Každé ráno si vyzvednu noviny ze schránky a během cesty do školy si udělám jasno, co se předchozí den událo. Je to takové příjemné naladění, aby člověk trochu zapojil jiná mozková centra dřív, než začne počítat do 20 a 20x denně tišit a zklidňovat svého ADHD žáčka (a jiné laskominy obyčejného učitelského dne). Včera se bohužel nezadařilo - příjemné naladění se nedostavilo. Spíš mám pocit, že četba ranních novin včera ohrozila zdárnou výuku.
Kvalifikace ředitelů
V článku Učit mohou i neučitelé, radí Klaus (LN 14. 9.) mne téměř rozesmála věta o možné liberalizaci školství, která by se měla projevit třeba tím, že by učitelé nemuseli studovat školský management. Co jiného se žádá pro ředitelích než to, aby byli zdatnými managery a dokázaly zajistit zdárný chod školy? A nemluvím zde o věcech z oblasti pedagogiky a psychologie, ty má většinou na starosti zástupce ředitele.
Naopak - domnívám se, že ředitel by nemusel být nutně učitel, ale manager být prostě musí! A pokud nebude, může mi někdo vysvětlit, jaké vzdělání by bylo pro ředitele (= nejvyšší zodpovědné osoby ve škole) vhodné?
Kvalifikace učitelů
V příloze AKADEMIE je článek Bakalář učitelům nestačí. Ale proč? (LN 14. 9.) věnuje studiu učitelů. Promlouvá zde ředitelka Centra pro studium vysokého školství Helena Šebková:
"Souhlasím, že v některých případech, jako je například učitelství pro první stupeň ZŠ, ale třeba i pro učitele cizího jazyka by stačil bakalář."
Jsem učitelka prvního stupně a jistě tušíte, jak mne toto prohlášení nadzvedlo. Nechtěla bych zde rozvíjet debatu o tom, kde je to pro učitele těžší a náročnější, ale rozhodně se nedomnívám, že by měli učitelé jakéhokoli stupně mít nějakou výjimku (a ť už nahoru nebo dolu). Jinými slovy - když změna, tak všem stejně! Tím, že by "se zlehčilo" studium budoucích učitelů by společnost dávala jasný signál, že na 1. stupni je výuka méně náročná a méně zodpovědná. Ani s jedním tvrzením nemohu zásadně souhlasit.
Lze porovnat odbornost učitele na dva předměty s odborností učitelů na 8 - 9 předmětů? To snad opravdu nemůže nikdo myslet vážně!!
Samozřejmě si ráda podiskutuji v komentářích...
Převzato s laskavým svolením autorky z jejího blogu.
22 komentářů:
Zřejmě tam má být:
"že by ředitelé nemuseli"
namísto
"že by učitelé nemuseli".
například učitelství pro první stupeň ZŠ ... by stačil bakalář
To je vskutku hloupý názor. Jakým centrálně veřejným výzkumem má paní ředitelka takovou pitomost podloženu?
Pedagogické bakalářstvo nechť se šmrdlá na středních školách. Středoškoláci si s ním už poradí.
Na prvních stupních zš se dá napáchat na dětech nejvíc škody. Tam bych pustil výhradně a jenom pedagogické doktorstvo. Popřípadě vysloužilé inspektorstvo a rozličních výzkumných ústavů ředitelstvo. Aby už taky konečně byla tato ku prospěchu.
Když už jsme na české škole, měli bychom dbát na gramatiku.. Zřejmě by tam mělo být
"Co jiného se žádá pro ředitelích než to, aby.. dokázali zajistit..?"
místo
"Co jiného se žádá pro ředitelích než to, aby.. dokázaly zajistit..?"
Fajn. Užili jsme si gramatiky i když ta v tomto případě nebyla podstatná. Znám totiž ředitele, kteří píší v přísudku i a podmět je v rodě ženském a nejen to a jsou řediteli! Mají na to totiž právo, vystudovali pedagogickou fakultu a také ten důležitý školský management a taky jsou velmi zadobře se zřizovateli.Tak ať žije školství!!!
Paní učitelka hovořící o odbornosti u 8-9 předmětů u učitelů prvního stupně mne opravdu šokovala. Já mám tedy zkušenosti takové, že se u nich dá hovořit o odbornosti tak maximálně u jazyka českého. Matematika a vše ostatní bývá velká bída.
Předně se omlouvám za všechny chyby, které jsem v rychlosti napsala. Asi jsem teď o sobě vytvořila nelichotivý obrázek, že?! Nu, riziko nevymáchané huby.
Mrzí mne, že z posledního komentáře vysvítá, že se autor nesetkal na 1. stupni s učiteli, které by považoval za odborníky. Pokud ovšem měli vystudovanou VŠ, pak všechny obory opravdu studovali.
Z reakcí také cítím, že problém, který se dotkl mne, veřejnost (pedagogická?) jako problém nevidí. :-(
Pedagog prvního stupně by měl být tím odborníkem na 8-9 oborů, didaktik, nadto nadšenec. Jako učitel matematiky na střední škole vidím, že co se zanedbá před střední školou, se pak těžko dohání. A obráceně - z vlastní zkušenosti vím, že co se dobře naučí v co nejmladším věku, to se nikdy neztratí.
Takže, Pavlíno, nezoufejte, jsme tu i tací, co s Vámi souhlasí. Na druhou stranu ale jsou i na prvním stupni "reformátoři", kteří s vaničkou vylili dítě a malá násobilka jejich žáky minula jako něco zastaralého a zbytečného.
Musím Vám dát za pravdu. S tím Bc. je to pokusný balíček pravice. Začnou na I. stupni ZŠ a skončí možná na II. stupni s tím, že zrušíme VŠ studium učitelů vůbec. připadá mi to ve stylu "budeme šetřit" všude tam, kde to bude možné - jen se podívejme do Anglie.Kdo to prohlásil je "škůdce" českého školství !!!
Jásám, že ty články nadzvedly i někoho dalšího. Nejsem učitelka, ale tohle bylo opravdu moc i na mě.
Vzpomínám na své spolužáky z gymnázia s pedagogickým zaměřením, kterak, jsa nepřijati na VŠ, tápali jakožto učitelé 1. a 2. tříd. Co jejich pokusy dělaly s žáčky, netuším - děti přežijí skoro všechno, když není vyhnutí.
Názory některých novinářů na školství a jejich "úžasné" články plné knížecích rad nebo naopak absolutně bezobsažné jsou tristní. Nechápu, jak je možné, že je majitelé deníků ještě zaměstnávají.
Při vší úctě (a to myslím upřímně) k učitelům na prvním stupni, nemyslím, že argument odbornosti na 8 předmětů je právě ten pravý.
Nepochybuji, že se i na prvním stupni najdou učitelky, které mají opravdu hluboké odborné znalosti všech vyučovaných předmětů.
Ale tak nějak mám pocit, že většina kolegů s rozsahem 5-12 by asi nesouhlasila s názorem, že je učitelky prvního stupně strčí do kapsy všechny najednou.
Ale o to tady snad nejde.
Těžiště práce na prvním stupni je snad v něčem jiném, nežli v polyhistorických znalostech učitelky.
Souhlasím s názorem, že co se zde zanedbá, těžko se pak dohání.
Jakožto kantor na střední škole zažívám muka při podtrhávání chyb ve vyjmenovaných slovech v písemkách z odborných předmětů.
Znalost malé násobilky se rok od roku zhoršuje a chtít výpočty s procenty se leckdy neodvažuji ani po maturantech.
Je prostě třeba všemi prostředky odmítnout pokusy o snížení požadavků na výkon učitelské profese.
A všechny jejich propagátory odeslat tam, kam jejich nápady patří. Bez ohledu na jejich postavení. Neboť:
"Blbost z úst, která jsou výše, nežli ústa jiná, je sice lépe slyšet, ale nepřestává býti blbostí."
Ad studium školského managementu:
Požadavek, aby účastník konkurzu na ředitele musel absolvovat studium školského managementu nebo aby ho do dvou let od nástupu do funkce ukončil, je vrcholně absurdní.
Za prvé vůbec nejde o formální papír (to studium absolvuje i naprostý ťulpas neschopný řídit ani tříkolku), ale o skutečné manažerské schopnosti. Nechť je konkurzní komise tvrdě posuzuje, vždyť v ní ze zákona sedí kromě zástupců zřizovatele a školy také dva státem určení školští "odborníci". Nechť je uchazeč proklepnut ze školské i pracovněprávní legislativy a bůhví z čeho ještě. Ale proč po něm proboha chtít jeden konkrétní papír z akreditovaného kurzu? Aby se pedagogické fakulty uživily?
A za druhé: Je-li ono "manažérské" studium pro řízení školy skutečně tak nezbytné, proč ho ředitel může absolvovat až do dvou let po nástupu do funkce? To ty dva roky nemusí školu řídit? Vždyť to je jako kdyby do nemocnice přijali chirurga s podmínkou, že si do dvou let dokončí medicínu.
Ano - skutečně si myslím, že je onen papír zbytečný. Buďto uchazeč v konkurzu na ředitele manažerské schopnosti a vědomosti má - a pak budiž jedno, jakým způsobem je získal. Anebo je nemá - a pak nemůže u konkurzu uspět.
Podělím se o osobní zkušenosti. Mám kvalifikaci z ped. fakulty pro II. stupeň ZŠ a z přír. f. pro SŠ. Díky realitě posledních padesáti let jsem byl ředitel jednotřídky, učitel vesnické i městské ZDŠ(ZŠ) a SOU, pracoval v metodických orgánech i v řízení škol se pohyboval na úrovni ONV i ŠÚ, toto vše ne v jedné oblasti, ale díky bytovým problémům v Čechách na Moravě i ve Slezsku. Do důchodu odcházím jako ředitel SOŠ. Tím chci jen uvést pro laciné kritiky, že píši ze skutečné praxe nejen své, ale diskutované s desítkami podobně postižených kantorů. Osobně jsem zažil dle mne i oba nejtěžší body učitelské práce. Největším hororem je listopad až prosinec prvého ročníku, každý rodič ví, že na vánoce by měla jejich ratolest již trochu číst, jenže je tam asi čtrnáctidení hranice, kdy se kantor rozhoduje, zda má domů prolézat kanály nebo oznámit rodičům, že je celá třída složená z dyslektiků .
Dalším vrcholem jsou maturity, kdy jsou i výborní žáci schopni neskutečných výroků.
Zažil jsem i několik nesporně kvalitních odborníků ve škole, třeba jeden v kroužku informatiky vysvětloval mým žákům asi hodinu hexadecimální kód a viděl, že se evidentě, přes logicky správný výklad vůbec nechytají, tak jsem mu řekl slušně, "Já to zkusím shrnout" a několika problémovými otázkami jsem ze žáků dostal asi po třech minutách nadšené pochopení problematiky a onen inženýr mi řekl, "Tak jste mi parádně předvedl, co je to pedagogika, děkuji." Zkrátka potřeba kvalitní pedagogické a psychologické přípravy kantorů a vychovatelů pro různé stupně a typy škola a zařízení je dle mých zkušeností nesporná.
Karkul
Já zastávám názor, že vysoká škola není patent na rozum a že talent a dovednosti jsou víc, než jakýkoliv papír. Jsem však realista a vím, že je to v současnosti neprůchodné. A i kdyby bylo, tak ďábel se skrývá v detailech a když se dobře míněné věci chytnou pitomci a záškodníci, tak je to často horší, než starý stav. Tím nechci říci, že jsem inteligent ani pitomec, jen konstatuji. ;-)
Ono by skutečně stačilo, aby učitel 1. stupně absolvoval pouze bc. studium. Bohužel se za tím skrývá nebezpečí nižšího platu pro tyto učitele. Přiznejme si, že nám vůbec nejde o ten titul a naopak by každý učitel prvního stupně uvítal, aby se na vysoké nemusel učit teorii množin (takové to alef 0 a alef 1), ale o prachy.
Učitel prvního stupně specialistou na 8 oborů? to si děláte legraci? Pokud mám naučit děti číst a psát, nemusím být specializovaným lingvistou. Pokud je mám naučit malou násobilku, nemusím být specializovaným matematikem. A nebo si každý pod pojmem odborník představujeme něco jiného.
peekaa:
"vysoká škola není patent na rozum a talent a dovednosti jsou víc,(Sic!) než jakýkoliv papír"
To je blábol, nic víc. Stejně tak by se dalo říct, že např. řidičák ještě není zárukou kvalitního řidiče, proto zrušme řidičáky atd. P.S. Dávej si pozor na pravopis.
Učitel(ka) prvního stupně musí mít rád(a) děti a v tom nejlepším slova smyslu se "dostat" na jejich úroveň. Jako ostatně kantor na každém stupni. Jeho (její) práce je obsahem dost odlišná než třeba učitele na SŠ. Když jsme studovali, řešili jsme diferenciální rovnice a naše kolegyně připravující se na první stupeň kaligraficky vypisovaly písanky. To neuvádím nijak hanlivě. Jen jako příklad, že mi by diferenciální rovnice v druhé třídě nebyly k ničemu a děti by se při pohledu na můj rukopis psát a číst nenaučily.
Moc teorie škodí...
Řekněme to takhle.
Pokud rodič chce (nebo musí) sám vzdělávat své dítě doma, je požadavkem pro první stupeň maturita a pro druhý stupeň je již vyžadováno VŠ studium.
(Kdyby to bylo jednoduché jako porazit býka, stačil by výuční list.)
Vysoká škola není patentem na rozum. Ale donedávna byla garancí jisté úrovně absolventa a jeho znalostí.
Jít pod tuto úroveň znamená říci si, že pro naše děti stačí to, co jinde nikoli.
Příspěvky Reeva a Karkula podepisuji a zdravím.
"Učitel prvního stupně specialistou na 8 oborů? to si děláte legraci? Pokud mám naučit děti číst a psát, nemusím být specializovaným lingvistou. Pokud je mám naučit malou násobilku, nemusím být specializovaným matematikem. A nebo si každý pod pojmem odborník představujeme něco jiného."
Netvrdím, že v matematice (a ostatních) oborech má učitel 1. stupně stejné znalosti jako učitel 2. stupně. Rozdíl je v množství znalostí celkově. Druhostupňový učitel se věnuje svým (dvěma) oborům do hloubky, ale jen těm svým dvěma - matikář nepotřebuje mít přehled o české historii ani sledovat výzkum vesmíru. Také by po něm asi nikdo nežádal, aby znal různé techniky práce s textem, které vedou k rozvoji čtenářské gramotnosti apod.
Nechci soutěžit, jen tvrdím, že příprava učitele na 1. stupni je stejně náročná jako učitele na kterémkoli jiném stupni.
Ruku na srdce - který "druhostupňák" by z fleku šel učit do 1. (2., ...) třídy? A obráceně - smekám klobouk před učitelkami, které dokáží krotit dravou zvěř a současně ji něco naučit!
Bohužel, u nás na škole to je tak, že starší kolegyně z 1.stupně učí už dlouhé roky jen 1. až 4. třídu a do 5. se nasazují kantoři z 2. stupně, tam ony prostě učit nechtějí.Je pravdou, že během těchto let se znalosti páťáků rapidně zlepšily. Když jsem byl nucen diskutovat s kolegyněmi, které učily na 1. stupni moje vlastní děti, proč něco učí evidentně špatně nebo absurdně zjednodušeně ( což pak učitelé vyšších ročníků museli opravovat), bylo mi řečeno, že se to prostě tak vždycky dělalo. Typická je i jejich naprostá nechuť např. k novému písmu, práci s počítači a interaktivní technikou. Mladí elementaristé přijdou maximálně na zástup za MD a ten rozdíl je pak do očí bijící, ale ani to s některými učitelkami naprosto nehne.Asi to zní hrozně, ale souhlasím s tím, že na první stupeň by stačilo bakalářské studium s lepší didaktikou a psychologií, za předpokladu ovšem, že by se 5. ročník posunul na 2. stupeň.
Nevím, nevím - názory z mimoškolního prostředí docela šokují. Vůbec nepochopili, protože školu opustili dříve, hrůzy ŠVP, rozkličování, kompetence, strategie školní a předmětové a, průřezová témata,...a bohužel vlastní tvorbu ŠVP. Od roku 2004 ( vydání školského zákona ), již není cesty zpět. Je to jen bla, bla, bla,..Vezměte si chudáka maturanta, který má rozklíčit nerozkličitelné. Hodí si mašli. Pedagogika, didaktika je již tak rozsáhlý obor nejen u nás, ale v celém světě, že to 19 kluk nebo holka nezvládnou proto , protože není cesty zpět. Musím zvednout ruku pro VŠ vzdělání všech kantorů. Tady se šetřit prostě nedá a nemůže !
Sákryš o čem to tu vedeme debatu?
Dá-li pámbu, snad se dožiju, že tvůrci konceptu ŠVP budou vyváleni v dehtu a peří a celá tahle ptákovina se zařadí po bok mnoha předchozích "reforem" které učitelstvo české muselo přetrpět.
Ale diagnostikovaných poruch je už tolik, že "normální a psychicky zdraví" žáci začínají být menšinou.
Školní psycholog je sice hezká věc, ale trochu drahá na naše poměry. A jeden kus psychologa na 500 žáků nic nespasí. Patřičné vzdělání pedagogů i v této oblasti jeví se jako nezbytnost
Kolik že to semestrů psychologie absolvují bakaláři a kolik maturanti?
Jen tento jediný parametr je, myslím, dost omezující, když k němu přidáme standardní požadavky oborového VŠ studia.
Já tedy budu vybírat pro svého nejmladšího školu, kde třídní na prvním stupni bude Mgr. a nikoliv jen Bc. A budou mne muset hodně přesvědčovat, že Bc. stačí, když vidím rozsah znalostí některých čerstvých bakalářů, kteří byli před pár lety mými maturanty.
Okomentovat