které budou nový domov hledat desítky milionů lidí. Velká část z nich zamíří podle expertů do Evropy. Informuje iDNES.cz.

Jana Karvaiová: Chceme nebo nechceme opravdovou inkluzi?

Poslední týden jsme si mohli přečíst v médiích i na stránkách MŠMT analýzu prvního roku implementace inkluzivního vzdělání i vyjádření k údajné analýze od pana ministra. To, co jsem si přečetla na stránkách ministerstva určitě analýza nebyla. Nebo možná že byla, ale já bych to nazvala analýzou statisticky vykázaných dat ve výkazech. Rozhodně bych to nenazvala analýzou prvního roku implementace. Z prostého důvodu. Statistická data nám neříkají skoro nic. Jsou to čísla, kolik žáků či studentů se kde vzdělávalo. Nic to ovšem neříká o kvalitě takového vzdělávání. O příčinách, proč kteří žáci jsou nebo nejsou v běžných školách. A to považuji za důležitější informaci, než záplavu čísel.

Zdeněk Sotolář: Kam tečou peníze na inkluzi? A kam nedotečou?

Nelze popřít, že někdy dotečou i k žákům. Třeba peníze na asistenty nebo peníze na pomůcky. Ale podívejme se, kam ty velké inkluzivní peníze s urputnou samozřejmostí nedotečou. Například nedotečou k učitelům. Kolik jich doteklo v souvislosti s inkluzí k učitelům?

Učitelů-mužů každý rok ubývá

V roce 2006 učilo na českých školách 19,4 procenta mužů. Do roku 2016 jejich podíl poklesl na 17 procent. Pokles je to sice pomalý, ale setrvalý, od roku 2006 se nezastavil ani na jediný rok. Mužů ubylo na školách základních i středních, jedinou výjimkou jsou školy mateřské, tam ale pětinásobné zvýšení podílu mužů-učitelů znamená, že jich tam loni působilo celkem jen 181. Informuje MF DNES, která přináší i rozhovory se třemi učiteli.

Schválené slučování škol kritizují v menších městech

Čtyř odborných středních škol a učilišť se dotkne slučování oborů v karlovarském regionu. Důvodem chystaných změn je podle vedení kraje úbytek žáků a také zvyšování úrovně školství. „V roce 2007 měl kraj 13 tisíc studentů na středních školách. Dnes jich je o 4,5 tisíce méně. Tato čísla jsou dnes na stole a všichni víte, že kvalita a efektivita není,“ uvedla hejtmanka Jana Vildumetzová (ANO). Vedení dotčených měst jsou většinou velice nepříjemně zaskočená, přičemž nejhlasitější výtky znějí z Lokte. Ten se bojí o svou průmyslovku, jejíž osud se stal jedním z hlavních bodů čtvrtečního městského zastupitelstva. „Se samosprávou se nikdo nebavil,“ vyčetl kraji místostarosta Petr Zahradníček. „Arogance nadále trvá a jsem z toho trochu zděšen.“ Informuje MF DNES.

Inkluze je drahá a neefektivní, říká zástupce speciálních pedagogů

„Finanční náročnost (inkluze) je nesmírná a nebyla předem správně vyhodnocena. Proto dochází k nadužívání prostředků, zatímco jinde jich je nedostatek,“ řekl předseda pražské sekce Asociace speciálních pedagogů a ředitel školy Stanislav Drbout v pořadu stanice Českého rozhlasu Plus.

Dvě třetiny mladých nezvládnou odchod z dětského domova, chybí podpora

Ročně opouští dětské domovy zhruba tisíc mladých lidí a dvě třetiny z nich se neumí začlenit do normálního dospělého života. Je proto potřeba je na nástrahy toho, co je čeká „tam venku“, důsledně připravovat. Jenže právě příprava na odchod se často podceňuje. Konferenci na téma „zaměstnávání dětí z dětských domovů“ pořádala organizace Mimo domov. Informuje iDNES.cz.

Čtení je pro mě jako fyzická práce. Po dvou stránkách si musím odpočinout, přiznává dyslektik

Dyslexie, tedy specifické poruchy učení, trápí asi pět procent dětí. Těžkosti se psaním, čtením nebo počítáním, je provázejí celou školní docházkou a nezmizí ani v dospělosti. Boj s poruchami učení tak tito lidé svádějí celý život. Reportáž přináší Český rozhlas Plus.

Mladí Švédi přišli s geniálním nápadem: dělají roboty z obyčejných brček

Děti ve Švédsku se učí programovat vlastní roboty, ale ne tak ledajaké. S chytrým nápadem vyrábět roboty z brček přišli sami předškoláci, mladí vynalézaví programátoři se nápadu chytli a vyvinuli start-up Quirkbot, jednoduchou stavebnici, která je zároveň moderní hračkou i pomůckou. Svůj koncept teď přijíždějí představit do Prahy.

Soutěž: Kontury českého eura

„Zapojte se do soutěže s portálem Evropská unie hrou, navrhněte podobu českých euromincí a vyhrajte tablet. Úkolem soutěže je výtvarně zpracovat možnou podobu zadní strany české euromince. Kreativitě se meze nekladou!,“ uvádějí soutěž její pořadatelé.

Černá díra inkluze: kde mizí stamiliony. Peníze určené na začleňování dětí skončily, kde neměly: ve speciálních školách

Na začátku byla jedna věta ve vyhlášce – a zmatek kolem toho, jak si ji vyložit. Na konci zbytečně vysoký účet za první rok inkluze. Desítky milionů korun doputovaly jinam, než ministerstvo školství zamýšlelo. Nyní se ministerstvo a kraje dohadují, co dál. Téměř 10 procent prostředků v loňském roce z peněz na inkluzi totiž vyčerpaly takzvané praktické a speciální školy. A letos by jejich podíl podle odhadu ministerstva mohl stoupnout až na čtvrtinu inkluzivního rozpočtu. MF DNES se ve dvou textech vrací k aktuálnímu tématu „analýzy společného vzdělávání“.

Učitelé si konečně polepší. Jde o dobré nakročení, ale nestačí to, upozorňují

Od listopadu učitelé dostanou přidáno víc než pár stovek, jako to bývalo dosud běžné. Zdeněk Sotolář ze základní školy ve Velkých Němčicích učí češtinu a dějepis už 32 let a říká, že to ještě nezažil. „Je to poprvé za můj život, kdy nám platy skutečně stouply o výraznější částku. Tedy když nepočítám třinácté a čtrnácté platy,“ přiznává. Jeho platovému zařazení odpovídá zvýšení o čtyři tisíce korun. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Julie Hrstková: #Metoo aneb Jsem šéf a kdo je víc?

„Pro začátek je nutné upozornit, že rozdíl mezi obtěžováním a pochvalou skutečně existuje a že hlasy tvrdící, že jde o rozpoutání genderového šílenství, jsou nesmyslné. Když v jižních zemích žena slyší na ulici "ciao bella", neurazí se. Když jí někdo v Česku "pochválí" přednosti slovy, která spíše odpovídají ohodnocení chovných přežvýkavců, nadšená být vskutku nemůže… Nevyžádané poplácání po zadnici, jakkoliv může jít o projev kladného hodnocení oné části těla, obtěžováním je. Stejně jako vynucená výměna pozorností ve vztahu nadřízený/podřízený. Stereotypní uvažování ve smyslu "řekl/a si o to sám/sama a bylo to dobrovolné" není namístě,“ píše v Hospodářských novinách Julie Hrstková o mediální kampani #Metoo, odstartované odhalením sexuálního zneužívání v podání filmového producenta Harveyho Weinsteina.

Studie: Ženy s VŠ vydělávají v průměru o 15.000 Kč méně než muži

Ženy s vysokoškolským vzděláním vydělávají v Česku v průměru zhruba o 15.000 korun měsíčně méně než muži s vysokou školou. Dostávají tak za svou práci o 29 procent peněz méně než jejich kolegové s titulem. Propast v odměňování mužů a žen se v ČR zvyšuje právě s rostoucím vzděláním a vyšší pozicí. Ukázala to studie, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce. Výsledky analýzy dnes v Praze představily její autorky. Vysoké školy v Česku v posledních letech absolvuje víc žen než mužů. Informuje ČTK.

Pod sloganem „Zapoj hlavu“ proběhne v listopadu na školách po celé republice soutěž Bobřík informatiky.

Soutěž otestuje schopnosti žáků základních a středních škol řešit otázky z oblasti algoritmizace, porozumění informacím, optimalizace a z dalších informatických témat. Soutěž sleduje naplnění jednoho z cílů vládní Strategie digitálního vzdělávání a umožňuje testovat chystaný nový vzdělávací obsah školního předmětu informatika. Kvůli velkému množství zúčastněných muselo být soutěžení letos rozloženo do dvou listopadových týdnů.

Vzdělávací program: Prevence domácího a genderově podmíněného násilí na školách

Národní institut pro další vzdělávání (NIDV) nabízí od září na všech svých krajských pracovištích vzdělávací program pojmenovaný Využití filmu Zuřivec – prevence domácího a genderově podmíněného násilí na školách. Mnoho děti se setkává s násilím každý den. Přesná čísla sice k dispozici nejsou, ale jedním z hlavních důvodů je tabuizování tohoto složitého tématu.

Rektor Bek navrhl na ministra školství náměstka Plagu

„Netajím se tím, že si myslím že v současném stavu politické scény by bylo nejrozumnější sáhnout po někom zevnitř ministerstva školství. První jméno, které mě napadá, je náměstek pro vysoké školy Robert Plaga, nominovaný za ANO. Má důvěru rektorů a jak jsem debatoval s kolegy, tak je to jméno, které by ve vysokoškolském prostředí bylo přijato s jistou úlevou,“ řekl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek serveru Aktuálně.cz. Roberta Plagu navrhl na post ministra školství při schůzce s Andrejem Babišem, což povtrdil i v pořadu Události ČT.

Rektor Bek odmítl Babiše, nechce být ministrem školství

Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity v Brně, se sešel v Poslanecké sněmovně se šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem. Pozvání obdržel esemeskou před dvěma dny. Andrej Babiš mu dnes na jednání poslaneckého klubu ANO nabídl post ministra školství, ale Bek odmítl. Podle něj není možné, aby nyní ve vznikající vládě zasedl. Informuje server Respekt.cz.

Někteří ředitelé škol se bojí řešit případy týrání dětí

Každým rokem se v Česku zvyšuje počet dětských obětí domácího násilí. V případech, kdy jsou násilníky rodiče, představují pro dítě poslední naději učitelé, kteří si příznaků týrání můžou všimnout. Jak se ale ukazuje, někteří kantoři tyto projevy přehlížejí, protože se bojí do případu vložit. A i když situaci dítěte nakonec řešit začnou, často narážejí na ředitele. Ti si totiž nepřejí školu s podobnými tématy spojovat a zjištění pedagogů zlehčují. Reportáž přináší deník Právo.

Petr Šabata: Učitelé a vaše děti vyhráli volby. Nebo prohráli? Zeptejte se Andreje Babiše

„Když přemýšlím o našich dětech, vybaví se mi, co řekl král hokejistů Wayne Gretzky: Dobrý hokejista je tam, kde je puk. A nejlepší je tam, kde puk bude. Bezva myšlenka pro hokej a vůbec pro život. A pro vzdělání absolutně rozhodující. Tak si řekněme, co mají naše děti umět, aby byly v roce 2035 tam, kam zamíří puk. Jednoduchá manuální a rutinní práce skoro vymizí. Kdo se pak uplatní?,“ cituje Petr Šabata v komentáři pro Český rozhlas z knihy Andreje Babiše. A vyvozuje, jak by měl vypadat budoucí politický scénář pro školství, pokud bude Babiš věrný myšlenkám ze své "předvolební" knihy.

Klaus Babišovým ministrem? Neshodnou se, jeden chce ve škole dril, druhý sní o kolonizaci Marsu

Jméno vzdělávacího experta ODS a nově zvoleného poslance Václava Klause mladšího se objevilo v souvislosti s tím, že by se mohl stát novým ministrem školství. Klaus to sice odmítl: "Mně nikdo nic nenabídl", i tak ale bude mít ve sněmovně v oblasti vzdělávání důležité slovo. Občanští demokraté ho navrhli na šéfa poslaneckého školského výboru a rozhodně je nejviditelnější osobností vyjadřující se ke vzdělávání, která se kromě bývalé ministryně Kateřiny Valachové (ČSSD) do dolní komory parlamentu dostala. Reportáž přináší Aktuálně.cz.

Klaus mladší má politiku v krvi, říká učitelka angličtiny a nová poslankyně

„Očekávám, že celé čtyři roky nebudu mít vůbec čas a že budu pod neustálým tlakem,“ řekla Zuzana Majerová Zahradníková Hospodářským novinám. Pod tlakem může být i proto, že ve straně sympatizuje s Václavem Klausem mladším a jeho konzervativními stoupenci. S Klausem sdílí i jeho kritické názory na školství.

Studie: Inkluze mohla stát méně

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách stálo v uplynulém školním roce víc peněz, než by muselo. Vyplývá to z analýzy fungování systému inkluze, jejíž výsledky zveřejnilo ministerstvo školství. Informuje ČTK.