Středoškolský učitel lže žákům o EU a věří dezinformačnímu rozhlasu

Server Aktuálně.cz a po něm i Fórum 24 přinášejí informaci z předvolebního mítinku Tomia Okamury a dalších kandidátů za jeho stranu SPD. Na mítinku vystoupil i středoškolský učitel Pavel Galeta. "Když mi žáci říkají, proč jsou pro Evropskou unii, tak já jim vysvětluji, že například ty peníze, co z EU dostáváme, stejně v mnohem větším množství do unie posíláme," uváděl na mítinku.

Kapacity v MŠ stále nestačí pro všechny navzdory úbytku dětí

Počet dětí v mateřských školách i množství samotných školek v minulých letech v ČR výrazně vzrostly. Souviselo to se zvýšením porodnosti v důsledku demografického vývoje i s kroky politiků, které podporovaly rozšiřování kapacit školek. Zájem o ně dnes i přes opatření vlády převyšuje jejich možnosti, a zařízení musí obvykle část dětí odmítat. Kromě státních školek se zvýšil i počet soukromých, firemních a církevních. Podle statistik ministerstva školství (MŠMT) bylo v uplynulém školním roce v Česku 5209 předškolních zařízení, do kterých chodilo celkem 362.653 dětí. Informuje ČTK.

Pražský studentský summit: Změň svět!

Dvacátý třetí ročník vzdělávacího projektu zaměřeného na globální témata a aktuální problémy začne v listopadu 2017. Šanci zúčastnit se projektu mají všichni studenti střední nebo vysoké školy v České republice.

Anketa „Platforma nebo Komora?“ Jana Karvaiová: Nelíbí se mi, že se stále neumíme dohodnout a v podstatě se tříštíme hned na začátku

V posledních dnech ohlásily vznik dvě učitelské iniciativy: Pedagogická komora a Učitelská platforma. Oběma jde o posílení hlasu učitelů, o jejich větší jednotu, o vytvoření reprezentativní skupiny pro vyjednávání s politiky i kontakt s veřejností a médii. Jsou ale dvě… Budou si konkurovat nebo budou spolupracovat? Vedou učitele k jednotě nebo k dalšímu názorovému štěpení? Přinášíme odpovědi speciální pedagožky Jany Karvaiové.

Semináře "Inspirace pro zkvalitňování výuky matematiky a přírodovědy"

Česká školní inspekce v rámci realizace individuálního projektu systémového Komplexní systém hodnocení připravila pro pedagogy základních škol vzdělávací program, jehož cílem je nabídnout učitelům podrobnější seznámení s uvolněnými úlohami z mezinárodních šetření výsledků vzdělávání (na příkladu úloh z TIMSS 2015), a poskytnout tak inspiraci ke zkvalitňování výuky matematiky a přírodovědy.

Děti náklonnost vracejí. Učitelka Andrea Tláskalová pomáhá školákům, kteří trpí různými poruchami

Šestačtyřicetiletá Andrea Tláskalová učí na prvním stupni a pomáhá jako výchovná poradkyně dětem se specifickými potřebami. Prvním „případem“ pro ni byl chlapec s poruchou autistického spektra. Ten do její třídy nastoupil po dvou letech její praxe. Uměl sice číst, dokázal pochopit i pointu příběhu, ale na veškeré otázky odpovídal zarytě jen: „Prase divoké.“ Andrea Tláskalová, obsadila v nultém ročníku soutěže zaměřené na podporu učitelské profese Global Teacher Prize druhou příčku. Rozhovor s ní přináší MF DNES.

Šéf technologické firmy: Školy musí učit jinak

„Tomu projektu říkáme Future of the Work, tedy Budoucnost práce. Vycházíme z toho, že vlastně nějakých šedesát až sedmdesát procent profesí, které budou dnešní děti vykonávat, ještě neexistuje. Nicméně školství učí stále stejným způsobem a v nejbližší době pořád učit bude. Když si dnes děti řeknou „chci být pilotem“, tak je to super – ale možná piloti nebudou existovat. Chceme je dovést k tomu, aby uvažovaly jiným způsobem: co je důležité a co ne, které profese jde jednoduše zautomatizovat a u kterých to nepůjde. O tom se chceme s dětmi zábavným způsobem bavit. Formou her, využíváním grotesek, zapojením herců… Nejde jen o to, téma představit, chceme diskusi,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny Petr Lukasík, který vede ostravské Tieto zaměstnávající více než 2300 lidí. Vysvětluje, jak efektivní může být dlouhodobý kontakt se studenty, či dokonce už i s žáky základních škol. Od něj vede přímá cesta ke stážím a často i k získání kvalitního zaměstnance..

Někteří politici chtějí po volbách do školství nalít až 70 miliard navíc, podle jiných je potřeba podívat se i na zbytečně utrácené peníze.

Málo peněz na platy i provoz škol. Málo budoucích učitelů se zájmem o obor. Hodně unavených kantorů a v důsledku nepozorných žáků. Hlavní problémy tuzemského vzdělávání se jmenují nedostatek peněz a motivace. Už nyní chybí tisíce učitelů. Mladí o tuto profesi nemají zájem. „Vědělo se to dávno, že směřujeme k okraji propasti,“ pronesl na konci minulého týdne ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD). Aby se situace dostala do normálu, je podle něho nutné sehnat 70 až 100 miliard navíc. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

„Platforma nebo Komora?“, anketa České školy ke vzniku dvou ambiciózních učitelských sdružení. Zdeněk Sotolář: Mám-li si nyní vybrat, pak ani jednu z obou možností

V posledních dnech ohlásily vznik dvě učitelské iniciativy: Pedagogická komora a Učitelská platforma. Oběma jde o posílení hlasu učitelů, o jejich větší jednotu, o vytvoření reprezentativní skupiny pro vyjednávání s politiky i kontakt s veřejností a médii. Jsou ale dvě… Budou si konkurovat nebo budou spolupracovat? Vedou učitele k jednotě nebo k dalšímu názorovému štěpení? Jako první v anketě odpovídá učitel a výrazná postava Učitelského profesního sdružení Zdeněk Sotolář.

Petra Mazancová: Učitelská platforma chce stát na silných a pozitivních základech nerezignovaných učitelů. Věříme v dialog se všemi, kteří mají na školství v ČR vliv.

Jsme skupina učitelů, kteří nerezignovali a navzdory všemu mají svou profesi nesmírně rádi, proto vytvořili pracovní tým. Probírali jsme možnosti, jak dát učitelům silnější hlas a vliv. V posledních dvou měsících jsme intenzivně připravovali vznik nové organizace jménem Učitelská platforma. Naším mottem je: Učitelé pro budoucnost – budoucnost pro učitele.

Předává dětem hodnoty, všimne si, když jsou smutné. Reportáž z výuky „nejlepší české učitelky“

Na školu si hrála už jako malá holka, k výběru povolání ji inspirovala skvělá paní učitelka na prvním stupni, ale i špatní pedagogové, které potkala. "Řekla jsem si: nechci, aby takhle někdo pracoval s dětmi," říká Jana Kopecká ze Základní školy Kunratice, vítězka nultého ročníku soutěže o nejlepšího učitele Global Teacher Prize. Porota ocenila hlavně její výjimečný vztah k dětem a zaměření na to, co budou žáci v životě skutečně potřebovat. Reportáž z výuky Jany Kopecké přináší server Aktuálně.cz.

Jiří Trávníček: Česká čtenářská republika. (Kniha o současné české čtenářské kultuře.)

„Každý, kdo se zajímá o Čechy coby zvídavé a „příběhomilné čtenářské živočichy“, tuto knihu nebude moci minout. A i ti, kteří ji přečetli, se k ní patrně budou nadále vracet jako k jakési malé čtenářské encyklopedii,“ píše Jan Lukavec v recenzi na novou knihu literárního historika Jiřího Trávníčka. Česká čtenářská republika je „kniha o současné české čtenářské kultuře“.

Konference Education for a Changing World

Dvoudenní mezinárodní konference, jejímž obsahem budou inovace ve vzdělávání a školství, sdílení „best practice“ v evropském prostoru a formy vzdělávání v digitálním věku. Pozvaní odborníci představí nejlepší současné a očekávané budoucí trendy ve vzdělávání a v školských systémech evropských zemí.

Přestaňte brát žáky, kteří na maturitu nemají, žádá ministerstvo střední školy

Ministerstvo školství neplánuje omezování počtu středních škol, chce ale snížit jejich kapacity, aby školy přestaly přijímat příliš velký počet žáků. Chtělo by tak docílit toho, aby na maturitních oborech byli pouze žáci se studijními předpoklady. Včera to ve Sněmovně řekl ředitel odboru středního a vyššího odborného vzdělávání ministerstva školství Petr Bannert. Informuje ČTK.

Školy je třeba více otevřít světu

EDUin, společně s dalšími 17 organizacemi, které se orientují na oblast vzdělávání, připravil strategický dokument shrnující hlavní priority vzdělávací politiky pro další sněmovní období. V současnosti probíhají jednání se zástupci politických stran ve snaze najít na těchto prioritách shodu a pokusit se je prosadit do stranických politik. Druhou vizí, kterou dokument představuje jako klíčovou pro další rozvoj, je nutnost otevřít školy vnějšímu světu, aby došlo k účinné konvergenci vzdělávání s potřebami a očekáváními světa, do nějž absolventi škol vstupují. To se týká zejména učitelské profese, pestrosti škol v systému, rozhodovací autonomie ředitelů, úzkého vztahu s neformálním vzděláváním a budování potřeby občanské participace v demokratické společnosti.

V Česku může být až 200.000 lidí s autismem, přesná čísla nejsou

V Česku může být podle odhadů založených na počtu obyvatel a zkušenostech z ciziny až 200.000 lidí s různě závažnými poruchami autistického spektra. Přesná čísla nejsou, pojišťovny evidují za čtyři roky nárůst o tisíc, školy o desetitisíce. Novinářům to dnes řekla Milena Němcová z České odborná společnost aplikované behaviorální analýzy. Loni se v Česku začaly u praktických lékařů zdarma testovat na poruchy autistického spektra malé děti. Informuje ČTK.

Debata Škola pro všechny

Jakým výzvám čelí žáci a studenti se znevýhodněním na různých stupních škol? Jakou roli hraje při inkluzi spolupráce s rodiči? Jak se proměňuje práce s různorodým kolektivem žáků ve školách? Vzdělávací program Varianty společnosti Člověk v tísni Vás zve na debatu Škola pro všechny.

Erasmus Generation Night

19. října se v centru Prahy v klubu ROXY a v galerii NoD uskuteční Erasmus Generation Night. Večerem bude provázet překladatelka, stand-up komička, hudebnice a absolventka Erasmu Adéla Elbel.

Studentka z ČR získala první cenu EU pro mladé vědce

Studentka z České republiky Karina Movsesjan získala v Tallinnu jednu ze tří prvních cen Evropské unie pro mladé vědce za letošní rok. Oznámila to v Bruselu Evropská komise. Mezinárodní porota ocenila biochemický výzkum mutace proteinu RAD51, za který už loni v listopadu studentka získala cenu v Česku a letos v USA. Informuje ČTK.

Tomáš Feřtek: Jednotné přijímačky by se měly zrušit

Letos proběhlo 1. kolo plošného jednotného testování školáků. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) teď pracuje na podobě dalšího kola. O tom, ale i o rozdílné přípravě maturantů v Německu hovořili v diskusním pořadu Rozstřel serveru iDNES.cz šéf Cermatu Jiří Zíka s konzultantem organizace EDUin Tomášem Feřtkem.

Nová platová tabulka: Jak se zvýší platy pedagogů

Vláda včera schválila návrh rozpočtu, který počítá se zvýšením platů učitelů o 15%. Přinášíme srovnání dosud platné platové tabulky a té, která by měla platit od 1.11. 2017.

Patříme k zemím, kde děti tráví učením málo času. Podstatnější ale je, zda tento čas tráví efektivně

V mezinárodním průzkumu PISA (Programme for International Student Assessment), který zjišťoval, kolik času stráví ve škole a domácí přípravou patnáctileté děti v jednotlivých státech, patří české děti spíš mezi „flákače“. Méně hodin týdně se vzdělávají pouze Finové, Němci, Švýcaři, Švédové a Nizozemci. Překvapivě se podle PISA relativně málo učí také Japonci. Naopak sousední Poláci, Italové či Španělé patří v Evropě k nejpilnějším. S nižším počtem hodin ovšem skončily země, jejichž žáci mívají dobré výsledky v mezinárodním testování. Kvantita nerovná se kvalita, ukázalo se jasně. Důležitější je umět vymezený čas dobře využít, ať už jde o ten ve školní lavici, nebo doma nad úkoly a přípravou. Umíme to? Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Soud potvrdil neplatnost výpovědi učitelky za dohled při umývání dětí

Krajský soud v Ostravě potvrdil prvoinstanční rozsudek, že výpověď učitelky ze Základní školy v Tršicích Vandy Fabianové za údajné sexuální obtěžování dětí při dohledu na jejich hygienu na škole v přírodě je neplatná. Soud znovu uvedl, že k žádnému obtěžování nedošlo. Informuje iDNES.cz.

Školství potřebuje jasný směr a platy učitelů musí vzrůst, shodly se téměř všechny strany

Jako jednu z hlavních priorit pro školství bude po volbách zvyšování mezd učitelů základních a středních škol. Alespoň se k tomu zavázali téměř všichni experti jednotlivých stran v pondělní debatě České televize. Kromě toho politici volali po dlouhodobé koncepci směřování školství. Informuje server Novinky.cz.

Snažím se při vyučování vytvářet dobrou atmosféru, řekla oceněná učitelka

Vítězkou nultého ročníku Ceny pro inspirující pedagogy a průvodce vzděláváním Global Teacher Prize se stala Jana Kopecká ze Základní školy Kunratice. Získala šek na 50 tisíc a nominaci do mezinárodního boje o titul nejlepšího učitele planety. Informuje iDNES.cz.

On-line seminář: Tradiční lidové hudební nástroje ve výuce

Mgr. Petr Drkula Ph.D. patří mezi osvědčené autory metodických článků s tématem uměleckého vzdělávání. S setkání má za cíl nastínit možnosti uplatnění lidových hudebních nástrojů ve školní výuce, a to nejen jako prostředek k prohloubení povědomí o tuzemské národní tradici a tvořivosti, ale především i jako prostor pro objevování nových zvukových a hudebně vyjadřovacích možností v rámci školní práce s žáky. Pedagogové se seznámí s jednotlivými prvky tradičního lidového instrumentáře, které lze s úspěchem využít ve vzdělávací praxi. Seznámí se s obecnými rysy jejich technického založení i s jednotlivými vlastnostmi a přednostmi v souvislosti s dětskou hudebně tvůrčí i reprodukční činností; stejně tak i s konkrétními způsoby jejich didaktické aplikace.

Mezinárodní konference k podpoře výuky cizích jazyků již pošesté

V návaznosti na předchozí mezinárodní konference zaměřené na podporu výuky cizích jazyků pořádají Ministerstvo školství a Národní institut pro další vzdělávání (NIDV) již 6. mezinárodní konferenci k podpoře výuky cizích jazyků. Konference proběhne 5. a 6. října v kinosálu Francouzského institutu v Praze.

Premiér Sobotka lituje, že se nepodařilo prosadit kariérní řád, ministry školství ale pochválil

Premiér Bohuslav Sobotka na bilanční schůzce s ministrem školství Stanislavem Štechem ocenil, co se resortu povedlo prosadit a pochválil současného ministra i oba jeho předchůdce. Dodal však, že lituje, že se nepodařilo prosadit kariérní řád pro učitele. Podle něj byl návrh kariérního řádu dobře míněn, ale ukázalo se, že bude třeba ještě upravit jeho podobu. Zůstává tak pro něj tématem pro další volební období. Informuje ČTK.

Vláda schválila rozpočet, počítá i se 3 miliardami navíc pro vysoké školy

Stát bude příští rok hospodařit se schodkem 50 miliard korun. Návrh rozpočtu dnes schválila vláda, řekla novinářům ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Rozpočet, který bude schvalovat Sněmovna vzešlá z říjnových voleb, počítá s růstem platů ve veřejné správě i se zvýšením rozpočtu vysokých škol o tři miliardy korun. Informuje ČTK.

Za ponižování žáků dostala učitelka výtku, přesto ve škole dál pracuje

Psychickým zhroucením žákyně vyústilo loni v prosinci chování Dany Kašparové, učitelky Základní školy 711 v Bučovicích. Že dívku ponižovala a zesměšňovala před celou třídou, potvrdilo i vyšetřování České školní inspekce. Učitelka ale od bývalého ředitele, což je její manžel, dostala jen výtku a ve škole dál pracuje. Reportáž přináší MF DNES.

Radek Sárközi: Signatáři petice proti kariérnímu řádu zakládají Pedagogickou komoru

„Na konci minulého školního roku jsme zorganizovali Výzvu senátorům a Petici poslancům proti kariérnímu řádu. Díky aktivitě pedagogů se podařilo shromáždit 21.609 podpisů pedagogů z 1.150 škol, což přesvědčilo většinu poslanců, aby kariérní řád neschválili. Nabyté zkušenosti bychom rádi využili při budoucích aktivitách. Ukázalo se totiž, že když se učitelé spojí, lze změny dosáhnout, a to relativně velmi rychle. Považujeme ale za efektivnější místo hledání podpory ad hoc, vytvořit velmi početnou organizaci, která bude zastupovat profesní zájmy pedagogů vůči ministerstvu školství, parlamentu, vládě i zřizovatelům. Proto zakládáme spolek Pedagogická komora,“ píše za Iniciativu Pedagogická komora Radek Sárközi.

Bolest podzimních maturit. Úspěšnost zářijových zkoušek byla horší než na jaře.

Víc než devět stovek studentů v kraji skládalo maturitu na začátku září. Zhruba třetina z nich šla ke zkoušce dospělosti poprvé, zbytek v opravném nebo náhradním termínu. Úspěšnost byla nižší než na jaře, horších výsledků dosahují pravidelně nástavbové obory. Některé školy už kvůli tomu prověřuje školní inspekce. Podle Jana Pohanky ze společnosti CERMAT byla u didaktických testů společné části maturitní zkoušky za celou republiku v řádném termínu na podzim úspěšnost 68,6 procenta a u opravného a náhradního termínu 50,5 procenta. Informuje MF DNES.

Ministr Štech: O ochraně údajů školy poučíme od listopadu. Změny jsou „noční můrou“ nejen pro školy

Jak se připravit na změny v ochraně osobních údajů žáků, začne radit školám ministerstvo školství od listopadu. Změny vyplývající z evropského nařízení začnou platit v květnu 2018. Termín začátku školení oznámil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Stanislav Štech (ČSSD) v nedělním pořadu Partie televize Prima. Informuje ČTK.

Kulatý stůl SKAV a EDUin: Co plánují politické strany pro oblast školství po volbách?

Cílem kulatého stolu je hledat odpovědi na otázky: Jaké trendy v českém školství považujete za pozitivní a chtěli byste na nich stavět i do budoucna? A proč? Jak chcete zlepšit vzdělávání dětí a mladých lidí v ČR? Jaký postoj zaujímáte například ke státní maturitě, jednotným osnovám, povinné školní docházce, jednotným přijímacím zkouškám na střední školy, k soukromým a alternativním školám? Co si myslíte, že je potřeba v nastavení českého školství změnit? Plánujete změnit nebo zavést nějaké zákony? A proč? Do jakých oblastí v tomto rezortu plánuje vaše strana navýšit investice? Odkud na to chcete získat finanční prostředky? Jak pro své plány získáte podporu škol, rodičů a širší veřejnosti, aby měly dlouhodobý dopad?

O řemeslo není zájem. Zedníků nebo pokrývačů na učilištích rychle ubývá

Sehnat dobrého zedníka, klempíře nebo pokrývače? Možná za pár týdnů nebo měsíců, když budete mít trochu štěstí. A bude hůř, hlásí většina učilišť a odborných středních škol, které se zaměřují na stavebnictví. Učně jim přetahují hlavně strojní a elektrotechnické obory. Reportáž přináší MF DNES.

Batolata do školek (ne)patří. Pedagogové se snaží peticí zvrátit rozhodnutí poslanců otevřít mateřinky i dvouletým dětem

Přes 11 tisíc lidí už podepsalo petici proti novele školského zákona, která ukládá mateřským školám povinnost přijímat od roku 2020 děti už od dvou let. Za výzvou, adresovanou původně odstupující ministryni školství Kateřině Valachové, stojí hlavně pedagog z Univerzity Palackého v Olomouci Marek Herman. Jako odborník na předškolní vzdělávání tvrdí, že dítě v batolecím věku si z předčasného odloučení od mámy může odnést celoživotní psychické následky. Petici aplaudují učitelky i další experti, naopak mnozí rodiče a ani nový ministr školství s ní nesouhlasí. Reportáž přináší MF DNES.

Vyšel pátý SRPácký newsletter

Nový Newsletter projektu SRP přináší jako hlavní téma důležité novinky k projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi (APIV B), který začal v dubnu realizovat NIDV. Krajská centra podpory fungující v projektu SRP doplní od září pracovníci projektu APIV B, kteří nabídnou školám podporu v oblasti inkluze. „V každém kraji vznikne síť vybraných škol, které získají nejen metodickou podporu, ale i nabídku pomoci s nastavením poradenských služeb a možnost konzultací s odbornými poradci. Budou se konat kurzy dalšího vzdělávání a vznikne také interaktivní mobilní databáze společného vzdělávání,“ přiblížil nejdůležitější aktivity hlavní manažer projektu Tomáš Machalík.

Školy musí zachovávat náboženskou neutralitu, řekl ministr Štech

Ministerstvo školství nebude nijak zasahovat do pravomoci škol, které rozhodují, co žáci smí a nesmí nosit. V pořadu Partie televize Prima to řekl ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD). Reagoval tak na rozhodnutí soudu, který se v týdnu postavil za školu, jež zakázala nošení hidžábu. Informuje server Novinky.cz.

Jan Jirák: V „postžurnalistické“ éře novináři už nemají šanci rozeznat, na co skutečně sami přišli a co jim někdo podsunul

"Hoaxy jsou normální součástí našeho světa. Celá naše kultura ostatně stojí na hoaxu zvaném Rukopisy," uvedl Jan Jirák s narážkou na slavná falza 19. století zvaná Rukopis zelenohorský a Rukopis královédvorský. Skutečnost, že jsme dnes vůči hoaxům citlivější, byť bychom na ně měli být zvyklí, přičetl názorové unifikaci, která se v české společnosti vytvořila už začátkem 90. let: "V 90. letech se opravdu vytvořil ve společnosti názor, že se s někým nemluví, a to se nám začalo mstít." Bohumil Kartous to ilustroval na debatě o vystoupení komunistky Marty Semelové v předvolební debatě o vzdělávání. Reportáž o panelové diskusi "Propaganda, dezinformace, hoaxy - jak se v tom vyznat?" přináší server Dotyk.cz.

Viceprezidentka Slovenské komory učitelů: Jedním z největších problémů je pasivita, deziluze a apatie učitelů. (Rozhovor Radka Sárköziho)

Pedagogická komora v Česku teprve vzniká (www.pedagogicka-komora.cz), na Slovensku ale existuje podobná organizace již sedm let. Slovenská komora učiteľov (http//sku.sk/) má 3.000 členů, její skupina na Facebooku (https://www.facebook.com/groups/komoraucitelov/?fref=ts) má více než 6.000 příznivců a podařilo se jí etablovat jako významné organizaci reprezentující učitele, přestože zatím není zřízena samostatným zákonem. Radek Sárközi vyzpovídal viceprezidentku Slovenské komory učitelů Soňu Puterkovou, která vyučuje biologii na gymnáziu v Bratislavě. 

Štěpán Kment: Selektivní školství rozděluje společnost

„Klín vražený mezi základní školy a víceletá gymnázia kritizují odborníci prakticky už od jeho vzniku po revoluci. Zpráva OECD již v roce 1996 upozorňovala, že ze základních škol se postupně stanou přípravky na odborné vzdělávání. Zároveň organizace doporučovala, aby se nadané děti vzdělávaly spolu s ostatními a ne odděleně na vlastním typu školy. Základní školou pro všechny děti bez dělení by totiž šlo posílit celkovou vzdělanost a zamezit skrytým „kastám“ ve společnosti,“ píše bývalý předseda České středoškolské unie Štěpán Kment v časopise Perpetuum.

Petr Brand: Mohou nás počítačové hry učit?

„Vztah ke hrám pedagogy rozděluje. Největší nadšenci pro věc věří, že hraní počítačových her může vést k novému přístupu k učení. To proto, že nabízí možnost víceúrovňového řešení problémů nezávisle na místě a otevřenou spolupráci, komunikaci a sdílení zkušeností. Druhý tábor připouští, že lze dělat dobré hry pro podporu výuky, ale mohou být použity jen doplňkově. Rozhodně nemohou tradiční způsob učení nahradit. Je tady ale ještě třetí skupina. Je to ta, u níž strach ze závislosti převládá natolik, že hry (a možná i technologie jako takové) odmítá úplně,“ píše Petr Brand v textu na Učitelském spomocníku.

Známky ve školách by se měly zrušit, ale rodiče na to nejsou připraveni, říká ředitel školy

Podle ředitele pražské základní školy Jana Kordy není aktuální problém sehnat dobrého učitele, těžké je sehnat jakéhokoli učitele nebo třeba člověka do kuchyně, protože „v Lidlu jsou vyšší platy“. Kvalitní učitel by měl mít podle Kordy plat 50 až 60 tisíc. Říká to v pořadu Výzva Seznamu.

Školy shánějí učitele. Nejsou. Dětí přibývá a nemá je kdo učit. Školy berou i nekvalifikované

Ředitelé škol, do kterých dorostly silnější populační ročníky, se stále častěji dostávají do obtížně řešitelné situace. K zápisu chodí více prvňáčků a to znamená, že musí otevřít více tříd. Pro nové třídy ale potřebují učitele. Jenže z těch se hned z několika důvodů stalo nedostatkové zboží. Situace je natolik kritická, že se školy ve velkém obracejí i na úřady práce. V srpnu přes ně učitele pro 1. stupeň hledalo přes čtyři sta škol. „Učitelé pro 1. stupeň patří v tomto oboru k nejvíce žádaným,“ potvrzuje Kateřina Beránková z generálního ředitelství Úřadu práce ČR. Reportáž přináší MF DNES.

Petra Dočkalová: Zkušenost Zprostředkovaného učení v praxi – proces ROZHODOVÁNÍ

Jak dětem zprostředkovat proces rozhodování? Zkušenost s rozhodováním? Možná to znáte, jdete si koupit nanuk a nemůžete si vybrat. Když si vyberete vy, tak si těžko vybírá vaše dítě. Pak si vybere. Po rozdělání nanuku, slyšíte brekot a vidíte vztekání dítěte, protože si nevybralo dobře. Říká, že ho nechce. Je to velmi nepříjemná situace, která často končí tím, že příště už tedy žádný nanuk. (Děkuji nejmenované mamince, která mi toto vyprávěla a navedla na to, jak tedy předcházet těmto situacím, jak se na ně připravit, vymyslet, abychom se poučili z chyb, nemuseli opakovat tyto situace a podpořit proces rozhodování).

Příběhy bezpráví – Měsíc filmu na školách (1. – 30. listopadu 2017)

I letos v listopadu se na školách po celé republice uskuteční Měsíc filmu na školách v rámci projektu Příběhy bezpráví. Jeho cílem je blíže seznámit středoškoláky a žáky druhého stupně základních škol s naší nedávnou minulostí skrze tematické filmy a osobní setkání s pamětníky, historiky a filmaři. Vyučujícím stačí přihlásit se na webu www.jsns.cz a zdarma obdrží vzdělávací filmy a materiály k letošnímu ročníku. Následně zvou do svých škol pamětníky či zajímavé osobnosti z jejich okolí, kteří s žáky besedují a přibližují jim své dramatické osudy.

Univerzity berou nejméně studentů. I pro velké univerzity to znamená finanční potíže

Ještě v roce 2010 se na vysokých školách zapsalo ke studiu v prvním ročníku 100 676 studentů. Loni jich bylo 69 839. Letošní ročník osmnáctiletých je podle statistik o porodnosti vůbec nejslabší za celou dobu měření Českého statistického úřadu. Informuje deník Právo.

Přibývá úrazů, které se dětem stanou ve škole

Každoročně ČŠI eviduje desítky tisíc úrazů, které se dětem ve škole přihodí. Za uplynulý školní rok (2016/2017) zatím obdržela 42 577 záznamů o úrazu. Číslo ještě není konečné, poslední záznamy chodí i během září nového školního roku. I tak je znát nárůst (zhruba dvě procenta) počtu úrazů proti předešlému školnímu roku. Rostoucí trend je bohužel patrný už několik let – například ve školním roce 2015/2016 bylo hlášeno 41 648 úrazů, ve školním roce 2014/2015 pak 38 710 úrazů, jeden z nich byl dokonce smrtelný. Informuje deník Právo.

Stanislav Štech: Ze školství se nám podařilo udělat celospolečenské téma

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Stanislav Štech dnes jednal na MŠMT se zástupci školských odborů a vysokých škol. Tématem jednání bylo navrhované navýšení rozpočtu, které by měla v pondělí podpořit vláda. Podle účastníků jednání jsou 3 miliardy korun nepodkročitelným minimem pro fungování vysokých škol v příštím roce.

Případ Hostouň: Plán chovanců na vraždu vychovatele rozpoutal diskusi. Stát chce zpřísnit výchovné podmínky

Před dvěma týdny naplánovali neplnoletí chovanci komunitního centra, patřícího pod Výchovný ústav v Hostouni na Domažlicku, že zavraždí vychovatele. Případ možná pomůže nastartovat některé změny. Je totiž pravděpodobné, že problémoví chovanci v ústavech budou mít přísnější režim, po kterém volají lidé, kteří bydlí v okolí těchto zařízení. Reportáž přináší MF DNES.

Vedoucí Linky bezpečí: Nejvíce si pamatuji případy, kdy dětem nikdo nepomohl. Od rodičů slyšely, že to musí zvládnout, a od učitelů, že se nežaluje

Na Linku bezpečí přibývá telefonátů tykajících se šikany. Ta se v poslední době přesunula na internet, a to už i do on-line her. „Kyberšikana je velmi nebezpečná, není před ní úniku ani doma a mohou se jí účastnit tisíce anonymních lidí,“ varuje vedoucí Linky bezpečí Peter Porubský v rozhovoru pro MF DNES.

Bohumil Kartous: Učitele mají všichni za vlajkovou loď, ale otázkou je, jestli se něco skutečně stane

Dodrží-li politické strany sliby, jak zlepšit po volbách vzdělávání, mohou si být učitelé jisti, že je další růst mezd nemine. Hlavní politické strany se také shodují, že jim omezí administrativu a že děti budou mít lepší přístup ke školkám. Nicméně podle odborníků jsou volební programy pro školství unylé a většinou není jasné, jak chtějí politici svých cílů dosáhnout. „Některé návrhy možná nejsou špatné, ale obecně jsou programy hodně heslovité. Učitele mají všichni za vlajkovou loď, ale otázkou je, jestli se něco skutečně stane,“ zapochyboval Bohumil Kartous ze společnosti EDUin. Předvolební sliby rozebírá deník Právo.

Středoškoláci reprezentují Českou republiku na mezinárodní soutěži v Estonsku

Ve dnech 21. až 27. září probíhá v Tallinu 29. ročník mezinárodní soutěže European Union Contest for Young Scientists (soutěž nejúspěšnějších projektů mladých vědců). Do soutěže postupují se svými projekty nejlepší studenti z národních kol soutěží. Do letošního ročníku je přihlášeno celkem 89 projektů ze 38 zemí. Kromě států EU se v roli hostů zúčastní i soutěžící z Kanady, Číny, Nového Zélandu, Jižní Koreje a USA. Českou republiku reprezentují Tereza Kačerová, Alexandr Jankov a Karina Movsesjan.

Výstava Jehudy Bacona inspirovaná Terezínem a Osvětimí

Včera začala v Praze výstava „ Jsem Jehuda Bacon. Holocaust a poválečná doba očima izraelského malíře českého původu“. Výstava potrvá do 28. 12. 2017. Pro účely doprovodného vzdělávacího pořadu pro školy bude nabídnuta stejnojmenná publikace.

Jana Bradley: V ČR inkluze ještě neprobíhá. Zatím probíhá jen nefunkční desegregace

„Pokud se dítě vyžadující zvláštní péči násilně umístí do běžné školy, v níž nejsou žádní odborníci a učitel, který není speciálním pedagogem, musí integrovat ve své třídě i dítě s těžkostmi, nemá zdroje ani odborníky a asistuje mu jen laický asistent, učitel je přetížen a mnohdy ztracen. Domnívám se, že v ČR inkluze ještě neprobíhá. Zatím probíhá jen nefunkční desegregace. Tedy prosté umístění dětí s postižením do běžných škol, kde rozvoj dětí s postižením nezajišťují odborníci, a dítěti, které má specifické potřeby, se nedostává odborné speciálně pedagogické péče ani terapií potřebných k optimálnímu rozvoji. Dítě s postižením má sice ze zákona možnost navštěvovat běžnou školu, ale pokud tam nejsou zdroje a odborníci, nepomůže to onomu dítěti a neobohatí to ani ostatní žáky,“ říká v rozhovoru pro E15.cz. speciální pedagožka Jana Bradley, která působí v Česku i USA.

Studijní „odpadlictví“ tíží školství

České vysoké školy jsou placeny mimo jiné dle počtu studentů. Nabírají se proto větší kohorty posluchačů, které postupně odpadávají – drsné síto propadu až půlky přijatých mívají především technické obory. Značná část akademické veřejnosti, jež vysokoškolské studium stále vnímá jako elitářské, propadovost považuje za přirozenou: třídící chytré od nechytrých... Jak ale ukazuje nová kniha Studijní neúspěšnost na vysokých školách z vydavatelství SLON, nejsou důkazy, že by ze škol předčasně odcházeli jen ti „hloupí“ a „neschopní“. „Čím dál častější je, že studium nedokončují ambiciózní, schopní a sebevědomí jedinci, ke škole kritičtí, kteří nevidí ve studiu přínos,“ říkají autoři Aleš Vlk a Šimon Stiburek. Mladí lidé tedy končívají nejen proto, že je škola náročná, ale i proto, že je příliš brzy specializovaná, neučí zajímavě a nezvyšuje motivaci. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Politici se přou o matematiku. Nesmyslná je ale celá státní maturita, říkají experti

Žádná z velkých stran v předvolební kampani nenavrhuje zrušení státní maturity, která v Česku funguje od roku 2011. Bitevní linie se přesunula ke sporu o státní maturitu z matematiky, která se má poprvé konat v roce 2021. Na rozdíl od politiků ale experti na vzdělávání pochybují, že státní maturita splnila svůj účel. "Statní maturita je nesmyslná. V systému, který je velmi silně diverzifikovaný, kde máme gymnázia i střední odborná učiliště s maturitou, tak na výstupu dávat stejnou laťku je podle mého nesmysl," říká Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání v debatě týdeníku Ekonom.

Předvolební debata týdeníku Ekonom: Školství potřebuje navíc alespoň 20 miliard ročně. Učitelům je třeba změnit zadání

Jitka Kmentová, Jana Straková, Daniel Münich a Ondřej Šteffl se účastnili debaty týdeníku Ekonom o proměnách českého školství, platech učitelů, státní maturitě i předvolebních slibech politických stran. Podle Daniela Münicha potřebuje školství alespoň 20 až 30 miliard ročně navíc. Ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl dodal, že dle srovnání zemí OECD by školství potřebovalo navýšit výdaje dokonce o 50 miliard ročně. Debaty se účastnil také šéfredaktor Ekonomu Dalibor Martínek, moderoval David Klimeš.

Oldřich Botlík: Jak má vypadat zveřejňování dat z plošných písemných zkoušek (3.díl)

Předkládám stručný přehled toho, co, kdy a jak by mělo být zveřejňováno rutinně, tj. aniž by o to musel kdokoli žádat. Žádné z dále uváděných informací není třeba kvůli zveřejnění pořizovat – kvůli zkoušce vznikly a také jejich další zpracování pro potřeby zveřejnění je velmi nenáročné. Netvrdím, že je má zveřejňovat právě Cermat. Ten ostatně ani není správcem těchto dat, ale má na starosti pouze jejich pořízení a zpracování. Ve školství existuje řada dalších důležitých informací, které by měly být zveřejňovány rutinně. Stát je sbírá, ale veřejnost z nich nemá prakticky žádný užitek. Ukázkou zveřejňování rozsáhlých dat je třeba stránka European Social Survey nebo stránka PISA.

Bořivoj Brdička: Co je vocationalismus

Vocation je anglický výraz pro povolání. Jedná-li se o problematiku školství, často se setkáváme s pojmem „vocational schools“, který lze v našem domácím kontextu přiřadit tradičním školám učňovským, i když mnohem přiléhavěji by se dal překládat jako „školy praktické“. Jedná se zkrátka o školy připravující žáky přímo na výkon určitého povolání. O nich ale tento článek nebude. Bude o aktuálním trendu zařazovat prvky zaměřené na praktické dovednosti do běžné výuky na ZŠ.

Konference: Jak se proměňuje kariérové poradenství?

Mezinárodní konference nazvaná Kariérové poradenství v měnícím se světě se zaměří na význam kariérového poradenství a podpory kariérového rozvoje jednotlivce v kontextu změn společnosti. Jejím cílem je rozvíjet odborné zázemí kariérového poradenství, podporovat jeho profesionalizaci a zároveň jeho otevřenost, různorodost a vznik jeho nových forem. Rovněž si klade za cíl podpořit teorii, výzkum a odbornou diskuzi praktiků i veřejnosti.

Základem dobrého vzdělávacího systému je trojúhelník ředitel - učitel - kvalita

EDUin, společně s dalšími 17 organizacemi, které se orientují na oblast vzdělávání, připravil strategický dokument shrnující hlavní priority vzdělávací politiky pro další sněmovní období. V současnosti probíhají jednání se zástupci politických stran ve snaze najít na těchto prioritách shodu a pokusit se je prosadit do stranických politik. První vizí, kterou dokument představuje jako klíčovou pro další rozvoj, je trojúhelník ředitel – učitel – kvalita. Je-li cílem dosáhnout zvýšení kvality vzdělávání ve veřejném školství, zvýšení platů nestačí. Je nutné s lepším ohodnocením učitelů vhodně pracovat na úrovni ředitelů – pedagogických manažerů i učitelů – reálných vzdělavatelů a vychovatelů.

Ivan Hoffman: Žádná diskriminace, ale užitečné rozhodnutí

„Neúspěch žaloby na školu se dal čekat. Somálská dívka přišla do země pověstné ateismem, ve které se skrz prsty hledí i na křesťany, natož na cizokrajné muslimy. Obecně platí, že ateistům je lhostejné, kdo čemu věří, berou víru jako soukromou věc. K projevům víry na veřejnosti už tak tolerantní nejsou a na veřejnou propagaci islámu jsou poslední dobou zjevně alergičtí,“ komentátor Ivan Hoffman se v Českém rozhlase vrací ke včerejšímu „sporu o hidžáb“.

Jan Moláček: Spor o hidžáb: Rozsudek, nechutní islamofobové, Klaus a Černochová nemají demonstrovat u soudu

„Rozsudek zcela jistě není posledním slovem v debatě o muslimských šátcích a náboženských symbolech ve veřejném prostoru. I soudce proces označil za "určitý startovací prvek v diskusi, která stejně jako jiné evropské země Českou republiku v následném období čeká". Nutná bude jasná a jednoznačná legislativní úprava. Těžko si lze představit stav, kdy bude tolerance k náboženským symbolům záležet na rozhodnutí vedení každé školy. Někam muslimku s šátkem pustí, a jinam ne? Co když se vedení školy změní a muslimka, která prošla úspěšně celým studiem, bude muset těsně před maturitou odejít?,“ píše Jan Moláček v komentáři pro server Aktuálně.cz. Vrací se ke včerejšímu rozsudku ve sporu mezi muslimskou studentkou a zdravotnickou školou.

Ondřej Šteffl k revizi RVP (1. část)

Ministerstvo školství chystá revizi rámcových vzdělávacích programů (RVP), tedy dokumentů, které rámcově určují, co se mají žáci ve školách naučit, resp. co absolvent určitého stupně vzdělání má umět, a dokonce „jaký má být“. Z dosavadních informací se nezdá, že by MŠMT mělo jasno v tom, co chce, ani v tom, jak cíle dosáhne. Publikovaný návrh NÚV obsahuje několik zajímavých myšlenek, několik protimluvů, ale hlavně je nereálný. Nebudu se primárně zbývat jeho rozborem, na některá jeho pozitiva i omyly ale upozorním. Jisté je, že RVP za deset let hodně zastaraly a také že měly řadu vad už v době vzniku, takže revize je namístě. Věnovat se jim ve veřejné diskusi je mnohem, mnohem důležitější než věčné debaty o státní maturitě, inkluzi nebo teď třeba o kariérním řádu. (I když výrazné zvýšení platů učitelů je nepochybně nezbytnou podmínkou dalšího fungování škol.)

Interaktivní vzdělávací programy o Evropské unii

Opravdu je EU zbytečná a neřeší skutečné problémy? Co to vlastně znamená, když se dočteme, že nám "Brusel" něco zakazuje a nařizuje? Skutečně je EU nedemokratická? Odpovědi hledá interaktivní vzdělávací program o EU nabízený v Evropském domě v Praze.

Školní kuchařky "ošidili", vyšší plat dostanou později

Kuchařkám ve školách, uklízečkám, hospodářkám či školníkům se měl od 1. července zhruba o tisícikorunu zvednout plat. Někteří to ale ve své výplatě nepocítili vůbec, část z nich dostala méně, než očekávala. Červencové devítiprocentní navýšení platů státních zaměstnanců ve školách provázejí zmatky. Informují Hospodářské noviny.

Žáci řeší zakázky za statisíce, místo firem

Udělají odbornou práci, za kterou by se nemuseli stydět ani experti kovaní v oboru. Přivydělají si, současně pomohou i své škole a zviditelní ji. Studenti řady středních odborných škol v Olomouckém kraji stále častěji pracují na veřejných zakázkách, které by jinak dostaly odborné firmy. „Jde o takzvanou doplňkovou činnost. Přináší žákům cenné zkušenosti. Práce na veřejné zakázce jim dá přece jen víc než odborná výuka,“ uvedl vedoucí odboru školství Olomouckého kraje Miroslav Gajdůšek. Reportáž přináší MF DNES.

Průzkum: Děti motivuje ke čtení necelá polovina dospělých Čechů

Necelá polovina dospělých Čechů vede své děti a vnoučata ke čtení. Více je v tom motivují maminky a babičky. Dělají to přibližně dvě ze tří, zatímco mezi muži je to každý třetí tatínek nebo dědeček. Souvisí to zřejmě i s tím, že ženy čtou víc než muži. Vyplývá to z průzkumu, který letos v dubnu udělala mezi tisícovkou lidí agentura Ipsos pro projekt Čtení pomáhá. Informuje ČTK.

Oldřich Botlík: Jak měřit srovnatelnost hodnocení písemných prací z češtiny

Pod článkem L. Dohnalové a V. Valíkové Všechny maturitní slohové práce, které jsme považovali za podhodnocené, získaly po přezkumu výrazně vyšší počet bodů  proběhla absurdní diskuse, jejíž účastníci (podobně jako autorky článku) argumentovali pomocí procenta úspěšně vyřízených žádostí o přezkum (odvolání). Pokud nás ovšem zajímá kvalita metodiky a spravedlivost hodnocení, které je na ní založeno, jsou podobné dílčí ukazatele irelevantní. Bez ohledu na to, zda se jimi argumentuje ve prospěch či v neprospěch metodiky hodnocení maturitních písemných prací z ČJL, případně toho či onoho režimu, v němž hodnocení probíhá (školní, centrální).

Ještě jednou k odvoláním proti výsledkům maturity: Upřesněné odpovědi ministerstva a komentář Oldřicha Botlíka

K diskusi o počtu odvolání proti výsledkům písemné maturitní práce z ČJ a interpretaci těchto dat přinášíme upřesněné odpovědi ministerstva školství a jako další text komentář Oldřicha Botlíka. Ten dosavadní diskusi označuje za „absurdní“.

Ve sporu o hidžáb rozhodl soud ve prospěch školy

Soud zamítl odvolání somálské dívky, která se žalobou domáhala po střední zdravotnické škole omluvy a 60.000 korun za údajný zákaz nošení muslimského šátku hidžábu. Rozhodnutí je pravomocné. Podle odvolacího senátu je v sekulárním Česku nutno chránit právo být bez vyznání stejně jako právo náboženství vyznávat. Rozhodnutí si přišly vyslechnout desítky odpůrců islámu. Informuje ČTK.

Našli jsme to, co baví žáky, rodiče i nás, říká učitelka obecní školy

Základní školu ve Velkém Březně navštěvují olympionici a z odměn v celostátních soutěžích si může nakoupit slušné vybavení. „Hodně jsme se zaměřili na ekologickou výchovu a myslím, že se nám podařilo najít ten správný směr, který baví děti, rodiče i pedagogy,“ vysvětluje v rozhovoru pro MF DNES učitelka Lenka Šidáková.

Odboráři a zaměstnavatelé se shodli, že vládě se nepodařilo reformovat školství. Odbory zůstávají ve stávkové pohotovosti

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů v pondělí jednali o podobě státního rozpočtu na příští rok. Podle zaměstnavatelů je návrh rozpočtu nesystémový a politický. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka by státní fond dopravní infrastruktury potřeboval pro příští rok ještě 8,5 miliardy, technologická agentura na aplikovaný výzkum pak 665 milionů. Víc by podle podnikatelů měly mít i vysoké školy. "Požádali jsme ministra financí o přidání," řekl Hanák. Informuje ČTK.

On-line seminář: Khanova škola – možnosti využití, překládání se studenty a tvorba vlastních videí

Fenomén Khanovy školy jistě není českým učitelům neznámý. Lektorky Alena Vlachová a Petra Jirůtková nabídnou pohled do zákulisí tohoto volně dostupného projektu a přidají i pár užitečných rad pro učitele ZŠ, SŠ i VŠ.

Komiksová soutěž pro studenty základních a středních škol

Otevírá se sedmý ročník komiksové soutěže Bohouš a Dáša mění svět pro žáky a studenty základních a středních škol. Tématem letošního ročníku je „Soutěž nebo spolupráce?“. Cílem soutěže je podpořit prostřednictvím komiksu zájem žáků o současné dění a aktuální společenské problémy a motivovat je k zapojení se do jejich řešení.

Odvolací soud projedná žalobu dívky na školu kvůli hidžábu

Pražský městský soud dnes projedná odvolání somálské dívky, která se domáhá omluvy a 60.000 korun od pražské Střední zdravotnické školy. Mladá žena tvrdí, že jí instituce zakázala nosit při vyučování muslimský šátek hidžáb. Škola tvrzení o nepřímé diskriminaci v přístupu ke vzdělání odmítá. Brání se mimo jiné tím, že cizinka vůbec nesplnila předpoklady pro to, aby se mohla stát její studentkou. Informuje ČTK.

Přihlašování středních škol do Studentských voleb 2017 tento týden končí

Už jen čtyři dny zbývají pro přihlášení středních škol do Studentských voleb 2017, které organizuje společnost Člověk v tísni (sekce Jeden svět na školách). Školy, které mají zájem vyzkoušet si se svými studenty volby „nanečisto“ se mohou přihlásit do pátku 22.9.

Co se stane s generací dětí, které vyrůstají s tabletem v ruce? To nikdo nevíme, neexistují na to zatím žádné výzkumy, říká psycholožka

„Je pravda, že učit se nazpaměť velká kvanta informací je pozůstatek tereziánského školství a není to úplně dobře, ale na druhou stranu se tímto způsobem trénuje paměť. Dítě se musí naučit určité množství informací, aby trénovalo paměť, pak už si může dohledávat na internetu doplňující informace. Dítě nebo student však musí mít vytvořen zdravý základ, na kterém může stavět. Bez něj nebude umět technologie adekvátně využívat,“ říká v rozhovoru pro server Aktuálně.cz psycholožka Lucie Essenza.

Díky rezervám na zvýšení rozpočtu vysokých škol bude, řekl Pilný

Ministerstva po výzvě premiéra z minulého týdne v rezervách našla devět miliard korun na zvýšení rozpočtu pro příští rok. Na navýšení rozpočtu vysokých škol tak bude, řekl před dnešním jednáním vlády ministr financí Ivan Pilný (ANO). Nemyslí si ale, že splní požadavek růstu kapitoly o 4,5 miliardy korun. Koaliční strany hovoří o třech miliardách. Informuje ČTK.

Školy zjišťují, jak budou chránit osobní údaje. Čas mají do května

Zákon o ochraně osobních údajů ředitelka gymnázia v Ledči nad Sázavou Ivana Vitisková dobře zná a řídí se jím. Až do pátku ale netušila, že normu v květnu 2018 nahradí nová a důkladnější unijní pravidla, známá pod anglickou zkratkou GDPR. Řada jiných škol na tom není o moc lépe, ministerstvo s nimi velkou a důležitou změnu neprobírá. „Informace máme z doslechu nebo internetu,“ říká ředitelka základní školy v Hodkovicích nad Mohelkou Dana Kolomazníková. Informují Hospodářské noviny.

Učitele nahradí umělá inteligence, děti budou ve škole trávit výrazně méně času, říká britský odborník

Učitele ve školách do deseti let nahradí roboti. Tak zní předpověď uznávaného britského odborníka na vzdělávání a zástupce rektora Buckinghamské univerzity. Anthony Seldon představil svou překvapivou vizi na veletrhu British Science Festival v Brightonu. Ve svém projevu bývalý šéf jedné z nejlepších soukromých britských internátních škol Wellington College oznámil, že očekává příchod revoluce v oblasti individuálního vzdělávání, v rámci které během příštích deseti let začnou roboti nahrazovat kantory ve třídách. Sám Seldon na téma digitalizace ve školství připravuje knihu pod názvem The Fourth Education Revolution (Čtvrtá revoluce ve vzdělávání), která má vyjít začátkem příštího roku. Informuje server E15.cz.

Zbytečný kufr vědomostí. Dnešní podoba ověřování znalostí se zasekla v době průmyslové revoluce

„Základní myšlenkou už od 17. století je, že zhruba do vašich šestnácti nebo sedmnácti let musíte být vybaven dostatkem znalostí tak, abyste mohl žít zbytek svého života. Je to, jako když si sbalíte kufr na cestu. Mělo by tam být všechno, co na cestě budete potřebovat. A pak ho najednou otevřete," vysvětluje indický vědec zabývající se vzděláváním Sugata Mitra. Ale naše schopnost připojit se na internet hned a kdekoli smysl tohoto tradičního konceptu zásadním způsobem zpochybnila. Navíc se dnes potkáváme se situacemi, na které pomyslný kufr v podobě našeho mozku stejně nestačí. Reportáž přináší týdeník Euro.

Bořivoj Brdička: Personalizace podle Fultonu

Velmi poučnou zkušenost s přechodem na personalizované, technologiemi podporované vzdělávání udělal americký školský obvod Fulton County v Georgii. EdSurge nedávno publikoval studii, která tento transformační proces mapuje. Hlavní závěr, a sice že samotné technologie personalizaci neřeší, vůbec není překvapivý. Je však naprosto nutné o této skutečnosti mluvit a opakovaně ji připomínat.

STOP klávesnicové negramotnosti

Tříměsíční kurz psaní na klávesnici, který probíhá každý čtvrtek v budově Národní ústavu pro vzdělávání v počítačové učebně od 17.30 hod do 19.00 hodin začíná 21. září 2017.

Seminář: Jak na ně? Aneb práce se stereotypy ve výuce celospolečenských témat

Ocitli jste se někdy v situaci, kdy jste nevěděli jak reagovat na názory svých žáků? Jak se z pozice učitele vypořádat s kouzelnou formulí "všichni mají právo na svůj názor"? Na semináři se seznámíte s tím, jaké mohou být role učitele při práci s aktuálními tématy ve třídě. Společně budeme diskutovat o tom, jak může učitel reagovat tváří v tvář stereotypům svých žáků. Budeme hovořit o tom, co za stereotypy stojí. Seminářem se budou prolínat teoretické i praktické části. Finální část semináře je věnována simulaci a následné reflexi situací ve třídě, kdy z úst žáků zaznívají některé stereotypní výroky.

Systém bodování žáků popírá individuální přístup, říká dětská psycholožka

Žáci v pražské základní škole Písnická dostávají od učitelů plusy a mínusy za chování a aktivitu. Minusy žáci dostávají za zapomenutou pomůcku nebo žákovskou, zapnutý mobil při hodině nebo pozdní příchod. Plusy si vyslouží za sběr papíru nebo víček. Učitelé body zapisují do tabulky, na konci pololetí je sečtou. „Plusový“ žák může dostat pochvalu, ten s minusovými body důtku učitele nebo dokonce ředitele školy.. „Nejsem si jistá, jestli by měl sběr papíru vyvažovat výchovné opomenutí,“ říká k tomu v rozhovoru pro iDNES.cz dětská psycholožka Jitka Cápalová.

Žaneta Pixová: Jak komplikuje špatná znalost mateřštiny učení se cizímu jazyku a co s tím

O tom, jak se v poslední době zhoršuje úroveň naší mateřštiny, se můžeme dočíst na mnoho místech a nejenom dočíst. S potížemi vznikajícími především neznalostí gramatiky, špatné slovní zásoby nebo spisovné podoby slov se setkáváme takřka na každém kroku. A špatná znalost mateřštiny komplikuje i výuku cizích jazyků. Níže uvedené poznatky byly shromážděny metodou pozorování v rámci individuálního vzdělávání dětí i dospělých v anglickém a německém jazyce v letech 2010–2016. U dětí se jednalo z převážné části o doučování, ať již z důvodu horšího prospěchu, přípravu na maturitní nebo přijímací zkoušky, u dospělých o učení se novému jazyku nebo oprášení starých jazykových znalostí.

Výrobci obytných kontejnerů dodávají moduly pro stavbu uprchlických škol

Dozvuky uprchlické krize dál zajišťují odbyt továrnám ze severu Olomouckého kraje vyrábějícím obytné moduly. Do loňska chrlily hlavně kontejnery pro ubytovny migrantů, letos reagují na poptávku a dodávají moduly, z nichž úřady v uprchlických centrech montují školy. Informuje iDNES.cz.

Michal Komárek: Proč hledat konsensus s Martou Semelovou?

Česká středoškolská unie podle mě při pořádání předvolební diskuse o školství selhala. Nechala na diskusi promlouvat známou obhájkyni minulého režimu, poslankyni KSČM Martu Semelovou, která považuje okupaci z roku 1968 za "internacionální pomoc" a podle níž se Milada Horáková prostě přiznala. Unie na kritiku reaguje formálními, a také banálními argumenty: KSČM je parlamentní strana, šlo o demokratickou diskusi, představení plurality názorů, hledání konsensu… To vše zní logicky a sympaticky. Nicméně je to logika té nejpokleslejší „veřejnoprávní diskuse“ stylu „pět minut pro Hitlera, pět minut pro Židy“.

Veronika Valíková: Problémy českého školství jsou důležitější než bludy jedné komunistky

Vážím si Michaela Žantovského jako překladatele i autora – jeho životopis Václava Havla je napsán otevřeně a nezastírá jisté diskutabilní momenty v životě naší národní ikony. Proto nechápu poněkud hysterický distanc Knihovny Václava Havla od předvolební debaty o českém školství, pořádané Českou středoškolskou unií, jehož důvodem byla účast skalní komunistky Marty Semelové. Nesouhlasím s názory paní Semelové, ale KSČM je parlamentní strana a nebyla po roce 1989 zakázána i kvůli politice VH. A naše školství v tuto chvíli názory paní Semelové jistě neovlivní více než seznam spisovatelů k didaktickému testu z ČJL, v němž je zastoupen S. K. Neumann, ale absentují K. Poláček, K. Pecka, I. M. Jirous, K Kryl a mnozí významní katoličtí a židovští autoři moderní české a světové literatury, respektive téměř celá moderní literatura.

Na Lince bezpečí se zvyšuje počet telefonátů dětí kvůli šikaně

V poslední době se zvyšuje počet dětí, které kvůli šikaně volají na Linku bezpečí. Loni linka zaznamenala nejvíc hovorů na toto téma za čtyři roky. Zatímco v předchozích letech to bývalo kolem 1400 telefonátů, loni jich Linka bezpečí přijala 2239, sdělila dnes ČTK její mluvčí Regina Jandová.

ČSU k mediálním ohlasům na předvolební debatu Politika vs. Vzdělávání a prohlášení Knihovny Václava Havla

14. září v podvečer proběhla v Knihovně Václava Havla předvolební debata na téma Politika vs. Vzdělávání pořádaná Českou středoškolskou unií. Do diskuze byly pozvány všechny dominantní politické síly na české politické scéně podle volebních modelů agentury MEDIAN, a to ve složení: Dobešová Ivana (ANO) Klíma Pavel (TOP09) Kořenek Petr (ČSSD) Výborný Marek (KDU ČSL) Nantl Jiří (ODS) Semelová Marta (KSČM). Česká středoškolská unie o jmenném seznamu politiků, které strany nominovaly do diskuze, před konáním akce průběžně Knihovnu Václava Havla informovala, s hosty v tomto složení jsme byli se všemi spoluorganizujícími stranami před debatou ve shodě.

Michael Žantovský k předvolební debatě o vzdělávání v Knihovně Václava Havla

V předvolební debatě o vzdělání pořádané Českou středoškolskou unií v Knihovně Václava Havla dne 14. září 2017 vystoupili zástupci pěti parlamentních stran. Bez vědomí Knihovny se debaty zúčastnila za KSČM poslankyně Marta Semelová...

Reakce ministra školství na výroční zprávu OECD o stavu a rozvoji vzdělávání v České republice

Především se potvrzuje, že u nás je počet žáků ve všeobecně vzdělávacích školách gymnaziálního typu neuvěřitelně nízký. Absolventům středních odborných škol pak leckdy chybějí vědomosti a dovednosti umožňující pružnou rekvalifikaci v budoucnosti.

Učni musí víc do firem, vzkazuje OECD Česku

Firmy v Česku si často stěžují na učně, kteří k nim po škole přicházejí. Buď se naučili věci, které ve výrobě nezužitkují, nebo jsou jejich dovednosti nedostatečné. „Jenom deset procent těch, kteří k nám chodili na praxi, bych se odvážil zaměstnat. Zbylí nezvládli opracovat materiál nebo sem nechodili,“ přibližuje své zkušenosti Jan Rýdl starší, předseda správní rady společnosti Tos Varnsdorf specializující se na obráběcí stroje. Kvůli nespokojenosti si podnik raději zřídil školu vlastní. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Oldřich Botlík: Zveřejnění informací z plošných zkoušek zaručuje Listina i další zákony (2.díl)

Rutinním zveřejňováním dat a dalších informací z plošných zkoušek dosáhneme lepší kvality zkoušek i většího uživatelského komfortu pro žáky, jejich rodiče i pro učitele. Na tyto informace má veřejnost právo ze zákona. Zaručují je Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku, a zákon o svobodném přístupu k informacím. Část informací je po určitou dobu chráněna, nejpozději po skončení příslušného zkušebního období však musejí být poskytnuty.

Jak jednotné přijímačky školám pomohly, bude Cermat vědět „tak za dva roky“. Ředitelé kritizují hlavně test z češtiny

Cermat momentálně pracuje na podobě 2. kola jednotných přijímacích zkoušek. Ty prý proběhnou v podobném režimu jako letos na jaře. „Jak jednotné přijímačky pomohly, budu vědět tak za dva roky,“ řekl ředitel Cermat Jiří Zíka na společné diskusi s neziskovou organizací EDUin a řediteli škol. Reportáž přináší server iDNES.cz.

Zrušme školní předměty, navrhuje ANO. Pravice chce revoluci ve vzdělávání, levice je pro evoluci

Politické strany se shodnou, že je třeba přizpůsobit vzdělávání potřebám, které přinese svět za deset patnáct let. Zatímco TOP 09 při debatě o vzdělávání prosazovala revoluci ve školství, ČSSD byla proti velkým změnám. Strany se jednoznačně shodly jen na tom, že je potřeba se zaměřit na učitele, jejich kvalitu a ohodnocení. Zástupkyně hnutí ANO Ivana Dobešová pro budoucnost navrhla zrušení předmětů a komplexní učení po vzoru severských zemí. Reportáž o předvolební debatě, kterou pořádala Česká středoškolská unie přináší server Aktuálně.cz.

Proč a jak učit filosofii na středních školách. E-kniha pro učitele zdarma

Antologie Proč a jak učit filosofii na středních školách? je určena především středoškolským učitelům, zejména gymnaziálním vyučujícím filosofie či celého společenskovědního základu, oborovým didaktikům a studentům učitelství a filosofie.

NÚV nabízí informace k výběru střední školy

Zhruba 200 000 žáků i dospělých začíná uvažovat, kam se přihlásit na střední, vyšší nebo vysokou školu. Informační systém Infoabsolvent.cz, který provozuje Národní ústav pro vzdělávávní, může pomoci rozhodnout se každému z nich.

Tajný učitel: Proč učitel je a není státním zaměstnancem

Učitel dětí státním zaměstnancem je, de jure. De facto je však učitel svébytný profesionál, který stojí odděleně od masy těch, kteří si říkají státní zaměstnanci. Učitel nesleduje manuály, procedurální postupy, či jasné, předem pevně dané normy. Nepohybuje se od mantinelu k mantinelu úzce vymezených pravidel. Učitel nemůže spoléhat na precedent, na to, že pokud něco fungovalo v jedné třídě, bude to fungovat i ve třídě druhé. Učitel nejede po kolejích v úzkém, státem vymezeném koridoru. Je to tak proto, že učitel pracuje s dětmi a adolescenty.

Michal Komárek: Uvědomělý žák může vyhrát tričko s logem operačního programu. Ministerstvo ví, jak přiblížit Evropskou unii

Ministerstvo školství vyhlásilo soutěž pro žáky druhého stupně ZŠ: „Jak pomohly peníze z EU naší škole“. Citace z pravidel soutěže: „Cílem soutěže je napsat příběh, který soutěžící vymyslí a zašlou v průběhu trvání soutěže. Výběr nejoriginálnějšího příběhu provedou pracovníci Odboru svodných agend.“ Je to téměř dokonalé: Idea, jazyk, „svodné agendy“… A co takhle něco ze života Vladimíra Iljiče a Naděždy Krupské? Nebo čím se baví pionýři v Murmansku?

Michaela Pixová: Hygienou proti zdravému rozumu

„Během prvního týdne synovy docházky mě ve školce zaujalo, že si děti mohou samostatně mazat chleba pomazánkou, přičemž jídlo je na stole delší čas, takže není nutné, aby všichni všechno slupli na povel v přesně vymezeném čase. Toto jsem docenila zejména ve chvíli, kdy jsem se na Facebooku dočetla o peripetiích kamarádky, jejíž syn byl v jiné školce kárán za to, že nesnědl svačinu,“ píše Michaela Pixová na svém blogu, v textu o absurdních hygienických pravidlech.

Zabijeme ho a ujedeme pryč. Tři chovanci ústavu u Hostouně na Domažlicku v sobotu vymysleli vražedný plán

Tři chovanci ústavu u Hostouně na Domažlicku v sobotu vymysleli vražedný plán. Kluci mezi 16 a 17 lety. Nevyšlo jim to. Vychovatel si zachránil život. Díky svým zkušenostem zabránil tomu, aby ho napadli všichni tři útočníci najednou. Tak zní nejpravděpodobnější verze toho, co se v areálu bývalé pohraniční roty v hlubokých příhraničních lesích odehrálo. Trojici stíhanou pro pokus o vraždu poslal včera domažlický soudce do vyšetřovací vazby. Reportáž přináší MF DNES.

ČŠI vydala Informační bulletin

Informační bulletin obsahuje mimo jiné: • Specifické úkoly České školní inspekce ve školním roce 2017/2018, • Informace o realizaci projektu Komplexní systém hodnocení, • Tematické zprávy České školní inspekce

Oldřich Botlík: Co Cermat zveřejnil-nezveřejnil a kde

Pojďme spolu zapátrat po datech ze státní maturity a z jednotných přijímaček. Hledání bude trochu připomínat dětskou bojovou hru na letním táboře. A právě to mi vadí. Hra, kterou Cermat s veřejností hraje, je navíc spíše dětinská než dětská.

Ministerstvo školství odpovídá na otázky České školy k počtu odvolání proti výsledkům maturity. Podrobné informace 2013-17

Na České škole probíhá intenzivní diskuse o počtu odvolání, respektive úspěšných odvolání proti výsledkům maturitní zkoušky a interpretaci těchto dat. Požádali jsme proto o informace ministerstvo školství. Přinášíme jeho odpověď, která obsahuje podrobná data pro roky 2013-2017 i jejich stručnou interpretaci.

Lukáš Kovanda: Učitelé dostávají málo, ale zvýšení platů samo nestačí

„Učitelé u nás dostávají žalostně málo. Jak ti na základkách, tak středoškolští. Ovšem to ještě neznamená, že peníze ve školství nejsou. Utrácejí se však za jiné věci, než jsou kantorské platy. Pouze tři ze zemí OECD dávají na platy učitelů a dalších zaměstnanců ve školství méně než dvě třetiny celkových veřejných výdajů na vzdělávání. Kromě Česka ještě Maďarsko a Finsko,“ píše Lukáš Kovanda v glose v MF DNES.

Tomáš Zatloukal: Největším úkolem je zvýšit kvalitu vzdělávání na druhém stupni základních škol

„ Úplně se nedaří třeba diferencovat úkoly vzhledem k individuálním možnostem a schopnostem žáků, nedostatečně se uplatňují vzdělávací metody založené na spolupráci žáků a společném řešení problémů, stále se upřednostňuje předmětové vzdělávání a jen menší pozornost je věnována rozvoji žákovských gramotností, tedy schopností uplatnit nabyté znalosti v nejrůznějších situacích běžného života. Velmi komplikujícím faktorem je pak skutečnost, že zejména na 2. stupni si školy nedokáží efektivně poradit se vzděláváním nestudijně zaměřených žáků,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal v rozhovoru pro Deník.cz.

Education at a Glance 2017: Nový pohled na vzdělávání v zemích OECD

Nová publikace OECD Education at a Glance 2017 nabízí pohled na fungování vzdělávacích systémů v 35 zemích OECD a několika partnerských zemích. Nové vydání se zaměřuje také na studijní obory a uplatnění jejich absolventů na trhu práce. Poprvé se publikace věnuje také sledování Cílů udržitelného rozvoje.

Mladí překladatelé prověří své dovednosti v soutěži Evropské komise

Překladatelské oddělení Evropské komise zahájilo 11. ročník soutěže Juvenes Translatores. Střední školy po celé EU se mohou do soutěže přihlásit od 1. září do 20. října 2017. Přihlášky online jsou k dispozici ve všech úředních jazycích EU.

Výdaje na vzdělání v Česku jsou pod průměrem zemí OECD

Výdaje na žáka ve školských zařízeních v Česku jsou pod průměrem zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento stav je podle výroční zprávy organizace patrně dán výrazně nižšími platy učitelů na všech stupních vzdělávání. Naproti tomu odborné vzdělávání a příprava je v tuzemsku mnohem rozšířenější než v ostatních zemích OECD. Mezi nejpopulárnější vysokoškolské studijní obory pak patří humanitní vědy a umění, společenské vědy, informatika, žurnalistika a inženýrství. Informuje ČTK.

Milan Kůtek: Kdo může zachránit české školství? Firmy a banky

„Obávám se, že k radikální změně situace, která by dokázala zvrátit nepříznivý trend (noví učitelé nenastupují a ti stávající postupně odcházejí do důchodu nebo soukromého sektoru), fiskální cesta nevede. Jenom ze státní kasy se krizi ve školství prostě nepodaří vyřešit nikdy,“ píše středoškolský učitel Milan Kůtek na serveru iHNED.cz.

Radka Kvačková: Čeština se učí jak před sto lety. Co je ve škole špatně, už se ví, ale namísto rychlé nápravy se o věcech jen bádá

„Žáci dnes nabývají velké penzum teoretických znalostí, které se ale nevyužívají v praxi, protože jim to současná výuka není schopna zprostředkovat. Škola zkrátka vytváří jakousi paralelní znalost pro znalost,“ říká Stanislav Štěpáník z Pedagogické fakulty UK, který pracuje na novém pojetí výuky češtiny. Reportáž přináší příloha Akademie Lidových novin.

Rektor Bek: Vládám chybí vize a rozpočet se jen flikuje tak, aby nikdo nekřičel

Navrhované navýšení rozpočtu jen o 700 milionů namísto slíbených 4,5 miliardy je pro vysoké školy nepřijatelné, a pokud nedojde k dohodě, chtějí akademici demonstrovat. Ve včerejším Interview ČT24 to řekl rektor Masarykovy univerzity a místopředseda České konference rektorů Mikuláš Bek. Podle něj české vlády zcela ztratily schopnost dlouhodobého plánování a trpí kvůli tomu i školství.

Odbory zůstávají ve stávkové pohotovosti: Obávají se, že 15% zvýšení se nemusí celé dostat do tarifních platů

Odbory už minulý týden vyhlásily stávkovou pohotovost, pokud vláda jejich požadavkům nevyhoví. Koaliční shoda nakonec přáním na zvyšování platů odborářů beze zbytku vyhověla, přesto ještě stávkovou pohotovost neodvolávají. „Jsme spokojení s tím, jak koaliční jednání dopadlo, ale ještě počkáme, až vše definitivně schválí vláda a budeme to mít černé na bílém,“ uvádí místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová. Informují Hospodářské noviny.

Učitelé dostanou přidáno 15 procent, další státní zaměstnanci 10 procent

Učitelé dostanou přidáno od listopadu 15 procent, další státní zaměstnanci 10 procent, dohodla se vládní koalice. Oznámil to premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD a shodu potvrdil také vicepremiér Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL. Informuje iDNES.cz.

Koaliční politici slíbili před jednáním o rozpočtu zvýšit platy

Představitelé vládní koalice slíbili před dnešním jednáním o rozpočtu odborářům před Strakovou akademií, že přidají peníze na platy ve veřejné sféře. Zástupci vysokých škol jim dali kapesníky s uzly, aby při rozhodování nezapomněli ani na slib zvýšení rozpočtu vysokých škol. Se zhruba dvěma desítkami odborářů, které vedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, promluvili ministr financí Ivan Pilný (ANO), šéf hnutí ANO Andrej Babiš i volební lídr ČSSD a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. "Dostanete to, co chcete," řekl Babiš. Informuje ČTK.

Průzkum: Jen 37% středoškoláků považuje demokracii za nejlepší způsob vlády

„Za pozornost určitě stojí také to, že pro 33 % studentů může být autoritativní způsob vládnutí lepší než demokratický, 23 % nemá na formu vlády názor. Demokracii za nejlepší způsob vlády považuje jen 37 % dotazovaných,“ říká k průzkumu mezi středoškoláky Karel Strachota ze společnosti Člověk v tísni.

Oldřich Botlík: Ještě jednou k nadržování žákům, kteří „měli ve slohu propadnout“

Diskuse pod článkem Lenky Dohnalové a Veroniky Valíkové Všechny maturitní slohové práce, které jsme považovali za podhodnocené, získaly po přezkumu výrazně vyšší počet bodů krásně ilustruje potřebu dostupných podrobných dat a jalovost generalizující argumentace, když se o ně nemůže opřít. Chci se vrátit k rozdílům mezi výsledky obou režimů hodnocení, na školách i centrálního, a to podle anonymizovaných prvotních dat zveřejněných na základě žádostí podle Infozákona ZDE.

Julie Hrstková: Učitel, prestižní místo pro hlupáky?

"Když se řekne učitel, představím si zoufalce, který se nedostal na normální vysokou školu, takže skončil na pedagogické fakultě, sdělil mi můj dospívající potomek k problematice navýšení platů ve školství, o kterém bude dnes jednat vláda," píše Julie Hrstková v komentáři pro Hospodářské noviny.

O projekt Obědy do škol není na Karlovarsku zájem – nabídku využije jen 29 dětí

Téměř bez zájmu reagovali rodiče dětí ze sociálně slabých rodin na projekt Obědy do škol. Nabídku Karlovarského kraje na bezplatné školní stravování, k němuž se hejtmanství od letošního školního roku přihlásilo, tak využije pouze 29 dětí. Přitom podle odhadů by jich podporu mohlo v regionu čerpat až 620. Informuje Deník.cz.

O malé jesle pro čtyři děti je zájem. Marksová chce podpořit vznik dalších

V Česku od letošního ledna postupně vznikly celkem 68 mikrojesle, mezi které ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) rozdělila přes 133 milionů korun z evropských fondů. Na všechny se ale nedostalo, zájemců bylo skoro dvakrát tolik. Informují Hospodářské noviny.

Výzkum: Přílišná chvála děti zatěžuje a může v nich vyvolat strach ze selhání

Koncem 90. let studie Kolumbijské univerzity ukázala, jak děti, které byly velmi chváleny, měly sklon vyhýbat se výzvám a obtížným situacím a volily si jednodušší cíle ze strachu, že nesplní očekávání dospělých, a tudíž se jim už pochvaly nedostane. Navíc vyšlo najevo, že děti, které byly hodně chváleny, neuměly vyřešit problémové situace a při řešení úloh dělaly více chyb. K tématu se aktuálně vyjadřuje profesorka milánské univerzity Alessia Agliatiová. Informuje ČTK.

Učitelé dostanou od vojáků nový manuál, bude méně militaristický. Branná výchova se zatím nechystá

Vojáci hledají způsob, jak dětem přiblížit témata obrany státu. Po kritice upravili příručky pro učitele, aby byly méně militaristické a zdůrazňovaly především politické a diplomatické řešení konfliktů. Školy mají o armádní vzdělávací program zájem, návrat branné výchovy se ale zatím nechystá. Informuje server Aktuálně.cz.

Zahraniční aktuality ČŠI: Jak v Německu řeší nedostatek učitelů. Kolik žáků v zemích OECD se setkává se šikanou a další informace

Nabídka postavení státního zaměstnance, zaměstnávání neškolených pedagogů, získávání zaměstnanců firem – spolkové země v Německu hledají různé způsoby, jak řešit nedostatek učitelů. Informace přináší ČŠI ve svém Přehledu informací a zajímavostí ze zahraničí.

Sebevražednost v Česku opět stoupá. U mladých lidí mezi 15 a 29 lety je sebevražda druhou nejčastější příčinou smrti.

Zhruba 1500 Čechů ročně spáchá sebevraždu, Česká republika se tak nachází nad evropským i světovým průměrem. Podle vědců z Národního ústavu duševního zdraví chybí národní strategie prevence sebevražd nebo jiný program komplexní prevence. Podle vedoucího výzkumného programu Sociální psychiatrie z NUDZ Petra Winklera je sebevražda nejčastějším důvodem úmrtí dívek od 15 do 19 let. V České republice je sebevražda důvodem úmrtí u 30 procent ze všech úmrtí mladých žen od 20 do 29 let. Informuje server Aktuálně.cz.

Miliardář založil školu bez učitelů, studenti si tam opravují práce navzájem

Francouzský podnikatel a miliardář Xavier Niel hledá pro své projekty jen ty nejlepší programátory. Ve Francii je však v roce 2013 nemohl najít, a tak založil školu, která mu je vychová. O pařížské École 42, ve které nejsou žádní učitelé a kde si studenti opravují práce navzájem, napsal server Quartz. Informuje ČTK.

Bez vzdělání je 123 milionů dětí na světě, důvodem je chudoba i válečné konflikty

Dětský fond UNICEF za poslední desetiletí nezaznamenal téměř žádný pokrok v přístupu ke vzdělávání v nejchudších zemích světa. Jako důvod pro téměř nulový pokrok v této oblasti, i přes investice do nejrůznějších rozvojových programů, UNICEF uvádí vysokou úroveň chudoby, rostoucí populaci a opakované mimořádné události, například válečné konflikty. Nejvíce problémovými oblastmi jsou subsaharská Afrika a jižní Asie, kde žije 75 % dětí z celkového počtu 123 milionů těch, které přístup ke vzdělání nemají. Informuje Seznam Zprávy.

Na středních školách přibývá studentů se závažným poruchami učení. Dnešek je "Dnem dyslexie".

V posledních letech podle statistik ministerstva školství přibývá na středních školách studentů se závažnými poruchami učení jako jsou dyslexie, dyskalkulie nebo dysgrafie. Na základních školách je počet dětí s těmito potížemi stabilní, což je dáno zřejmě tím, že se o jejich vývojové poruše zatím neví. Nejčastější z poruch učení je dyslexie, která se projevuje nesnázemi při čtení. Dyslektici si dnes v Česku připomínají osmý ročník Dne dyslexie. Informuje ČTK.

Martin Profant: Obírat učitelky a učitele je relativně bezpečné

„Obírat učitelky a učitele je relativně bezpečné. Snadno se proti nim probudí antiintelektuální vášně a ledakterý intelektuál bude přitom žvanit, jak je třeba mít pochopení .pro hněv „zapomenuté třídy“. Existují i tři méně zjevné důvody, proč lze učitelky a učitele okrádat bez rizika. Za prvé, snížená kvalita kantorské práce a podfinancování školství nemá okamžitý efekt. Dnešní zanedbání se projeví nejdříve za pět let, a to je z hlediska volených politiků za horizontem jejich osobních obav. Zbylé dva důvody jsou kulturní: učitelé a učitelky nebudou vytvářet skupinu voličů, kteří by volili podle zájmu profese a nepůjdou do stávky…,“ píše Martin Profant v Deníku Referendum.

Bořivoj Brdička: Freireho kritická pedagogika a technologie

„Najde se nějaká osobnost globálního významu, která po Freirem převezme štafetu a dokáže přesvědčit obrovské množství informačně negramotných lidí tohoto světa, že je v jejich zájmu učit se?,“ ptá se Bořivoj Brdička v textu o mimořádné postavě světové pedagogiky Paulu Freirem. Přinášíme několik podstatných myšlenek textu.

Pokud by se koalice domluvila na zvýšení platů učitelů, mohli by si kantoři polepšit v tarifech o 1610 až 4430 korun měsíčně.

Stane se to však pouze v případě, že koalice splní požadavky odborů i ministerstva školství a kývne na zvýšení tarifních platů pedagogů o 15 procent. Požadavek podpořila před časem i Sněmovna a vládní usnesení. Podle tabulek s několika variantami, které má Právo k dispozici, by si třeba učitel s 33 lety praxe zařazený do 12. platové třídy polepšil o 4430 korun na 33 930 korun. Kantor ve stejné platové třídě, který učil 20 až 27 let, má nyní tarifní plat 26 590, po navýšení by vzrostl o 3990 korun na 30 580 korun.

Cena Františka Běhounka za rok 2017

Ministerstvo školství vyhlašuje 6. ročník Ceny Františka Běhounka za propagaci a popularizaci české vědy a šíření dobrého jména České republiky v Evropském výzkumném prostoru (ERA).

Ivan Pilný: Ministerstva vzkazují, že na platy učitelů přispět nemohou

Ministerstva a úřady nemohou poskytnout žádné peníze ze svých výdajů na růst platů učitelů a dalších pracovníků veřejné sféry. Naopak zažádaly ministerstvo financí v souhrnu o dalších 33 miliard korun, což by dohromady s požadavkem na růst platů zvýšilo schodek rozpočtu až ke 100 miliardám korun. Informoval o tom dnes ministr financí Ivan Pilný (ANO). Informuje ČTK.

České školy nedokážou spolehlivě rozpoznat mimořádně nadané žáky. A když je poznají, nevědí, co s nimi

Vysoká inteligence se nezřídka pojí s poruchou - některé zdroje uvádějí, že mimořádně nadaných dětí s nějakým handicapem je v populaci až deset procent. Může jít o tělesné postižení, autismus, Aspergerův syndrom, poruchu učení nebo chování spojenou s poruchou pozornosti a hyperaktivitou (ADHD). Příběhy dětí s dvojí výjimečností zasáhly už v době studia psycholožku Ivanu Smítkovou, která nastoupila do plzeňské pedagogicko-psychologické poradny jako krajská koordinátorka pro mimořádně nadané děti, natolik, že o nich napsala diplomovou práci. A dnes vede spolek ANA, který představuje jedno z mála míst, kde mohou nalézt pomoc a podporu. Pro řadu lidí i pedagogů je spojení handicapu a vysokého nadání zkrátka nepochopitelné. Reportáž o problémech mimořádně nadaných dětí ve škole přináší týdeník Euro.

Proč ztratili učitelé prestiž? Už nejsme exkluzivním dodavatelem informací, říká pedagog roku

Učitelé dnes vlastně permanentně bojují s internetem. „Studenti už nepotřebují encyklopedické znalosti. Musíte je 45 minut bavit. Nesmí ztratit pozornost ani na chvíli, jinak si rychle najdou jinou zábavu,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Petr Šíma, letošní držitel titulu Pedagog roku.

Lukáš Kovanda: Nepřidávejme všem. Učitelé si vyšší platy zaslouží

„Za posledních 50 let vzrostla produktivita třeba v autoprůmyslu závratně, za posledních 100 let astronomicky a za posledních 150 let nekonečně, vždyť autoprůmysl tehdy ani neexistoval. Jak se za stejnou dobu změnila klasická školní třída? Takřka vůbec. Akorát tmavě zelenou tabuli a křídu možná tu a tam nahradil „whiteboard“ a fix. Jde o jeden z příznaků toho, že produktivita ve školství roste dramaticky pomaleji než v průmyslu. Jestliže je výše mezd odvislá od produktivity, mají snad být platy učitelů neměnné? Pochopitelně, že nemají,“ píše ekonom Lukáš Kovanda v komentáři na serveru iDNES.cz.

Tomáš Feřtek: Haló, je tu ještě někdo, kdo nechce přidat učitelům?

„Pro veřejnost není snad otravnější téma než zvyšování platu učitelů. Poslouchá stejné řeči víc než pětadvacet let. Jenže za tu dobu se učitelské platy posunuly minimálně, od absurdních po mizerné. A pokud se budeme pořád bavit jen o tom, jestli aktuální zvýšení bude osm procent nebo deset, zda patnáct lze zvládnout příští rok… nikam se neposuneme,“ píše Tomáš Feřtek v komentáři pro server Respekt.cz.

Rozpočet vláda schválí do konce září. Na zvýšení platů by mohly jít nespotřebované výdaje ministerstev

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se na včerejší bilanční schůzce s ministrem financí Ivanem Pilným (ANO) shodli, že návrh rozpočtu na příští rok i přes spory ohledně zvyšování platů vláda schválí standardně, tedy do konce září. O růstu platů bude koalice jednat v pondělí před jednáním vlády. Podle Sobotky se musí koaliční strany dohodnout na jednotném postoji. Premiér to řekl novinářům po jednání s Pilným. Informuje ČTK.

Lenka Dohnalová, Veronika Valíková: Všechny maturitní slohové práce, které jsme považovali za podhodnocené, získaly po přezkumu výrazně vyšší počet bodů

V květnu a červnu jsme na ČŠ vášnivě diskutovali o centrálním hodnocení maturitních slohů. Konkrétní informace přinesl článek o čtveřici studentů (Vera, Madaléna, Juanito a Naty)), kteří dostali 18 - 20 bodů (trojka), ačkoli jejich práce byly na dvojku, v případě Very pak jasně na jedničku. Posléze jsme otiskly přepis dvou prací spolu s hodnocením Cermatu, rozborem a hodnocením několika učitelů blízkých Společnosti učitelů českého jazyka a literatury (Vera, Madaléna). Všichni čtyři studenti se odvolali a ohodnocení jejich prací se po přezkumu výrazně zvýšilo – v jednom případě dokonce o celých 7 bodů. Nás by mělo zajímat, jak a proč k takovému pochybení došlo. Kolik studentů bylo při centrálním hodnocení skutečně poškozeno bohužel nezjistíme – odvolalo se jich něco málo přes tisíc.

Ondřej Šteffl: O učení se toho stále moc neví. Většina klasických škol je ale přesvědčena, že vlastně všechno ví

Stále více rodičů posílá potomky do soukromých základních škol, případně tuto možnost zvažuje. Jedním z výrazných propagátorů zmíněného způsobu vzdělávání je Ondřej Šteffl, autor Scio testů. „Ve státních školách se příliš lpí na encyklopedických znalostech, po dětech se však nechce to, co po nich bude vyžadovat budoucnost,“ tvrdí muž, který považuje prosazování alternativních škol za své životní poslání v rozhovoru pro časopis Instinkt.

Studentské volby 2017 se blíží, přihlaste i svoji školu

Volební účast se v České republice dlouhodobě pohybuje někde mezi 40–60 %, v závislosti na typu voleb. V porovnání se zeměmi Evropské unie u nás chodí k volbám o 10–15 % méně voličů. Proč? Nižší volební účast může být dána řadou faktorů. Patří mezi ně bezpochyby nedůvěra v sílu hlasu jednotlivce, špatná orientace ve volebním systému ČR, znechucení politikou nebo nedostatečně rozvinutá občanská společnost. To vše se u nejmladší generace snaží zlepšit Studentské volby, které jim dávají šanci vyzkoušet si, jak volby fungují, ale i vyjádřit svůj názor.

Tomáš Feřtek odpovídá v anketě české školy na téma „stávka učitelů“: Doporučuji učitelům ve svém okolí, ať se ozvou.

Školské odbory v úterý vyhlásily stávkovou pohotovost. Řada učitelů je ale k jejich akceschopnosti velmi skeptická. Česká škola proto učitelům i odborníkům poslala několik stručných otázek k případné stávce. Přinášíme odpovědi Tomáše Feřteka ze společnosti EDUin.

Tematická zpráva ČŠI k využívání digitálních technologií: Situace je kritická

„Podíl škol naplňujících zcela minimální standardy kvality podmínek pro využívání digitálních technologií je kriticky nízký, v segmentu malých ZŠ těmto podmínkám vyhovuje pouze 5 % škol (v rámci celé ČR s minimálními regionálními rozdíly). V segmentu velkých ZŠ je podíl takových škol sice vyšší, avšak nedosahuje ani 10 % (opět v rámci celé ČR a bez výraznějších regionálních rozdílů). Uspokojivá situace nepanuje ani v segmentu středních škol a vyšších odborných škol, kde podíl vyhovujících škol tvoří jen o něco více než 20 %,“ píše se v Tematické zprávě České školní inspekce.

Rektoři vyhlásí na začátku akademického roku protestní týden

Česká konference rektorů (ČKR) vyhlásí na 2. až 6. října protestní Týden pro vzdělanost, řekl po zasedání rektorů její předseda a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Rektorům se nelíbí současný návrh rozpočtu na příští rok, který pro vysoké školy počítá s navýšením o asi 700 milionů korun proti letošku. Pokud vláda nevyhoví požadavku vysokých škol na navýšení platů jejich pedagogů o 15 procent a jejich rozpočtu o 4,5 miliardy proti letošku, jednali by rektoři v protestním týdnu o další eskalaci protestních opatření, dodal rektor Masarykovy Univerzity v Brně Mikuláš Bek. Informuje ČTK.

Pětileté děti musí povinně do školky, tisíce jich ale nepřišly. Úřady se neshodnou, kdo je má hledat

Dětí, jež rodiče do školky nepřivedli, jsou odhadem tisíce. Ministerstvo školství bude znát přesné číslo za celé Česko až na konci září. Například v Mostě ze 633 předškoláků k zápisu nedorazilo 110 dětí. V Karlových Varech postrádají 90 dětí ze 444, v Brně je to 727 dětí ze čtyř tisíc. Na tom, kdo má hledat nepřihlášené děti, se ale ministerstvo školství s ministerstvem práce a sociálních věcí zatím neshodly. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Václav Trojan odpovídá v anketě české školy na téma „stávka učitelů“: Učitelé necítí podporu společnosti, rodičů ani politiků

Školské odbory včera vyhlásily stávkovou pohotovost. Řada učitelů je ale k jejich akceschopnosti velmi skeptická. Česká škola proto učitelům i odborníkům poslala několik stručných otázek k případné stávce. Přinášíme odpovědi dlouholetého ředitele gymnázia, nyní vedoucího katedry Centrum školského managementu na PedF UK Václava Trojana.

Jaroslava Indrová odpovídá v anketě České školy na téma „stávka učitelů“: Jen pro politiky v rámci předvolebního boje je to výborné

Školské odbory včera vyhlásily stávkovou pohotovost. Řada učitelů je ale k jejich akceschopnosti velmi skeptická. Česká škola proto učitelům i odborníkům poslala několik stručných otázek k případné stávce. Přinášíme odpovědi středoškolské učitelky češtiny Jaroslavy Indrové.

Další odboráři z veřejného sektoru se připojili k učitelům a vyhlásili stávkovou pohotovost

Odboráři z veřejného sektoru vyhlásili stávkovou pohotovost na podporu svého požadavku na růst platů. Ke školským odborům, které do stávkové pohotovosti vstoupily už v úterý, se tak připojily i odbory úřednické, zdravotnické, hasičské či policejní. Trvají na zvýšení platových tarifů učitelům o 15 procent a ostatním o deset procent od listopadu. Po jednání předáků to novinářům řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) požadavek odborů podpořil. Informuje ČTK.

Renata Schejbalová odpovídá v anketě České školy na téma „stávka učitelů“: Současné akce vidím jako předvolební kampaň

Školské odbory včera vyhlásily stávkovou pohotovost. Řada učitelů je ale k jejich akceschopnosti velmi skeptická. Česká škola proto učitelům i odborníkům poslala několik stručných otázek k případné stávce. Přinášíme odpovědi ředitelky gymnázia a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renaty Schejbalové.

Petr Honzejk: Stávka? Učitelům se nelze divit

„Učitelé vyhlásili stávkovou pohotovost a vůbec se jim nelze divit. Celá politická reprezentace se oficiálně shoduje, že by měli dostat přidáno, ale skutek zase utek. Koalice se hádá, odkdy přidat a o kolik vlastně, a ministr financí Ivan Pilný z hnutí ANO do toho brumlá, že v rozpočtu stejně nejsou peníze. A to je prosím pěkně před volbami, takže vládní partaje mají všechny důvody učitele nenaštvat. Co by asi tak bylo po volbách? Kontrolka opatrnosti už nebliká, kontrolka přímo řve,“ píše Petr Honzejk v komentáři pro Hospodářské noviny.

Lenka Dohnalová odpovídá v anketě České školy na téma „stávka učitelů“: Přála bych si, aby učitelé měli více profesionální hrdosti

Školské odbory včera vyhlásily stávkovou pohotovost. Řada učitelů je ale k jejich akceschopnosti velmi skeptická. Česká škola proto učitelům i odborníkům poslala několik stručných otázek k případné stávce. Přinášíme odpovědi středoškolské učitelky češtiny a předsedkyně SUČJL Lenky Dohnalové.

Pravoslav Němeček odpovídá v anketě České školy na téma „stávka učitelů“: Domnívám se, že situaci je možné vyřešit pouze razantním krokem, tedy stávkou

Školské odbory včera vyhlásily stávkovou pohotovost. Řada učitelů je ale k jejich akceschopnosti velmi skeptická. Česká škola proto učitelům i odborníkům poslala několik stručných otázek k případné stávce. Přinášíme odpovědi ředitele základní školy Pravoslava Němečka.

Reakce ministra školství na stávkovou pohotovost odborů

S plánem na postupné navyšování platů pedagogů o 15 %, a to tři roky po sobě, přišlo na konci roku 2015 MŠMT. Nynější požadavky školských odborů tedy zcela podporuji a snažím se je prosadit i při jednáních s ministrem financí.

On-line seminář 7. září: Měkčení (rozlišování slabik DI, TI, NI – DY, TY, NY), rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek

Lektorka Mgr. Petra Pšeničková, DiS. se tentokrát zaměří na výuku českého jazyka v 1. a 2. ročníku ZŠ. Cíle setkání: • Pomoci žákům zvládnout správné rozlišování měkkých a tvrdých slabik DI, TI, NI, DY, TY, NY • Pomoci žákům zvládnout správné rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek • Zvyšování kompetencí učitelů – osvojení si méně běžných aktivit pro měkčení a rozlišování délek slabik

Zdeněk Sotolář odpovídá v anketě České školy na téma „stávka učitelů“: Nemám ke školským odborům důvěru

Školské odbory dnes vyhlásily stávkovou pohotovost. Řada učitelů je ale k jejich akceschopnosti velmi skeptická. Česká škola proto učitelům i odborníkům poslala několik stručných otázek k případné stávce. Přinášíme odpovědi učitele a výrazného člena Učitelského profesního sdružení Zdeňka Sotoláře.

Veronika Valíková odpovídá v anketě České školy na téma „stávka učitelů“: Platy nejsou to, co mě v českém školství nejvíce pálí. Svoboda je důležitější...

Školské odbory dnes vyhlásily stávkovou pohotovost. Řada učitelů je ale k jejich akceschopnosti velmi skeptická. Česká škola proto učitelům i odborníkům poslala několik stručných otázek k případné stávce. Přinášíme odpovědi středoškolské učitelky češtiny a mluvčí SUČJL Veroniky Valíkové.

Jana Karvaiová odpovídá v anketě České školy na téma „stávka učitelů“: Vše jsou jen plané proklamace

Školské odbory dnes vyhlásily stávkovou pohotovost. Řada učitelů je ale k jejich akceschopnosti velmi skeptická. Česká škola proto učitelům i odborníkům poslala několik stručných otázek k případné stávce. Přinášíme odpovědi speciální pedagožky a mluvčí Učitelského profesního sdružení Jany Karvaiové.

Josef Soukal odpovídá v anketě České školy na téma „stávka učitelů“

Školské odbory dnes vyhlásily stávkovou pohotovost. Řada učitelů je ale k jejich akceschopnosti velmi skeptická. Česká škola proto učitelům i odborníkům poslala několik stručných otázek k případné stávce. Jako první odpovídá středoškolský učitel češtiny a předseda Asociace češtinářů Josef Soukal.

Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost

Školské odbory dnes vyhlásily stávkovou pohotovost. Vadí jim, že vládní koalice odkládá rozhodnutí o zvýšení platů učitelů a dalších pracovníků ve školství. Členové vlády se v pondělí shodli na tom, že chtějí učitelům přidat, ale nedohodli se na tom, od kdy a o kolik. Učitelé se proto začnou připravovat na stávku. Novinářům to dnes řekl šéf školských odborů František Dobšík. Informuje ČTK.

Romové zůstávají nejslabší skupinou, mladí se podle Unie dál propadají

Situace Romů se přes velké prostředky z unijních fondů, které jim mají pomoci, zlepšuje jen pomalu. Někdy to vypadá, jako by jejich špatná situace byla záležitostí pouze střední a východní Evropy, jde však o problém celé Evropské unie. Vyplývá to ze zprávy, kterou tento týden vydala Evropská komise. V Bruselu ji představil místopředseda komise Frans Timmermans a eurokomisařka pro spravedlnost a rovné příležitosti Věra Jourová. Informuje MF DNES.

Školské odbory budou reagovat na jednání koalice o platech

Školské odbory se dnes vyjádří k jednání vládní koalice o zvýšení platů učitelů. Členové vlády v pondělí k rozhodnutí nedospěli, v diskusi budou pokračovat za týden. Šéf odborů František Dobšík minulý pátek řekl, že je připraven vyhlásit stávkovou pohotovost, pokud koaliční rada nevyhoví jejich požadavkům. Odboráři trvají na zvýšení platů učitelů o 15 procent a platů nepedagogických pracovníků o deset procent, a to od listopadu. Dohromady požadují 13 miliard korun navíc. Informuje ČTK.

Škola, kde rozhodují děti. Rozhovor o alternativní škole Summerhill

Rozvrh je přežitek, stejně jako rozdělení dětí do tříd nebo zvonění. Kdo nechce, učit se nemusí. Tak funguje britská škola Summerhill, kterou navštívil jeden z nejhlasitějších členů hnutí Svoboda učení Michal Kandler. Jaké poznatky si ze svého pobytu odnesl a proč propaguje takzvané svobodné učení? Rozhovor přinášejí Lidové noviny.

Učitelů chybí zatím „pouze“ tisíce

Matematikář, fyzikář nebo angličtinář. Učitelé těchto předmětů jsou nejvíce nedostatkovým zbožím. Podle odhadů chybí v tuzemsku tisíce kantorů. Ředitelé tak vymýšleli různé kličky, aby děti první školní den mohly dostat rozvrhy hodin – učí důchodci a na „ředitelské výjimky“ také nekvalifikovaní učitelé nebo dokonce vychovatelky. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Učitelé si zaslouží plat 40 tisíc, zatím dostávali jen sliby, říká Štech

Nový školní rok zahájili učitelé demonstrací za vyšší platy. Když jim vláda nepřidá slíbených 15 procent, chtějí jít do stávky. To by bylo poprvé od roku 2003. Ministr školství Stanislav Štech v rozhovoru pro MF DNES uvedl, že je přesvědčený, že kantoři přidáno nakonec dostanou. V pondělí večer se však na tom koalice zatím neshodla.

Koalice se na řešení nedohodla - vláda bude o zvýšení platů učitelů dále jednat, schodek zůstane

Vláda bude o zvýšení platů učitelů a dalších státních zaměstnanců dále jednat, pokračovat má v pondělí. Novinářům to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Na dnešní koaliční schůzce v Lednici na Břeclavsku se strany zatím nedohodly, všechny však shodně uvádějí, že učitelům přidat chtějí a že nechtějí zvyšovat plánovaný schodek rozpočtu na příští rok padesát miliard korun. Nejdříve se však musí dohodnout na tom, odkud peníze vezmou, a poté se musí shodnout na míře zvýšení platů. Podle Sobotky je konečný termín na konci září. Informuje ČTK.

Demotivace a mrhání penězi, tepal Klaus školství. Podle Růžičky chybí vize

České školství prodělalo v posledních letech několik zásadních změn – od státních maturit přes inkluzi po jednotné přijímací zkoušky. Komu a jak prospěly či uškodily? A co je ještě třeba zreformovat? O tom v pořadu Rozstřel serveru iDNES.cz debatovali ředitel gymnázia Jiří Růžička a expert ODS pro oblast školství Václav Klaus mladší.

Studie: Strany chtějí přidat učitelům, neříkají ale z čeho. Slibům chybí důvěryhodnost

Většina programů slibuje navýšení platů o 18 až 20 procent. Lidovci a sociální demokraté chtějí nárůst rozložit do celého volebního období, naopak STAN slibuje skokové navýšení o 50 procent hned v prvním roce po volbách. Stejně velké navýšení chce také hnutí ANO, které svůj program zveřejnilo později, a studie se ho proto netýká. Z programu hnutí vyplývá, že růst chce rozložit do čtyř let tak, aby na konci volebního období v roce 2021 brali učitelé minimálně 150 procent stávající výše platu. Informuje ČTK

Ke vzdělání patří velké úsilí. Ředitel chebského gymnázia Jaroslav Kočvara míní, že píle bývá u dětí důležitější než talent

„Jsem přesvědčen, že skutečné vzdělání se bez úsilí neobejde. Představa, že děti budou ve škole jen nadšené, ta je zcestná. Samozřejmě, neměly by tam být otrávené, ale že by je to nemělo stát žádné úsilí? To prostě nejde. Musí se mimo jiné naučit, že pro úspěch musí alespoň něco udělat a učitel by to měl umět rozlišit a snahu ocenit,“ říká v rozhovoru pro MF DNES ředitel chebského gymnázia Jaroslav Kočvara.

Martin Fendrych: Národ Komenského se zbláznil. Učitele platí mizerně, ale valí na ně obří odpovědnost

„Národ Komenského se zbláznil, chová se, jako by o budoucnost nešlo. Neexistuje tlak společnosti, aby učitelé brali víc. Zato čím dál víc vidíme, jak rodiče (základ společnosti) zvyšují svoje požadavky na kantory, jak na ně přenášejí odpovědnost za výchovu a považují to za samozřejmost. Z učitelů se tak stávají jacísi externí domácí vychovatelé, na něž se rodič klidně oboří: ´Co to ten můj kluk zas vyved? Jak ho to tady vychováváte?´," píše Martin Fendrych v komentáři pro server Aktuálně.cz.

Do školy se těší skoro každý prvňák, nadšení ale nevydrží. Výuka je špatně nastavená, říká expert

Těší se děti po prázdninách do školy? Šance, že děti odpoví ano, klesá úměrně tomu, jak staré je. Zatímco do školy chodí rádo 85 procent prvňáků, v páté třídě už je to jen 60 procent dětí, zjistilo dotazování společnosti Kalibro. Podle psychologů na to má vliv nejen to, že učitelé nedokážou děti zaujmout, ale i to, že čím jsou starší, tím mají více mimoškolních zájmů. Reportáž přináší server Aktuálně.cz.

Milan Kůtek: Učím, tedy jsem… Za blázna

"Kdo by nechtěl mít jedno z nejprestižnějších povolání? Leda blázen. Jak povznášející je vědět, že právě té vaší profese si společnost nejvíce váží! Má k ní úctu, vysoce hodnotí vliv vaší práce na každodenní život lidí. Česká společnost v tom má dlouhodobě jasno – podle opakovaných výzkumů patří mezi tři nejprestižnější povolání lékaři spolu se zdravotními sestrami, vědci a – učitelé. Už téměř pětadvacet let tedy podle tohoto žebříčku profesí nosím na hrudi pomyslný „prestižní bronz“. Mimochodem, víte, která dvě povolání mají podle výzkumů prestiž úplně nejnižší? Poslanci a uklízečky," píše středoškolský učitel Milan Kůtek v Hospodářských novinách.

Školství po volbách – jaké změny ve školství nabízejí politické strany

Ať už volby vyhraje kterákoli strana, učitelské platy budou vyšší. Podle studie think-tanku IDEA přesto skoro žádný ze slibů učitelům o moc lepší postavení nezajistí. Předvolební sliby prezentují Hospodářské noviny.

Koalice otevře debatu o finální podobě rozpočtu. Podle výsledku jednání zváží učitelé vyhlášení stávkové pohotovosti

Špičky vládní koalice se dnes večer v Lednici na Břeclavsku sejdou nad návrhem státního rozpočtu pro příští rok, jak ho po prázdninových jednáních s šéfy jednotlivých resortů připravil ministr financí Ivan Pilný (ANO). Už dopředu deklaroval, že nemůže vyhovět požadavkům všech ministerstev, například v otázce zvýšení mezd ve veřejném sektoru. Informuje ČTK.

Zamítnuté soukromé školy se bouří. K Ústavnímu soudu míří stížnost

Ministerstvo školství nepovolilo sedmadvaceti soukromým školám zahájit provoz od 1. září. Někteří ředitelé mluví o tom, že k soukromému školství se nově na ministerstvu staví zády. Dokonce kvůli tomu vzniká i ústavní stížnost. Resort se ale brání tím, že kritéria se nijak nezměnila, jen úředníci důkladněji posuzují žádosti.

Zákaz hidžábu v české škole? Je to proti zákonu, tvrdí advokátka studentky

Už za necelé tři týdny se octne na stole Městského soudu v Praze případ somálské dívky, která odešla z pražské Střední zdravotnické školy. Podle ní za odchodem stál zákaz nošení hidžábu. Právní zástupkyně dívky tvrdí, že otázku náboženských symbolů ve škole by měl ošetřovat zákon. Rozhovor s Radkou Korbelovou Dohnalovou přináší server lidovky.cz.

U počítače vysedávají už pětileté děti, mají pak křivá záda. Problém je v rodičích, říká psycholog

Podle průzkumu Státního zdravotního ústavu děti stráví u počítače či s mobilem v ruce průměrně dvě hodiny denně, přičemž tato doba s věkem roste. Zatímco pětileté děti věnují pozornost elektronickým zařízením hodinu a půl za den, sedmnáctiletí často přesáhnou hranici 4,5 hodiny denně. I kvůli vysedávání u počítače a nedostatku pohybu pak s věkem přibývají zdravotní problémy. 42 procent dětí podle průzkumu trpí zakřivením páteře, předsunutou hlavou, kulatými zády či zvýšeným bederním prohnutím. Informuje server Aktuálně.cz.

V pondělí začne nový školní rok. Na základních školách bude přibližně 922 900 dětí, na středních 395 000

V pondělí skončí letní prázdniny a do škol se vrátí děti. Do lavic usedne zřejmě méně prvňáků než v předchozích letech. Ministerstvo jich očekává asi 108.000, což je podobně jako v letech 2012 a 2013. Po letech se zřejmě naopak zastaví úbytek středoškoláků. Do prvních ročníků by jich mělo nastoupit zhruba 102.400, což je přibližně o 1500 žáků více než loni. Nový školní rok s sebou přinese některé nové úpravy stávajících předpisů. Jeho začátek poznamená také tlak odborářů na růst platů učitelů i nepedagogických pracovníků ve školství. Informuje ČTK.

Ondřej Šteffl: Naděje pro školství

„Jeden z důvodů, proč se ve školství stále nedostává peněz, spočívá v tom, že nikdo neví, co konkrétně by peníze měly přinést. Co získají občané, v čem na tom budou lépe žáci, studenti, rodiče? Od ministerstva školství jsme zatím neviděli ani náznak nějakého mechanismu, z kterého by bylo zřejmé, jak by se více peněz mělo projevit v kvalitě vzdělávání. Je jistě správné zvýšit učitelům platy, ale má mít podle ministerstva zvyšování platů učitelů vůbec nějakou souvislost s vyšší kvalitou výuky? A když už školství nějaké peníze navíc dostane, jako například na zavedení internetu, neumí si s nimi rozumně poradit,“ psal 1. září 2001 Ondřej Šteffl ve stále aktuálním textu v Lidových novinách. Připomínáme celý text.

Jiří Lukáš: Ne, protože ne. (Jak Cermat komunikuje o kritériích centrálního hodnocení slohových prací)

(Následující text navazuje na diskuzi pod článkem Veroniky Valíkové „Maturita z českého jazyka a literatury 2017 – zatím jsou informace mírně matoucí“ uveřejněném na České škole 19. května 2017.) Před pěti lety bylo zrušeno a letos znovu zavedeno centrální hodnocení maturitních písemných prací (tj. „slohovek“) z češtiny. Co to znamená? Slohové práce už nesmějí opravovat učitelé, kteří studenty sloh učili. Nehodnotili je prý správně a spravedlivě. Místo nich přichází jednotka centrálních hodnotitelů. Dobře tedy. Jistě by se dalo očekávat, že tito speciálně proškolení češtináři, anonymní hodnotitelé, nebudou tajit, jak to dělají – jak hodnotí.

Anketa Respektu II: Co vidíte jako největší výzvu před českým školstvím, kterou se nikomu nechce řešit?

„Přesvědčit rodiče, že taková škola, do jaké chodili oni, nemůže připravit jejich děti na dobrý život v polovině 21. století! To je opravdová výzva. Dokud totiž budou rodiče se současnou školou spokojeni, dokud se budou ptát: „A jakou jsi dnes dostal známku?“ místo „Co ses dnes ve škole naučil (a jaký to má pro tvoji budoucnost smysl)?“, tak se vzděláváním nelze nic dělat. Respektive dá se dělat přesně tolik, kolik rodičů je přesvědčených, že změna je nutná,“ říká Ondřej Šteffl v anketě týdeníku Respekt.

Stanislav Zajíček: Kam s ním? (Přemítání nad účelem a smyslem středoškolské výuky literatury a českého jazyka v internetové galaxii)

Když jsem v roce 86´uzavíral svá vysokoškolská studia, měl jsem v tom jasno – budu na střední škole učit literaturu, a napomáhat tak uchovávání existence tehdy zapírané historické paměti. A přesněji řečeno, okouzlen duchem románu Den delší než století budu nebojácně ignorovat tehdy masově rozšířený modus docendi středoškolské literatury založený především na vědeckých experimentech akademika Pavlova: učitel řekne Vilém?, žák řekne Oxymóron!, učitel řekne Olbracht?, žák řekne My do vás taky, paní!, učitel řekne Sloh?, žák řekne Úvod, stať, závěr… Zkrátka, byl jsem odhodlán být jiný učitel, který to natře normalizovaným ožuvavcům! Za šest let poté jsem se před tabulí skutečně ocitl, ale to už mi výbuch času devadesátých let vzal to pyšné romantické vidění světa – já Učitel Pravdy proti Temnotám Lži. Protože pojednou vše bylo beztrestně možné a staré regule nemožné, musím si hledat novou cestu, myslel jsem si. Upřímně řečeno, nemám v tom jasno dodnes; takříkajíc ideově tápu.

Anketa Respektu: Co vidíte jako největší výzvu před českým školstvím, kterou se nikomu nechce řešit?

„Je to proměna škol, které vychovávají žáky k poslušnosti, ve školy, které je vedou k sebeřízení a schopnosti nést za sebe odpovědnost a rozhodovat se v obtížných situacích. S brutální proměnou pracovního trhu a společenských pořádků, jež přichází, tohle bude klíčová dovednost,“ říká v anketě týdeníku Respekt Tomáš Feřtek.

Ministr financí na akci v Betlémské kapli: Rozpočet na zvýšení platů nestačí

Ministr financí Ivan Pilný (ANO) bude v nejbližším období jednat s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) o nárocích na zvýšení platů ve veřejné sféře. Pedagogům na dnešním protestu proti podfinancování školství v Betlémské kapli řekl, že nároky všech profesí na zvýšení mezd v příštím roce nemůže pokrýt. Požadavky ve školství převyšují o pět miliard to, co má k dispozici na zvednutí mezd v celém veřejném sektoru. Informuje ČTK.

Vyjádření MŠMT k akci školských odborů a VŠ

Ministerstvo školství vnímá společnou protestní akci školských odborů a vysokých škol jako vyjádření nespokojenosti nad dlouhodobým stavem financování českého školství. „V uplynulém desetiletí se skutečně při sestavování rozpočtu bralo z kapes učitelů. Také pokles rozpočtu vysokých škol byl mnohem strmější než pokles celkového počtu vysokoškolských studentů. Proto MŠMT podporuje požadavek na navýšení učitelských platů o 15 % a posílení rozpočtu vysokých škol o 4,5 miliardy korun,“ upozornil náměstek ministry školství Petr Pavlík, který se za MŠMT zúčastnil dnešní akce v Betlémské kapli.

Učitelé plánují stávkovou pohotovost, pokud jim koalice nevyhoví

Pokud v pondělí koaliční rada nevyhoví požadavkům na zvýšení platů ve školství, školské odbory vyhlásí stávkovou pohotovost. Na dnešním protestním shromáždění učitelů v pražské Betlémské kapli to uvedl předseda českomoravského odborového svazu školství František Dobšík. Informuje ČTK.

Učitelé se sejdou na protestní akci proti situaci ve školství

Učitelé všech stupňů vzdělávání se dnes sejdou v Betlémské kapli v Praze, aby protestovali proti situaci ve školství a proti úrovni svých platů. Odbory a zástupci vysokých škol chtějí na shromáždění zopakovat své požadavky, aby vláda od listopadu zvýšila platy všem pedagogům o 15 procent a nepedagogickým pracovníkům o deset procent. Celkem požadují přidat na platy v příštím roce 17,5 miliardy korun. Podle ministra financí Ivana Pilného (ANO) ale nebude možné tyto požadavky uspokojit, pokud vláda nenavýší deficit, který v červnu schválila. Protest má začít v 10:00.

Jak se liší učitelé v méně úspěšných a velmi úspěšných třídách

Česká školní inspekce zveřejňuje sekundární analýzu výsledků mezinárodních šetření TIMSS 2015 a TIMSS 2011, jejímž cílem je porovnat na základě výsledků těchto šetření vybrané znaky méně úspěšných a velmi úspěšných tříd. Analýza mimo jiné sleduje, do jaké míry a v čem se odlišují metody a formy výuky používané učiteli ve sledovaných školách.

Stát přispěje na některé lesní školky. „Jejich“ děti nemusí na přezkoušení

Sedmatřiceti lesním školkám se podařilo projít schvalovacím procesem a zapsat se do rejstříku škol a školských zařízení. Kromě toho, že děti u nich mohou absolvovat povinný předškolní rok, dostanou tyto školky poprvé od státu příspěvek na svůj provoz. Informuje server iDNES.cz.

Děti z alternativních škol skutečný život někdy semele

Přátelské prostředí bez zbytečných stresů nabízí řada alternativních škol, které se tím vymezují proti tzv. školám klasickým. Jenže to může být i nevýhoda. Třeba proto, že dítě pak nemusí umět čelit překážkám a nepříjemnostem, které ho v budoucnu potkají. Reportáž přináší Český rozhlas.

Ministerstvo školství přistoupilo k autorským právům v souladu s moderními trendy

Pro roky 2007 – 2013 rozdělilo MŠMT mezi příjemce dotací a grantů přes padesát miliard korun. Část těchto prostředků byla vynaložena na tvorbu různých vzdělávacích materiálů, jako jsou metodiky, učebnice, brožury apod. Ty byly zveřejňovány pod licencí, která již neodpovídala současnému trendu, kdy se materiály šíří prostřednictvím webových stránek, sociálních sítí či sdílených souborů. Nově vzniklé vzdělávací podklady budou zveřejňovány pod veřejnou licencí Creative Commons, čímž se v oblasti autorských práv zařadilo české Ministerstvo školství mezi podobně smýšlející úřady evropských zemí.

Školní batoh by neměl vážit víc než 10 až 15 procent váhy dítěte

Školní batoh i s pomůckami by podle doporučení odborníků ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) neměl vážit více než deset až 15 procent váhy dítěte, prázdný pak do kilogramu. Aktovka by neměla být širší než ramena dítěte, horní část by s nimi měla být v linii a spodní by neměla sahat pod úroveň boků. Pokud je to možné, měly by si děti co nejvíc pomůcek nechávat ve škole. Informuje ČTK.