Dva měsíce inkluze na školách? Pedagogické poradny nestíhají a chybí asistenti

Stovky klientů na jednoho specialistu z pedagogické poradny, čekací doba několik měsíců a nedostatek asistentů. Tak vypadá na jižní Moravě situace dva měsíce po zavedení proinkluzivního zákona, který slibuje podporu všem dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Pedagogická centra a pedagogicko-psychologické poradny obrovský nápor žádostí o podporu nezvládají. Reportáž přinesl brněnský Deník.cz.

Pozvánka na pilotní vzdělávací program „Odborník na řešení školní šikany a kyberšikany první úrovně“

Cílem kurzu je poskytnutí systematického vzdělání pro zájemce o kvalifikaci odborníka na řešení školní šikany. Absolventi kurzu získají kompetence odborníků první úrovně pětiúrovňového koncepčního vzdělání. Kurz reaguje na absenci dostupného systematického vzdělání.

On-line seminář: Hry, pohybové aktivity a další nápady do hodin matematiky

Setkání nabídne zásobu pohybových, motivačních a méně obvyklých aktivit do hodin matematiky na 1. stupni ZŠ. Představí hry na posílení sociálních vazeb, ale i relaxační a protahovací cvičení. Chybět nebudou nápady z internetu či pestrá škála společenských her, kterými lze hodiny matematiky obohatit. Představeny budou různé pomůcky, které si mohou učitelé snadno vyrobit.

Orlová chce podezřelé žáky testovat na drogy, bere je čtvrtina deváťáků

Orlová zesiluje boj proti drogám. Město chce umožnit učitelům, aby přímo ve třídách kontrolovali žáky. Když bude mít kantor podezření, že je školák pod vlivem drog, může mu dát speciální tester. Opatření přichází poté, co anonymní testování odhalilo, že každý čtvrtý deváťák v Orlové drogy bere a převažuje přitom pervitin. Informuje o tom Český rozhlas.

Mladým lidem ve svízelné životní situaci pomáhá projekt za 99 milionů

Mladým lidem od 15 do 29 let, kteří jsou v těžké situaci, pomáhá projekt Transfer. Je určen těm, kteří si z různých důvodů nemohou sami najít práci, nemají dokončené vzdělání, žijí v sociálně vyloučených lokalitách, jsou na mateřské nebo ani nevědí, jak a kde práci hledat. O projektu informuje server iDNES.cz.

Na ombudsmanku se obrací stále více dětí, nejčastěji kvůli potížím s rodinou

Ombudsmanka Anna Šabatová letos obdržela už 49 podání od dětí, z toho ve třech případech zjistila pochybení úřadů. Veřejné ochránkyni práv píšou žádosti o pomoc převážně mladí ve věku od 13 do 18 let, výjimkou nejsou ale ani mladší děti. Informuje o tom ČTK.

Ředitelka ZŠ: Pracovití a dobří učitelé by měli být za práci daleko lépe odměněni.

Základní škola Malenovice už desátým rokem otevírá speciální třídy pro mimořádně nadané děti. Ředitelka školy Zdeňka Jančíková ovšem v rozhovoru pro MF DNES připouští, že současný systém příliš neumožňuje učitele za práci s nadanými dětmi odměnit, spíše spoléhá na jejich ochotu dělat práci navíc.

Jak zlepšit vztah Čechů a Romů? Rozhovor s autory filmu FC Roma, který zvítězil na jihlavském festivalu

„Jde o každodenní trpělivou práci, z níž roste něco jako komunita. Chybí tu podle mě lokální aktivní politika, místo toho vždy nějaká strana vyhlásí vznešený velkolepý plán a zapřáhne celostátní neziskovky. Mnohdy ale neexistuje napojení na místní politiky ani občany, kteří by přitom často pomohli. Odmítám klišé, že všichni venkovští burani jsou stejní rasisti. Ne každý by protestoval proti romským dětem na školách, kdyby se podařilo je do nich přivést,“ odpovídá na otázku, jak zlepšit vztah Čechů a Romů Tomáš Bojar, jeden z režisérů filmu FC Roma, který právě získal ocenění „nejlepší český dokumentární film 2016“ na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.

České egyptologii je 75 let. Ve světě je slavná, doma se potýká s nedostatkem peněz, ohrožena je i unikátní výstava

Česká egyptologie v pondělí oslaví 75. narozeniny a přestože má ve světě velké renomé, doma se neustále potýká s nedostatkem peněz. Nejdéle trvající a největší česká vědecká expedice v zahraničí nezapadá do žádných státních grantových výzev, peníze dostává zejména od ministerstva školství. „Neustále máme před sebou hrozbu, že valná část lidí bude muset z ústavu odejít, protože je nezaplatíme. Tak to skutečně je každý rok. Je to vyčerpávající," řekl v rozhovoru pro ČTK egyptolog Miroslav Bárta.

Ze svahu Špilberku se lidé mohou na Brno podívat „očima Jana Skácela“

Na jižním svahu Špilberku byla tento týden odhalena socha básníka Jana Skácela. Básníkův portrét je vytvořen z 3600 nerezových trubek a na výšku měří přes dva metry. Skrze trubky se lidé mohou na Brno dívat jakoby básníkovýma očima.

Ředitel Pražské konzervatoře: Nenapadá mě nic zásadního, co by našemu uměleckému školství chybělo

Ředitel Pražské konzervatoře Pavel Trojan odpovídal na otázky čtenářů serveru Opera Plus. Mimo jiné říká: „Nenapadá mne nic zásadního, co by našemu uměleckému školství chybělo. Samozřejmě ke zlepšování v jednotlivostech je vždy prostor. Ale z našich kontaktů se zahraničními školami, úspěchů studentů na soutěžích i uplatnění absolventů v praxi soudím, že zásadní problém zde není.“

Ředitelka regionální hospodářské komory: „Na vysokou školu jdou mladí lidé často proto, aby měli titul, ale uplatnění nenajdou.“

Nezaměstnaných vysokoškoláků v Plzeňském kraji rok od roku přibývá. Zatímco v roce 2000 jich bylo v regionu 580, na konci toho loňského jich v databázi úřadu práce evidovali už 1111, což je nárůst o 52 procent. Chybí naopak absolventi technických oborů. Podle starost Stříbra Karla Lukeše je nutná změna školství: „Chrlíme spousty absolventů humanitních oborů a absolventi pak končí v montážních firmách u pásu, přitom na studia technického oboru by měli schopnosti,“ popsal situaci Lukeš pro MF DNES.

Liberec otevře waldorfskou školu. „Alternativní školy více respektují přirozenost dětí,“ říká náměstek primátora.

Dosud fungovala základní waldorfská škola v Libereckém kraji pouze v Semilech. Od příštího školního roku 2017-2018 otevře první třídu i Liberec. Radnice tak chce vyhovět zvýšené poptávce rodičů po alternativním způsobu vzdělávání dětí. „V současné době máme několik Montesorri tříd na základní škole 5. května. Poptávka je ale větší než možnosti školy, proto jsme se rozhodli podpořit i zřízení školy waldorfské," uvedl pro Liberecký deník náměstek primátora pro školství Ivan Langr.

Ministryně školství bude chtít zlepšit napjaté vztahy mezi prezidentem a akademiky

Většina rektorů veřejných vysokých škol bojkotovala předávání cen na Hradě. Mimo jiné proto, že pozvání nedostal rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka prezident Zeman uvažuje, že rektory už na Hrad zvát nebude. Ministryně Valachová ale Českému rozhlasu řekla, že se bude snažit spory urovnat.

Národem vzdělanců už nejsme, říká učitel a autor učebnic Vladislav Dudák

Každý učitel v každé době lamentuje nad úrovní všeobecného vzdělání – něco se dnes lepší, něco nikoliv, národem vzdělanců ale podle Vladislava Dudáka už nejsme. „Národ vzdělanců neznamená, že všichni jsou výjimečně vzdělaní, ale že si vzdělání váží,“ říká Dudák v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál.

Podle nového žebříčku dárcovství patří Češi k nejméně štědrým lidem na světě

Podle posledního vydání World Giving Index, který hodnotí štědrost obyvatel jednotlivých zemí světa, jsou na tom s velkorysostí nejlépe obyvatelé Barmy. Česká republika se v žebříčku 140 zemí umístila až na 121. místě. Index zohledňuje tři kategorie: kolik peněz dávají lidé na charitu, kolik času tráví dobrovolnictvím a jako moc pomáhají cizím lidem v nouzi. Informuje o tom server Aktuálně.cz.

Rektoři si připomněli svátek na Hradčanském náměstí. Na Hrad nepůjdou.

Většina rektorů vysokých škol si naplánovala vlastní připomenutí státního svátku. Svou účast na večerní ceremonii odmítli nejen kvůli dění okolo státních vyznamenání, ale i kvůli nepozvání rektora Masarykovy univerzity v Brně Mikuláše Beka. Svátek proto oslavili u sochy T. G. Masaryka na Hradčanském náměstí.

Jiří Vojtěch: Jak se připravit na přijímací zkoušky? No, učit se!

O tom, jaké obory mají budoucnost, na jaké školy se hlásí nejvíc studentů nebo jak poznat dobré učiliště, mluví Jiří Vojtěch z Národního ústavu pro vzdělávání v rozhovoru pro deník Právo.

Objev svůj talent: Evropský týden odborných dovedností chce zvýšit prestiž odborného vzdělávání

Odborným vzděláváním prošlo více než 70 % populace v České republice, což je číslo přesahující evropský průměr. Zvýšit atraktivitu a image odbornému vzdělávání, aby právě jeho prostřednictvím mladí lidé i dospělí rozvíjeli své schopnosti a dovednosti, má za cíl Evropský týden odborných dovedností, který vyhlašuje Evropská komise od 5. do 12. prosince 2016.

Evropský veletrh pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus Brno 2016

XXIII. ročník Evropského veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus Brno 2016 proběhne ve dnech 1. až 4. 11. 2016 na brněnském výstavišti. Veletrh návštěvníkům nabídne 240 zastoupených univerzit, vysokých škol, fakult a jiných vzdělávacích institucí. Studenti si budou moci vybrat z více než 4 500 studijních oborů. Na veletrhu budou zastoupeny také univerzity a vysoké školy z dvaceti zemí světa.

Nové číslo Zpravodaje o odborném vzdělávání v zahraničí

Nové vydání Zpravodaje o odborném vzdělávání v zahraničí upozorňuje mimo jiné na německou studii, která se zabývala vzděláváním nadaných žáků, na úvahu zakladatele Světového ekonomického fóra o „čtvrté průmyslové revoluci“, nebo na změny ve vzdělávání na Slovensku.

Mezinárodní fórum k profesnímu rozvoji pedagogických pracovníků

Téma letošní konference je zaměřeno na zkušenosti a mapování potřeb z oblasti plánování a realizace profesního rozvoje pedagogických pracovníků přímo ve školách. V hlavním plénu konference 1. prosince 2016 budou prezentovat své zkušenosti jak odborníci z České republiky, tak také ze zahraničí: Slovenska, Polska, Německa a Francie. Jednacími jazyky jsou čeština a angličtina (tlumočení zajištěno).

Největší vědecký festival v České republice začíná 1. listopadu

Týden vědy a techniky Akademie věd ČR je největší vědecký festival v České republice, který zahrnuje přednášky, výstavy, dny otevřených dveří, dokumentární filmy, workshopy, vědecké kavárny a mnohé další aktivity napříč celou republikou i všemi vědeckými obory. Festival oslovuje studenty středních škol, pro které jsou připraveny především přednášky a exkurze v dopoledních hodinách. Odpolední, podvečerní a doprovodné programy jsou pak určeny na širokou veřejnost.

Škola v Krásné Lípě obviňovaná ze segregace romských dětí se podle ČŠI s problémy nevypořádala

Česká školní inspekce zveřejnila výsledky své poslední kontroly v základní škole v Krásné Lípě na Děčínsku. Mezi přetrvávající nedostatky podle zprávy patří mimo jiné to, že „ve třídě 1. A přetrvává převažující oddělené vzdělávání žáků romského původu. Z jednání vedených s ředitelkou školy vyplynulo, že škola neplánuje přerozdělení žáků ani ve druhém ročníku v následujícím školním roce,“ (kontrola proběhla v červnu 2016). Právě stížnosti romských rodičů, že škola segreguje romské děti ke škole připoutaly pozornost už v minulém roce.

Začínají podzimní prázdniny. Na mnoha místech proběhnou akce pro děti i dospělé, větší zájem je o cesty k moři

Na základních a středních školách dnes začínají dvoudenní podzimní prázdniny. Včetně státního svátku, který se oslavuje v pátek, mají tak všechny děti i s víkendem pětidenní volno. Na některých školách se neučí od začátku týdne, protože jejich vedení vyhlásilo ředitelské volno. To se využívá například k dalšímu vzdělávání učitelů.

ČŠI zveřejnila říjnový přehled Zahraničních aktualit ve vzdělávání

Říjnový přehled Zahraničních aktualit ve vzdělávání, který zveřejnila Česká školní inspekce, připomíná studii OECD o využití zdrojů v českém školství, upozorňuje na konferenci německé Spolkové rady rodičů na téma Jak se pozná dobrá škola, informuje o využití testů VERA na německých školách nebo upozorňuje na publikaci, která se zabývá tím, jak lépe využít výsledky šetření PISA.

Kateřina Valachová k oslavám 28. října

Osobně mě velmi mrzí, jak se svátek založení samostatné republiky politizuje a nemíním k tomu sama přispívat. Nedáváme tím jako politici zrovna nejlepší vzor dětem a mládeži. Chci problémy diskutovat, rozumně, se snahou věci vyřešit. To by měla být role politiků a političek. Státní svátek založení republiky není svátek prezidenta ani jiných politiků, ale všech občanů naší země.

MŠMT odpovídá na otázky České školy ke „sčítání romských žáků“

V souvislosti se stanoviskem Učitelského profesního sdružení v textu Jany Karvaiové požádal portál Česká škola o vyjádření ministerstvo školství. Ptali jsme se, co ministerstvo říká na kritiku, že „sčítání“ probíhá bez souhlasu zákonných zástupců a že je nedůstojné až rasistické. Z oddělení vnějších vztahů a komunikace jsme dostali následující odpovědi.

Kulatý stůl SKAV a EDUin: Nové podmínky pro inkluzi zapomněly na podporu běžných učitelů

EDUin zveřejnil záznam a hlavní myšlenky z debaty na téma S jakými problémy se potýkají školy při zavádění inkluzivních opatření. Debata se konala 20. října, účastnili se jí Václava Masáková, emeritní ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4, Zuzana Bukovská, ředitelka ZŠ Votice, Svatopluk Pohořelý ze sekce vzdělávání MŠMT, Šárka Šantrochová, ředitelka ZŠ Strž, Dvůr Králové nad Labem, Miroslav Hřebecký, ředitel ZŠ U Vršovického nádraží, Praha 10, Jan Korda, ředitel ZŠ Lyčkovo náměstí, Praha 8. Moderoval Tomáš Feřtek z EDUin. Přinášíme obrazový záznam a výběr hlavních myšlenek debaty.

On-line seminář „Podzim s předškoláky“

Národní ústav pro vzdělávání zve na seminář jehož cílem je a) Pomoci předškolákům rozvíjet předškolní dovednosti v souladu s plynutím kalendářního roku s ohledem na jevy, které se právě odehrávají v přírodě a b) Zvyšování kompetencí učitelů – osvojení si aktivit pro rozvoj zrakového vnímání, sluchového vnímání, jemné motoriky a grafomotoriky, řeči, předmatematických představ, orientace v prostoru a čase u předškoláků

Lidové noviny: Třída, kde se nedá podřimovat. Reportáž o využití moderních technologií a nápadů

Sedmáci rozdělení do skupinek dostávají na začátku hodiny fyziky do ruky trochu zvláštní věc – zavíčkovanou plechovku od kávy, ze které trčí čtyři provázky. „Plechovky nesmíte otevřít,“ uděluje instrukce učitelka Petra Boháčková dětem ze školy Dr. Edvarda Beneše v pražských Čakovicích. Úkol přichází vzápětí: děti mají odhalit, zda a jak jsou provázky uvnitř „black boxu“ propojené, jak to asi uvnitř funguje. Žákům při tom pomáhá aplikace na iPadech. „Podívají se, stejně jako fyzika, pod věci, jak funguje to, co nás obklopuje,“ vysvětluje pedagožka v reportáži Lidových novin.

Lidové noviny. Šikanovat učitele se nosí. Do šikany učitelů se stále více zapojují i rodiče

Každý pátý tuzemský učitel zažil kyberšikanu. Že není takzvaná kyberšikana učitelů ojedinělým jevem, dokazuje mimo jiné Národní výzkum kyberšikany učitelů, za nímž stojí Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Do výzkumu se anonymně zapojilo přes 5100 učitelů základních a středních škol. Cílem bylo zjistit, jak je kyberšikana četná, kdo ji páchá a co lze proti tomu dělat. Některou z forem šikany – buď v kyberprostoru (například na sociálních sítích) nebo třeba opakovaným večerním prozváněním mobilem – zažilo podle zmíněného výzkumu 22 procent tuzemských učitelů. Výsledky průzkumu připomínají Lidové noviny.

Jana Karvaiová za Učitelské profesní sdružení: UPS nesouhlasí s formou, jakou probíhá sčítání romských žáků na školách

Ministerstvo školství opět začne v letošním školním roce sčítat žáky ze sociálně slabého prostředí a romské žáky. Jedná tak prý kvůli rozsudku D. H. z roku 2007. Pak ovšem jde především o žáky romské. Existuje „metodika“, která určuje, kdo je či není romským žákem.

Mezinárodní konference Projektové vyučování v přírodovědných předmětech

Již 14. ročník konference míří na učitele přírodovědných předmětů, ale i na ostatní, které zajímá problematika projektového vyučování, badatelsky orientovaného vyučování, experimentů ve výuce apod. Pořadatelé očekávají 35 aktivních účastníků.

Ondřej Šteffl o frontální výuce, motivaci k učení, rozdělení výuky do předmětů, hodinových dotacích nebo rozdělení tříd podle věku.

„Mnoho lidí, včetně mnohých rodičů je přesvědčeno, že vzdělání je jen to, co se děti naučí ve škole. V tradiční škole je pak často až zarážející, s jakou úporností ignoruje okolní svět. V mnoha případech to vypadá tak, že se učí jen to, co je v učebnicích a to jen proto, aby se to potom vyzkoušelo a děti měly známku nebo uspěly u přijímacích zkoušek. Když to není v osnovách nebo v učebnici, jako by to nebylo,“ píše Ondřej Šteffl v dalším díle svého textu o „přeludech a omylech v tom, jak vnímáme školství“.

Vyjádření Laboratoře pro experimentální výzkum náboženství k reportáži časopisu Týden

Česká škola požádala Laboratoř o vyjádření k ironické a kritické reportáži časopisu Týden. Reakci vedoucího Laboratoře Radka Kundta otiskujeme v plném znění: „Jde o "očerňující" reportáž, která má jen málo společného s jinak důležitou problematikou financování základního a aplikovaného výzkumu, protože kdyby měla, řešila by především výstupy výzkumů laboratoře, které mohou v jistých případech sloužit jako jedno z kritérií, jak tuto problematiku řešit. Místo toho se pouze snaží lacině svést na nevědomosti, se kterou v naší společnosti ve vztahu k náboženství stále bojujeme,“ píše Kundt.

Výzkum „Jak může kognitivní věda přispět k našemu porozumění římskému kultu boha Mithry?“ stojí miliony

Časopis Týden přináší kritickou a ironickou reportáž na vážné téma: Máme jasno v tom, proč financujeme určitý typ výzkumu? Máme ujasněná kritéria, podle nichž bychom význam a smysl výzkumu mohli hodnotit? Týden se zaměřuje na dílčí příklad Laboratoře pro experimentální výzkum náboženství, která vznikla při Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Poslanci: Vraťme do škol brannou výchovu

Jak postupovat při dopravní nehodě, riziku požáru, ale třeba i epidemii nebo panice po teroristickém útoku, by se měli učit žáci v rámci posílené výuky „branné výchovy“. Volají po tom předseda klubu lidovců Jiří Mihola a poslanec za ANO Bohuslav Chalupa. Podle nich je nyní výuka nedostatečná v počtu hodin, ale také z hlediska obsahu. Informují o tom dnešní Lidové noviny.

Děti z lesních školek budou muset na přezkoušení. Hygienická pravidla přišla pozdě

Děti od příštího školního roku budou muset do mateřské školy chodit povinně. Ne však do kterékoli. Povinnou školní docházku v posledním ročníku MŠ budou moci absolvovat jen ve školkách, které budou zapsány do rejstříku ministerstva školství. A lesní školky v něm nejsou. Reportáž o současném postavení lesních školek přináší MF DNES.

Konference Bezpečnost a ochrana zdraví ve školství. Uzávěrka přihlášek v pondělí 24. října

Na pořadu konference budou mimo jiné tato témata: Současná a připravovaná právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, Nové právní předpisy ve vztahu k ochraně zdraví dětí, žáků a studentů, Metodika pro identifikaci a řízení nových rizik ve školách a školských zařízeních, Vývoj a současný stav úrazovosti ve školách a školských zařízeních nebo Psychosociální rizika při výkonu práce pedagogických pracovníků.

Tomáš Feřtek píše o diskutujících a diskusi na České škole

Píše Bohumil Kartous kriticky až arogantně o diskutujících a diskusi na České škole? V diskusi pod textem upozorňujícím na Kartousův článek o návrhu středoškoláků, aby mohli mít vliv na hodnocení učitelů, zaznívají pochybnosti. Kartousův kolega z EDUin Tomáš Feřtek je ale otevřenější: „Debata pod jejich (středoškolské unie) tiskovou zprávou na víceméně učitelském serveru Česká škola má přes dvě stě příspěvků a je opravdu výživná,“ píše v článku pro Respekt.cz.

Slavný psycholog Phillip Zimbardo učí mladé lidi, jak hrdinsky jednat v kritické situaci

„Jde o to zejména mladé lidi učit základní principy sociální psychologie, které jim pomůžou začít v kritické situaci rozumně, efektivně, „hrdinsky“ jednat. Dokáží identifikovat zlo nebo ohrožení a zareagují. Vstanou a promluví v situaci, kdy ostatní lidé jen přihlížejí,“ říká slavný psycholog Phillip Zimbardo v rozhovoru pro MF DNES.

Michal Komárek: Průzkum CVVM ukazuje, že Češi nedůvěřují „odborníkům“. A co učitelům?

Třetina respondentů považuje za lepší řídit se ve svém rozhodování názorem „obyčejných lidí“ než názorem odborníků. „Odborníkům“ dává přednost 27%. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který sledoval „důvěru k názorům vybraných skupin, které se vyjadřují k veřejným otázkám“. Vzhledem k diskusím na České škole by mohlo být zajímavou doplňující otázkou, zda a kdy jsou učitelé „odborníci“ nebo „obyčejní lidé“.

Bohumil Kartous píše (velice pravděpodobně) o diskusi a diskutujících na České škole

„Učitelé se bojí známek od žáků“ je název článku Bohumila Kartouse v MF DNES, ve kterém připomíná návrh středoškoláků, aby i oni mohli v rámci nového kariérního řádu hrát roli při posuzování učitelů. „Když se ovšem návrh studentů dostal do digitálního prostoru, lamentování některých učitelů bylo komické,“ píše Kartous. Předpokládám, že má na mysli také diskuse na České škole. Konkrétní není. S konkrétními námitkami nepolemizuje. Tvrdí za to, že v jádru problému jsou dva hlavní handicapy českých učitelů: Nízké sebevědomí a posttotalitní způsob uvažování.

Ministerstvo začne sčítat sociálně znevýhodněné a romské žáky. Nechce opakovat situaci v Krásné Lípě

Ministerstvo školství bude od listopadu na základních a praktických školách zjišťovat, kolik se v jakých studijních programech vzdělává romských a sociálně znevýhodněných dětí. Jde o reakci na rozsudek Evropského soudu z roku 2007, podle kterého jsou romské děti u nás ve vzdělávání diskriminované. Současná praxe ukazuje, že v některých školách stále dochází k segregaci těchto dětí. Potvrzuje to i čerstvá zpráva Školní inspekce ze základní školy v Krásné Lípě. Informuje o tom ČTK.

OECD: Absolventi českých vysokých škol patří mezi nejschopnější na světě

Absolventúm českých vysokých škol patří desáté místo na světě. Nejlépe jsou na tom Japonci, Finové a Nizozemci. Vyplývá to z mezinárodního srovnání, které ve čtvrtek zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Studie oproti známějším žebříčkům prestiže univerzit hodnotí gramotnost univerzitních studentů. Na zprávu OECD upozorňuje server iDNES.cz

Časopis Strategie: Mediální výchova je pro učitele strašák. Ministerstvo jim příliš nepomáhá

Přestože mediální výchova probíhá v českých školách již přibližně deset let, učitelé mnohdy nevědí, jak by měla vypadat. Řada škol při výuce mediální výchovy tak trochu tápe. S přechodem od osnov k rámcovým vzdělávacím programům se ji podařilo prosadit v podobě takzvaného průřezového tématu. Neexistují nicméně jasně daná pravidla, co a jak vyučovat. Reportáž přináší aktuální vydání časopisu Strategie.

Recenze Vladimíra Stanzela: Rákoska v dílně lidskosti

„Ač by to mohl poněkud na efekt zvolený název knihy naznačovat, nesoustředí se Pavla Vošahlíková v monografii Rákoska v dílně lidskosti na historii školských trestů, ale na celý fenomén školství „v Čechách i v Moravě“, a to od zavedení povinné školní docházky roku 1774 přibližně do konce „dlouhého“ devatenáctého století,“ píše Vladimír Stanzel v recenzi pro časopis Host.

Celkem 4,5 miliardy korun na dva roky půjde z evropských fondů do českých škol a školek

Ministerstvo školství dalo školám a školkám na vybranou, na co přesně využijí evropské fondy. Pětina škol poslala své žádosti a největší zájem je o doučování žáků ohrožených neúspěchem. Informuje o tom deník E15.

Přehlídka školních projektů Život napříč kulturami

Kdo vlastně jsem? Jak poznám, kde jsem doma? Co se nám líbí na životě v naší čtvrti a v Praze? Kdo jsou lidé, které během dne potkávám? Co máme společného a čím se lišíme? Co potřebujeme, abychom mohli žít pohromadě a fungovalo to? Magistrát hlavního města Prahy a vzdělávací program Varianty společnosti Člověk v tísni vyhlašují přehlídku školních projektů pro žáky základních škol v Praze „Život napříč kulturami“.

NIDV spustil nový web k podpoře pedagogů pro práci s dětmi/žáky-cizinci

Národní institut pro další vzdělávání (NIDV) zahájil činnost nového webu http://cizinci.nidv.cz.  Webový portál nabízí přehled vzdělávacích programů, které v jednotlivých krajích NIDV pedagogům v rámci dalšího vzdělávání poskytuje, např. Jak hodnotit a klasifikovat žáky-cizince v předmětu český jazyk na základních školách, Čeština z druhé strany, jak ji učit děti – cizince I, Specifikace předškolní výuky u dětí-cizinců a uprchlíků a řadu dalších.

ČTK o kulatém stolu SKAV a EDUin: Podle ředitelů škol zatím přinesla nová pravidla inkluze jen více administrativy

Nová pravidla pro inkluzi, které od září přinesla novela školského zákona, znamenají více administrativy. Na čtvrtečním kulatém stole Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) a společnosti EDUin to sdělili ředitelé základních škol. Po odevzdání potřebných podkladů nyní vyčkávají, zda na podpůrná opatření dostanou peníze, na něž mají ze zákona nárok. Shodli se, že při konkrétní práci s žáky, kteří potřebují podporu, se od 1. září téměř nic nezměnilo. O diskusi informuje ČTK.

Michal Komárek: Ministerstvo školství interpretuje zprávu OECD. A vytváří paralelní svět plný sebechvály.

OECD včera vydala zprávu o využívání zdrojů v českém školství. A MŠMT k tomu dnes vydalo tiskovou zprávu. Ne, nedá se říci, že by ta tisková zpráva byla přímo dezinterpretací zprávy původní. Přesto je její vyznění výrazně odlišné. A nebudí právě pocit důvěryhodnosti. Rozhodně stojí za to číst originál.

Soudní znalkyně pro oblast školství: Když se studenti dozvědí o rizicích, která je jako učitele čekají, jdou pracovat mimo školství

Libuše Černá je jedinou soudní znalkyní pro školství v ČR. V rozhovoru pro MF DNES říká: „Učitel má při své práci, kdy má dohled nad dětmi, spoustu „mrtvých“ míst, kdy nemůže vše dodržovat, jak má. Učí několik hodin v kuse, vykonává dohled nad žáky o přestávkách, a aby vše udělal správně, musel by si ráno sehnat vozík a na něj naložit vše, co bude během dne potřebovat. A to včetně pemprsek, protože v rámci své odpovědnosti za děti nebude mít možnost si ani odskočit. Nesmí je spustit z dohledu.“

Učitelé reagují na text Magazínu MF DNES „Učitelé, ohrožený druh?“

Bezradná učitelka sedí za stolem, rozjívený školák si ji zblízka fotí. Tahle fotografie na titulní straně Magazínu MF DNES ilustrovala téma o školství, učitelích a učitelkách, dětech a rodičích. Článek vyvolal velký ohlas, redakce dostala desítky e-mailů. Přinášíme z nich několik ukázek.

Seriál týdeníku Ekonom o školství: Čeští učitelé? Vyhořelí a bez motivace.

V dalším díle seriálu o školství se týdeník Ekonom věnuje situaci českých učitelů. „Jak se přesvědčil týdeník Ekonom, učitelé mají pocit, že ztratili svou autoritu, že neustále čelí kritice své práce a že jejich odbornosti – na rozdíl třeba od schopností lékařů – si nikdo neváží. Snadno propadají domnění, že jejich práce postrádá smysl, což se samozřejmě přenáší i na děti. Navzdory faktu, že učitelé se v průzkumech prestiže povolání umísťují na předních místech žebříčku, sami se cítí nedoceněni,“ píše se v úvodu reportáže.

Česká národní banka spustila nový web k finanční gramotnosti

Česká národní banka (ČNB) spustila nový web s názvem Peníze na útěku zaměřený na finanční vzdělávání. Lidem má pomoci orientovat se ve světě financí, ale také vést si vyrovnaný domácí rozpočet nebo vytvářet odpovídající rezervy, aby se vyhnuli finančním potížím při neplánovaných událostech. Informuje o tom ČTK.

Některé VŠ vyvěsí vlajku Tibetu jako reakci na prohlášení o Číně

Některé vysoké školy dnes pět minut před polednem vyvěsí tibetskou vlajku. Na svém facebookovém profilu o tom informoval rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek. Je to reakce na úterní prohlášení ústavních činitelů o oficiální politice vůči Číně vydaném po setkání některých politiků s dalajlamou, řekla ČTK mluvčí univerzity Tereza Fojtová. Rektor MU Bek toto gesto navrhl, z řady vysokých škol už přišly pozitivní reakce.

Konference k modelu polytechnického vzdělávání

Národní ústav pro vzdělávání zve na odbornou konferenci, která se zaměřuje na dvě z vyhlášených priorit v plánování rozvoje středních a vyšších odborných škol: podpora polytechnického vzdělávání a podpora rozvoje podnikavosti, iniciativy a kreativity.

NIDV nabízí příležitost bezplatné metodické podpory uvádějících a čerstvě nastoupivších učitelů

Zapojení do projektu spočívá v účasti vybraného zkušeného, a také začínajícího učitele na 6 jednodenních seminářích konaných v průběhu školního roku 2016/2017.

Jeseník plánuje vytvoření „svazkové školy“ kvůli úsporám i lepšímu využití učitelů

S novou vizí, jak by mohlo ve městě a nejbližších obcích fungovat školství, přišla jesenická radnice. Místostarostka Jeseníku a bývalá ředitelka Základní školy v České Vsi Zdeňka Blišťanová chce prosadit zřízení takzvané svazkové školy. Podle ní na reorganizaci a sloučení škol do jedné hlavní s odloučenými pracovišti vydělají jak obce jako zřizovatelé zařízení, tak i žáci. O plánu jesenické radnice informuje MF DNES.

Ondřej Šteffl: Hlavní důvod, proč se škola nemění? Nic jiného si neumíme představit.

„Pokud byste chtěli vytvořit učební prostředí nevhodné pro využití schopností mozku, nejspíš byste navrhli něco podobného školní třídě,“ cituje Ondřej Šteffl z knihy Johna Mediny Pravidla mozku. Šteffl uvažuje o tom, proč se škola během dvou století změnila tak málo a proč je tak těžké ji změnit.

Začíná celostátní soutěž pro středoškoláky Olympiáda lidských práv

Právě odstartoval další ročník celostátní soutěže středoškolských studentů s názvem Olympiáda lidských práv. Cílem soutěže je atraktivní formou zvýšit informovanost studentů o problematice lidských práv, podporovat zájem poznávat, uvědomovat si a respektovat rozmanitost lidské společnosti. Soutěž je organizována neziskovým spolkem Leges humanae a má za sebou již čtyři úspěšné ročníky, přičemž loni se jí zúčastnilo téměř 2500 studentů z celé České republiky.

Poradny jsou přetížené administrativou, nový elektronický dotazník funguje špatně

Nový systém doporučení pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, který od září přinesla novela školského zákona, zvýšil administrativní zátěž školských poradenských zařízení. Především kvůli špatně fungujícímu elektronickému formuláři, do něhož se doporučení pro žáky nově zapisují. ČTK to sdělila to Eva Čadová, jednatelka výboru Asociace pracovníků speciálně pedagogických center (SPC).

Čeští středoškoláci dosáhli vynikajících výsledků v mezinárodních zkouškách

Nejlepší čeští a slovenští středoškoláci, jako v posledních letech již tradičně, dosáhli výborných výsledků v mezinárodních zkouškách Advanced Placement (tzv. AP Exams). Z letošních 26 studentů skládajících AP zkoušky prostřednictvím Centra pro talentovanou mládež (CTM) Češi získali průměrnou známku téměř o bod vyšší než je celosvětový průměr - 3,75. V některých oborech byli dokonce na absolutní špičce, např. v AP Microeconomics všichni naši studenti získali maximální hodnocení 5.

Ředitel zakázal ve škole používání mobilních telefonů, má podporu téměř všech rodičů

S novým školním rokem platí na Základní škole ve Stonavě na Karvinsku zákaz používání mobilů, a to nejen ve vyučování, ale také o přestávkách. Žáci si telefon vypínají při příchodu do školy, a znovu jej pak zapínají až ve chvíli, kdy odcházejí domů. Zástupci školy říkají, že tak chtějí udržet děti během výuky koncentrované. V nutných případech zprostředkují hovor mezi žáky a rodiči učitelé.

Učitel Filip Šimeček píše o „největších mýtech o současném českém školství“

„Pokud chceme vést opravdu rozumnou debatu, jak z marasmu současného školství ven, je třeba se nejdříve seznámit s realitou. Pakliže bude do debaty vstupovat veřejnost s předsudkem o líných učitelích, jimž se nechce pracovat, je zřejmé, že se nikam neposuneme,“ píše učitel Filip Šimeček v Deníku Referendum.

"Škola hrou po čtvrté" se zaměřuje především na logické a matematické hry

Talentcentrum Národního institutu pro další vzdělávání zve pedagogy základních škol na tradiční podzimní akci Škola hrou po čtvrté, tentokrát s podtitulem „S námi můžete počítat“. Kurz je zaměřen na cílevědomé zařazování her do výuky jako účinný nástroj k rozvoji konkrétních kompetencí žáků.

Atakující obrazy – přehlídka výtvarných prací dětí a mládeže

Cílem přehlídky je podle pořadatelů "nalézat a propagovat metody tvůrčí práce s dětmi, které rozšiřují či objevně přetvářejí dosavadní přístupy k výtvarnému oboru. To se netýká pouze inovace prostředků vizuální tvorby, ale zejména pozornosti k současným tématům a jejich vizuálního uchopení v kontextu s vývojem současného umění."

Jiří Růžička: Učitel bez charizmatu to má složité.

„V devadesátých letech jsme zakládali Asociaci ředitelů gymnázií s pocitem, že je potřeba se školstvím něco udělat. Já doufal, že se vytvoří nějaká idea, vize, kterou budeme naplňovat. Namísto toho se vystřídalo 19 ministrů školství a každý to táhne někam trochu jinam. Škola vůbec nereflektuje, že žijeme v 21. století. Že ty děti, kterým je dnes patnáct šestnáct, dojdou do produktivního věku za dvacet let, kdy bude třeba jiných znalostí a schopností. Polovina dnešních povolání nebude vůbec existovat,“ říká ředitel Gymnázia Jana Keplera a nově zvolený senátor Jiří Růžička v rozhovoru pro MF DNES.

Může inkluze zachránit „děti na odpis“? V Česku přibývá dětí, které nedokončí ani základní školu a nemají šanci najít slušnou práci

V Česku přibývá dětí, které nedokončí základní vzdělání. Jen za posledních pět let se tato skupina rozrostla na bezmála dvacet tisíc. Statistiky ukazují, že nejvíce dětí propadá v Ústeckém kraji. Základní školu tu nedodělá každý desátý žák. V tom, zda najdou v budoucnu práci, či o ni vůbec budou stát, přitom vzdělání hraje největší roli. Reportáž o přibývajícím množství mladých lidí, kteří „propadnou na pracák“ přináší MF DNES.

Česká televize a EDUin zvou na seminář o využití televizní tvorby ve výuce

Tématem semináře budou konkrétní možnosti, jak ve výuce využít televizní tvorbu a audiovizuální obsah, který se stává pro mladé lidi stále přirozenějším zdrojem informací. Účastníci budou mít možnost získat inspiraci, jak s otevřeně dostupnými audiovizuálními materiály zacházet.

Vláda schválila Statut Národního akreditačního úřadu

Vláda schválila Statut Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství. Nad jeho podobou panuje široká shoda mezi zástupci akademické obce, odbornou veřejností i sociálními partnery. Dokument je stěžejním pro činnost úřadu a pro nový systém akreditací, který povede ke zvýšení kvality vysokého školství.

Konference Škola pro budoucnost - budoucnost pro školu II

Ministerstvo školství zve na druhý ročník konference Škola pro budoucnost – budoucnost pro školu. Konference se uskuteční 14. listopadu v Poslanecké sněmovně.

Německé školy dostaly výhružné e-maily, zasahovala v nich policie

Nejméně devět škol ve východoněmeckém Lipsku a dvě školy v Magdeburgu dnes ráno dostaly e-maily vyhrožující násilím. Ve školách zasahovala policie. Informovala o tom agentura Reuters.

Prohlášení ze Salamanky: Všichni žáci se mají učit společně, kdykoliv je to možné, běžné školy musí reagovat na rozmanitost individuálních potřeb žáků.

Nadace OSF dnes zpřístupnila první český překlad prohlášení ze Salamanky, které je průlomovým dokumentem v oblasti inkluzivního vzdělávání. Zároveň zveřejnila komentář Karin Marques, jehož část přinášíme.

Vývoj češtiny určují lidé, ne Ústav pro jazyk český, říká nový ředitel

To, jak se proměňuje a vyvíjí český jazyk, závisí na jeho mluvčích. „Je třeba, aby si nás lidé nepletli s jazykovým úřadem,“ říká nový ředitel Ústavu pro jazyk český Martin Prošek. Reaguje zároveň na kritiku z úst svého předchůdce Karla Olivy, jehož v ústavu nadále nezaměstnal. Podle Proška v ústavu kvůli Olivovi dlouhodobě rostlo napětí a jeho vědecká činnost byla spíše slabší. Rozhovor s ním přináší server iDNES.cz.

Středoškolský učitel Josef Kvasničák v Anketě České školy „Jaká je role neziskovek ve školství a vzdělávání v ČR?“

Česká škola oslovila učitele a zástupce neziskovek, aby se vyjádřili k roli neziskových organizací v českém školství a vzdělávání.

Anketu jsem uvedli takto: Na adresu neziskovek se ozývá řada kritických hlasů – 1) Jsou ideologické (AI, ČOSIV, EDUin...), 2) Reprezentují je odborníci, kteří nemají zkušenost s učením, školám a problémům učitelů nerozumějí, 3) Neumějí nebo nechtějí s učiteli diskutovat, 4) Jde jim často spíš o shánění grantů než o věc samotnou.

Učitelům jsme adresovali otázky: Souhlasíte s touto kritikou, můžete ji rozvést na základě vlastních zkušeností? Vidíte další nedostatky neziskovek? V čem jsou naopak podle vás pro školy a systém vzdělávání užitečné? Máte zkušenost s nějakým jejich užitečným kurzem, aktivitou, projektem?

Pro zástupce neziskovek jsme závěrečné otázky upravili takto: Považujete tu kritiku za neoprávněnou? Proč? V čem jsou podle Vás neziskovky pro školy a vzdělávání přínosem? Můžete uvést konkrétní kurzy, projekty, aktivity?

Středoškolský učitel Josef Kvasničák mimo jiné říká: „Jestli lidem promlouvajícím ke školství chybí kontakt s praxí, pak zřejmě v tomto: podceňují, že učitel (stejně tak ředitel) je na všechno sám, a pokud má zavádět nějaké novoty, znamená to většinou vysedávat ve škole hluboko do večera. Nápadů a pobídek se k učitelům dostává mnoho, ale podmínky pro jejich zavádění nejsou dobré.“

Jana Karvaiová pro Českou školu k diskusi o úlevách při maturitní zkoušce

Nechci psát vyloženě odborný článek. Reaguji pouze na diskusi vedenou pod článkem o úlevách pro děti se SPU (VPU) při maturitních zkouškách. (Článek a diskusi naleznete zde)

V Praze začíná jubilejní Forum 2000

Jubilejní dvacátý ročník konference Forum 2000 s tématem Odvaha převzít odpovědnost začne v neděli večer v kostele sv. Anny. Zahájí jej slovenský prezident Andrej Kiska, jehož organizátoři označují za morální autoritu s odvahou otevírat nepopulární společenská témata. Účastníci budou až do středy debatovat o hledání vůdčích osobností v mladé generaci, o výzvách, jimž čelí demokracie nebo o dialogu mezi světovými náboženstvími. O zahájení konference informuje ČTK.

Nejvíce hlasů ve druhém kole senátních voleb získal učitel Michael Canov. Suverénně zvítězil i Jiří Růžička.

Dlouholetý starosta Chrastavy a gymnaziální učitel Michael Canov získal ve druhém kole senátních voleb absolutně nejvíc hlasů ze všech 54 kandidátů. Známým i mimo region se v posledních měsících stal především svým vystupováním v kauze chrastavského výchovného ústavu. V Praze 6, obvodě s nejvyšší volební účastí zase jasně vyhrál ředitel gymnázia Jiří Růžička. I on je známý jako kritik ministerstva školství.

Plzeň platí školní pomůcky dětem ze sociálně slabších rodin

Plzeň poskytla v letošním roce přes 172 tisíc korun na nákup školních potřeb pro školáky ze sociálně slabších rodin, celkem je získá 141 dětí. Pomůcky konkrétním rodinám a dětem distribuují vybrané neziskové organizace a městské obvody, ty jsou zároveň garanty, že školní pomůcky obdrží výhradně rodiny potřebné, které mají zájem svoji nelehkou situaci samy řešit. Informace přináší server Plzeňské novinky.

MF DNES: Handicapovaný student má u maturity dostat testy upravené podle svého postižení. Jenže nedostane

Maturitní testy upravíme tak, aby pro vás nebyly těžší, než jsou pro zdravé studenty, slibuje Cermat těžce handicapovaným maturantům. MF DNES ale v reportáži upozorňuje na to, že Cermat zřejmě odpovídající úpravu maturitních testů pro handicapované studenty nezajišťuje.

Asociace lesních mateřských škol považuje návrh hygienických norem za splnitelný

Návrh hygienických předpisů pro lesní mateřské školy je hotový. Ministerstvo zdravotnictví ho předložilo k připomínkám. Asociace lesních mateřských škol ho považuje za splnitelný, řekla včera její předsedkyně Tereza Valkounová. O zprávě ČTK informuje server ekolist.cz.

Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma „S jakými problémy se potýkají školy při zavádění inkluzivních opatření?“

Cílem kulatého stolu je hledat odpovědi na otázky: Jak velká změna pro školy od 1. září nastala a v čem spočívá? Co školy uvítaly v souvislosti s novou legislativou a věří, že to do budoucna přinese pozitivní změnu? Jak se to projevilo ve třídách v práci se žáky? Jaké jsou reakce pedagogů? Co v současnosti nefunguje a za jakých podmínek je reálné, aby to do budoucna bylo funkční? Jak vypadá aktuální situace ohledně financí na inkluzi?

Vyjádření ministryně Kateřiny Valachové k diskusi o potřebě vysokoškolského vzdělání učitelů/ek mateřských škol.

„Na jednu stranu nechci nijak stresovat nynější pedagogické pracovníky v předškolním vzdělávání tím, že si buď dodělají vysokou školu, nebo si musí najít jinou práci /na to jsou výsledky pedagogů našich mateřských škol velice kvalitní a bylo by to velmi neférové jednání/, na druhou stranu se důkladné a konkrétními argumenty podložené debatě o prosazení jejich vysokoškolského vzdělání nijak nebráním,“ uvádí Kateřina Valachová ve svém vyjádření. Přinášíme ho v plném znění.

Každý šestý student VŠ se potýká s vážnými finančními problémy. Nejvíce studenti uměleckých, zemědělských a pedagogických škol

Výzkumníci v celoevropském šetření Eurostudent letos na jaře zjišťovali, jací studenti přicházejí na vysoké školy, proč si vybrali svůj obor, jak vidí svou budoucnost, kolik peněz potřebují a kde je berou. Na výsledky průzkumu upozorňuje server Aktuálně.cz.

Učitelka vystupovala v pořadu Máte slovo a dětem představovala jako vzor Pannu Marii. Ze školy musela odejít.

Ve zkušební době byla ze základní školy v Janouškově ulici v Brně propuštěna učitelka Petra Štěpánová – některým rodičům vadila její veřejná vystoupení v pořadu Máte slovo. Vyvrcholením pak mělo být to, že do třídy přinesla sošku Panny Marie a žákům údajně řekla, že pokud budou zlobit, půjdou ji poprosit o odpuštění. Vnášela učitelka do výuky svoje politické a náboženské názory? O aféře informuje Deník.cz.

Tematická zpráva ČŠI: Podpora nadaných dětí není systematická a dostatečně účinná

Česká školní inspekce zveřejnila tematickou zprávu zaměřenou na vzdělávání nadaných, talentovaných a mimořádně nadaných dětí a žáků v předškolním, základním a středním vzdělávání. A utoři zprávy dospěli k těmto závěrům: „Jak ukazují zjištění z inspekční činnosti, oblast podpory a vzdělávání nadaných, talentovaných a mimořádně nadaných dětí a žáků je ve školách stále v počátečním stádiu. Ve srovnání se vzděláváním dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je tato oblast v praxi škol méně akcentována a mnohem méně propracována.“

Klára Laurenčíková v Anketě České školy „Jaká je role neziskovek ve školství a vzdělávání v ČR?“

Česká škola oslovila učitele a zástupce neziskovek, aby se vyjádřili k roli neziskových organizací v českém školství a vzdělávání.

Anketu jsem uvedli takto: Na adresu neziskovek se ozývá řada kritických hlasů – 1) Jsou ideologické (AI, ČOSIV, EDUin...), 2) Reprezentují je odborníci, kteří nemají zkušenost s učením, školám a problémům učitelů nerozumějí, 3) Neumějí nebo nechtějí s učiteli diskutovat, 4) Jde jim často spíš o shánění grantů než o věc samotnou.

Učitelům jsme adresovali otázky: Souhlasíte s touto kritikou, můžete ji rozvést na základě vlastních zkušeností? Vidíte další nedostatky neziskovek? V čem jsou naopak podle vás pro školy a systém vzdělávání užitečné? Máte zkušenost s nějakým jejich užitečným kurzem, aktivitou, projektem?

Pro zástupce neziskovek jsme závěrečné otázky upravili takto: Považujete tu kritiku za neoprávněnou? Proč? V čem jsou podle Vás neziskovky pro školy a vzdělávání přínosem? Můžete uvést konkrétní kurzy, projekty, aktivity?

Klára Laurenčíková z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) mimo jiné říká: „Těžko lze všechny neziskové organizace podezřívat z toho, že jim primárně nejde o dobrou věc, jistě se i v neziskovém sektoru najdou výjimky, ty ale většinou rychle končí, protože jakmile jednou získají špatnou pověst, na další činnost prostředky nezískají.“

Průzkum CVVM: 81% je proti vzdělávání dětí s mentálním postižením v běžných třídách

Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo názory české veřejnosti na vytváření speciálních škol v rámci povinné základní devítileté školní docházky a také názory na to, zda by se děti se zdravotním nebo mentálním postižením, děti z chudých či naopak z bohatých rodin, děti cizích státních příslušníků, romské děti a mimořádně nadané děti měly vzdělávat v běžných třídách. Šlo o stejné otázky, které byly položeny před dvěma lety v našem výzkum poprvé.

Nadace OSF vydává překlad průlomového dokumentu k inkluzivnímu vzdělávání

U příležitosti Týdne pro inkluzi přináší Nadace Open Society Fund Praha poprvé český překlad průlomového Prohlášení ze Salamanky. Prohlášení, které česká vláda podepsala už v roce 1994, ale dosud nebylo přeloženo, podporuje inkluzivní vzdělávání. Vychází přitom z předpokladu, že děti se speciálními vzdělávacími potřebami mají mít přístup do běžných škol a vyzývá vlády ke změnám na podporu inkluze.

TZ Kalibro: Hodnocení učitelů žáky a studenty

V reakci na probíhající diskuse o podobě karierního řádu pro učitele zveřejnila společnost Kalibro souhrnné výsledky dotazníkového šetření „Učitelé na mé škole“, které nabízí základním a středním školám od roku 2008.

Seriál týdeníku Ekonom o školství: Řemeslníci vymírají. Mladí nechtějí pracovat rukama ani venku

V Česku chybí mladí řemeslníci i v základních oborech - elektrikář, zedník, instalatér, nástrojař. Na jedné z největších učňovských škol v Česku – Střední odborné škole stavební a zahradnické v Praze – letos přijali do prvních ročníků oborů s výučním listem 316 prváků, loni 245. Ředitel školy Miloslav Janeček ale nadšení z toho, že počet nových studentů stoupá, krotí. „Celkově máme ve škole více než 1200 žáků, v průběhu roku jich ale 200 z různých důvodů odejde.“ „Různé důvody“ jsou nejčastěji problémy s chováním, nezvládnutím učiva, a především s docházkou. Proč mladí řemeslníci chybí, je tématem reportáže týdeníku Ekonom.

Praha příští rok zahájí stavbu tří škol za tři čtvrtě miliardy

Hlavní město příští rok zahájí stavbu tří základních škol za více než tři čtvrtě miliardy korun. Stavět by se měly na Zličíně, v Uhříněvsi a Kolovratech. Novinářům to ve středu řekla radní pro školství Irena Ropková. V rozpočtu pro příští rok plánuje také navýšení příspěvku města na platy učitelů ze současných 300 milionů na 400 milionů korun.

Otevřené kurzy MOOC pomohou studentům zjistit, co je zajímá a v čem jsou dobří

První české univerzity či jejich učitelé nabízejí otevřené on-line kurzy. Každý, kdo má přístup k internetu, si například může vybrat mezi kurzem investiční a finanční gramotnosti, kurzem internetové bezpečnosti nebo kurzem vyhledávání a posuzování informací na internetu. V tiskové zprávě na to upozorňuje Aliance pro otevřené vzdělávání.

Týden pro inkluzi: Oceňme učitele a poděkujme jim

Více než deset let mnoho českých učitelů vzdělává děti společně. Letos k nim přibudou další. Ti všichni potřebují náš zájem a podporu. Bez učitelů není ani inkluze. Vyjádřeme podporu učitelům, kteří myšlenku inkluze ve škole vzali za svou. Oceňme je a vymysleme způsob, jak jim poděkovat. Takové je motto Týdne pro inkluzi, který proběhne od 17. do 23. října.

Školy mohou žádat o granty v programu Zelené oázy

Ještě něco přes dva týdny mají obce, školy, spolky a další organizace možnost žádat o finanční podporu v grantovém programu Zelené oázy. Celkem bude rozděleno 1,4 milionu korun na podporu lokálních projektů, které do měst a obcí pomohou vrátit zeleň a vodní prvky. O granty ve výši až 140 000 Kč lze žádat do 31. října.

Průzkum CVVM: Názor lidí na státní maturitu se neustále mění

Centrum pro výzkum veřejného mínění zveřejnilo výsledky dalšího průzkumu týkajícícho se školství. Tentokrát průzkum zjišťoval například názory na jednotné přijímací zkoušky na střední školy, povinnou maturitu z matematiky nebo státní maturitu.

Středoškolská učitelka Jaroslava Indrová v Anketě České školy „Jaká je role neziskovek ve školství a vzdělávání v ČR?“

Jaroslava Indrová mimo jiné říká: „Někdy mi připadá, že cítím pohrdání vůči „nemoderním“ názorům. Ale přece všechno, co tu už bylo, nemusí být špatné.“

Česká škola oslovila učitele a zástupce neziskovek, aby se vyjádřili k roli neziskových organizací v českém školství a vzdělávání.

Anketu jsem uvedli takto: Na adresu neziskovek se ozývá řada kritických hlasů – 1) Jsou ideologické (AI, ČOSIV, EDUin...), 2) Reprezentují je odborníci, kteří nemají zkušenost s učením, školám a problémům učitelů nerozumějí, 3) Neumějí nebo nechtějí s učiteli diskutovat, 4) Jde jim často spíš o shánění grantů než o věc samotnou.

Učitelům jsme adresovali otázky: Souhlasíte s touto kritikou, můžete ji rozvést na základě vlastních zkušeností? Vidíte další nedostatky neziskovek? V čem jsou naopak podle vás pro školy a systém vzdělávání užitečné? Máte zkušenost s nějakým jejich užitečným kurzem, aktivitou, projektem?

Lucie Plešková z Nadace OSF v Anketě České školy „Jaká je role neziskovek ve školství a vzdělávání v ČR?“

Česká škola oslovila učitele a zástupce neziskovek, aby se vyjádřili k roli neziskových organizací v českém školství a vzdělávání.

Anketu jsem uvedli takto: Na adresu neziskovek se ozývá řada kritických hlasů – 1) Jsou ideologické (AI, ČOSIV, EDUin...), 2) Reprezentují je odborníci, kteří nemají zkušenost s učením, školám a problémům učitelů nerozumějí, 3) Neumějí nebo nechtějí s učiteli diskutovat, 4) Jde jim často spíš o shánění grantů než o věc samotnou.

Učitelům jsme adresovali otázky: Souhlasíte s touto kritikou, můžete ji rozvést na základě vlastních zkušeností? Vidíte další nedostatky neziskovek? V čem jsou naopak podle vás pro školy a systém vzdělávání užitečné? Máte zkušenost s nějakým jejich užitečným kurzem, aktivitou, projektem?

Pro zástupce neziskovek jsme závěrečné otázky upravili takto: Považujete tu kritiku za neoprávněnou? Proč? V čem jsou podle Vás neziskovky pro školy a vzdělávání přínosem? Můžete uvést konkrétní kurzy, projekty, aktivity?

Lucie Plešková z Nadace OSF mimo jiné říká: „Neziskové organizace nejsou rozhodně dokonalé, ale v kritice mi velmi chybí konkrétní příklady, kde bychom svoji práci měli zlepšit. Většinou totiž slýcháme jen obecné žehrání na práci neziskových organizací.“

MŠMT upozorňuje na změnu termínu zápisu k povinné školní docházce pro školní rok 2017/2018

Zápisy se budou na všech základních školách konat v období od 1. dubna 2017 do 30. dubna 2017 . Nový termín zápisů byl zaveden poslední novelou školského zákona. MŠMT do konce listopadu 2016 zveřejní podrobnou informaci k organizaci zápisů k povinné školní docházce.

Podzimní škola občankářů na téma Politický populismus

Kde se fenomén populismu bere, s čím souvisí, jak funguje, jak se orientovat v éře tzv. postpravdy, co je politická korektnost. Termín: pátek 21. 10. 2016 od 9:00.

Praze chybí centrum pro diskusi o obětech holokaustu. Památník ticha to změní.

Na jaře příštího roku, dva roky od položení základního kamene, by měla začít přestavba nádraží Bubny na centrum diskuse o holokaustu a jeho odkazu. Na podzim roku 2018, který bude rokem Evropského kulturního dědictví, by se měl Památník ticha otevřít. ČTK to včera řekl autor projektu, filmový dokumentarista a ředitel obecně prospěšné společnosti Památník Šoa Praha Pavel Štingl. Z bubenského nádraží byly za druhé světové války deportovány tisíce pražských Židů do koncentračních táborů.

Výstava ukáže proměny škol a vyučování i významné pedagogy

Pardubičtí archiváři připravili výstavu s názvem „Jak se v Pardubicích vyučovalo“. Výstava ukáže vznik a vývoj jednotlivých škol a jejich budov, roli škol v životě města a jeho obyvatel i proměny procesu vyučování. O výstavě informuje server iDNES.cz.

Příběhy hrdinů 20. století: Dějiny očima těch, kdo vzdorovali nacistické a komunistické totalitě

„Na většinu našich hrdinů jsme zapomněli. Zdaleka nejvíc jsme jich nikdy neznali. Děsím se toho, kdy vyprávěné příběhy vymizí a definitivně je vystřídají filmové sci-fi. Zbudou statistiky bez hodnot a emocí. Čísla si nezapamatujeme. A k čemu nám jsou? Abychom si uvědomili zrůdnost totalitních režimů? Zdá se mi, že nám mnohem hlouběji dávají nahlédnout příběhy. Mají kromě jiného zvláštní a jedinečnou schopnost: inspirují nás,“ píše v úvodu knihy Příběhy hrdinů 20. století ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. Knihu vydalo nakladatelství Plus a dnes má  slavnostní křest.

NÚV nabízí supervize pro školy

Národní ústav pro vzdělávání ve spolupráci s MŠMT nyní nabízí supervize pro pedagogické pracovníky školního poradenského pracoviště zdarma, a to po celé České republice.

Školní strašák DYSLEXIE: On-line seminář pro učitele angličtiny 12. 10.

Jak se problémy s dyslexií mohou promítnout do výuky cizího jazyka? A jak je překonat? To bude hlavní téma zítřejšího semináře s lektorkou Sylvií Dolákovou, na který zve Národní ústav pro vzdělávání.

Ministerstvo školství v Anketě České školy „Jaká je role neziskovek ve školství a vzdělávání v ČR?“

Česká škola oslovila učitele a zástupce neziskovek, aby se vyjádřili k roli neziskových organizací v českém školství a vzdělávání.

Anketu jsem uvedli takto: Na adresu neziskovek se ozývá řada kritických hlasů – 1) Jsou ideologické (AI, ČOSIV, EDUin...), 2) Reprezentují je odborníci, kteří nemají zkušenost s učením, školám a problémům učitelů nerozumějí, 3) Neumějí nebo nechtějí s učiteli diskutovat, 4) Jde jim často spíš o shánění grantů než o věc samotnou.

Zeptali jsme se i ministerstva školství: Jak vidi MŠMT roli neziskovek? Vnímá častou kritiku neziskovek ze strany čitelů? V čem jsou neziskovky přínosem? Kde jsou jejich slabé stránky?...

Zdeněk Sotolář: Moc odkladů školní docházky aneb Odborníci radí odborníkům

„Odklad nástupu na ZŠ by měl být zcela výjimečný, doporučují odborníci,“ a dodávají, „ že by podíl odkladů školní docházky neměl překročit dvě procenta populačního ročníku.“ U nás však mělo odklad 19,5 procenta. A to je příliš. Proč však článek tak rychle pospíchá naservírovat čtenářům závěr, že „je třeba změnit přístup škol“? „Ty by měly přijmout zodpovědnost za to, že díky podpoře umožní úspěch ve vzdělávání každému dítěti včetně těch, která mají problémy s řečí nebo pozorností.“ Jsou to však opravdu školy, které tak usilovně odhánějí žáky od nástupu školní docházky?

Odklad nástupu na ZŠ by měl být zcela výjimečný. Škola by měla být připravena na dítě, nikoli dítě na školu.

Pozdější nástup do základní školy by měl být podle odborníků z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze výjimečný. Měl by se týkat maximálně dvou procent dětí ročníku. Doporučují to v publikaci Spravedlivý start, jejíž závěry na konferenci o předškolním vzdělávání prezentoval David Greger. Ministerstvo školství informovalo, že ve školním roce 2015/2016 mělo odklad 19,5 procenta dětí.

Nadace Magdaleny Kožené připravuje akci na podporu ZUŠ

Magdalena Kožená založila nadační fond, aby upozornila na systém zdejších základních uměleckých škol. V Česku funguje 488 těchto zařízení, na nichž studuje téměř čtvrt milionu žáků. „Základní umělecké školy tvoří kořeny naší kulturnosti, naší lásky k umění. Ve světovém měřítku jsou zcela unikátním vzdělávacím systémem, který je třeba hýčkat, rozvíjet a podporovat,“ zdůrazňuje Kožená pro server iDNES.cz.

Tisíce učitelů a rodičů protestovaly proti chystaným reformám školství v Polsku

V sedmnácti největších polských městech proběhl včera protest proti změnám výuky podle představ konzervativní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Ta připravila reformu školství, kterou učitelé označují za „antireformu“. Učitelé tvrdí, že reforma není dobře připravena, uvrhne polské školstrví do chaosu a ohrozí i jejich pracovní místa. O protestech informovala ČTK a další tiskové agentury.

Průzkum CVVM: Česká veřejnost hodnotí kvalitu vzdělávání poměrně příznivě

Česká veřejnost hodnotí kvalitu vzdělávání na vybraných typech škol poměrně příznivě. S výjimkou středních odborných učilišť vždy více než polovina lidí je přesvědčena o (spíše nebo velmi) dobré kvalitě výuky na všech typech škol, přičemž kladné hodnocení převažuje nad záporným ve všech případech včetně již zmiňovaných středních odborných učilišť. Zajímavý je i podíl dotázaných, kteří se k jednotlivým typům škol stavěli kriticky. Asi pětina (21 %) za špatnou považuje úroveň vzdělávání na základních školách. Ukazuje to aktuální průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění.

Ivana Málková: Ohrožení tradičních škol

V poslední době vznikají desítky nových základních škol. Jaké jsou důvody, kdo je zakládá a ovlivní to školy tradiční? Jak lze poznat kvalitní školu? A mění se školy státní? V rozhovoru s Kritinou Zůbkovou o nad těmito otázkami uvažuje Ivana Málková, spoluzakladatelka první polistopadové soukromé základní školy v Československu.

Projekt pro učitele angličtiny – Cambridge English: Let´s Speak!

Cambridge English: Let’s Speak! je vzdělávací projekt určený učitelům angličtiny, kteří mají zájem o moderní a užitečné styly výuky.

Inkluzivní jazykové vzdělávání: dotazníky pro žáky i rodiče

Spolek Česká škola bez hranic vytvořil speciální dotazníky pro žáky, kteří přicházejí do běžných základních škol z jinojazyčného prostředí, bez znalosti češtiny. Jejich cílem je poznání a přesné zmapování výchozí jazykové situace takového žáka, neboť ty jsou stěžejní pro jeho další harmonický vývoj v novém jazykovém prostředí.  

Jan-Michal Mleziva: Kdo s koho - rodina, anebo škola?

Vztah rodiny a školy se v posledních letech výrazně mění. Doba, kdy rodiče byli smířeni s úlohou pouhého přihlížitele dění ve škole, je asi nenávratně pryč. Stále více přibývá rodičů, kteří se zajímají o to, jakou formou jsou jejich děti ve škole vzdělávány, a svou případnou kritiku si nenechávají pro sebe, ba dokonce vznášejí své požadavky. Nové postoje a způsoby chování rodičů vůči škole se tak dostávají do konfliktu s tradičním postavením školy spočívajícím v její nadřazenosti nad rodinou.

Deník.cz: Inkluze hromadný odliv ze speciálních škol nevyvolala

„Máme 250 žáků, a jen jediné dítě využilo možnosti přejít na běžnou základní školu, kterou má blíž k domovu. Za dva týdny ale bylo zpět. Rodiče uznali, že budou raději dojíždět, než aby jejich dítě školu nezvládalo," cituje Deník.cz ředitelku karvinské školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Marii Filipcovou.

Kandidát do Senátu Jiří Růžička chce změnu školského zákona: Pořád něco diktujeme a bereme svobodu jednotlivcům

Ředitel gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička vyhrál první kolo senátních voleb na Praze 6. Do druhého kola s ním postoupil filosof Václav Bělohradský. Podle Hospodářských novin Růžičkovi, který často kritizuje ministerstvo školství, nejvíc vadí, že všechny poslední návrhy ministerstva školám i žákům něco nařizují. A podle Lidových novin by se v Senátu hned zaměřil na novelu školského zákona: „Bereme svobodu jednotlivcům, a to je pro mě nepřijatelné. Vezměte si třeba povinný poslední ročník mateřské školky, povinné přijímačky, povinná maturita z matematiky, povinná inkluze. Přece ti lidé, co dělají ve školách, i rodiče vědí, co je pro jejich děti nejlepší. Nechtějme pořád něco diktovat,“ vysvětluje.

Školky v Havířově přijaly chůvy, stát jim na ně nedá slíbené peníze

Ředitelé mateřských škol využili nabídnutého státního programu a přijali jedenáct chův pro péči o nejmenší děti. Stát jim ale teď nechce dát slíbené peníze na jejich platy. Informuje o tom Deník.cz

Projekt El Sistema umí děti z ghett včlenit do společnosti. Funguje i v Česku

Milada Cholujová, zakladatelka Nadačního fondu Harmonie, zná řešení, jak děti z ghettt integrovat do většinové společnosti. Poskytne se jim zdarma hudební vzdělání, děti poznají, co je zodpovědnost, ale i sebevědomí či úspěch, zvedne to i celou komunitu. Za roku už hrají v orchestru. Projekt se jmenuje El Sistema a osvědčil se v Severní i Jižní Americe, ve 25 státech Evropy. S úspěchem se začal rozvíjet i v Česku, ale brzdí ho nedostatek financí. "Přehazují si nás z kanceláře do kanceláře a nevejdeme se jim do žádné škatulky,“ říká Cholujová v reportáži serveru Aktuálně.cz.

Ministerstvo školství ve Velké Británii požaduje, aby školy evidovaly národnost žáků

Ve své nové příručce ministerstvo školství požaduje, aby školy evidovaly národnost a místo narození svých žáků. Některé školy si ale nařízení vyložily po svém a chtěly po dětech neevropského původu, aby doložily, že nejsou uprchlíci. O aféře informuje server Echo24.cz.

Právo: Školka dostala pokutu 40 tisíc za neočkované děti

Mateřská školka Na rovině v Chrudimi dostala od Krajské hygienické stanice Pardubického kraje pokutu čtyřicet tisíc korun, protože šest dětí nemělo všechna očkování. Podle informací Práva se jedná o dosud nejvyšší udělenou sankci mateřské školce po přijetí neočkovaných dětí.

Český rozhlas: Zlepšení bez hanby a ztráty motivace. I k tomu ve školách pomůže formativní hodnocení

Samostatný, zodpovědný a s vlastním zájmem o vzdělávání, takový by mohl být prototyp ideálního žáka v českých školách. Jednou z metod, která by trendu mohla napomoct, je formativní hodnocení. Ve školách se prosazuje čím dál víc. O formativním hodnocení přinesl reportáž Český rozhlas.

Aktuálně.cz: Desítky učitelů kandidují za strany šířící nenávist vůči migrantům a muslimům

Na kandidátkách hnutí otevřeně šířících nenávist vůči migrantům či muslimům se v letošních volbách do krajských zastupitelstev čím dál častěji objevují učitelé, a to někdy i na předních příčkách. Neexistuje sice zákon, který by učitelům kandidaturu v takovém uskupení zakazoval, oslovení odborníci ale upozorňují na potenciální hrozbu, aby si kantoři své nenávistné názory nepřenesli i do vyučovacích hodin.

Tomáš Feřtek v Anketě České školy „Jaká je role neziskovek ve školství a vzdělávání v ČR?“

Česká škola oslovila učitele a zástupce neziskovek, aby se vyjádřili k roli neziskových organizací v českém školství a vzdělávání.

Anketu jsem uvedli takto: Na adresu neziskovek se ozývá řada kritických hlasů – 1) Jsou ideologické (AI, ČOSIV, EDUin...), 2) Reprezentují je odborníci, kteří nemají zkušenost s učením, školám a problémům učitelů nerozumějí, 3) Neumějí nebo nechtějí s učiteli diskutovat, 4) Jde jim často spíš o shánění grantů než o věc samotnou.

Učitelům jsme adresovali otázky: Souhlasíte s touto kritikou, můžete ji rozvést na základě vlastních zkušeností? Vidíte další nedostatky neziskovek? V čem jsou naopak podle vás pro školy a systém vzdělávání užitečné? Máte zkušenost s nějakým jejich užitečným kurzem, aktivitou, projektem?

Pro zástupce neziskovek jsme závěrečné otázky upravili takto: Považujete tu kritiku za neoprávněnou? Proč? V čem jsou podle Vás neziskovky pro školy a vzdělávání přínosem? Můžete uvést konkrétní kurzy, projekty, aktivity?

Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin mimo jiné říká: „Dva ze tří zakladatelů EDUin jsou učitelé, a když se podívám na současné kolegy, pořád platí, že ze dvou třetin jsou to učitelé. Jeden kolega z vedení EDUin dělal přes deset let ředitele gymnázia a učil, dnes je ředitelem základní školy a učí.“

Rektor Masarykovy univerzity vyzval studenty, aby šli k volbám

„Proč bychom měli o tom, jak bude v budoucnu vypadat střední školství, zdravotní a sociální péče nebo doprava v regionech, rozhodovat dominantně jen my, kteří jsme se ocitli už za polovinou průměrné délky života?“, píše mimo jiné rektor brněnské Masarykovy univerzity mikuláš Bek na svém profilu na Facebooku. Na jeho výzvu upozorňuje server Aktuálně.cz.

Výukové programy o EU a možnostech studia v EU

Evropský dům v Praze každoročně pořádá několik výukových akcí s tematikou Evropské unie pro žák a studenty. Učitelé tak mají příležitost žákům zprostředkovat informace o aktuálních možnostech ke studiu, stážím i práci v EU.

Jitka Neradová: Český učitel schůzující, dozorující. Je nejvyšší čas upozornit na jídelní dozory jako na týrání menšiny

„Nejsem určitě sama, koho dlouhé a mnohdy zbytečné schůzování nenaplňuje žádným blahem. Jistě, pokud jde o pedagogické záležitosti, nemám námitek. Pokud se však - a to je mnohem častější model - řeší hlouposti, jsem poměrně zásadně proti. Takové každotýdenní páteční porady, na nichž se mlátí prázdná sláma a které se často protáhnou do večerních hodin, už dohnaly nejednoho pedagoga ke změně pracoviště, či dokonce oboru...,“, píše učitelka a spisovatelka Jitka Neradová v aktuálním vydání časopisu Rodina a škola.

Středoškoláci se učí, že ekonomie nemusí být suchá věda

Ekonomický institut CERGE-EI se rozhodl talentovaným studentům středních škol ukázat, že ekonomie není jen suchá věda, ale zkoumá třeba i to, z jakých důvodů lidé darují peníze na charitu, proč teenageři začínají kouřit či jak souvisí příspěvky politickým stranám se získáváním veřejných zakázek. Na CERGE proto otevřeli dvanáctitýdenní kurz aplikované ekonomie pro středoškoláky. Informují o tom Hospodářské noviny.

Jan Sokol: Za velká politická témata považuji vzdělávání a vymahatelnost práva

Největším problémem současného Česka je nepochopení toho, co znamená svoboda. Předsevzetí nám vydržela po revoluci v roce 1989 příliš krátkou dobu, máme sklon propadat hokynářskému způsobu uvažování, nebýt solidární s těmi, kdo to potřebují, říká filozof Jan Sokol, letošní laureát Ceny nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97, v rozhovoru s Petrem Honzejkem v Hospodářských novinách.

Popularizátor češtiny Karel Oliva vysvětluje důvody svého odchodu z Ústavu pro jazyk český. Může za ním být i vyjádření k islámu.

Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR vede od začátku října nový ředitel - Martin Prošek, který doposud v ústavu působil jako vědecký pracovník. Vystřídal tak známého jazykovědce Karla Olivu, jenž ústav vedl více než 13 let a o funkci se tedy už dále nemohl ucházet. Oliva ovšem odchází nejen z funkce ředitele, ale i z ústavu. Považuje za urážku, že mu nový ředitel nenabídl hlavní pracovní poměr, a navíc "zpochybnil jeho morální kvality“. Důvody svého odchodu Oliva vysvětluje v rozhovoru pro server Aktuálně.cz.

Téma uprchlíků před volbami ustoupilo do pozadí. Lidé se upnuli k ekonomické situaci a školství

Zatímco v předchozích měsících dominovalo diskusím na internetu, zejména na sociálních sítích téma migrace, za poslední týden voliče nejvíce zajímala zaměstnanost, ale i vzdělávání a doprava. Zjistila to agentura Yeseter, která shromažďuje a vyhodnocuje data z českého internetu. Informuje o tom server Aktuálně.cz.

Výstava k dějinám školství: Vývoj školních budov, tříd a bydlení učitelů.

Vývoj školních budov od zavedení povinné školní docházky v roce 1774 až po současnost představí pražská výstava Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského. Jejich cílem je sledovat vývoj školních budov primárně z pohledu dějin školství, nikoliv z hlediska uměleckohistorického. Veřejnosti bude výstava přístupná od pátku až do konce příštího srpna. Informuje o tom ČTK.

Hello Czech Republic: Jak pracovat s tématy migrace a identity

Metodická příručka Hello Czech Republic - Doma v nové zemi je určena zejména pedagogům ZŠ a SŠ, kteří pracují s tématy uprchlictví, identita, předsudky, stereotypy či zajištění bezpečného prostředí ve škole. Příručka obsahuje třináct aktivit. Její součástí je komiks Jednou se zase setkáme, Sanam a krátký film Šádí. Veřejné prezentace a workshopy k výukovým materiálům pořádá META, o.p.s.

Hospodářské noviny: Zlepšete školy a přilákejte učně, vzkazují podnikatelé krajským vládám

Když se mají podnikatelé shodnout na jasném vzkazu budoucím krajským vládám, výsledek je jednoznačný. „Zaměřte se na školství. Chybí nám kvalifikovaní lidé, technici, řemeslníci, kvalita a atraktivita zejména učňovských škol jsou opravdu mizerné. To je zapotřebí změnit,“ říkají byznysmeni z třinácti krajů v předvolebních rozhovorech, které s nimi vedli reportéři Hospodářských novin.

Martin Zvěřina: Chovancova bakalářská práce je zesměšněním vzdělání jako takového.

Komentátor Lidových novin Martin Zvěřina ve svém sloupku „Kousek cti“ připomíná politiky, kteří po odhalení plagiátorství rezignovali. „ ...německý ministr Karl-Theodor zu Guttenberg, který rezignoval na všechny funkce v březnu 2011, nebo maďarský prezident Pál Schmitt, který odstoupil z funkce v dubnu 2012. Oba politici se dopustili plagiátorství při obstarávání akademického titulu a opustili funkce, jakmile se to veřejně provalilo.“ Chovanec místo toho požaduje omluvu od Pirátů, kteří na jeho opisování upozornili.

Ředitel ZŠ Vít Beran: Český učitel je zvyklý učit sám a nikoho jiného neposlouchat

„Chtěl jsem, aby se děti učily naplno a s radostí, aby zažívaly úspěch z učení, a to mohou i méně nadaní. Kantoři ale musí vědět, jak toho docílit,“ říká ředitel ZŠ Kunratice Vít Beran v dalším díle seriálu o českém školství v týdeníku Ekonom. Podle něj je pro dosažení toho cíle nutné, aby učitelé neučili jen žáky, ale také sebe navzájem. „Český učitel je zvyklý učit sám a nikoho jiného neposlouchat, my ale razíme, že spolupráce je výhodná a že odstraňuje klapky na očích,“ dodává Beran.

Seminář: Hry, pohybové aktivity a další nápady do hodin českého jazyka

Setkání nabídne využití pohybových, motivačních a netradičních aktivit v práci s českým jazykem na 1. stupni ZŠ. Nebudou vynechány ani hry pro utužení třídního kolektivu, posílení sociálních vazeb, relaxační a protahovací cvičení, nezbytná pro dobrý rozvoj žáků. Učitelé dostanou praktické nápady, které mohou zařadit do vlastní výuky. Rovněž budou představeny i pomůcky, které si lze vyrobit při párové či skupinové práci. Účastníci získají materiály pro vlastní využití ve výuce. Cílem je poskytnout učitelům prvního stupně rozmanitou škálu nápadů, her a aktivit do hodin českého jazyka, které vedou ke zvyšování kompetencí žáků a zároveň mají motivační potenciál.

Ministryně školství v Interview ČT24 o startu inkluze, scioškolách i platech učitelů: Nejvíce energie beru z debat s učiteli

Podle ministryně školství Kateřiny Valachové je třeba více diskutovat o alternativním vzdělávání. „Konkrétně v letošním roce došlo k výraznému posílení takzvaných scioškol a tam se domnívám, že určitě je to na širší debatu z hlediska vzdělávání, kam směřuje, a jestli alternativní vzdělávání je určitým doplněním nebo by naopak mělo být nejprve pilotováno a potom pokud se do určité míry osvědčí, ověří, tak by mělo být dále rozvíjeno, ale myslím si, že tady tahle debata se nevede dostatečně otevřeně, dostatečně férově a ráda bych, abychom se bavili odborně v tomto duchu,“ řekla ministryně ve včerejším Interview ČT24.

Seminář „Nenávistné projevy na internetu“

Nenávistnými projevy se plní sociální sítě, dostávají se do médií, do popkultury i do projevů známých osobností. Proč se nenávistí zabývat? Kam až mohou jemné předsudky vést? Multikulturní centrum Praha zve učitele, budoucí učitele i lektory volnočasových aktivit na seminář zaměřený na nenávistné projevy v online prostředí.

Akademické fórum: Podivnosti české akademické samosprávy

Filip Křepelka z Právnická fakuklty Masarykovy univerzity uvádí téma semináře „Klíčová rozhodnutí o výuce a výzkumu a jejich personálním zajištění se v Česku činí na fakultách jako autonomních částech univerzity. Poměry na jednotlivých fakultách téže univerzity se běžně zásadně liší. Proto si naši pozornost zaslouží fakultní úroveň akademické samosprávy.“ Seminář pořádá Odborná skupina České fyzikální společnosti 13. října v Praze.

Mensa ČR: Úspěšní Češi radí středoškolákům, jak vybočit ze stereotypu

Středoškoláci mohou spolupracovat s úspěšnými profesionály a studenty špičkových univerzit. V programu „Yoda Mentorship“ totiž dostanou svého mentora, který jim poradí, jak zrealizovat vlastní projekt a jak zvládnout přechod ze střední do další fáze života. Nový vzdělávací program je založený na osobních vzorech, předávání zkušeností a chuti měnit své okolí k lepšímu. Přihlášky do půlročního „Yoda Mentorship Programme“, organizovaného studenty z Oxfordu a Glasgow, jsou otevřené v září a říjnu.

Pozvánka na konferenci: Žáci s odlišným mateřským jazykem ve školách - příležitosti ke změně

Tématem konference budou aktuální podmínky pro pedagogickou práci s dětmi a žáky s odlišným mateřským jazykem v pražských školách. Konference je realizována v rámci naplňování akčního plánu Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců a zároveň je součástí akce Týden pro inkluzi.

Ministryně KateřinaValachová k Mezinárodnímu dni učitelů

Dnes si připomínáme Mezinárodní den učitelů vyhlášený Organizací spojených národů v roce 1994. Ten náš, český Den učitelů (28. března), má tradici mnohem delší. Oba mají ale stejný cíl. Vzdát hold a vyseknout poklonu těm, kteří se starají o naše děti, o vzdělání a výchovu dalších a dalších generací. A toto není vždy úkol snadný.

Ministr Chovanec je podezřelý, že úvod své bakalářské práce opsal ze středoškolských výpisků

Dvě stránky v úvodu své bakalářské práce opsal ministr vnitra Milan Chovanec z přípravy k maturitě, kterou na webu v roce 2003 zveřejnil tehdejší student gymnázia v Přelouči. Upozornila na to Česká pirátská strana. Chovanec plagiátorství odmítá a obviňuje Piráty ze snahy vyvolat „předvolební skandálek“. O podezření informují média například zde, zde a zde.

Podíl mužů ve školách je čím dál nižší, ubývají zejména mladí

Muži mají v českých školách čím dál menší zastoupení. V základních školách jich je 14 procent, ve středních a vyšších odborných školách a na konzervatořích mají zhruba třetinový podíl. Ubývají mladí učitelé do 35 let. Vyplývá to ze srovnání prvních pololetí let 2012 až 2016, které zpracovalo ministerstvo školství. V řídicích funkcích mají muži větší zastoupení než mezi řadovými členy učitelského sboru. Mezi členy vedení jsou větší rozdíly v platech, muži berou více. Informuje o tom ČTK.

Otevírá se registrace do Talnetu – programu pro mladé zájemce o vědu

Program pro mladé zájemce o přírodní i některé humanitní vědy Talnet NIDV otevřel registraci do dvousemestrálních vzdělávacích kurzů, které začínají 10. října 2016 a trvají do května 2017. V nabídce je mimo osvědčených biologických, chemických, fyzikálních, matematických nebo programátorských témat také několik historických kurzů a letošní novinka Úvod do filozofie.

Lesní školky zůstávají bez státní dotace, rodiče budou platit školné v plné výši

Lesní mateřské školy sice mají oporu v zákoně, do registru se ale zatím žádná nedostala. Na vině je vleklá příprava hygienických norem, které jim na míru píše ministerstvo zdravotnictví.

Český rozhlas Radiožurnál: Inkluze v praxi

Měla to být největší změna letošního školního roku. Nová pravidla pro společné vzdělávání všech žáků neboli inkluze vyvolávala vášnivé spory mezi školskými experty i veřejností. Jenže v praxi se toho zatím ve třídách moc nezměnilo. Podle ministerstva školství je to důkaz, že obavy kritiků byly přehnané. Odpůrci inkluze to ale vidí jinak. Podle nich novinka nefunguje a negativní dopady se teprve projeví,“ uvádí moderátor Jiří Chum Ranní interview Radiožurnálu o startu inkluze.

Slovenští učitelé dohnali ty z Česka. Ke zvýšení platů jim pomohla radikalizace a stávky

O platech v českém školství se dlouho říkalo: Hůř už je jen na Slovensku. To už ale přestává být pravda. V roce 2012 zahájili slovenští učitelé masivní stávky, jichž se zúčastnilo až sto tisíc lidí. Podařilo se jim politiky přesvědčit, že je potřeba dlouhodobě zvyšovat platy pedagogů. Nyní jsou příjmy českých a slovenských učitelů na základních a středních školách na stejné úrovni. Uvádějí to Hospodářské noviny na základě rozhovoru se šéfem slovenských školských odborů.

Brněnští handicapovaní středoškoláci hostili zahraniční studenty

Čtyřicet zdravotně postižených středoškoláků strávilo týden od 25. 9. do 2. 10. v prostředí krásné přírody Moravského krasu a společně poznávalo nejen kulturu a tradice České republiky a dalších evropských zemí, ale vzhledem k ekologickému zaměření akce se soustředilo také na životní prostředí jako jednu ze základních hodnot lidského společenství. Setkání se konalo v rámci projektu Společně ozdravíme naši planetu, podpořeném Evropskou unií a pořádalo je Občanské sdružení Naděje pro pomoc zdravotně postižené mládeži ve spolupráci s brněnskou Střední školou pro tělesně postižené Gemini.

Václav Mertin: Cíle a cesty vzdělávání

„Individualizace je již léta uznávána, deklarována a bylo by zbytečné obhajovat ji, kdyby ji učitelé stejnou měrou naplňovali i v praxi. Pro určité způsoby nemají podmínky, ovšem podstatnější díl je v nedostatečných změnách jejich přemýšlení. Naplňování inkluzivního vzdělávání výrazně posune právě způsoby uvažování o všech dětech. Chce to jen, abychom se přestali soustřeďovat na jeden významný a nejviditelnější, leč pouze dílčí aspekt inkluze, tedy na integraci zdravotně postižených do hlavního proudu školství,“ píše psycholog Václav Mertin v aktuálním vydání časopisu Řízení školy.

Petr Třešňák v Respektu: Děti v zajetí mobilů. Školy a rodiče vymýšlejí, jak zkrotit zloděje pozornosti

Aktuální vydání týdeníku Respekt přináší reportáž Petra Třešňáka o používání či zakazování mobilních telefonů ve školách. „Tohle žhavé dilema současného školství nemá nikde na světě zatím jasný závěr. Většina českých škol volí střední cestu – zapovídá telefony v hodinách (a nijak tvořivě je nevyužívá), ale nechává volnost o přestávkách. Podle zpráv z médií se i na Západě, kde jsou děti technologicky vyspělejší a také neposlušnější, školní pravidla vůči mobilům v poslední době spíše uvolňují. Souvisí to i s rostoucím vědomím, že generaci, pro niž jsou technologie základním živlem, nepůjde jen tak snadno předělat,“ píše Třešňák.

Vyšel zářijový Newsletter „Občankářů“ s termíny kurzů a diskusí

Na serveru Občankáři.cz naleznete zářijový Newsletter „Občankářů“. Autoři ho uvádějí takto: „Je doslova nabitý termíny: přihlášek školení, studentských aktivit, soutěží atp. Nechybí ani termíny všech plánovaných občankářských škol pro celý školní rok 2016/17. Budeme rádi, když na na nich s Vámi potkáme. Věříme, že vybraná témata jsou a budou aktuální a zajímavá.“

Ředitel školy Petr Došek: Strašák inkluze

„Inkluzi nikdo nezastaví. Ani antiinkluzivní nálady, ani změna politického spektra, ani žádná nadpřirozená síla. Je to přirozený vývoj ve školství, který je odrazem vývoje ve společnosti. Je jen škoda, že tento vývoj nedokážeme řídit a organizovat s noblesou a vzájemnou úctou. Ve škole bude vždy existovat učitel a žák. Odjakživa učitel chtěl svého žáka učit a odjakživa žák odmítal bezhlavě přijímat učitelovy názory. Tento antagonistický vztah je hybnou silou pedagogiky. Nejednou žáci rebelové s nějakou tou anomálií posunuli společnost o pěkný stupeň dopředu. Ten, kdo jim ukázal cestu, byl často jejich učitel, který je dokázal pochopit a motivovat. Možná bychom tento přirozený zákon mohli vzít jako základ inkluze,“ píše ředitel základní školy ve Velvarech Petr Došek v novém vydání časopisu Řízení školy.

Jana Karvaiová pro Českou školu: Co by pomohlo našemu školství a učitelům

Je módou v médiích poslední doby neustále nasazovat na školství a především osoby učitelů. Neuplyne většinou ani týden, abychom se nedočetli, že školy , konkrétně učitelé, mohou za... a následuje výčet různých „špatností“. Jeden by řekl, že školství a učitelé mohou i za změny klimatu na zeměkouli.

Je s podivem, kolik péče a starostí je věnováno žákům a studentům a jak málo se naopak věnujeme učitelům. Učitel nepotřebuje motivaci k práci? Učitel nepotřebuje klid na práci? Učitel smí být přehlcován? Učitel smí být neustále kritizován?

Expati vysoce oceňují české školství

I přes neutuchající kritiku tuzemských škol považují expati – cizinci žijící mimo svou vlast - české školství za velmi slušné. Potvrzují to dva mezinárodní průzkumy: V jednom z nich (Expat Insider) se české školství umístilo na 13. místě, ve druhém (Expat Explorer) dokonce na 3. místě. Informují o tom dnešní Lidové noviny.

České univerzity se lepší. Předběhly Polsko i Itáli

Vysoké školství v Česku stoupá vzhůru. Alespoň na pomyslném žebříčku kvality vysokých škol U21 Ranking of National Higher Education Systems (U21), což je jeden z nejprestižnějších světových žebříčků hodnocení vysokého školství v rozvinutých zemích světa. Jeho základní myšlenkou je, že ekonomický, sociální a kulturní rozvoj země závisí na kvalitě celého vysokého školství a nikoli na kvalitě několika univerzit orientovaných na výzkum. Informují o tom dnešní Hospodářské noviny.

Deklarace školských odborů k 50. výročí Charty učitelů: Vyšší platy i větší kompetence ministerstva

Školské odbory ve své deklaraci požadují, aby se do roku 2020 zvýšily platy učitelů na
130 % průměrné mzdy v České republice, aby vzrostla kompetence ministerstva školství, jak v oblasti řízení, tak v oblasti financování veřejných vysokých škol, a aby se podíl HDP na školství zvyšoval alespoň na úroveň 6 %, která už je obvyklá v západních evropských zemích. Deklaraci zveřejnily při příležitosti 50. výročí přijetí Charty učitelů.

„Měli by se žáci učit složitější matematiku?“, na studii OECD upozorňuje přehled zahraničních informací ČŠI

V zářijovém přehledu informací a zajímavostí ze zahraničí Česká školní inspekce připomíná nedávno publikovanou studii OECD Education at a Glance, a upozorňuje i na další témata – mimo jiné úvahu o výuce matematiky, nebo přehled o migraci v roce 2016.

Zdeněk Sotolář: Britské listy útočí proti školám aneb Chmura české žurnalistiky

Tentokrát Bob Kartous pokračuje v eduinské kampani proti školám na Britských listech v článku Děláme všechno proto, aby demokracie nepřežila. Chmura české žurnalistiky dělá všechno proto, aby nepřežila škola.

Rektoři si stěžují na vízovou politiku Česka, brání přílivu studentů

Rektoři českých vysokých škol si stěžují na vízovou politiku Česka, která podle nich často komplikuje zahraničním studentům a pedagogům působení na tuzemských školách. Vyzvali proto ministerstvo školství, aby o těchto problémech jednalo s ministerstvy zahraničí a vnitra. Po zasedání České konference rektorů to řekl její předseda a rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima. Na tyto problémy už dříve upozorňovala i Rada vysokých škol. Informuje o tom ČTK.

Sportování dětí v oddílech podpoří stát v roce 2017 miliardou korun. Je to třikrát víc než letos

Sportování dětí a mládeže v oddílech podpoří stát v roce 2017 miliardou korun, což je trojnásobek letošní částky. O 700 milionů korun vyšší dotaci si rozdělí juniorská i seniorská reprezentace, o 100 milionů korun se zvýší podpora resortních sportovních center. Při dnešním jednání Národní rady pro sport o tom informovala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Nově bude finanční podpora sportu stanovena na tři roky, což umožní sportovním organizacím plánovat hospodaření. Informuje o tom ČTK.