NÚOV: Pro žáky se zdravotním postižením není volba střední školy jednoduchá

Nejvýraznější zdravotní omezení pociťovali při výběru střední školy žáci s tělesným postižením (66 %) a žáci s více vadami (57 %). Významný dopad mělo zdravotní postižení i na vzdělanostní volbu žáků se zrakovým a sluchovým postižením (51 %, resp. 46 %). Tyto a další skutečnosti zjistil Národní ústav odborného vzdělávání v dotazníkovém šetření, jehož výsledky shrnuje publikace Volba střední školy a spokojenost žáků se zdravotním postižením se studiem.

Dotazníkové šetření se uskutečnilo mezi přibližně 1300 žáky se zdravotním postižením v posledním ročníku střední školy. Bylo realizováno jak na školách speciálně zřízených pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami (tzv. speciálních školách), tak i na běžných školách, které žáky se zdravotním postižením integrují individuálně nebo skupinově.

Problémy a omezení žáků se zdravotním postižením při výběru střední školy

Nejvýraznější zdravotní omezení pociťovali při výběru střední školy žáci s tělesným postižením (66 %) a žáci s více vadami (57 %). O něco nižší, přesto ale významný dopad, mělo zdravotní postižení na vzdělanostní volbu žáků se zrakovým (51 %) a sluchovým (46 %) postižením. Žáky s lehčím mentálním postižením limitoval při výběru středního vzdělání především špatný školní prospěch (49 %). Nejnižší míru omezení uváděli žáci se specifickými poruchami učení (18 %). Výraznějším problémem než výběr oboru, který by byl žák schopen studovat, představovala pro některé žáky volba profese, kterou by byli schopni v budoucnu vykonávat. Tento problém uvedlo např. 45 % žáků s tělesným postižením a 42 % žáků s více vadami.

Šetření upozornilo i na vnější bariéry a překážky, kdy 17 % žáků s tělesným postižením narazilo při výběru střední školy na problém s chybějícím bezbariérovým přístupem a 11 % žáků se zrakovým postižením se potýkalo se špatnou dostupností speciálních pomůcek. Rovněž získání osobního asistenta nebylo pro řadu žáků se zdravotním postižením snadné, určitou překážku představovalo např. pro 11 % žáků s tělesným postižením. Část žáků se setkala i s nezájmem škol přijmout žáka se zdravotním postižením, případně neochotou vytvořit pro něj vhodné podmínky (13 % žáků s tělesným a 11 % žáků se zrakovým postižením).

Jak jsou žáci se zdravotním postižením spokojeni s možnostmi a formou integrace na školách

Výsledky ukázaly relativně vysoký zájem žáků se zdravotním postižením o individuální integraci na škole běžného typu. Ve skupině žáků, kteří se vzdělávali na speciální škole, by si v závěru studia zvolilo znovu takovouto školu 42 % z nich, zatímco více než 48 % by dalo přednost individuální integraci na běžné škole a téměř 10 % neuvedlo jasné stanovisko.

Naopak žáci individuálně integrovaní v běžných školách by v naprosté většině (97 %) znovu preferovali tuto formu vzdělávání.

Preference vzdělávání na školách pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se výrazně liší podle druhu zdravotního postižení. Nejčastěji by si speciální školu zvolili žáci s více vadami (56 %) a se zrakovým postižením (54 %). Tuto formu vzdělávání by zvolilo i více než 40 % žáků s tělesným a sluchovým postižením. Naopak většina žáků s lehčím mentálním postižením by dala přednost integraci na běžné škole.

Jakou roli plní poradenské instituce v procesu rozhodování žáků se zdravotním postižením při volbě střední školy

Výsledky ukázaly, že žáci se zdravotním postižením při rozhodování o volbě střední školy využívají nejvíce školní poradenské služby (46 %), které jsou jim nejblíže a tvoří tak pro ně určitou „první linii“. Pozitivní je poměrně vysoká spokojenost se školními poradenskými službami.

Služeb pedagogicko-psychologické poradny a speciálních pedagogických center využilo kolem 30 % dotázaných žáků, služeb informačních a poradenských středisek při úřadech práce (IPS ÚP) 26 % z nich. Relativně častěji se na speciální poradenské instituce obracejí žáci s výraznějšími problémy.

„Závažné je zjištění, že přibližně polovina žáků, kteří vyhledali poradenské služby pedagogicko-psychologických poraden, speciálních pedagogických center nebo IPS ÚP, vyjádřila určitou nespokojenost. Jejich výhrady se týkaly hlavně špatné dostupnosti těchto služeb a nedostatečné informovanosti pracovníků. Ukazuje se tak potřeba širší informační podpory i pro pracovníky těchto institucí,“ zdůrazňuje autorka publikace Jana Trhlíková z Národního ústavu odborného vzdělávání.

Spokojenost žáků s úrovní získaných kompetencí i situací ve škole

Ze šetření vyplynulo také to, že spokojenost žáků, kteří se vzdělávají ve speciálních i běžných školách, se z hlediska úrovně získaných kompetencí ani celkové spokojenosti žáků ve škole i ve třídě neliší.

Spokojenost s třídním kolektivem vyjádřilo celkově kolem 90 % dotázaných žáků se zdravotním postižením a přibližně 84 % hodnotilo pozitivně svůj pocit ve škole. Na druhé straně menší část žáků se zdravotním postižením se v průběhu docházky na střední školu setkala i s některými nepříjemnými zážitky, například nevhodnými poznámkami (28 %) nebo schválnostmi, případně pocitem ponížení (19 %). Výskyt těchto negativních jevů ale nezávisel na způsobu integrace žáka.

Potřeba poradenství

Výsledky průzkumu ukázaly, že pro žáky se zdravotním postižením je volba středního vzdělání značně složitá, a potvrdily skutečnost, že na výběru studia i budoucího povolání by se měly významněji podílet poradenské instituce. Protože právě ke službám těchto institucí měli žáci připomínky, je zřejmé, že by se poradenství měla věnovat větší pozornost a že by informace pro žáky a jejich rodiče měly být dostupnější. Jedním z vhodných nástrojů informační podpory rodičovské i odborné veřejnosti je informační systém www.infoabsolvent.cz, který zahrnuje aktuální údaje také o vzdělávací nabídce vhodné pro žáky s různými druhy zdravotního postižení.